|
|
Charakteristika interindividuálního vztahu (přítel vs. konkurent) jelena evropského a její vliv na agonistické chování a endokrinní zpětnou vazbu
Peterka, Tomáš ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Samci jelena evropského se během roku sdružují do mládeneckých skupin. Sociální postavení jedince - rank - je v takové skupině značně nestabilní. Předchozí experimenty prokázaly, že sociální postavení modulované agonistickým chováním ovlivňuje parožní růst jelena a klíčové události parožního cyklu. Paroží je sekundárním pohlavním znakem čeledi jelenovitých a jednou z nejrychleji rostoucích tkání u obratlovců. Jeho vývoj je řízen samčím pohlavním hormonem, testosteronem. V našem experimentu jsme pozorovali agonistické chování skupiny 19 jelenů. Samci byli vybaveni GPS obojky a v pravidelných intervalech manipulováni pro odběr krevních vzorků a telemetrických dat. Po statistické analýze získaných dat se ukázalo, že v rámci mládenecké skupiny udržuje 13 jelenů průměrnou vzdálenost mezi sebou do 22 metrů ("Nejbližší společníci"), zatímco ostatní jeleni jsou od sebe vzdáleni často na mnoho desítek metrů ("Mimoskupinoví"). Na základě počtu agonistických interakcí se dále mládenecká skupina dělí dle vzájemného vztahu na "Přátele" (˂9) a "Konkurenty" (≥9). Zjistili jsme, že počet interakcí byl závislý na průměrné vzdálenosti mezi samci rozdělenými dle párového vztahu ("Přátelé" a "Konkurenti"). "Konkurenti" se zvětšující se vzdáleností zvyšovali počet interakcí, zatímco u "Přátel" se nic podobného...
|
|
|
Charakteristika interindividuálního vztahu (přítel vs. konkurent) jelena evropského a její vliv na agonistické chování a endokrinní zpětnou vazbu
Peterka, Tomáš ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Samci jelena evropského se během roku sdružují do mládeneckých skupin. Sociální postavení jedince - rank - je v takové skupině značně nestabilní. Předchozí experimenty prokázaly, že sociální postavení modulované agonistickým chováním ovlivňuje parožní růst jelena a klíčové události parožního cyklu. Paroží je sekundárním pohlavním znakem čeledi jelenovitých a jednou z nejrychleji rostoucích tkání u obratlovců. Jeho vývoj je řízen samčím pohlavním hormonem, testosteronem. V našem experimentu jsme pozorovali agonistické chování skupiny 19 jelenů. Samci byli vybaveni GPS obojky a pozorování probíhalo po dvě hodiny ráno a večer, jednou až dvakrát týdně od konce května do konce srpna. V pravidelných intervalech byli jeleni manipulováni pro odběr krevních vzorků a telemetrických dat. Po statistické analýze získaných dat se ukázalo, že v rámci mládenecké skupiny udržuje 13 jelenů průměrnou vzdálenosti mezi sebou do 22 metrů. Tito jedinci - nejbližší společníci se liší v počtu agonistických interakcí. Ti, co dosáhli 8 nebo méně označujeme jako Přátele, zatímco podskupinu druhých, dosáhnuvších mnohonásobně více interakcí, klasifikujeme jako Konkurenty. Zjistili jsme, že počet interakcí byl závislý na průměrné vzdálenosti mezi samci uvnitř skupin (Přátelé a Konkurenti). Konkurenti se zvětšující se vzdáleností...
|
|
|
Generátor kódu pro testovací rámec RedDeer
Jelínek, Dominik ; Bečková, Zuzana (oponent) ; Číka, Petr (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá návrhem a tvorbou nového zásuvného modulu do vývojového prostředí Eclipse. V teoretické části práce je popsána architektura vývojového prostředí Eclipse, jsou zde probrány grafické knihovny programovacího jazyka Java a vysvětleny možnosti rozšiřování vývojového prostředí Eclipse o vlastní zásuvné moduly. Dále jsou v teoretické části práce vysvětleny způsoby testování aplikací a popsán způsob sestavování (kompilování) aplikací. Popis praktické části práce se zabývá vývojem zásuvného modulu, návrhem interní logiky pro generování kódu a posléze implementací navrženého řešení generátoru kódu pro testovací rámec RedDeer.
|
|
|
Hormonal Aspects of Antler Growth Regulation
Kužmová, Erika ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Petr, Jaroslav (oponent) ; Kierdorf, Uwe (oponent)
Hormonálne aspekty regulácie parožného rastu Erika Kužmová Abstract Parohy jeleňov sú jediným kompletne sa regenerujúcim orgánom u cicavcov a záujem vedcov o ich využitie ako modelu rastu a vývoja kostí stúpa. V posledných rokoch sa ukázalo, že regenerácia parohov je iniciovaná z kmeňových buniek lokalizovaných v okostici pučnice. Následný rast parohu do dĺžky však prebieha v rastovom vrcholčeku. Len málo sa vie o endokrinnej stimulácii rastu parohu a už dlhé roky existuje nesúlad medzi in vivo a in vitro štúdiami. Ako druhotný sexuálny znak sú parohy úzko späté so sezónnymi hladinami cirkulujúceho testosterónu. Keďže sú jeho hladiny najnižšie práve v čase rastu parohov a mnohé in vitro štúdie poukazujú na stimulačný efekt inzulínu podobného rastového faktoru (IGF-1), viacerí odborníci sa prikláňajú k názoru že IGF-1 je "hormón stimulujúci rast parohov". Tento záver je ale v rozpore s výsledkami in vivo štúdií, ktoré ukazujú nevyhnutnosť testosterónu pre rast parohov aj v jeho nízkych koncentráciách, a taktiež s predchádzajúcim názorom, že testosterón by mal byť "hormón stimulujúci rast parohov". Zamerali sme sa teda na overenie účinkov IGF-1 na parožné bunky. Uskutočnili sme sériu in vitro experimentov na parožných bunkách izolovaných z viacerých štádií rastových vrcholčekov parohov jeleňa európskeho...
|
|
|
GPS telemetrie a měření aktivity se zaměřením na sudokopytníky (Artiodactyla)
Peterka, Tomáš ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Komárková, Martina (oponent)
GPS telemetrie je stále se rozšiřující metodou pro výzkum mnoha druhů živočichů. Poskytuje automatické sledování polohy a přidružených dat na velké vzdálenosti a často i ve velkém časovém měřítku. Během vývoje této metody doznaly i vědecké studie významných změn. Experimenty, které využívají tuto technologii, se zabývají sledováním výskytu, managementem a ochranou druhů, určením aktivity pattern sledovaných zvířat, odhadu chování na různých škálách atd. Často přítomné senzory aktivity slouží k determinaci projevů chování sledovaných druhů. V této práci jsou shrnuty základy VHF a GPS technologie. Na dostupných studiích velkých terestrických savců, sudokopytníků (Artiodactyla) a okrajově zástupců čeledi medvědovití (Ursidae) je poukázáno možné využití GPS technologie pro měření aktivity, postupy, omezení a výsledky studií. Na závěr představujeme experimentální přístup při měření aktivity jelena evropského (Cervus elaphus) a výsledky této pilotní studie.
|
|
|
Aplikace genetických metod k určování původu jelenovitých a existence výskytu medzidruhové hybridizace
Krojerová-Prokešová, Jarmila ; Barančeková, Miroslava ; Koubek, Petr
Mezidruhová hybridizaci mezi nepůvodním jelenem sika a původním jelenem lesním představuje v České republice vážný problém, i když o její existenci se dlouho pochybovalo. Hlavní příčinou nedůvěry v existenci kříženců byl zejména fakt, že až donedávna neexistovala žádná zcela spolehlivá metoda jejich detekce. Aplikování molekulárně-genetických metod, především využití mikrosatelitových markerů, by nám mělo pomoci určit celkový podíl hybridních jedinců v populaci a stanovit příslušná opatření k jejich eliminaci. Právě využití molekulární genetiky totiž umožňuje odhalit i hybridní jedince dalších generací, kteří již navenek nenesou žádné fenotypové znaky po předcházejícím mezidruhovém křížení.
|
|
|
Kvantifikace produkce výkalů - trusu vybraných jelenovitých v chovech podle zvláštních předpisů.
SVOBODA, Zdeněk
Abstrakt Práce je zaměřena na produkci trusu jelenovité, černé, dančí a mufloní zvěře. Z tohoto důvodu bylo cílem práce stanovit obsah vybraných prvků, celkové množství vyloučeného trusu a zjištění jarních kmenových stavů zvěře na Vysočině . Dle provedeného sběru informací lze vyvodit, že při normalizovaném stavu jelení zvěře nedochází k znečišťování životního prostředí. Naopak při přemnožení jelení zvěře může způsobit negativní dopad na životní prostředí a znečištění spodních vod.
|
|
|
Rozbor faktorů ovlivňujících welfare jelena lesního
PŘICHYSTALOVÁ, Michala
Jelen lesní (Cervus elaphus) je častým předmětem lidského zájmu. S jelenem lesním je hospodařeno ve volné přírodě, může být intenzívně chován v oborách, může být předmětem farmového či zájmového chovu, poddruhy jelena lesního se objevují v zoologických zahradách. Při hospodaření s jelenem lesním ve volné přírodě nelze v plné míře eliminovat všechny negativní vlivy na welfare zvěře, při hospodaření s jelenem lesním v oborách by naplnění optimálních chovatelských podmínek mělo být chovatelským cílem v plné míře. Cílem této práce bylo vyhodnotit, do jaké míry jsou při hospodaření s jelenem lesním v České republice aplikovány a respektovány základní zásady pro zajištění welfare. Byla provedena analýzu výkazů o hospodaření s jelenem lesním, výkazů o stavu životního prostředí jelena lesního a analýza chovatelských podmínek ve vybraných oborních chovech.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.