|
|
Odrůstání kultur a porostů založených prostokořenným a krytokořenným sadebním materiálem na území LS LČR Jablunkov
Baselides, Andrzej
Cílem diplomové práce je vyhodnocení odrůstání kultur a porostů založených prostokořenným a krytokořenným sadebním materiálem na území LHC LS Jablunkov. Pro tento účel bylo vybráno (hodnoceno) celkem 23 porostních situací vyskytujících se na 46 zkusných plochách na území LS Jablunkov. Dále pro výzkum byly vybrány dvě nejdůležitější hospodářské dřeviny, kterými jsou smrk ztepilý (Picea abies L. Karst) a buk lesní (Fagus sylvatica L.). Tyto plochy byly zvoleny na základě geografické a typologické odlišnosti stanovišť. Na každé zkusné ploše bylo změřeno minimálně 60 jedinců prostokořenné a krytokořenné varianty těchto vybraných dřevin a zároveň byly posuzovány možné deformace kořenového systému. Na každém jedinci byly měřeny tyto parametry: výška nadzemní části, poslední přírůst, tloušťka kořenového krčku, počet větví, délka větví, velikost asimilačního aparátu. Také byly pozorovány a hodnoceny tyto znaky: ztráta, vitalita, poškození, tvar kmene, tvar koruny a deformace kořenového systému. Z výsledků bylo zjištěno, že z 23 porostních situací byl v 16 případech vyhodnocen jako lepší krytokořenný sadební materiál, v 5 případech prostokořenný sadební materiál a ve 2 případech nebyla zjištěna jako lepší ani jedna varianta. Při posuzování kořenového systému bylo zjištěno, že u obou typů sadebního materiálu se nacházelo až 100% případů závažných deformací kořenového systému.
|
|
|
Vývoj morfologických znaků kořenových systémů prostokořenných a krytokořenných sazenic dubu a buku
Becher, Vladimír ; Kupka, Ivo (vedoucí práce) ; Bílek, Lukáš (oponent)
Diplomová práce navazuje na bakalářskou práci na téma Srovnání morfologických a ekonomických parametrů různých typů sadby, při které došlo k výsadbě prostokořenných a krytokořenných sazenic buku lesního (Fagus sylvativa Linné) a dubu letního (Quercus robur Linné) při obnově lesních porostů v září 2011 a dubnu 2012.
V rámci diplomové práce bylo v březnu 2015 provedeno na vytyčených zkusných plochách měření výšky a tloušťky kořenového krčku sazenic, zjišťována případná mortalita od kontroly zalesnění v červenci 2012. Dále bylo ze země vyrýpnuto celkem 154 sazenic, 84 krytokořenných a 70 prostokořenných sazenic, na kterých byl posuzován vývoj kořenového systému, jeho případná deformace a následně zjištěn objem xylometrickou metodou. Údaje zjištěné v terénu byly zpracovány do tabulek a porovnány společně s výsledky zjištěnými v rámci bakalářské práce.
Z průměrných hodnot pro výšku, tloušťku kořenové krčku a objem kořenového systému byl zjištěn téměř rovnoměrný vývoj prostokořenných a krytokořenných sazenic v porostu, a to i přesto že při měření jednotlivých sazenic byly jednotlivé hodnoty značně variabilní. Při kontrole vývoje kořenového systému byly zjištěny nepřípustné deformace hlavního kůlového kořenu u 25 % krytokořenných a 20 % prostokořenných sazenic. Zbylé sazenice byly bez deformace nebo s přípustnými deformacemi hlavního kůlového kořenu (zvlněný kůlový kořen, panohy, nesouměrný kůlový kořen s osou nadzemní části). Dále došlo ke zjištění, že krytokořenné sazenice byly snáze vyjmutelné ze země, sazenice nebyla v zemi dostatečně fixována a její kořenový systém byl v některých případech méně rozvinutý, nežli tomu bylo u prostokořenné sazenice. Tato skutečnost může být ovlivňována několika faktory, např. vliv bohatosti kořenového systému na jemné kořínky, znemožnění vývoje kořenového systému utužením okolní půdy při výsadbě štěrbinovou metodou.
U prostokořenných sazenic, zejména dubu letního, byl pozorován vývoj kořenového systému do větší hloubky, což je velmi důležité nejen pro fixaci, ale i jako důležitý faktor v období sucha a extrémních letních teplot, kdy dochází k rychlému odčerpání vlhkosti v horním horizontu půdy vlivem odparu.
Bohužel nebylo možné toto zjištění ověřit na větším počtu vzorků, neboť by došlo k poškození založeného lesního porostu.
|
host ::
RSS.