|
|
Komentovaný překlad - Vegetarische Ernährung
Vacková, Dominika ; Žárská, Monika (vedoucí práce) ; Kloudová, Věra (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl vypracovat překlad originálu německého textu do češtiny a doplnit ho odborným komentářem. Překládaným textem je populárně naučný článek zveřejněný v roce 2011 v německém vědeckém časopise Spiegel der Forschung 28 (č. 1). Článek se zabývá vegetariánskou a veganskou stravou ve světě a především v Německu a snaží se přiblížit tento druh stravování širšímu publiku. V rámci odborného komentáře je nejprve provedena překladatelská analýza originálu, ve které jsou zahrnuty vnětextové a vnitrotextové faktory vycházející z teorie Christiane Nordové. Na základě překladatelské analýzy se tato práce zabývá překladatelskou metodou a při překladu vzniklými problémy a jejich řešením. Celá práce je uzavřena kapitolou o překladatelských posunech. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Komentovaný překlad - Vegetarische Ernährung
Vacková, Dominika ; Kloudová, Věra (vedoucí práce) ; Vavroušová, Petra (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl vypracovat překlad originálu německého textu do češtiny a doplnit ho odborným komentářem. Překládaným textem je populárně naučný článek zveřejněný v roce 2011 v německém vědeckém časopise Spiegel der Forschung 28 (č. 1). Článek se zabývá vegetariánskou a veganskou stravou ve světě a především v Německu a snaží se přiblížit tento druh stravování širšímu publiku. V rámci odborného komentáře je nejprve provedena překladatelská analýza originálu, ve které jsou zahrnuty vnětextové a vnitrotextové faktory vycházející z teorie Christiane Nordové. Na základě překladatelské analýzy se tato práce zabývá překladatelskou metodou a při překladu vzniklými problémy a jejich řešením. Celá práce je uzavřena kapitolou o překladatelských posunech. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Stravovací návyky dětí s nadváhou/ obezitou a s normální tělesnou hmotností
ŠIMKOVÁ, Simona
Cílem bakalářské práce na téma "Stravovací návyky dětí s nadváhou/ obezitou a s normální tělesnou hmotností" bylo zjistit, jak děti s nadváhou/ obezitou a děti s normální hmotností dodržují doporučené principy zdravého stravování. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy zdravé výživy pro děti. Dále obsahuje informace o jednotlivých složkách výživy, o potřebě energie a živin v různých obdobích dětského vývoje a o stravování během dne. Zaměřuje se také na problematiku dětské obezity, krátce jsou popsány i poruchy příjmu potravy. Praktická část je zaměřena na zmapování stravovacích návyků dětí. Bylo využito metod kvantitativního i kvalitativního výzkumu. Kvantitativní výzkum byl prováděn prostřednictvím dotazníku stravovacích a pohybových preferencí, kde respondenti označovali mimo jiné frekvenci konzumace různých potravin, jak často vykonávají pravidelné pohybové aktivity, jak často sledují televizi či používají počítač. Kvalitativní část výzkumu byla provedena pomocí týdenního záznamu stravy dětí, kam respondenti písemně zaznamenávali veškeré zkonzumované pokrmy a potraviny, ale také pitný režim (množství a druh nápoje). Získaná data byla vyhodnocována pomocí programu Nutriservis profesional a Microsoft Excel. Zpracovaná data jsou interpretována formou textu, grafů a tabulek. Veškerá data byla zpracovávána anonymně. Výzkumný soubor tvořilo 50 náhodně vybraných respondentů ve věku 8 10 let, z nichž polovina (25 respondentů) měla fyziologickou hmotnost, druhá polovina (25 respondentů) nadváhu/ obezitu. Výběr respondentů souvisel s ochotou dětí a jejich rodičů spolupracovat. Dotazníky a podklady na záznam stravy byly rozdány ve dvou školách v okrese Tábor. Dobrovolně se zapojilo i několik dalších dětí ze Sezimova Ústí. Data byla shromažďována od února do března 2015. Celkem bylo rozdáno 202 podkladů pro vyplnění, z nichž bylo pro potřeby výzkumu možné použít jen 68. U každého respondenta jsem na základě uvedeného pohlaví, výšky, hmotnosti a věku hodnotila hmotnostní stav pomocí percentilových grafů. Podle údajů v týdenním záznamu stravy jsem hodnotila příjem energie, bílkovin, tuků, sacharidů, vlákniny a pitný režim. Získané hodnoty jsem porovnávala s referenčními hodnotami pro dané pohlaví a danou věkovou kategorii. Dále bylo provedeno porovnání odpovědí volených v dotazníku se záznamy stravy, které respondenti průběžně zapisovali do rozdaných formulářů. Byla hodnocena také pravidelná pohybová aktivita, pravidelné sledování televize a užívání počítače. Ze získaných a vyhodnocených dat vyplývá, že respondenti s nadváhou/ obezitou přijímají nadbytečné množství energie i všech makroživin. Respondenti s normální hmotností přijímají optimální množství energie, tuků i sacharidů. Příjem bílkovin je i u dětí s optimální hmotností v nadbytku. Naopak průměrný příjem vlákniny je nedostatečný u všech respondentů. Pitný režim je u respondentů se zvýšenou hmotností tvořen především slazenými nápoji, u respondentů s normální hmotností je pitný režim tvořen převážně neslazenými nápoji. Nejvýznamnějším problémem respondentů se zvýšenou hmotností je tedy nadbytečný příjem slazených nápojů, vyšší příjem energie, bílkovin, tuků, sacharidů a nízký příjem vlákniny. Velkou roli hraje také nedostatek fyzické aktivity. Pravidelný pohyb je u některých respondentů zajišťován pouze školní hodinou tělesné výchovy, která probíhá dvakrát týdně. Doporučenými principy zdravého stravování se řídí více děti s fyziologickou hmotností, než děti s nadváhou/ obezitou, u nichž je významný nadbytečný příjem energie i jednotlivých živin, nadbytek slazených nápojů.
|
|
|
Stravovací zvyklosti dětí a mládeže ve vybraných školách
OHEROVÁ, Martina
Za poslední desetiletí enormně narůstá počet dětí a mladistvých se zdravotními problémy v důsledku nevyhovujícího stravování. Nejedná se již "pouze" o nadváhu či obezitu, problém je mnohem širšího spektra - nemoci jako diabetes mellitus 2. typu, vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu a další problémy kardiovaskulárního systému se již dávno netýkají pouze dospělých lidí. Koneckonců, všechna výše zmíněná onemocnění jsou s obezitou úzce spjata. Tato práce je zaměřena na žáky základních a středních škol, na zjištění jejich stravovacích zvyklostí a následné porovnání. Práce je rozdělena na 2 části. Teoretická část zahrnuje základní číselné údaje vypovídající o kvalitě stravování ve světě i u českého obyvatelstva a popisuje vlastnosti současného stravování. Dále také zdůrazňuje význam stravy pro dětský organismus v jednotlivých etapách jeho vývoje, včetně již toho nitroděložního. Samozřejmě podává i výživová doporučení, a to jak v rámci preference konkrétních složek stravy, tak v rámci frekvence stravování, rozložení příjmu energie během dne apod. Taktéž stručně charakterizuje jednotlivé složky stravy a jejich funkci v organismu, popisuje způsoby, jakými lze zjistit stav výživy člověka a závěrem se věnuje patologii dětské výživy. V praktické části jsou uvedeny výsledky výzkumu, které byly získávány kvantitativní formou, metodou dotazování, technikou dotazníků. Sběr dat byl prováděn anonymně. Dotazníky byly rozdány 7. a 9. třídám základní školy a 1. a 3. ročníkům střední školy v okrese Jihlava. Respondenti odpovídali celkem na 15 otázek, z nichž dvě byly otevřené. Z 65 dotazníků (100 %) rozdaných na základní škole se vrátilo 55, 2 z nich musely být pro neúplnost vyřazeny, celkem tedy 53 - návratnost 82%. Na střední škole bylo rovněž rozdáno 65 dotazníků (100 %), vrátilo se 54 - návratnost 83%. Cílem této práce bylo zjistit stravovací návyky dětí a mladistvých, a posoudit, zda pozitivní přístup ke zdravé výživě mají spíše mladší žáci na základních školách, kdy jsou ještě pod silnějším vlivem rodičů, či zda na výživu více dbá starší, středoškolská mládež. Na základě tohoto cíle jsem si stanovila dvě hypotézy. Hypotéza 1: Existují rozdíly ve stravování na vybraných základních a středních školách v okrese Jihlava. Hypotéza 2: Středoškolská mládež se nestravuje v souladu s potravinovou pyramidou. Po následném otestování obou hypotéz se prokázalo, že rozdíly mezi žáky základní školy a středoškolské mládeže skutečně existují. Překvapivě lépe však v hodnocení obstáli studenti střední školy. Ti, až na konzumaci alkoholu, mají lepší stravovací zvyklosti - mají pravidelnější stravu, snídaně byla častěji v souladu s výživovými doporučeními, častěji navštěvují školní jídelnu, u většiny nebylo prokázáno pravidelné aktivní kouření atd. Úsilí o osvětu zdravého životního stylu by se tedy mělo zaměřit především na mladší děti na základních školách a zejména na jejich rodiče, kteří je v tomto raném věkovém období ještě významně ovlivňují. U obou škol se bez rozdílu vyskytly závažnější nedostatky v konzumaci ovoce a zeleniny, poměrně vysoký byl rovněž počet žáků, kteří již někdy zkusili tabák nebo konzumaci alkoholu. Kromě hypotéz jsem také porovnávala rozdíly v odpovědích v závislosti na pohlaví dotazovaných a souvislost výsledného bodového hodnocení dotazníku s Body Mass Indexem, který jsem u jednotlivých respondentů vypočítávala na základě uvedené výšky a váhy. Mezi chlapci a dívkami se prokázaly jen minimální rozdíly, týkaly se spíše složení dopoledních svačin (dívky preferovaly zdravější potraviny) a aktivnějšího zájmu o zdravý životní styl, rovněž u dívek. Souvislost mezi Body Mass Indexem a výsledným bodovým hodnocením dotazníku prokázána nebyla. Tato práce může posloužit pedagogům škol jako výukový materiál v rámci podpory zdravého životního stylu, rovněž tak rodičům dětí a mladistvých pro rozšíření znalostí této problematiky.
|
|
|
Zhodnocení a srovnání poskytovaných stravovacích služeb ve dvou zařízeních - dětský stacionář a centrum sociálních služeb.
HOUDKOVÁ, Ester
Člověk během historického vývoje měnil výběr potravin, způsob jejich získávání i možnosti úpravy. V současnosti můžeme říct, že výživa je součástí našeho životního stylu, kdy je jednak zdrojem energie a zároveň také zdrojem potřebných živin, vitamínů a minerálních látek. Je ovlivňována socioekonomickými podmínkami jednotlivce a je faktorem, který ovlivňuje člověka nejen z hlediska uspokojení základních potřeb, ale i z hlediska psychologického. Výživa je v současnosti velice diskutované téma s ohledem na rozvíjející se riziko civilizačních nemocí, zvláště obezity. Dle současných odborných odhadů se výživa podílí na zdravotním stavu populace z 40 {--} 60%. Cílem práce bylo zmapovat a srovnat provozní podmínky poskytovaných stravovacích služeb v zařízení sociální péče {\clqq}Dětský stacionář Světluška o.p.s.`` a v Centru sociálních služeb Empatie, které je součástí Domova Libnič. Hodnocen byl stavebně technický stav a provozní podmínky v oblasti ochrany veřejného zdraví v souvislosti s platnou legislativou. Dále byl v obou uváděných zařízeních proveden rozbor a zhodnocení celodenního stravování klientů dle zásad racionální výživy včetně pitného režimu. Hodnocen byl příjem mléka, mléčných výrobků, ovoce a zeleniny, celozrnných produktů (především pečiva) a zařazení ryb do jídelníčků dle zásad zdravé výživy ve srovnání s potravní pyramidou. Posledním hodnoceným kriteriem v této práci bylo zjištění, zda klienti obou zařízení mají vzhledem k nižší pohybové aktivitě vyšší body mass index {--} vyšší hmotnost - než jsou doporučené hodnoty V zařízení Empatie bylo hodnocení provedeno pro 80 klientů jak dětí, tak dospělých. V zařízení Světluška pro 30 klientů ve věku 4 - 29 let. Teorie vyřčených hypotéz H2 a H3, s tím, že v jídelníčku celodenního stravování je příjem mléka, mléčných výrobků, ovoce, zeleniny, ryb a celozrnných produktů v nedostatečném množství a stavebně technický stav a provozní podmínky poskytovaných stravovacích služeb v oblasti ochrany veřejného zdraví jsou v souladu s platnou legislativou, byly prováděným výzkumem v obou zařízeních potvrzeny. Teorie hypotézy H1 týkající se zhodnocení hmotnosti klientů obou zařízení vzhledem k nižší pohybové aktivitě potvrzena nebyla. Výsledky budou poskytnuty jak sledovaným zařízením ke zkvalitnění poskytovaných služeb, tak budou k dispozici pro potřeby KHS Jč kraje se sídlem v Českých Budějovicích, kde mohou být zdrojem informací v souvislosti se zpracováváním kontrolních plánů nebo mohou být využity jako podklady pro další studie a výzkumy ve sledované oblasti preventivního dozoru.
|
|
|
Znalost zásad správné výživy u žáků 13 - 16 let
LAPEŠOVÁ, Miroslava
Bakalářská práce Znalost zásad správné výživy u žáků 13 {--} 16 let se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část je zaměřena na základní informace o racionální výživě a o hlavních živinách potřebných pro zdravý vývoj organismu. Informuje o výživě v dospívání a následných chybách, kterých se mladiství dopouštějí. Upozorňuje na nutnost pravidelného stravování v průběhu dne, které je především v tomto věkovém období velmi důležité a nemělo by být podceňováno. Návodem k sestavování správného zdravého jídelníčku napomůže tzv. potravinová pyramida. V praktické části jsou prezentovány dosažené výsledky. Ke zpracování byla použita metoda kvantitativního výzkumu. Sběr dat probíhal formou dotazníků, které byly určeny žákům ve věku 13 {--} 16 let. Výzkum byl prováděn na základních školách na Vysočině a dohromady bylo osloveno pět základních škol. Celkově bylo rozdáno 229 dotazníků, 21 jich nemohlo být použito pro nesprávné nebo nedostatečné vyplnění údajů. Návratnost tedy byla 90,8 %. Na výzkum jich bylo použito 208. Z toho 100 dotazníků vyplnily dívky a 108 chlapci. Cílem práce bylo zjistit znalost zásad správné výživy u žáků 13 {--} 16 let. Kromě zmapování problematiky stravování bylo cílem také potvrzení či vyvrácení tří hypotéz. Hypotéza H1 předpokládala, že žáci ve věku 13 {--} 16 let mají dostatečné znalosti o správné výživě. Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza H2 předpokládala, že většina žáků se řídí zásadami správné výživy. Zjištěné výsledky hypotézu nepotvrdily. Hypotéza H3 předpokládala, že mají možnost stravovat se podle zásad správné výživy. Tato hypotéza byla potvrzena. Žáci mají možnost stravovat se podle zásad správné výživy, ale většině z nich dosavadní způsob stravování vyhovuje a nic by na něm neměnila. Bakalářská práce může sloužit jako zdroj informací o zdravé výživě a správném stravování dospívajících. Využít by ji mohli rodiče, kteří mají možnost z velké části ovlivnit domácí jídelníček a dále učitelé, kteří by upozornili žáky na nedostatky ve výživě, kterých se dopouštějí a tím je vedli ke zdravějšímu stravování.
|
|
|
Výživa dětí mladšího školního věku od 7 - 10 let v okrese Třebíč - vývoj, trendy, aktuální situace
MARIÁNKOVÁ, Alena
V bakalářské práci se zabývám výživou a stravováním dětí. V teoretické části se snažím s pomocí literatury shrnout základní informace o zásadách zdravé výživy a o hlavních živinách potřebných pro zdravý vývoj organismu, přičemž se snažím zaměřit přímo na zkoumanou věkovou skupinu, tedy na děti mladšího školního věku od 7 do 10 let. Dále nastiňuji historický vývoj výživy od dob našich předků až po současnost, zabývám se aktuálními trendy ve výživě, které provází dnešní moderní dobu, a popisuji patofyziologii výživy, především obezitu. Cílem praktické části bylo zmapovat stravování dětí mladšího školního věku v okrese Třebíč. Použita byla metoda kvantitativního výzkumu formou dotazníkového šetření, které bylo realizováno u dětí na 6 základních školách, a to jak ve městě, tak na vesnicích. Kromě prozkoumání problematiky stravování dětí a zjištění informací o jejich znalostech z oblasti zdravé výživy bylo cílem také potvrzení či vyvrácení 4 stanovených hypotéz. Na základě vyhodnocení dat byly dvě hypotézy potvrzeny a dvě vyvráceny. Výsledky výzkumu prokázaly, že se děti mladšího školního věku nestravují podle zásad zdravé výživy. Potvrdilo se také, že děti během dne konzumují prázdné kalorie, které nemají žádnou výživovou hodnotu. Nečekaně však byla vyvrácena hypotéza, že s rostoucím nevhodným stravováním roste hodnota BMI. Stejně tak byla vyvrácena hypotéza, že se liší stravování dětí ve městě a na vesnicích. Bakalářská práce může sloužit jako zdroj informací o zdravé výživě a správném stravování dětí obecně a o vlastních stravovacích zvyklostech výzkumného vzorku sledované dětské populace. Využít by ji mohli především rodiče a učitelé, kteří mají na děti velký vliv a kteří by sami měli být dětem v tomto směru pozitivním vzorem.
|
host ::
RSS.