|
|
Vliv prozánětlivých cytokinů na etiologii depresivní poruchy
Svobodová, Eva ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
1 Abstrakt Podle Světové zdravotnické organizace patří depresivní poruchy mezi tři nejrozšířenější onemocnění znemožňující běžné fungování člověka a její výskyt v populaci rychle stoupá. Etiologie je nejasná a současná léčba se věnuje potlačení příznaků. Během různých vyšetření byly u pacientů zjištěny nejen následky chronického stresu, který je s depresí spojován už poměrně dlouho, ale také známky chronického zánětu v organismu. To vedlo k zaměření pozornosti na prozánětlivé cytokiny a jejich zapojení do procesu vzniku chronického stresu a depresivní symptomatologie. Zajímá nás také příčinná souvislost mezi prozánětlivými markery a stresem, která dosud nebyla jednoznačně objasněna. Cílem této práce je spojit poznatky o vlivu chronického stresu na vznik deprese získané studiemi animálních modelů i sledováním pacientů a poznatky o vlivu jednotlivých cytokinů na vznik deprese a změnu mozkových struktur, kterými by se dala depresivní symptomatologie vysvětlit.
|
|
|
Genová exprese specifických oblastí CNS u krysího modelu transgeneračního přenosu drogové závislosti.
Radilová, Kateřina ; Černá, Marie (vedoucí práce) ; Rothová, Olga (oponent)
Metamfetamin (MA) je droga často zneužívaná těhotnými ženami závislými na drogách a je současně nejčastěji užívanou drogou v České republice. Tato droga snadno prochází placentární bariérou do organismu plodu a může tak negativně ovlivňovat nejen matku, ale i prenatální vývoj jejího potomstva. Přesto, že byla opublikována řada studií ukazujících negativní účinky MA na potomky drogově závislých matek, není známo, které období těhotenství je tím nejkritičtějším. Ve své práci se zabývám strukturami CNS, které jsou přímo ovlivněny působením metamfetaminu. Jejich činnost může vést skrze indukci libých pocitů, jako je například navození pocitu odměny, až k závislosti na podané droze. V následující kapitole jsou rozebrány neurotransmitery a jejich transportéry související s účinkem metamfetaminu. Studie jejich struktury, lokalizace, nebo i vývoje během života, může pomoci přiblížit detailněji působení drogy v různých životních obdobích. Samotný metamfetamin a jeho účinky jsou blíže popsány v posledním úseku. Je zde nastíněna problematika vystavení plodu droze - pre- i postnatální dosud známé rozdíly, tak i závislost působení metamfetaminu na odlišná pohlaví.
|
|
|
Postižení exekutivních funkcí u osob po traumatickém poranění mozku
Sahula, Petr ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Krámská, Lenka (oponent)
Práce se zabývá teoretickými východisky psychologického konstruktu exekutivních funkcí, integrativními modely a příklady jejich narušení z klinické praxe. Za druhé pojednává o neuroanatomii frontálních laloků s akcentem na funkční systém prefrontální kůry. Třetím pilířem teoretické části je propedeutika do traumatického poranění mozku. Závěrečná část pojednává o neuropsychologickém vyšetření. Součástí je také podkapitola seznamující se základní paletou nejpoužívanějších neuropsychologických metod diagnostiky exekutivních funkcí. Praktická část obsahuje design výzkumu z oblasti diagnostiky difůzního axonálního poranění a navrhuje možný způsob neinvazivní detekce tohoto "tichého" poškození mozku. Klíčová slova: exekutivní funkce, prefrontální kůra, traumatické poranění mozku, neuropsychologické vyšetření
|
host ::
RSS.