|
|
Intraspecific plant-soil feedback as a mechanism underlying invasiveness of neophytes of the Czech Republic
Knobová, Pavlína ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Štajerová, Kateřina (oponent)
Vnitrodruhová zpětná vazba mezi rostlinou a půdou je vztah, ve kterém druh ovlivňuje složení půdy, a tyto změny v půdě zpětně ovlivňují stejný rostlinný druh. Tento vztah a jeho intenzita může být spojena s dominancí rostlin a jejich invazivitou. Dominantní druhy mohou měnit složení půdy ve svůj prospěch a tak zažívat positivní vnitrodruhovou zpětnou vazbu. Vzhledem k tomu, že invazní druhy jsou v novém prostředí obvykle dominantní, dá se očekávat, že positivní zpětná vazba s půdou může být důležitým faktorem umožňujícím druhům stát se invazními. Abych zjistila, zda li vnitrodruhová zpětná vazba mezi rostlinou a půdou může být faktorem podmiňujícím invazivnost rostlin, porovnala jsem zpětnou vazbu s půdou ve skupině invazních a naturalizovaných, ale neinvazních, rostlin České republiky. K realizaci jsem použila před vybraný soubor 34 druhů - 17 invazních a 17 neinvazních. V rámci pokusu jsem použila metodu dvoufázového experimentu. V první fázi dochází k ovlivňování půdy určitým druhem. Ve druhé fázi je stejný rostlinný druh pěstován v ovlivněné půdě z první fáze a jako kontrola je použita půda neovlivněná žádným druhem. Poté je porovnána rostlinná biomasa z ovlivněné a kontrolní půdy. Výsledky naznačují, že invazní druhy vykazují více pozitivní nebo alespoň méně negativní vnitrodruhovou zpětnou...
|
|
|
Interakce rostlin a herbivorů na vnitro- a mezidruhové úrovni
Kuglerová, Marcela ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Burešová, Renáta (oponent)
Rostliny a herbivoři se vzájemně ovlivňují již několik stovek miliónů let. Herbivoři konzumují velkou porci biomasy produkované rostlinami. Jako reakci na útoky herbivorů si rostliny vyvinuly rozmanitý soubor přímých a nepřímých obran k redukci herbivorů a jejich vlivů na výkonnost rostliny. Tato bakalářská práce se zaměřuje na interakce rostlin a herbivorů, zejména na různé způsoby obrany terestrických rostlin proti bezobratlým herbivorům. Podrobně se zabývá jak obranou konstitutivní, tak indukovanou, která nastává až po útoku herbivorů. Obrana rostlin je dále volně rozřazena do tří kategorií rezistence, tolerance a fenologického úniku. Jako mechanismy rezistence jsou podrobně probrány mechanické, chemické a vizuální obranné znaky. Kromě obranných mechanismů odlišujících jednotlivé druhy se práce zabývá také vnitrodruhovou variabilitou v obraně proti herbivorům způsobenou prostředím v němž rostlina roste či pochází a její velikosti či variabilitou ve skladbě sekundárních metabolitů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vlastnosti rostlin určující jejich interakci s herbivory
Medová, Tereza ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Skuhrovec, Jiří (oponent)
Rostliny vytrvale čelí hrozbě útoku ze strany herbivorů. Během přibližně 410 miliónů let společné existence se rostliny dokázaly adaptovat a vytvořit si celou škálu různých obranných mechanismů, které mají za úkol útoky herbivorů odrážet nebo alespoň zmírnit. Tato práce se zabývá těmi mechanismy, u kterých bylo prokázáno, že se na obraně rostlin podílejí. Konkrétně jsou popsány interakce bezobratlých herbivorů a rostlin suchozemských ekosystémů. Také je zmíněna predikce herbivorie na základě některých znaků rostlin. Informace o tom, které vlastnosti rostlin ovlivňují preference herbivorů, jsou zajímavé z důvodu jejich možné aplikace v zemědělství či biologické kontrole invazivních druhů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Metody studia zoochorie volně žijícími herbivory
Lepková, Barbora ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Pokorná, Adéla (oponent)
Epizoochorie i endozoochorie jsou dlouho známé disperzní mechanismy. Toto téma je poslední dobou studované čím dál častěji, ale naše znalosti jsou stále nedokonalé. Vlastnosti takto šířených rostlin nejsou zatím dostatečně dobře prozkoumány a chybí i znalosti o vzájemné interakci rostliny a živočicha při přenosu. Také vliv samotného transportu, hlavně u endozoochorie, není příliš znám. Endozoochorie se nejčastěji studuje klíčením životaschopných semen obsažených v trusu. Zajímavou podkapitolu zde tvoří krmící pokusy, kterými zjišťujeme míru přežití semen v trávicím traktu. Nejoblíbenějšími metodami studia epizooochorie jsou ochočená zvířata a používání různých způsobů atrap. Další hojně používanou metodu tvoří rozličné laboratorní pokusy, například třepací stroj. Klíčová slova: endozoochorie, epizoochorie, vlastnosti rostlin, analýza semenné banky
|
|
|
Faktory určující rozšíření druhů suchých trávníků
Průchová, Dana ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Hadincová, Věroslava (oponent)
Faktory určující rozšíření druhů suchých trávníků Přežívání a rekolonizace druhů rostlin ve fragmentované krajině jsou v současné době náplní velkého množství prací. Většina z nich se zabývá celkovou druhovou diverzitou nebo pouze jedním či několika málo druhy. Také existuje mnoho prací věnujících se abiotickým faktorům fragmentovaných stanovišť. Studie, které by umožnily zhodnotit chování většího množství jednotlivých druhů, jsou stále poměrně vzácné, zvláště v případě suchých trávníků. Porovnání vlastností druhů ve spojení se znalostmi způsobu využití půdy v minulosti a abiotických nároků druhů může být klíčem k pochopení současného rozšíření druhů a jejich regionální dynamiky ve fragmentované krajině. Cílem mé práce je určit druhové vlastnosti, které mají vliv na odpověď druhů na management v minulosti. Za tím účelem jsem od vlivu hospodaření v minulosti odečetla vliv abiotických faktorů stanoviště a vliv managementu jsem pak vztáhla na druhové složení ve fytocenologických snímcích. To jsem se pak pokusila vysvětlit vlastnostmi jednotlivých druhů. Vlastnosti druhů, na které jsem se soustředila, souvisely s šířením (hmotnost semen, prezence chmýru, terminal velocity, přilnavost semen, míra endozoochorie) a s perzistencí druhu (klíčení, nároky druhů na prostředí v podobě Ellenbergových čísel) nebo...
|
|
|
Exploring the relationship between species richness and intraspecific trait variability.
DVOŘÁKOVÁ, Hana
This thesis was originated as a contribution to the wide range of biodiversity studies published recently. It focused on the little explored importance of intraspecific variability in plant communities. A pot experiment hold in glasshouse environment was designed to observe influence of biotic interactions in mixtures of various species diversity on species functional traits and productivity. Variability of functional traits of individual species was assessed in relation to increasing species richness and the contribution of within-species variance to the total variance of pot communities was evaluated at different richness levels.
|
|
|
Food selection in Microtus arvalis: the role of plant functional traits
LANTOVÁ, Petra
Foraging by captive common voles (Microtus arvalis) was evaluated by measuring the biomass of plant species consumed in a vivaria experiment and by re-analysing of already published data on plant selection. The experiment showed that foraging was strongly plant species-specific, while data re-analysis indicated the traits plant guild and life span as the best predictors for dietary selection, i.e., voles would eat more grasses and/or legumes than forbs. The study suggests that the voles usually consume grasses in the field because grasses are abundant and readily available, but prefer protein-rich forbs when possible.
|
host ::
RSS.