|
|
Vyhodnocení hmotnosti zvěře ulovené ve vybraných honitbách Konstantinolázeňska
POKORNÝ, Radek
U volně žijící populace jelena siky, srnce obecného a prasete divokého v mikroregionu Konstantinolázeňsko v České republice, byla zjišťována hmotnost nevyvržené zvěře, hmotnost po vyvržení, hmotnost hlavy a distálních partií končetin a hmotnost vnitřních orgánů (srdce, plíce, játra, slezina, ledviny). Byla vypočtena vzájemná ko- relace mezi zjištěnými hmotnostmi. V této práci byl zjišten hmotnostní poměr mezi vyvrženou a nevyvrženou hmotností. U siky byla hmotnost vyvrženého těla 74,03 % z celkové hmotnosti. Vyvržená hmotnost prasete divokého tvořila 78,56 % z celkové hmotnosti a u srnčí zvěře byl tento poměr 76,66 %. Získaná data byla statisticky ana- lyzována na vliv věku, pohlaví a fázi lovecké sezóny na hmotnost. Pro divoká prasa- ta bez rozdílu věku bylo statisticky prokázáno, že s věkem roste tělesná hmotnost. U kolouchů jelena siky bylo statisticky prokázáno, že kusy ulovené do 15. ledna mají menší hmotnost než kolouši ulovení po 15. lednu. Dále bylo pro siku bez rozdílu věku statisticky prokázáno, že samci mají větší tělesnou hmotnost než samice. Další statistiky jsou k nahlédnutí ve výsledcích této práce.
|
|
|
Vliv prasete divokého na vegetaci semixerotermních trávníků
Horčičková, Eva ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hejcmanová, Pavla (oponent)
Předmětem studia této práce jsou disturbance způsobené prasetem divokým (Sus scrofa) a jejich vliv na vegetaci semixerotermních trávníků (Festuco-Brometea) s dominujícím druhem Brachypodium pinnatum. Výzkum se odehrával ve Vojenském újezdu Hradiště v Doupovských horách. Rytí divokých prasat tvoří důležitý zdroj disturbančního režimu v této opuštěné, původně zemědělské krajině. Vegetace uměle vytvořených disturbancí byla porovnávána s nenarušenými kontrolními plochami i s vegetací disturbancí přirozených. Experimentální plochy byly založeny v létě 2007. Po zaznamenání původní vegetace došlo k mechanickému odstranění drnu. Následná sukcese byla každoročně sledována. Zároveň bylo třikrát ročně prováděno mapování přirozených disturbancí v okolí experimentálních ploch. Důvodem bylo zjištění potenciálních zdrojů diaspor a frekvence jevu na krajinné úrovni. Taktéž byl vytvořen seznam všech nalezených druhů v okruhu 2 m, 4 m a 16 m od experimentální plochy. Výsledky: Disturbance zvyšují druhovou bohatost a prostorovou heterogenitu semixerotermních trávníků. Na experimentálních disturbancích se vyskytovaly druhy, které nebyly zastoupeny v nenarušeném okolí. Tyto druhy patří především mezi hemikryptofyty a druhy s dlouhodobě persistentními diasporami. Složení vegetace experimentálních disturbancí nejeví závislost na...
|
|
|
Odchytová zařízení na černou zvěř - techniky a využití
Hradilová, Adéla ; Ježek, Miloš (vedoucí práce) ; Mrkvičková Kořanová, Diana (oponent)
Tato bakalářská práce řeší v první části literární rešerši na druhy odchytových zařízeni na černou zvěř a možnosti jejich spouštění. Také je v této části zahrnuta i legislativa České republiky vztahující se k tématu odchyt černé zvěře.
V druhé části je konkrétní odchytové zařízení umístěno v honitbě Blazice - Sovadina, ve které v současnosti černá zvěř jen prochází. Tato kleci bude zhodnocena úspěšnost odchytu. Odchytové zařízení bylo instalováno do různých částí honitby. Převážně umístěno do zemědělských plodin. Zhodnocení proběhne i u použitých návnad.
|
|
|
Studium potravy velkých savců: metodologický přístup
Holá, Michaela ; Červený, Jaroslav (vedoucí práce) ; Stádník, Luděk (oponent)
Početní stavy spárkaté zvěře v posledních desetiletích narůstají téměř na celém území Evropy, což má za následek významné environmentální a ekonomické dopady. Kvalita a dostupnost přirozených i umělých zdrojů potravy patří mezi nejvýznamnější faktory ovlivňující populační dynamiku spárkaté zvěře, a proto je nezbytné, aby byl efektivní management zvěře založen i na poznatcích z oblasti potravní ekologie. S postupem času se metody studia složení potravy značně vyvinuly, nicméně každá má své výhody a nevýhody. Cílem této dizertační práce je s použitím kombinace tradičních (tj. analýza obsahu žaludků) a moderních (tj. analýza stabilních izotopů, spektroskopie v blízké infračervené oblasti) metod studia složení potravy získat nové poznatky o potravní ekologii dvou významných zástupců spárkaté zvěře (tj. prase divoké, jelen evropský) na území České republiky. Jejich populace zde neustále narůstají a zároveň jsou intenzivně přikrmovány. Dále si tato práce klade za cíl vytvořit podklady pro následnou aplikaci těchto metod v myslivecké praxi a zaměřit se na metodologické otázky spojené s jejich použitím.
Na základě rozboru žaludků byl zhodnocen rozsáhlý soubor dat za účelem určit, do jaké míry jsou prasetem divokým přijímány složky potravy pocházející z lidské činnosti (tj. zemědělské plodiny a přikrmování). Potrava produkovaná člověkem tvořila dominantní a nejobjemnější složku potravy prasete divokého během celého roku. Nezbytným předpokladem k využití analýzy stabilních izotopů je znalost tzv. trofických diskriminačních faktorů (tj. systematický rozdíl v izotopovém složení mezi potravou a tkání živočicha, jež danou potravu přijal), které byly v rámci této práce experimentálně určeny pro stabilní izotopy uhlíku a dusíku v srsti prasete divokého a jelena evropského. Dále byly zhodnoceny možné zdroje variability (pohlaví, věk, váha, laktace) hodnot izotopové diskriminace. Získané výsledky představují nezbytné podklady pro použití analýzy stabilních izotopů k rekonstrukci potravy volně žijících jedinců prasete divokého a jelena evropského. V rámci této práce byla dále prokázána spolehlivost spektroskopie v blízké infračervené oblasti k určení ukazatelů kvality potravy v trusu jelena evropského. Výsledky této dizertační práce přispějí k efektivnímu mysliveckému managementu spárkaté zvěře na území České republiky.
|
|
|
Zhodnocení distribuce trusu prasete divokého v lesním prostředí jako podkladu k odhadu jeho početnosti
Drimaj, Jakub
V modelové lokalitě u Jihlavy, tvořené dvěma lesními honitbami, byl zrealizován průzkum distribuce trusu prasete divokého (Sus scrofa L.) za účelem ověření platnosti a zdokonalení trusových metod sčítání divokých prasat v lesním prostředí. Počítání trusu bylo prováděno po sejití sněhové pokrývky (před začátkem růstu vegetace) na rovnoměrně rozložených liniích (pruhových transektech), vytyčených pomocí geoinformačního systému, s pomocí GPS přístrojů. Každá hromádka trusu byla zeměpisně zaměřena (GPS souřadnicemi) a obsáhlá databáze 3 442 hromádek dále analyzována nad digitalizovanými mapovými podklady Lesů ČR, s. p. (LHP). Průměrná denzita trusu v lese byla 143,4 hromádek.ha-1 a odhadnutá velikost populace 19 jedinců.km-2.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.