|
|
Fiscal Gains from Extra Investment into Roma Education in the Czech Republic
Kubíková, Marie ; Janský, Petr (vedoucí práce) ; Břízová, Pavla (oponent)
Cílem této práce je vyčíslit potenciální fiskální příjmy z dodatečných investic do vzdělání Romů. Z pohledu státního rozpočtu by se vyplatilo investovat více do romských dětí, kdyby to zvýšilo budoucí čisté příjmy státního rozpočtu. Investice do jednoho dítěte by mohla maximálně dosahovat diskontované hodnoty budoucích čistých benefitů z vyššího vzdělání státního rozpočtu za jednu osobu. Čisté benefity reprezentují vyšší příjmy státního rozpočtu z jednoho Roma způsobené vyšším vzděláním. Přínosem této práce je odhad různých čistých celoživotních příjmů státního rozpočtu z jednoho Roma podle jeho vzdělání. Tyto odhady by měli podpořit investice do vzdělání romských dětí. Dále odhadujeme o kolik státní rozpočet ročně přichází z důvodu nižší vzdělanosti Romů. Nakonec jsme provedli výzkum mezi stipendisty nadačního fondu Verda, kde jsme hledali vztahy mezi jejich vzděláním, zaměstnaností a dalšími proměnnými.
|
|
|
Volný čas romských dětí v Táboře
Velková, Věra ; Vodáčková, Daniela (vedoucí práce) ; Víšek, Petr (oponent)
Bakalářská práce "Volný čas romských dětí v Táboře" pojednává o volnočasových aktivitách romských dětí v Táboře. Práce je zaměřena historii Romů, vztahu romského dítěte ke škole, resp. vzdělávání, vztahu romské menšiny k výchově romských dětí. Z větší části se věnuje nestátním neziskovým organizacím, které se zabývají volnočasovými aktivitami nejenom pro romské děti v Táboře. Podrobněji se zaměřuje na organizaci 1. Kiwajunior klub Tábor a hlavně na její projekt Fílie, který se zabývá především způsoby trávení volného času dětí ze socio-kulturně znevýhodněného prostředí, z Dětského domova Radenín, z Azylového domu pro ženy a matky s dětmi v Táboře, a tím předcházení patologických jevů ve společnosti. S chlapcem, který je zapojen do projektu Fília, byla vypracována kazuistika. Praktická část je zaměřena konkrétního způsoby trávení volného času romských dětí v Táboře, s kým a kde volný čas tráví, zda ho tráví s rodinou nebo kamarády, jak si představují svůj volný čas, kdyby si ho mohly organizovat pouze samy, zda se jsou chvíle, kdy se nudí.
|
|
| |
|
|
Inkluzivní vzdělávání sociálně znevýhodněných dětí v mateřské škole
VOBEJDOVÁ, Helena
Téma bakalářské práce je inkluzivní vzdělávání sociálně znevýhodněných dětí v mateřské škole. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. V teoretické části se zabývám problematikou sociálně znevýhodněných dětí a možnostmi jejich vzdělávání integrací a inkluzí. V teoretické části je dále popisována historie, kultura, jazyk a specifika romské kultury. V neposlední řadě je teoretická část zaměřena na předškolní věk dítěte a na stupeň vzdělávání v tomto období mateřskou školu a přípravné třídy. Praktická část je zaměřena na mé zkušenosti získané při vzdělávání sociálně znevýhodněných dětí v mateřské škole. Praktická část je koncipována formou projektu.
|
|
|
Verbální obraz Romů v českých tištěných médiích
ADAMCOVÁ, Eva
Předkládaná diplomová práce se zabývá současnou interkulturní problematikou a dává si za cíl vypracovat mediální obraz romské menšiny v České republice. Zahrnuto je několik obecných kapitol, které mají za cíl přiblížit nám romskou menšinu, její původ, kulturu, dnešní životní styl a každodenní problémy. Dále následují kapitoly teoretické, zabývající se publicistickým stylem a persvazí, které jsou podkladem pro pozdější analýzu. Druhá polovina diplomové práce je analýzou novinových článků z vybraných tištěných deníků, která obsahuje souhrn hypertémat článků a dále rozbor persvazivních prvků v článcích a jejich titulcích. Cílem této analýzy je podat ucelený Verbální obraz Romů v českých tištěných médiích.
|
|
|
Využívání teorií sociální práce při práci s romskou menšinou
STAHLOVÁ, Zuzana
Cílem této práce je zmapovat, zda sociální pracovníci při práci s romskou menšinou používají teoretické koncepty. Pro výzkum byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Sběr dat byl proveden pomocí záměrného (účelového) výběru. Kvalitativní data byla získána metodou rozhovoru pomocí návodu. Výzkumný soubor byl vybrán ze skupiny sociálních pracovníků účelově podle cílové skupiny, se kterou pracují. Tento soubor se skládá ze šesti sociálních pracovníků, kteří pracují hlavně s romskou menšinou v Jižních Čechách. K naplnění cíle byla stanovena výzkumná otázka: Používají sociální pracovníci při práci s romskou menšinou teoretické koncepty? Pokud ano, tak jaké a jak, pokud ne, tak podle čeho se řídí. Data byla analyzována pomocí metody vytváření trsu. Tato metoda slouží k seskupení určitých výroků do skupin, a to podle rozlišení určitých témat. Z výsledku vyplývá , že jen polovina komunikačních partnerů používá teoretické přístupy. Z rozhovorů je zřejmé, že pouze dva z nich je používají vědomě. Nejčastěji používají přístup orientovaný na úkoly a přístup orientovaný na klienta. Jeden komunikační partner zmínil ještě antiopresivní přístup. Většina sociálních pracovníků se shodla na tom, že při své práci používají vlastní úsudek. Vlastním úsudkem je myšlena, empatie, intuitivnost a další. Dále se dají využít poznatky, které zmiňují komunikační partneři. Při práci s romskou menšinou je velmi důležitá vzájemná důvěra. Pro usnadnění komunikace mezi sociálním pracovníkem a jeho cílovou skupinou by také byla dobrá akademická výuka romštiny. Dále by bylo vhodné soustředit poznatky o sociální práci s romskou menšinou do jedné ucelené publikace. Tato bakalářská práce může posloužit jako podklad pro další zpracování tohoto tématu.
|
|
|
Romská menšina ve Vimperku pohledem majority
MISTROVÁ, Jaroslava
Romové jsou nejpočetnější etnickou menšinou v České republice. Romská menšina bývá velmi často spojována se sociálním vyloučením. Exkludovaní Romové mají nižší úroveň vzdělaní, vysokou nezaměstnanost, vysokou kriminalitu, horší zdravotní stav, kratší průměrnou délku života, nízkou úroveň stravování a bydlení. Majorita se vůči nim sociálně distancuje.Bakalářská práce s názvem Romská menšina ve Vimperku pohledem majority je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se věnuje sociálnímu vyloučení, popisuje Romy, subetnické skupiny Romů a jejich původ. Dále popisuje stávající situaci Romů v České republice a ve městě Vimperk podle získaných údajů z Českého statistického úřadu. Další kapitoly se zabývají vybranými sociálními problémy Romů a související diskriminací. Zaměřují se konkrétně na oblast bydlení, nezaměstnanost a vzdělávání. Diskriminaci můžeme obvykle chápat jako odlišování nebo odlišný přístup ke skupinám lidí určitého věku, pohlaví, rasového nebo etnického původu, nebo hlásícím se k určité kultuře a náboženství, nebo ke skupinám, které mají určitou nevýhodu, případně okrajové sociální postavení, a tímto znakem se liší od jiných lidí. Poslední kapitola se zabývá vybranými sociálně patologickými jevy, které se vyskytují u romské menšiny, jako je kriminalita, gambling, drogy a prostituce. Cílem práce je zmapovat pohled majoritních obyvatel na romskou menšinu ve městě Vimperk konceptem sociální distance. Dále pak zjistit, co je příčinou negativního pohledu, prostřednictvím kvantitativního výzkumu. Kvantitativní výzkum byl prováděn metodou dotazování, technikou standardizovaného dotazníku. Za účelem splnění práce, byly stanoveny dvě výzkumné otázky: VO 1: Jaká je sociální distance majority vůči romské minoritě ve Vimperku? VO 2: Jaké jsou zdroje negativního pohledu majority na romskou minoritu ve Vimperku? K výzkumným otázkám byly stanoveny hypotézy: H1a: Sociální distance k romské minoritě se s věkem zvyšuje. H1b: Sociální distance k romské minoritě je vyšší u mužů než u žen. H1c: Sociální distance k romské minoritě se s rostoucím vzděláním snižuje. H1d: Osoby, které zažily přímý konflikt s Romy, vykazují vyšší míru sociální distance oproti osobám, které přímý konflikt nezažily. Cílový soubor představuje 133 majoritních obyvatel žijících ve městě Vimperk ve věku od 18 nad 65 let. Získaná data byla zpracována popisnou statistikou v programu Excel a stanovené hypotézy byly statisticky vyhodnoceny v programu SPSS. Z výzkumného šetření vyplynulo, že sociální distance majoritních obyvatel vůči romské minoritě ve městě Vimperk není významně ovlivněna pohlavím, věkem ani vzděláním. Majoritní společnost se od romské minority nejvíce sociálně distancuje ve vztahu blízkého příbuzenství skrze manželství a blízkého přítele podle Bogardusovi škály sociální distance. Bogardusova škála sociální distance nejčastěji slouží k měření rasismu a jiných etnických předsudků. Jedná se o stupnici skládající se z výroků, které mají ukázat, jakou sociální vzdálenost pociťují respondenti mezi sebou a jinými skupinami. Romové se potýkají ve městě Vimperk nejvíce s problémy, jako je rušení klidu, kriminalita, prostituce, drogy a gambling. Mezi další problémy vyskytující se u romské menšiny patří nezaměstnanost, pohlavní choroby, nepřizpůsobivé chování ve společnosti a znečišťování města. Vznikající nepříznivou situaci většina majoritních obyvatel žádným způsobem neřeší. Majoritní obyvatelé řešili nepříznivou situace za pomoci Městské policie Vimperk, Úřadu práce, Města Vimperk a stávkou proti romské minoritě. Na základě komunitního plánování Městského úřadu ve Vimperku ve spolupráci s Městkou policií byly zřízeny tři pracovní místa pro Asistenty prevence kriminality a Romského terénního pracovníka.Poznatky, které tato bakalářská práce přináší, poukazují na aktuální stav postoje majority vůči romské minoritě ve městě Vimperk. Bakalářská práce může posloužit jako zdroj informací odborné či laické veřejnosti.
|
|
|
Problémy integrace romské menšiny
JAROŠOVÁ, Markéta
Bakalářská práce se zabývá negativními trendy, s nimiž se potýká romská menšina. Teoretická část představuje problémy značné části Romů v České republice, a to především v oblastech zaměstnanosti, bydlení, vzdělávání, sociálních služeb a sociálně patologických jevů. Zvláštní pozornost věnuji strategiím integrace. Praktická část mapuje osobní zkušenosti vybraných respondentů s problémy ve výše definovaných oblastech, které brání úspěšné integraci. V závěru srovnávám výsledky vlastního výzkumu se strategiemi, jež by nastartovaly pozitivní změny vedoucí k postupnému odstraňování rozdílů, napětí a nedorozumění mezi Romy a většinovou populací.
|
|
|
Exkludované lokality v mediálním diskursu
BŘEČKOVÁ, Gabriela
Tato diplomová práce je zaměřena na identifikaci obrazu exkludovaných lokalit v mediálním diskursu. Posledních několik let formují média pohled majoritní společnosti na romskou minoritu a současně je konceptu sociální exkluze v České republice užíváno nejčastěji ve vztahu k lokalitám obývaným převážně příslušníky romské menšiny. Exkludované lokality se staly v médiích velmi diskutovaným tématem a média předkládají exkludované lokality jako problematické, ať již z hlediska nezaměstnanosti, chudoby, maximálního využití sociálních dávek jejími obyvateli, problémy s bydlením, kriminalitou, organizovaným zločinem, tak nepořádkem a problémy se školní docházkou dětí.
|
|
|
Obraz etnických a národnostních menšin v českých masmédiích
MINAŘÍK, Michal
Práce se zabývá obrazem etnických a národnostních menšin v českých masmédiích. Teoretická část vymezuje základní teoretické pojmy a stručně charakterizuje vybrané menšiny na našem území. Dále se věnuje problematice společného soužití, problematice stereotypů, postojů a předsudků. Závěr této části je věnován problematice masmédií, mediálního produktu a mediální reprezentaci menšin v kontextu zvoleného tématu. Praktická část vychází z předpokladu, že současná česká média informují o menšinách převážně v souvislosti s negativním obsahem jako například kriminalita, nezaměstnanost apod. Výzkumná část je zaměřena na obsahovou analýzu článků denního tisku, které se týkají vybraných menšin.
|
host ::
RSS.