|
|
Kineziologická analýza funkce vybraných svalů horní končetiny po augmentaci ženských prsů
Víšková, Anna ; Kračmar, Bronislav (vedoucí práce) ; Véle, František (oponent)
Název: Kineziologická analýza funkce vybraných svalů horní končetiny po augmentaci ženského poprsí Cíle: Cílem tohoto výzkumu je analýza funkčnosti a rozsahu zapojení poškozeného svalstva vlivem plasticko-chirurgického augmentačního zákroku u předem vybrané pohybové činnosti před a následně po operaci s několika měsíčním odstupem (konkrétně 3 měsíce - doba ponechána pacientce na rekonvalescenci) Metody: Případová studie měření metodou neinvazivní povrchové elektromyografie v kombinaci s metodou fázových posunů časového zapojení svalové aktivace doplněné o podpůrný ukazatel metody integrované EMG. Výsledky: Byly zjištěny odlišnosti v timingu jednotlivých měřených svalů v průběhu provádění vybraných testovacích cvičení před a následně po absolvování plasticko- chirurgické augmentační operace. Dále byla zjištěna možnost ztráty svalové síly u některých měřených svalů a do jisté míry i určité převzetí funkce operativně poškozených svalů svaly jinými. Klíčová slova: plastická chirurgie, augmentace ženských prsů, povrchová elektromyografie, svaly horní končetiny, musculus pectoralis major
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po plastice LCA
Vocilka, Jindřich ; Říha, Michal (vedoucí práce) ; Poubová, Jana (oponent)
V obecné části je popsána funkce zkřížených vazů v kolenním kloubu, především pak toho předního. Dále jsou uvedeny možné příčiny vzniku poranění LCA, způsoby diagnostiky takovéto léze a dnešní způsoby řešení. Obsahem speciální části je podrobně zpracovaná kazuistika pacienta, který byl rehabilitován po plastické operaci náhrady předního zkříženého vazu v době souvislé odborné praxe v zařízení CLPA v Praze Vysočanech.
|
|
|
Kineziologická analýza funkce vybraných svalů horní končetiny po augmentaci ženských prsů
Víšková, Anna ; Kračmar, Bronislav (vedoucí práce) ; Véle, František (oponent)
Název: Kineziologická analýza funkce vybraných svalů horní končetiny po augmentaci ženského poprsí Cíle: Cílem tohoto výzkumu je analýza funkčnosti a rozsahu zapojení poškozeného svalstva vlivem plasticko-chirurgického augmentačního zákroku u předem vybrané pohybové činnosti před a následně po operaci s několika měsíčním odstupem (konkrétně 3 měsíce - doba ponechána pacientce na rekonvalescenci) využitím neinvazivní povrchové elektromyografie (EMG). Metody: Případová studie měření metodou neinvazivní povrchové elektromyografie v kombinaci s metodou fázových posunů časového zapojení svalové aktivace do pohybu doplněné o podpůrný ukazatel metody integrované EMG. Výsledky: Byly zjištěny odlišnosti v timingu jednotlivých měřených svalů v průběhu provádění vybraných testovacích cvičení před a následně po absolvování plasticko- chirurgické augmentační operace. Dále byla zjištěna možnost ztráty svalové síly u některých měřených svalů a do jisté míry i určité převzetí funkce operativně poškozených svalů svaly jinými. Klíčová slova: plastická chirurgie, augmentace ženských prsů, povrchová elektromyografie, svaly horní končetiny, musculus pectoralis major
|
|
|
Možnosti pacientek s nádorovým onemocněním prsu v souvislosti s plastickou rekonstrukční operací
GALUŠKOVÁ, Soňa
Možnosti pacientek s nádorovým onemocněním prsu v souvislosti s plastickou rekonstrukční operací Onkologické onemocnění patří mezi onemocnění, které člověk není v zásadě schopen ovlivnit. Není to onemocnění, které by kdokoliv z nás chtěl. Nastupuje pozvolna, plíživě a mnohdy ho přehlédneme. Onkologické onemocnění, ale vždy změní celý náš dosavadní život a to v rodině , zaměstnání, v našich volnočasových aktivitách a to jak z hlediska fyzického tak i psychického. Každý pacient se s tímto onemocněním vyrovnává jinak, i přístup k těmto pacientům musí být velmi individuální. Každý projde různě rychle a s různým úspěchem všemi fázemi onemocnění a každý jinak se s tímto také vyrovná a je schopen se znovu vrátit ke svému původnímu životu. Onkologické onemocnění je jedním z nejnáročnějších onemocnění a troufám si tvrdit, že onemocnění prsu je pro ženy velmi traumatizující, změní jejich postavení ve všech rolích, náročnost je především na psychiku ženy. Každá žena potřebuje individuální přístup a to jak od lékaře, nelékařů tak hlavně od své rodiny. Toto onemocnění nezasáhne jen pacientku, ale celou rodinu a společnost okolo ní. Tato diplomová práce se zabývala možnostmi pacientek s nádorovým onemocněním prsu v souvislosti s plastickou rekonstrukční operací. Byli stanoveny čtyři cíle. . Prvním cílem bylo zjistit úroveň informovanosti pacientek o možnostech rekonstrukce chybějícího prsu. Z výzkumného šetření vyplynulo, že pacientky mají nedostatek informací a převážná většina respondentek získala ucelené informace od mamologa, popřípadě chirurga při řešení základní diagnózy karcinomu prsu. Druhým cílem bylo zjistit zda mají pacientky zájem spolurozhodovat o metodě rekonstrukce prsu. Z šetření jsme došli k závěru, že ano mají zájem spolurozhodovat o metodě, ale je pro ně velmi důležité mít dostatek informací a znát názor lékaře. Třetím cílem bylo zjistit zda mají pacientky možnost spolurozhodovat o metodě rekonstrukce prsu. Z výsledků vyplynulo, že pacientky mají možnost spolurozhodovat o výběru metody, ale s ohledem na možnosti, které jsou u každé pacientky individuální. Není možné využití a výběr ze všech metod u každé pacientky, je třeba ke každé respondente přistupovat individuálně a s kompletní znalostí jejího průběhu onemocnění. Čtvrtý poslední cíl měl definovat nejčastější dotazy pacientek spojených s rekonstrukcí prsu. Z výsledků rozhovorů vyplynulo, že nejčastěji se dotazy vztahovaly k délce a počtu hospitalizací a k návratu do společenského, pracovního a osobního života. Diplomová práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a empirickou. Teoretická část popisuje historický vývoj rekonstrukce prsu, základní nádorové onemocnění a jeho rozdělení. Větší část obsahuje možnosti rekonstrukce chybějícího prsu a specifickou ošetřovatelskou péči o tyto pacientky. Pro zpracování empirické části této diplomové práce bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření. Byla zvolena metoda dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Výzkumný soubor tvořilo 11 pacientek oddělení plastické chirurgie Fakultní nemocnice Plzeň a 1 klientka centra Mama Help v Plzni. Byli stanoveny tři výzkumné otázky. 1. Jaké existují překážky nedostatku informací o rekonstrukci prsu? Z šetření vyplývá, že pacientky mimo velká specializovaná mamologická centra mají menší přístup k odborným informacím a obecně ze šetření vyplývá absence písemných informací pro pacientky na toto téma. 2. Jaká úroveň informovanosti pacientky rozhoduje o jejím aktivním zájmu při výběru metody rekonstrukce prsu? Výsledky šetření ukázaly, že kompletní informovanost, znalost časového harmonogramu léčby znamená větší aktivní zapojení pacientek do spolupráce a do procesu spolurozhodování. 3. Jaké existují překážky v možnosti spolurozhodovat o metodě rekonstrukce prsu?
|
|
|
Segmentace trhu plastické chirurgie v ČR
Maříková, Pavla ; Koudelka, Jan (vedoucí práce) ; Vávra, Oldřich (oponent)
Hlavním cílem práce je doporučit marketingovou orientaci klinik prostřednictvím pochopení, co předchází tomu, než žena či muž plastickou operaci podstoupí nebo o ní začnou uvažovat. Protože ženy využívají plastické chirurgie mnohem více než muži, je v této práci kladen důraz především na ně. Dalším cílem je porovnávat konkurenční invazivní a neinvazivní kosmetické procedury. Výzkumná část se skládá z vlastního kvantitativního výzkumu. Kvantitativní výzkum je prováděn pomocí on-line dotazníku a rozděluje trh plastické chirurgie s potenciálními zájemci a klienty, kteří již podstoupili nějaký zákrok, do jednotlivých segmentů. Jednotlivé zajímavé závislosti mezi danými otázkami jsou vyzdvihnuty pomocí křížové analýzy v programu excel. Pro postižení významných kritérií, vlastní odkrytí a rozvoj profilu segmentů je využito statistického programu IBM SPSS Statistics. Výsledkem práce je nalezení pěti segmentů a následné marketingové doporučení pro orientaci vůči vybraným segmentům.
|
|
| |
|
|
Vliv médií na vnímání vlastního těla s důrazem na problematiku estetické chirurgie
Vančurová, Olga ; Pešek, Ondřej (vedoucí práce) ; Skokanová, Dagmar (oponent)
Bakalářská práce se věnuje estetické chirurgii jako trendu moderní doby. Skládá se z teoretické a praktické části. Teoretická část se dále dělí na pět kapitol. První, druhá a třetí kapitola se zabývají vysvětlením pojmů plastická a estetická chirurgie, historií plastické a estetické chirurgie a vybranými zákroky. Čtvrtá kapitola pojednává o provedených výzkumech v oblasti estetické chirurgie, o medializaci estetické chirurgie a o současných trendech. Pozornost je věnována také současným požadavkům na lidské tělo. Pátá kapitola teoretické části se věnuje vlivu médií a reklam na vnímání vlastního těla. Praktická část je pojata formou rozhovorů s odborníky z praxe. Cílem rozhovorů bylo především zjistit názory odborníků na danou problematiku a jejich pohled na věc.
|
|
|
Aplikace DZD na data o pacientech kliniky plastické chirurgie
Šotlík, Jakub ; Rauch, Jan (vedoucí práce) ; Tomášek, David (oponent)
Cílem mé bakalářské práce, je pomocí metod a technologií procesu dobývání znalostí z databází, analyzovat data o klientech soukromé plastické chirurgie a pokusit se v nich nalézt co nejvíce užitečných znalostí z pohledu majitele dat, která pak budou vhodně prezentována v systému SEWEBAR. Zpracování práce probíhá podle metodologie CRISP-DM, navržené pro obor dobývání znalostí z databází. Jednotlivé analytické otázky budou řešeny pomocí systému LISp-Miner, který bude zpracovávat jednotlivé úlohy pomocí analytické procedury 4ft-Miner metody GUHA. Nalezené vztahy budou prezentovány v systému SEWEBAR, přičemž některé zajímavé vztahy budou prezentovány i v této práci. Tato práce má za úkol pokusit se vyhledat užitečné znalosti do odvětví plastické chirurgie a to jak ze stránky obchodní, kde se vyhledávají vztahy spíše manažerské povahy, tak i z lékařského pohledu na věc, kde se práce zaměřuje na hledání vztahů jejich zdravotního a psychického stavu. Práce je strukturovaná tak, aby odpovídala metodologii CRISP-DM, kde jednotlivé etapy této fáze odpovídají jednotlivým kapitolám, přičemž v každé fázi předkládám její výsledek a popisuji způsob jejího dosažení.
|
|
|
The Importance of Body Image in Marketing
Ježová, Veronika ; Koudelka, Jan (vedoucí práce) ; Pešek, Ondřej (oponent)
Práce se věnuje problematice body image v marketingovém kontextu. Cílem diplomové práce je postihnout prvky body image osob zobrazených v tištěném domácím a zahraničním médiu, zjistit do jaké míry se vzhled osob schoduje a v čem se odlišuje. Dílčím cílem je potom postihnout faktory vedoucí spotřebitele k řešení nespokojenosti se svým vzhledem za pomoci plastické chirurgie. Práce je rozdělená na teoretickou a analytickou část, v teoretické části má čitatel možnost seznámit se s problematikou body image a slouží pro lepší orientaci v části analytické. Samotná analytická část se věnuje převážně obsahové analýze české a americké verze časopisu Cosmopolitan, zahrnuje také analýzu sekundárních dat, konkrétně databáze Market Media Lifestyle a taky výsledky výzkumu "Vnímání estetické plastické chirurgie".
|
|
|
Ošetřovatelská péče u klientů po plastických estetických operacích
MÍLOVÁ, Veronika
Plastické estetické operace jsou vysoce specifické operace a pomáhají klientům jak po stránce fyzické, tak i psychické. Bakalářská práce je zaměřena na modelaci, redukci a augmentaci prsů, liposukci, face-lift a abdominoplastiku, zejména tedy na ošetřovatelskou péči o klienty po těchto operacích. Sestry pracující na oddělení plastické chirurgie musí perfektně ovládat ošetřovatelskou péči předoperační i pooperační, ale musí si se orientovat také v operačních technikách, na kterých ošetřovatelská péče závisí. Sestry se musí orientovat v kompresivním prádle, v monitoraci fyziologických funkcí, v masážních metodách po operaci, a tak podobně. Sestra ani v této oblasti chirurgie nesmí zapomínat na to, že klient je biopsychosociálněspirituální bytost a má svou psychiku a prožívání. Musí být klientovi oporou, pomocí, ale zároveň si musí udržet profesionální přístup. Výzkumná část práce zkoumá ošetřovatelskou péči o pacienty po plastických estetických operacích z pohledu sester. Tuto problematiku jsme chtěli zpracovat zejména proto, že u jednotlivých plastických estetických operací jsou určitá specifika a zajímalo nás, zda sestry tyto rozdílnosti znají a orientují se v nich. Jde zejména o vybírání velikosti a navlékání kompresivních návleků, hodnoty fyziologických funkcí, komunikaci i s cizinci, analgezii, ale i převazy, zotavování z anestézie a operačního výkonu. Nejen to, ale i ošetřovatelská rehabilitace, pomoc při sebepéči se v náplni sester na oddělení plastické chirurgie. Prvním cílem této práce bylo zjistit, zda sestry zvládají ošetřovatelskou péči po plastických estetických operacích a zda sestry znají zvláštnosti ošetřovatelské péče po jednotlivých operacích, což bylo druhým cílem. Oba tyto cíle se v této bakalářské práci splnily. Hypotéz bylo stanoveno pět a to: sestry zvládají ošetřovatelskou péči po plastických estetických operacích, sestry znají specifika ošetřovatelské péče po operaci prsů, po liposukci, po operaci břicha a po face-liftu. Všechny tyto hypotézy byly potvrzeny. Práce je dělena na dvě části {--} na teoretickou a praktickou. Teoretická část je zaměřena na plastické estetické operace, zejména na operace prsů, operaci břicha, face-lift a liposukci, a ošetřovatelskou péči před a po těchto výkonech. Část praktická je založena na sběru dat pomocí anonymních dotazníků, a na skrytém nezúčastněném pozorování. Výzkumným souborem jsou sestry provádějící ošetřovatelskou péči po plastických estetických operacích. Dotazníky vyplňovaly sestry z Prahy, Českých Budějovic, Plzně a Třince. Pozorování jsem prováděla v Českých Budějovicích na oddělení plastické chirurgie. V praxi může být tato práce použita například při seminářích, popřípadě k tvorbě standardu ošetřovatelské péče.
|
host ::
RSS.