|
|
Využití tuhých zbytků z fluidního spalování při výrobě žáromateriálů
Tvrdý, Michal ; Novotný, Radoslav (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá přípravou, studiem a analýzou žárovzdorné keramiky, konkrétně šamotové malty pro kamnářské účely s přídavkem fluidních popílků. Směsi pro přípravu žárovzdorné keramiky byly dotovány různým obsahem úletového i ložového fluidního popílku s cílem snížit spotřebu původních surovin pro přípravu těchto materiálů. Pro přípravu vzorků byl použit lupek, žárovzdorný jíl, úletový a ložový fluidní popílek. Vstupní suroviny a vypálené šamotové směsi byly charakterizovány metodami XRD, TG-DTA, TDA, SEM-EDS, žárová mikroskopie, isotermická kalorimetrie, ICP-OES. Na vypálených šamotových maltách byly rovněž stanoveny mechanické vlastnosti, tj. pevnost v tlaku a v tahu za ohybu. Výsledky ukázaly, že při použití úletového popílku jsou vlastnosti šamotové malty do určitého dávkování popílku srovnatelné s výchozí maltou. Také bylo zjištěno, že použitý ložový fluidní popílek není vhodný pro výrobu žárovzdorných materiálu.
|
|
|
Aplikace popílků z fluidního spalování uhlí v žárovzdorných materiálech
Kotrla, Jan ; Bartoníčková, Eva (oponent) ; Šoukal, František (vedoucí práce)
Práce se zabývá možností využití fluidních popílků v žárovzdorných materiálech a jejich vlivu na výsledné vlastnosti. Studuje vliv přídavku ložového a filtrového popílku na vlastnosti drolenky a výsledné mechanické vlastnosti, objemovou hmotnost, smrštění a teplotu výpalu kamnářského šamotu. Předmětem práce je také snižování emisí SO2 vznikajících při výpalu šamotu s obsahem fluidního popílku bohatého na anhydrit. Emise SO2 byly pozorovány metodou TG-DTA-EGA. Charakterizace připravených vzorků a studium procesů při tepelném zpracování bylo založeno na metodách XRD, TG-DTA-EGA, TDA, SEM–EDS, žárová mikroskopie a isotermická kalorimetrie.
|
|
|
Vanadová koroze žárovzdorných materiálů
Florian, Ondřej ; Opravil, Tomáš (oponent) ; Ptáček, Petr (vedoucí práce)
Práce se zabývá studiem mechanismu vanadové koroze vysocehlinitých žárovzdorných materiálů ve spalovacích reaktorech na výrobu syntézního plynu a jejího vlivu na vlastnosti, které nastávají v důsledku změny chemického a mineralogického sloţení, ale také struktury materiálu, např. rekrystalizací skelné fáze a vyhořívání uhlíku ve střepu. Průběh procesu byl vyhodnocen s použitím metod termické analýzy, rentgenové difrakce a elektronové mikroskopie.
|
|
|
Inhibice vývoje vodíku v hlinitofosfátových žárovzdorných pojivech
Bednárek, Jan ; Kalina, Lukáš (oponent) ; Šoukal, František (vedoucí práce)
Práce se zabývá možnostmi inhibice reakce hlinitofosfátových pojiv s otěrovým železem, obsaženým v bauxitu, se kterým pojiva tvoří chemicky vázané žáruvzdorné hmoty. Při této reakci vzniká vodík, což se negativně projevuje napěněním takto připravených směsí. Množství vznikajícího vodíku bylo zjišťováno měřením na vápnoměru dle Janka, dále byl potenciometricky měřen průběh redoxního potenciálu v pojivu před a po přimíchání kameniva. V rámci práce byl zjišťován vliv přídavku různých kationtů jak na vývin vodíku, tak i na redoxní potenciál pojiva. Účinnost inhibitorů byla zkoumána i vizuálně pomocí testovacích tělísek.
|
|
|
Optimalizace složení fosfátových pojiv pro žáruvzdorné materiály
Kalousová, Hana ; Ptáček, Petr (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Práce se zabývá optimalizací složení fosfátových pojiv, která jsou používána při výrobě žárovzdorných materiálů. Jako kamenivo je pro tyto materiály často používán bauxit, ve kterém jsou obsaženy drobné částice otěrového železa pocházející z procesu mletí. Tyto částice po smíchání s fosfátovým pojivem reagují za vzniku vodíku, což je způsobeno reakcí kyseliny fosforečné se železem. Vznikající plyn způsobuje tvorbu bublin a celkovou deformaci žárovzdorného výrobku. Cílem této práce je nalézt vhodná aditiva, která by omezila anebo zamezila tvorbu vodíku. Pro zjednodušení systému a lepší pochopení mechanizmu byla běžně používaná pojiva nahrazena modelovým pojivem připraveným v laboratoři rozpuštěním hydroxidu hlinitého v kyselině fosforečné. Místo otěrového železa bylo použito čisté práškové pentakarbonylové železo. Modelové pojivo bylo modifikováno několika inhibitory a na vápnoměru byl sledován jejich vliv na množství vývinu vodíku. U vybraných inhibitorů byly proměřeny také koncentrační řady nezbytné pro optimalizaci množství přídavku inhibitoru do pojiva.
|
|
|
Vliv podávání prášku na mechanické vlastnosti plazmových nástřiků mědi a wolframu
Mušálek, Radek ; Matějíček, Jiří
Fúze je považována za zdroj energie budoucnosti. Jedním z největších problémů, které musí být vyřešeny, je vývoj materiálu vnitřní stěny reaktoru. Pro vnitřní části, které budou vystaveny vysokým teplotním a částicovým tokům, byla navržena kombinace wolframu a mědi. Wolfram je materiál odolný proti vysokým výše uvedeným tokům, zatímco měď s vysokou teplotní vodivostí může efektivně odvádět teplo. Při vysokých teplotách může vzniknout vysoká koncentrace napětí na rohraní vlivem rozdílných teplotních roztažností. Proto je plazmové stříkání vhodné pro tuto aplikaci. Jedním z kritických parametrů plazmového stříkání je nastavení průtoku nosného plynu, který musí být optimalizován s ohledem na trajektorii nanášných částic v plameni. Získané výsledky jsou používány pro vývoj funkčně gradovaných nástřiků.
|
host ::
RSS.