|
|
Povinná mlčenlivost všeobecných sester a důsledky jejího porušení
Benešová, Pavla ; Prošková, Eva (vedoucí práce) ; Konečná, Jana (oponent)
Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, jaké je právní vědomí všeobecných sester v problematice povinné mlčenlivosti. Dále bylo zkoumáno, zda všeobecné sestry vědí, jaké jsou důsledky za neoprávněné nahlížení do zdravotnické dokumentace. V teoretické části popisuji problematiku povinné mlčenlivosti a důsledky jejího porušení. Vymezuji pojmy osobní a osobní citlivý údaj. Uvádím podmínky, za kterých dochází k prolomení povinné mlčenlivosti a důsledky porušení právní povinnosti. Popisuji právní odpovědnost všeobecných sester. V praktické části využívám kvalitativní metody sběru dat, rozhovoru, k tomu, abych odpověděla na hlavní a dílčí výzkumné otázky. Pomocí provedených rozhovorů se všeobecnými sestrami, provádím analýzu případu a popisuji provedená opatření zaměstnavatele v Městské nemocnici v Litoměřicích.
|
|
|
Povinná mlčenlivost ve zdravotnictví z hlediska trestního práva
Veselá, Zuzana ; Sovová, Olga (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
v českém jazyce Problematika povinné mlčenlivosti bývá často v praxi podceňována jak samotnými zdravotnickými pracovníky, tak i jejich klienty. Ti si mnohdy neuvědomují, že jednání lékařů nebo personálu může být zásahem do jejich osobnostních práv. Přitom se ale s podobnými problémy můžeme setkat v každodenním styku, pouze už je považujeme za jakýsi standard. Jako příklad využiji mou zkušenost z posledních týdnů. Navštívila jsem ordinaci své praktické lékařky za účelem očkování, které není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. V čekárně již seděly dvě jiné pacientky. Po chvíli vyšla sestřička a pouze mezi dveřmi se nás otázala, proč přicházíme k lékaři. Ani jedné z nás evidentně nebyla situace příjemná, jedna pacientka se dokonce zvedla a svůj problém sestře řekla potichu tak, aby jej ostatní neslyšeli. Ani mně nebylo příjemné, když se mě sestra nahlas zeptala, zda jdu "na tu žloutenku". Těžko ale lze vysvětlovat v současném zaběhnutém systému zdravotnickým pracovníkům, že tento postup není vhodný a dokonce může být i právně napadnutelný. Také samotní lékaři stále význam lékařského tajemství podceňují, zejména pokud jde o léčení tzv. celebrit. Původně bylo mým cílem doplnit práci o jakýsi výzkum mezi lékaři a zdravotnickými pracovníky ohledně jejich zkušeností s institutem povinné...
|
|
|
Povinná mlčenlivost ve zdravotnictví (§ 99 TŘ a další ustanovení)
Pilcová, Kateřina ; Sovová, Olga (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
Resumé Povinná mlčenlivost ve zdravotnictví (§ 99 trestního řádu a jiná ustanovení) Cílem této diplomové práce je představit problematiku povinné mlčenlivosti v českém právním řádu. Ač se práce zaměřuje především na trestněprávní souvislosti povinné mlčenlivosti, věnuje se též výkladu samotného pojmu povinné mlčenlivosti a některým sporným momentům, například jejímu rozsahu. Dále popisuje právní prameny povinnosti zachovat mlčenlivost, a to jak ty tuzemské, tak mezinárodní, právně vymahatelné i nevymahatelné. Práce v další kapitole poukazuje na spojitost povinné mlčenlivosti a zdravotnické dokumentace a dále se pak zaobírá výjimkami z povinné mlčenlivosti a trestněprávní a disciplinární odpovědností za její porušení. Práci uzavírá krátký výklad k situaci ohledně povinné mlčenlivosti v Anglii a Spolkové republice Německo. Celá práce již zohledňuje nově platný zákon o zdravotních službách č. 372/2011 Sb. účinný od 1.4.2012.
|
|
|
Vztah lékař - pacient
Šimečková, Irma ; Sovová, Olga (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
Téma vztah lékař - pacient je natolik široké, že tato práce nemůže zdaleka obsáhnout všechny jeho aspekty. Cílem bylo zejména vystihnout nejzákladnější instituty vztahu lékaře a pacienta, a to ve světle přelomového období před nástupem reformy zdravotnictví. Historický vývoj zdravotnického práva v České republice je shrnut hned v první kapitole práce, jejímž cílem bylo převážně vyjádřit složitou úlohu postkomunistických zemí v souvislosti s jejich snahou zařadit se do moderního systému, v té době pro zbytek Evropy naprosto přirozeného. Druhá kapitola obsahuje výčet základních prvků ovládajících vztah mezi lékařem a pacientem včetně definice velmi významného pojmu lege artis, jehož vysvětlení je nezbytnou součástí každé publikace zabývající se zdravotnickým právem. Kapitola poskytuje komplexní pohled na instituty, které jsou pak z velké části podrobněji rozebrány v dalších kapitolách. Následující tři kapitoly se zabývají problematikou informovaného souhlasu, povinné mlčenlivosti zdravotnických pracovníků a nakládání se zdravotnickou dokumentací. Informovaný souhlas je stěžejním institutem zdravotnického práva a nejdůležitějším prvkem vztahu mezi lékařem a pacientem. V poslední době vychází množství publikací zabývajících se velmi podrobně informovaným souhlasem, poskytujících tolik informací, že...
|
|
|
Povinná mlčenlivost v rámci zdravotnické záchranné služby
KINDL, Martin
Předmětem práce je nastínit problematiku povinné mlčenlivosti a zasadit ji do kontextu specifické praxe zdravotnické záchranné služby. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je popsána historie a definice povinné mlčenlivosti a uvedeno, kterých osob a jakých informací se týká. Povinná mlčenlivost bývá často označována pojmem "lékařské tajemství", který je všeobecně známý a dobře pochopitelný. Vzhledem k tomu, že není kodifikován v rámci právních norem České republiky, budeme používat pojem povinné mlčenlivosti. Tento pojem má své kořeny již v dávné historii. V rámci historického vývoje bylo nutné redefinovat zdravotnickou etiku (zejména v reakci na dění v 2. světové válce). Nové deklarace zdravotnické etiky v sobě většinou zahrnovaly formu povinné mlčenlivosti. V rámci právních norem České republiky je povinná mlčenlivost pro zdravotnictví vymezena zákonem č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Povinná mlčenlivost se vztahuje na všechny informace, které se zdravotnický pracovník dozvěděl při poskytování odborné péče o pacientovi. Tyto informace smí dále šířit pouze se svolením pacienta. Bez souhlasu může citlivé údaje předat pouze v zákonem jasně stanovených situacích. V případě porušení povinné mlčenlivosti hrozí zdravotnickému pracovníkovi postih. Pojem zdravotnické záchranné služby je vymezen zákonem č. 374/2011 Sb. o zdravotnické záchranné službě. Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje (dále jen ZZS JčK) je samostatně fungující příspěvková organizace zřizovaná Jihočeským krajem. ZZS JčK zajišťuje poskytování neodkladné přednemocniční péče v rámci Jihočeského kraje. V praktické části se budeme věnovat výzkumu povinné mlčenlivosti mezi zdravotnickými pracovníky Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Pro potřeby praktické části naší práce byl využit kvantitativní výzkum. Data byla sbírána pomocí metody dotazníkového šetření za použití anonymního polostrukturovaného dotazníku. Sběr dat probíhal pomocí elektronického dotazníku v měsíci dubnu 2015 mezi členy Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Cíle této práce jsme stanovili tyto: zmapovat povědomí zdravotnických pracovníků ZZS JčK o povinné mlčenlivosti a prozkoumat dodržování povinné mlčenlivosti mezi zdravotnickými pracovníky ZZS JčK. Tyto cíle byly splněny. Pro náš výzkum jsme si stanovili dvě hypotézy: H1 - zdravotničtí pracovníci ZZS JčK mají povědomí o povinné mlčenlivosti a H2 - zdravotničtí pracovníci ZZS JčK dodržují povinnou mlčenlivost. V rámci našeho dotazníkového šetření byla první hypotéza potvrzena. Potvrzení ani vyvrácení druhé hypotézy nebylo možné. Data získaná od respondentů ukazovala a vedla k závěru, že zdravotničtí pracovníci povinnou mlčenlivost dodržují, bylo ale nutné vzít v potaz také další možné situace, kdy může nevědomky dojít k jejímu porušení (například odběr anamnézy na rušné ulici, před kolemjdoucími aj.). Tyto situace jsou v rámci ZZS velmi časté, z těchto důvodů mohly být výsledky výzkumu zkreslené.
|
|
|
Aplikace zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů v praxi
MAŘÍKOVÁ, Magdalena
Problematika ochrany osobních a citlivých údajů patří v současnosti k velice medializovaným tématům. V diplomové práci jsem se zabývala ochranou osobních údajů ve zdravotnictví v souvislosti se zákonem č.101/2000 Sb.,o ochraně osobních údajů a dále právními a etickými otázkami, které se týkají ochrany osobních údajů v souvislosti se zdravotnickou dokumentací a povinnou mlčenlivostí zdravotnických pracovníků. Cílem výzkumné části bylo zjistit informovanost, postoje a názory vzorku české populace k ochraně osobních údajů ve zdravotnictví v souvislosti se zákonem č.101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Dílčím cílem bylo zjistit, zda existují rozdíly v pohledu na tuto problematiku jednak mezi laickou a odbornou veřejností a jednak mezi mladší a starší generací naší populace.Ke zpracování výzkumné části jsem využila kvantitativní metodu výzkumu. Pro sběr potřebných dat byla využita metoda dotazování technikou dotazníků. Výzkum byl realizován v období od ledna do května 2008 a zúčastnilo se ho celkem 225 respondentů z laické a odborné veřejnosti.Domnívám se, že tato práce by mohla podnítit větší diskusi o některých aspektech ochrany osobních údajů ve zdravotnictví a zlepšit informovanost laické i odborné veřejnosti nejen o zákoně č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ale i o jiných otázkách souvisejících se zdravotnickou dokumentací jakožto základního zdroje osobních a citlivých údajů pacienta.
|
|
|
Zdravotnická dokumentace a elektronické zdravotní knížky
JANOCHOVÁ, Jiřina
Lékařské záznamy se v současnosti přizpůsobují výrazně funkčnímu chápání chorobného stavu jako poruchy rovnovážného stavu organismu. To změnilo i názory na formu lékařské dokumentace, určování vyšetření a léčby. Pokrok v medicíně spolu s narůstající potřebou konkrétních zdravotních informací si vynutily hledat nové cesty k zajištění dostupnosti zdravotních informací. Jednou z cest je elektronizace zdravotnictví. Hlavním představitelem tohoto přístupu je elektronická zdravotní knížka. Cílem mé práce bylo zjistit využívání elektronických zdravotních knížek, názor lékařů na využívání elektronické zdravotní dokumentace, přístup pacientů ke zdravotnické dokumentaci a ochotu lékařů zapojit se do projektu elektronických zdravotních knížek IZIP. Pro účely diplomové práce byly ověřovány dvě stanovené hypotézy. Hypotéza číslo 1 - Zdravotničtí pracovníci si slibují od projektu elektronických zdravotních knížek zrychlení poskytování informací o zdravotním stavu pacientů. Hypotéza číslo 2 - Zdravotnická zařízení jsou ochotna vést elektronickou zdravotní dokumentaci pouze při finanční kompenzaci zvýšené administrativní činnosti. K ověření hypotéz byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu. Sběr dat probíhal pomocí dotazníku. Výzkum se uskutečnil v období {--} leden až březen 2009. Výzkumný soubor tvořila zdravotnická zařízení v Jihočeském kraji, zastoupená soukromými lékaři. Bylo vytištěno 200 kusů dotazníků. Pro výzkum plně použitelných bylo 152 dotazníků. Hypotéza č. 1 se potvrdila, neboť 58 % respondentů souhlasilo s tvrzením, že projekt elektronických zdravotních knížek poskytuje zrychlení předávání informací o zdravotním stavu pacientů. Hypotéza č. 2 se nepotvrdila. Jako problém využívání systému IZIP se jeví jednak nezájem ze strany pacientů, jednak nedůvěra lékařů. Potřebné informace se tedy v IZIP pokaždé nenajdou, protože část zdravotnických zařízení se systémem vůbec nepracuje. Lékaři by museli být donuceni nebo dostatečně motivováni k přechodu na elektronickou formu zdravotnické dokumentace a museli by změnit svůj negativní přístup k moderním technologiím. Tato práce by mohla nabídnout rozšíření informovanosti o zdravotnické dokumentaci a elektronických zdravotních knížkách mezi zdravotnickými pracovníky a širší veřejností a poskytnout zpětnou vazbu pracovníkům zdravotnických zařízení.
|
host ::
RSS.