|
|
Sledování radiační zátěže pacientů při skiagrafických vyšetřeních ve FNKV Praha
SEDINOVÁ, Monika
ANOTACE V bakalářské práci jsem sledovala radiační zátěž pacientů při skiagrafickém vyšetření na radiodiagnostické klinice Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v průběhu let 2008 a 2009. Cílem práce bylo optimalizovat dávku rentgenového záření při skiagrafickém vyšetření, při zachování nejvyšší možné kvality skiagramu a navrhnout optimální řešení ve vztahu k usměrňování expozice populace. V práci jsem se snažila porovnat radiační zátěž pacientů při analogové a digitální skiagrafii při použití standardních ochranných pomůcek a analyzovat radiační zátěž pacientů při skiagrafickém vyšetření. Výpočty byla z části potvrzena hypotéza, že radiační zátěž pacientů lze snížit nastavením vhodných expozičních parametrů ,ale i především pomocí jiných systémů zobrazení a jejich optimalizace.
|
|
|
Snímkování nedonošených dětí pojízdným rtg přístrojem
DUPAČOVÁ, Markéta
Ve své práci se věnuji problematice snímkování nedonošených dětí pojízdným rtg přístrojem. Zaměřila jsem se na skiagrafii hrudníku nezralých novorozenců, na používanou mobilní přístrojovou techniku, na snímkovací techniky, na správný postup provedení snímku, kvalitu rtg obrazu, ale také na radiační ochranu a na radiační zátěž, kterou je organismus novorozence při skiagrafii zatížen. Mým cílem je přenést získané zkušenosti se snímkováním nedonošených dětí mobilním skiagrafickým přístrojem a porovnat kvalitu rtg obrazu a radiační zátěž získané dvěma rozdílnými přístroji a technikami. Porovnání radiační zátěže a kvality rtg obrazu provádím na souboru nezralých novorozenců vyšetřených na Radiodiagnostickém oddělení v Nemocnici Písek a.s. v letech 2007 až 2010. Získané zkušenosti s uplatněním mobilní diagnostické techniky u speciální skupiny nemocných je možné uplatnit v praxi dalších pracovišť, zabývajících se stejnou problematikou.
|
|
|
Zobrazovací metody a jejich využití v diagnostice náhlých neúrazových přihod břišních
MAREK, Radovan
Ve své bakalářské práci jsem se zaměřil na nejčastěji využívané radiologické zobrazovací metody v oblasti náhlých neúrazových příhod břišních- rentgenový snímek břicha, výpočetní tomografii a ultrazvuk. Rentgen a výpočetní tomografie pracují se zdroji ionizujícího záření, jsou tedy pro pacienta zdrojem radiační zátěže. Radiologický asistent musí bezpodmínečně ovládat všechna pravidla a metody radiační ochrany vedoucí ke snížení dávky obdržené pacientem v rámci radiologického vyšetření. V první části bakalářské práce jsem se pokusil stanovit podíl využití jednotlivých výše uvedených zobrazovacích modalit v souboru pacientů s diagnózou náhlé příhody břišní nebo podezřením na ni a určit tak v klinické praxi nejpoužívanější zobrazovací metodu s přihlédnutím k výtěžnosti dané metody pro konkrétní druh nebo skupinu akutního břišního onemocnění. Ve druhé části bakalářské práce jsem určil na základě dávkové náročnosti sledovaných radiologických vyšetření metodu, která znamená pro pacienta nejvyšší radiační zátěž a jakými konkrétními postupy může radiologický asistent snížit míru radiační zátěže pacienta při vyšetření zdroji ionizujícího záření.
|
|
|
Radiační zátěž pacientů při RTG vyšetření plic
POKORNÁ, Adéla
Cílem této práce bylo porovnání radiační zátěže pacientů při RTG vyšetření plic různými snímkovacími technikami používanými na radiodiagnostické klinice Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze. Měření bylo provedeno pomocí termoluminiscenčních dozimetrů (TLD) umístěných v antropomorfním fantomu. Z naměřených hodnot byly vypočteny efektivní dávky a získané hodnoty byly porovnány jak vzájemně, tak s údaji dostupnými v literatuře. Výsledky potvrdily, že používání měkké techniky vede k výraznému zvýšení jak vstupní povrchové dávky (dávky na kůži), tak také efektivní dávky.
|
|
|
Renální kolika - intravenózní vylučovací urografie versus nativní vyšetření uropoetického systému spirálním CT
CHALUPOVÁ, Dana
Renální kolika - intravenózní vylučovací urografie versus nativní vyšetření uropoetického systému spirálním CT Tato práce přináší srovnání dvou zobrazovacích metod, nejčastěji indikovaných při diagnóze renální koliky. Jedná se o intravenózní vylučovací urografii a nativní vyšetření břicha a pánve spirálním CT. Srovnáním níže uvedených hledisek bych chtěla přispět k úplnému zrušení indikace intravenózní vylučovací urografie a nahradit tuto metodu spirálním CT. Cílem této práce je dokázat, že nativní vyšetření břicha a pánve spirálním CT je přínosnější a vhodnější pro diagnostiku i pro pacienta. V práci jsou srovnána hlediska radiační zátěže, časové a finanční náročnosti a v neposlední řadě hledisko celkové zátěže pacienta během průběhu vyšetření. Srovnání bylo provedeno výpočtem typické efektivní dávky u vzorku padesáti pacientů vyšetřovaných intravenózní vylučovací urografií a padesáti pacientů spirálním CT. Výsledky jsou uvedeny v grafické podobě. Tyto výsledky nepotvrdily hypotézu, že radiační zátěž je menší u vyšetření spirálním CT. Stanovené dávky v mé práci jsou až trojnásobně vyšší při CT vyšetření. Finančně jsou obě zobrazovací metody ohodnoceny téměř srovnatelně a cena vyšetření by neměla mít vliv na volbu metody. Vyšetření spirálním CT je při srovnání času potřebného k provedení obou metod mnohem výhodnější Z výsledků týkajících se radiační zátěže pacientů při vyšetření spirálním CT je patrné, jak je velmi důležitá schopnost radiologického asistenta ovlivnit velikost efektivní dávky správnou volbou a kontrolou expozičních parametrů při volbě vyšetřovacího protokolu. Toto tvrzení podtrhuje srovnání výsledků této práce s výsledky zahraničních studií, kde byla radiační zátěž pacientů při volbě spirálního CT jednou až čtyřikrát nižší než v případě mých výsledků efektivních dávek. Získané efektivní dávky se blížily hodnotám efektivních dávek stanovených při intravenózní vylučovací urografii. Snahou této bakalářskou práce je nastínit možnosti snížení radiační zátěže pacientů vyšetřovaných metodou spirálního CT.
|
|
|
RADIAČNÍ ZÁTĚŽ PACIENTŮ PŘI DIGITÁLNÍ A KONVENČNÍ RADIOGRAFII
KRAINA, Aleš
Zavedení digitálního provozu ve své podstatě znamená přechod z klasické tzv. film-fóliové snímkovací techniky (SFR {--} Screen {--} Film {--} Radiography) nejčastěji na nepřímou digitalizaci (CR {--} Computed Radiography), nebo přímou digitalizaci (DR {--} Direct Radiography). Tyto metody digitalizace se vzájemně liší použitím různých typů diagnostických přístrojů a zařízení pro digitalizaci obrazu. Použití jednotlivých metod však může mít za důsledek rozdíl ve velikosti dopadové a absorbované dávky v orgánech u pacientů podstupujících vyšetření pomocí ionizujícího záření. Cílem této práce je vzájemné srovnání jednotlivých metod (SFR, CR, DR) běžně používaných pro digitalizaci obrazu v závislosti na radiační zátěži pacientů. Radiační zátěž jsem porovnával jednak měřením vstupní povrchové kermy na fantomech a také porovnáním klinických výsledků získaných z KAP metru. Pro ověření klinických výsledku jsem zvolil tři nejčastěji prováděná vyšetření a to lebky, hrudníku a břicha. Důvodem tohoto výběru byla četnost a míra radiační zátěže. Naměřené výsledky byly srovnány s dostupnou zahraniční literaturou. Z naměřených výsledků je patrné, že přímá radiografie vede k radikální redukci dávky na pacienta. V případě nepřímé digitalizace CR nelze obecně říci, že zde dochází ke snížení dávky na pacienta. Z naměřených a publikovaných hodnot vyplívá, že mezi jednotlivými výrobci CR systémů (Fuji, Kodak, Konica, atd.) jsou velké rozdíly, které buď vedou anebo nevedou, oproti konvenční skiagrafii SFR, ke snížení radiační zátěže. Dle měření uvedených v této práci, lze konstatovat, že použití kvalitní CR technologie vede až k polovičnímu poklesu radiační zátěže oproti SFR.
|
|
|
Srovnání radiační zátěže pracovníků oddělení nukleární medicíny FNHK před a po zavedení PET/CT, možnosti monitorování
JANSOVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá radiační zátěží pracovníků nukleární medicíny Fakultní nemocnice Hradec Králové před a po zavedení vyšetření PET/CT. Metoda vyšetření PET/CT využívá pozitronových zářičů, oproti běžným vyšetřením gama-zářiči a terapii otevřenými beta-zářiči, prováděných na oddělení nukleární medicíny Fakultní nemocnice Hradec Králové (ONM FNHK). Využívání pozitronových zářičů s sebou přináší zvýšené nároky na radiační ochranu a organizaci práce.Vyhodnocovala jsem dávky z osobní dozimetrie od roku 2004 do konce roku 2008 před zavedením metodiky vyšetření PET/CT a dále pak je zpracován rok 2009 po zavedení vyšetření PET/CT. Výsledky dávek jsou uvedeny v tabulkách. Do roku 2008 byly využívány pro osobní dozimetrii filmové dozimetry a termoluminiscenční prstýnkové dozimetry. Od roku 2009 jsou využívány pro osobní dozimetrii i digitální dozimetry, které jsou také zahrnuty do porovnání obdržených radiačních dávek pracovníků. Výsledky byly využity k hodnocení optimalizace radiační ochrany na ONM FNHK.
|
|
|
Sledování radiační zátěže personálu u perkutánních intervencí
SKÁCELOVÁ, Lada
Medicína na přelomu devatenáctého a dvacátého století byla díky objevu ionizujícího záření významně posunuta dopředu a metody, jejichž základ je založen na principech a účincích ionizující záření jsou v hojné míře využívány i v současném lékařství. Již v ranných počátcích však byly při aplikaci ionizujícího záření pozorovány i jeho škodlivé účinky a od tohoto období jsou datovány také první zmínky o nutnosti radiační ochrany. Medicínské obory, zabývající se aplikací ionizujícího záření ať už při diagnostice či léčbě nemocí, prošly za svou více než stoletou historií rozsáhlým vývojem. Významného pokroku bylo dosaženo především v technické oblasti, díky které je na trh stále uváděno dokonalejší přístrojové vybavení, splňující přísná kritéria radiační ochrany. Na straně jedné byla velká skupina vyšetřovacích a léčebných postupů nahrazena novými metodami (ultrazvuk a magnetická rezonance), jejichž základem není ionizující záření a pacient ani obsluhující personál tak není vystaven škodlivým účinků záření. Na straně druhé však nebývalého rozmachu dosáhla intervenční radiologie. S rozvojem nových intervenčních metod a postupů roste i počet a délka intervenčních zákroků . Radiační zátěž, které je výkony provádějící personál vystaven, se tak i přes špičkové přístrojové vybavení zvyšuje. V teoretické části této práce byl popsán vznik a druhy ionizujícího záření, jeho vlastnosti a interakce s prostředím a poměrná část byla věnována biologickým účinkům záření. Hlavní pozornost však byla soustředěna na radiační ochranu - na její cíle, principy a metody ochrany před zářením. Byl sestaven výtah ze současné legislativy a přehled požadavků týkajících se radiačního monitorování. V kapitole, která se vztahuje k osobní dozimetrii, byly popsány základní vztahy a veličiny užívané v dozimetrii záření, typy osobních dozimetrů a ochranných pomůcek. V praktické části této práce bylo provedeno měření radiační zátěže personálu u perkutánních intervencí na oddělení intervenční radiologie Radiologické kliniky FN Olomouc. K vlastnímu měření byly použity osobní elektronické dozimetry Rados {--} typ RAD 60S. Všechna získaná data byla zpracována statistickými metodami a na základě dosažených výsledků byla stanovena efektivita a zhodnocen význam dodržování zásad radiační hygieny. Předpokládané využití výsledků této práce v praxi bylo směřováno ke stanovení optimálních postupů a opatření vedoucích k maximálnímu možnému snížení radiační zátěže personálu u perkutánních intervencí a k výchově a vedení personálu k důslednému dodržování všech zásad radiační hygieny.
|
|
|
Algoritmus zobrazovacích metod při podezření na TBC plic
MIKULÁŠOVÁ, Jana
Tuberkulóza je infekční onemocnění, kterým každoročně na světě onemocní více než 8 milionů lidí. Za posledních deset let jí podlehlo víc než 30 milionů osob. V České republice se daří snižovat počet případů onemocnění tuberkulózou, přesto lékaři upozorňují, že je tato infekční nemoc stále nebezpečná.Základním diagnostickým vyšetřením je u tuberkulózy dýchacího ústrojí rentgenologické vyšetření. Mimořádnou úlohu v boji proti tuberkulóze sehrála radiofotografie (štítovka), které se dříve využívalo k hromadnému snímkování plic. Nevýhodou této techniky je podstatně vyšší radiační zátěž.V této práci jsem se zabývala především současnými možnostmi radiodiagnostiky při vyšetřování tuberkulózy plic (vzhledem k radiofotografii). Prováděla jsem měření vstupní povrchové kermy pomocí vodního fantomu na několika pracovištích, na různých typech přístrojů. V bakalářské práci jsem porovnávala zobrazovací techniky, jak z hlediska diagnostické výtěžnosti, tak i z hlediska radiační zátěže pacientů. Rentgenová diagnostika se podílí velkou měrou na lékařském ozáření, které je nejvýznamnější složkou ozáření člověka z umělých zdrojů záření. Zavedení nových diagnostických metod (zejména počítačové tomografie) vedlo k významnému rozšíření diagnostických možností, ale na druhé straně jsou ještě v provozu již historická zařízení, například kabinová zařízení pro snímkování plic ze štítu. K nejvýznamnějším faktorům, které ovlivňují radiační zátěž pacientů patří moderní přístrojové vybavení, pravidelné provádění zkoušek dlouhodobé stability a zkoušek provozní stálosti a rovněž používání ochranných pomůcek. Soustavný dohled nad respektováním pravidel radiační ochrany musí být na každém pracovišti se zdroji ionizujícího záření zajištěn.
|
|
|
Sledování a porovnání radiační zátěže pacienta a lékaře při vyšetření mozkových tepen jednoprojekčním a dvojprojekčním přístrojem pro DSA
SLAVÍKOVÁ, Jana
V experimentální části se zabývám měřením radiační zátěže personálu i pacientů při angiografickém vyšetření mozkových tepen.Jednak srovnávám naměřené hodnoty při použití jednoprojekčního a dvojprojekčního přístroje pro DSA a sleduji radiační zátěž pacientů. Měření bylo prováděno na přístroji Siemens Axiom Artis Biplane na radiodiagnostickém oddělení nemocnice Na Homolce. Pro výpočet dávky je v této práci zvolen program Effdose version. Dále se v experimentální části zabývám srovnáním naměřených hodnot lékařů během angiografického vyšetření na radiodiagnostickém oddělení v českobudějovické nemocnici na přístroji Polystar a v nemocnici Na Homolce v Praze na přístroji Axiom Artis Biplane. K tomu účelu byly použity elektronické osobní dozimetry EPD Mk2 od firmy Siemens. Všechny výsledky jsem zpracovala pro přehlednost do grafů. V závěru práce jsou popsány návrhy a opatření ke snížení radiační zátěže v praxi, které jsou při těchto angiografických vyšetřeních nezbytné.
|
host ::
RSS.