|
|
Způsoby regulace plevelů při pěstování kukuřice seté (Zea mays L.).
VLÁŠKOVÁ, Milena
Kukuřice setá (Zea mays L.) je významnou plodinou, která se v našich zemích stále více uplatňuje a rozšiřuje. Vzhledem k technologii pěstování může zaplevelení výrazně ovlivnit její výnos. Regulace zaplevelení je řešena převážně použitím herbicidů. Hlavním cílem je dosáhnout maximálního účinku použitých herbicidů při minimálních ekonomických nákladech. Zároveň je stále více zohledňován faktor minimalizace negativních účinků na životní prostředí. V diplomové práci je popsána základní charakteristika kukuřice, její základní agrotechnika a rozsah jejího pěstování v ČR. Dále jsou uvedeny základní charakteristiky a rozdělení plevelů, včetně možností jejich regulace. Vlastní práce se pak zabývá účinností dvou kombinací herbicidů použitých postemergentně na pozemku s různými hybridy kukuřice a vyhodnocením jejich účinnosti s ohledem na ekonomické aspekty.
|
|
|
Regulace plevelů při minimalizaci zpracování půdy
CHENÍČEK, Ondřej
Cílem práce bylo zjistit vliv různých způsobů zpracování půdy na regulaci plevelů. V roce 2007 byl podle pokynů založen poloprovozní pokus s využitím různých technologií zpracování půdy. Celkem byly sledovány rři pozemky, na každém z nich byla použita jiná technologie založení porostu. Pozemek číslo 1 byl zpracováván talířovými branami, pozemek číslo 2 radličkovým kypřičem a pozemek číslo 3 sloužil jako kontrolní varianta a proto byl zpracováván klasickým systémem s využitím orby. Na pozemcích byl sledován výskyt plevelů v jednotlivých letech. ukázalo se, že na pozemcích s využitím minimalizace se v prvním roce zvýšil výskyt plevelů, v následujících letech se je však podařilo potlačit. Použití totálního herbicidu se ukázalo oproti orbě ekonomicky výhodnější, ale nárůst cen přípravků tento efekt snížil.
|
|
|
Výskyt chrpy polní na zemědělské půdě v katastru obce Radomilov
Sojáková, Lucie
Ve své bakalářské práci se zabývám výskytem chrpy polní (Centaurea cyanus Linné, 1753) na zemědělské půdě v katastrálním území obce Radomilov. Bakalářskou práci jsem začala charakteristikou plevelů, jejich původem, významem a vlivem podmínek na prostředí. Poté jsem popsala dané území, určila jsem biogeografické členění, geomorfologické, klimatické a geologické poměry. V létě v roce 2016 jsem provedla terénní průzkum, na orných půdách v daném katastru, ve kterým jsem zaznamenávala rostliny chrpy polní do GPS navigace značky Trimble Juno ST. Dílčím cílem práce je prostudování výskytu chrpy polní v České republice a zjistit její nároky na prostředí. Výsledkem práce je zanesení nálezů do podrobné mapy a zohlednění její početnosti. Zjistila jsem, že nejvíce rostlin chrpy polní roste na okraji pole blízko příjezdových cest. Dál od cesty, pod hustými korunami stromů a přímo v zaseté plodině se jejich početnost zmenšuje.
|
|
|
Polní plevele širokořádkových plodin a technologie zpracování půdy
Renčínová, Eliška
Bakalářská práce se zabývá zaplevelením širokořádkových plodin, respektive kukuřice seté a dále se zaměřuje na možné technologické zpracování půdy. V první části je uvedeno rozdělení zpracování půdy do tří typů - minimalizační, půdoochranné a konvenční. Dále jsou popsány nejdůležitější prvky těchto typů. Ve druhé části bakalářské práce je vyhodnoceno zaplevelení a rovněž i zhodnocen vliv odlišných technologií zpracování půdy na širokořádkové plodině.
|
|
|
Působení odlišných podmínek prostředí na klíčení semen plevelů
Pospěch, Lukáš
Cílem této práce bylo zjistit vliv působení odlišných podmínek prostřední na klíčení semen plevelů truskavce ptačího (Polygonum aviculare L.) V prvním pokusu byla semena vystave-na různým teplotám klíčení. Teplotní optimum bylo zjištěno při teplotě 20 °C. Semena při této teplotě měla klíčivost 88,0 %. Ve druhém pokusu se sledovalo, jaký vliv na klíčení má vystavení semen po určitou dobu mrazu. Vliv přemrznutí se nejméně projevil u semen, která byla vystavena mrazu po dobu deseti dní, kdy byla největší klíčivost 87,5 %. Celková prů-měrná klíčivost semen z druhého pokusu byla vyšší o 36,09 % než v prvním pokusu. Vý-sledky jsou vyhodnoceny v programu statistika a zpracované do grafu.
|
|
|
Polní plevele a jejich výskyt ve vybraných polních plodinách
Pfefr, Ladislav
Cílem této bakalářské práce bylo vyhodnotit zaplevelení vybraných plodin na pozemcích Agrospolu a. d. Knínice. Hodnocení probíhalo v porostech kukuřice seté, slunečnice seté a máku setého. Zaplevelení bylo zpracováno kanonickou korespondenční analýzou (CCA). V kukuřici seté byly zjištěny Equisetum arvense, Echinochloa crus-galli, Thlaspi arvense, Veronica persica, a další. Ve slunečnice seté se vyskytovaly Echinochloa crus-galli, Amaranthus sp., Avena fatua a další. V máku setém se nacházel Symphytum officinale, Equisetum arvense, Chenopodium album, Viola arvensis a další.
|
|
|
Studium vlivu vybraných podmínek prostředí na klíčení semen plevelů
Navrátil, Tomáš
Cílem této diplomové práce bylo zjistit, jaký vliv má teplota na klíčení semen heřmánkovce nevonného (Tripleurospermum inodorum). Klíčení semen probíhalo v laboratorních podmínkách. Tato práce je založena na dvou laboratorních pokusech. Při prvním pokusu se sledovalo, jaký vliv má různá teplota na klíčení semen heřmánkovce nevonného. Ve druhém pokusu se sledovalo, jak budou semena heřmánkovce nevonného klíčit pokud byla vystavena různou dobu mrazu. Nejlépe klíčila semena při teplotě 20 °C. Při této teplotě byla klíčivost 92,5 %. Ve druhém pokusu byla nejlepší klíčivost 74,5 %. Bylo to u semen, která byla vystavena mrazu po dobu třiceti dní. Výsledky byly zapsány do tabulek a zpracovány do grafů. Dále byly výsledky klíčivosti porovnány s ostatními druhy plevelů. Zhodnocení práce je uvedeno v diskuzi.
|
|
|
Polní plevele víceletých pícnin
Kadlček, Leoš
Cílem této diplomové práce je zjistit aktuální zaplevelení porostů vojtěšky seté (Medicago sativa) v zemědělském podniku Kvasicko a. s. Sledování probíhalo od roku 2013 do 2016 na pozemku Odšenkovna, osetém 29. 8. 2013, a na pozemku Novina levá, osetém 11. 4. 2014. Vyhodnocení probíhalo početní metodou. Výsledky vyhodnocení zaplevelení byly zpracovány analýzou (DCA) a kanonickou korespondenční analýzou (CCA). Během celého sledování se na pozemcích nacházelo celkem 11 druhů plevelů. K nejčastěji vyskytujícím plevelům patří: Capsella bursa-pastoris, Stellaria media, Taraxacum sec. Ruderalia a Veronica.
|
|
|
Plevele ozimé pšenice a zpracování půdy
Hasa, Václav
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku plevelů ozimé pšenice a jejich vztahu k zpracování půdy. V pokusu byly sledovány 3 rozdílné technologie zpracování půdy a 2 předplodiny. Výsledky byly zpracovány na základě analýzy délky gradientu (Lengths of Gradient), zjištěného segmentovou analýzou DCA (Detrended Correspondence Analysis). Dále byla použita redundanční analýza (RDA) a data byla zpracována pomocí počítačového programu Canoco 4.0. U tradičního zpracování půdy (orby) byly zjištěny nejnižší hodnoty zaplevelní s vyjímkou Veronica polita, kde naopak hodnoty byly nejvyšší ze všech sledovaných variant. Střední výskyt druhů a jedinců plevelných roslin vykazovalo použití minimalizačních technologií a vyskytovaly se zde druhy Capsella bursa-pastoris, Lamium amplexicaule, Stellaria media a Thlaspi arvense, avšak v porovnání s bezorebnou technologií byl jejich výskyt jasně nižší. Bezorebná technologie tak, dle hypotézy, vykazovala, až na vyjímku druhu Veronica polita, prokazatelně nejvyšší zaplevelení. Nejmarkantněji byl tento jev pozorován u Capsella bursa-pastoris.
|
|
|
Zhodnocení výskytu polních plevelů na vybraných pozemcích v bramborářské výrobní oblasti
Hromádko, Petr
Tato bakalářská práce je zaměřena na zhodnocení výskytu plevelů v bramborářské výrobní oblasti v různých plodinách. Práce také porovnává zaplevelení mezi jednotlivými plodinami, případně navrhuje regulační zásahy. Pozorování bylo prováděno na vybraných pozemcích v podniku I. AGRO Oldřiš a.s. během roku 2018. Plevele byly sledovány v ječmenu jarním, tritikale ozimém a řepce ozimé. V těchto plodinách byly nejvíce zastoupeny plevele Viola arvensis, Stelaria media, Arabidopsis thaliana, Capsella bursa-pastoris, Holcus mollis, Elytrigia repens, Poa annua, Apera spica-venti, Tripleurospermum inodorum, Veronica hederifolia, Cirsium arvense.
|
host ::
RSS.