|
Kvasinky jako součást mikrobioty osidlující potravinové suroviny a potraviny
Ferbyová, Kateřina
Práce v teoretické části shrnuje obecné poznatky o kvasinkách z oborů cytologie, morfologie buněk a fyziologie. Kvasinky jsou zařazeny do systému a některé rody významné v potravinářství jsou blíže charakterizovány. Dále práce popisuje kulturní i potenciálně kontaminující mikrobiotu hlavních potravinových komodit. V závěru literární rešerše jsou popsány některé komerční konzervační metody. Praktická část práce se věnuje stanovení celkového počtu mikroorganismů (CPM), kvasinek a plísní ve dvou vzorcích spontánně kvašeného piva a dvou vzorcích vína s různou technologií ošetření, a to za účelem zachycení přirozené mikrobioty těchto alkoholických nápojů. Vzorky byly inokulovány na agar s chloramfenikolem, kvasničným extraktem a glukózou v případě stanovení počtu kvasinek a plísní, a na půdu plate count agar (PCA) při stanovení CPM. Nalezené kvasinky byly znovu rozočkovány pro získání čisté kultury a dále identifikovány soupravou CANDIDA-screen (Erba-Lachema). Ve vzorcích byly identifikovány kvasinky C. glabrata, C. krusei, C. lipolytica a S. cerevisiae. Na PCA půdě určené ke stanovení CPM narostly také plísně, které byly identifikovány mikroskopicky na základě morfologických znaků. Identifikováni byli 3 zástupci rodu Penicillium a 1 zástupce rodu Aspergillus.
|
| |
|
Organoleptické defekty vína zpôsobené plesňami
Peško, Jakub
Tato práce se zabývala problematikou dopadu plísní na kvalitu vína. Objasňuje negativní dopady plísní, které se vyskytují již ve vinohradu na hroznech a ostatních částech révového keře. Vysvětluje také že plísně se do vína nedostávají pouze z hroznů napadeného houbovými chorobami ale i během výroby a školení vína v sklepním hospodářství. Rozebírá vlastnosti a dopady některých sekundárních metabolitů plísní a jejich změny ovlivňující kvalitu vína. Dále popisuje metody stanovení některých látek negativně ovlivňujících organoleptické vlastnosti vína a dokonce ohrožující zdraví člověka.
|
|
Probiotické mikroorganismy v masné výrobě
Zelinková, Kateřina
Tato bakalářská práce se zabývá masnými fermentovanými výrobky s plísní na povrchu. Účinky plísní na senzorické vlastnosti těchto výrobků a možnosti použití probiotických eukaryot, hlavně plísní, k jejich úpravě. Plísně používané na povrchovou úpravu salámů můžou vést k žádoucímu i nežádoucímu efektu. Do nežádoucích efektů patří růst nechtěných plísní a tvorba jejich toxických sekundárních metablitů. Žádoucí efekt je spojen se zlepšením jejich údržnosti, textury, chuti a vůně. Probiotika jsou mikroorganismy, které mají kladný vliv na trávicí trakt jak člověka, tak zvířat. Musí být odolné vůči stresu a být schopné projít trávicím traktem bez poškození. Díky tomu se zachovává jejich pozitivní vliv na trávení.
|
| |
| |
|
Mikrobiální kontaminace medů
Sojková, Tereza
Diplomová práce Mikrobiální kontaminace medů se v literární rešerši věnuje chemickému složení medu, jeho vlastnostem a účinky na lidské zdraví. Podstatná část se zabývá mikrobiální kontaminací medu, charakteristikou významných skupin mikroorganismů a popisem vad medu vznikajících jejich činností. Dále uvádí možné způsoby boje proti těmto nežádoucím změnám. Experimentální část je zaměřena na mikrobiologickou analýzu a spektrofotometrické měření barvy květových a medovicových medů zakoupených od včelařů z kraje Vysočina prodejem ze dvora. Zkoumá změny v počtech mikroorganismů a změny barvy v závislosti na čase.
|
|
Vliv skladování krmných surovin na výskyt mykotoxinů
Mrvová, Kateřina
Mrvová K.: Vliv skladování krmných surovin na rozvoj mykotoxinů. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2017. Tato diplomová práce se zabývá vysvětlením pojmů týkajících se plísní, mykotoxinů a jejich vlivu na skladování krmných surovin. Dále je pak v práci zahrnut účinek těchto patogenů na zdraví zvířat a možnosti jejich eliminace. Experimentální část je zaměřena na inokulaci plodiny plísní druhu Fusarium culmorum a následnou analýzu mykotoxinů v roce výsevu a po roce skladování. Nejvíce zastoupeným toxinem byl deoxynivalenol, který se ve vzorcích vyskytoval z 57 %, dalšími hlavními zástupci byly DON-3-glukosid (maskovaný mykotoxin) a zearalenon, taktéž jeden z nejčastěji figurujících mykotoxinů v krmivech. Na základě zjištěných dat, byl vyvozen závěr, že až na některé výjimky, jakými byly např. 15-acetyl-DON, beta-zearalenon a enniatin A1, se i při optimálních skladovacích podmínkách obsah většiny mykotoxinů zvýšil, a to i přes předešlou aplikaci fungicidních prostředků.
|
|
Mikrobiální kontaminace baleného masa
Cholastová, Kateřina
V bakalářské práci je popsána mikroflóra baleného masa. Zabývá se chemickým složením masa a faktory, jež ovlivňují růst mikroorganismů. Největší část tvoří charakteristika mikroorganismů zapříčiňujících kažení baleného masa a mikroorganismů způsobujících vznik alimentárních onemocnění. Jsou v ní uvedeny způsoby boje proti nežádoucím mikroorganismům. V práci jsou charakterizovány druhy obalů, možnosti balení masa, požadavky na obaly i nedostatky při jeho balení. Experimentální část práce je zaměřena na stanovení významných skupin mikroorganismů ve vzorcích různě baleného masa.
|
|
Mikrobiální kontaminace a její změny v průběhu skladování baleného výsekového masa
Cholastová, Kateřina
Diplomová práce je zaměřena na problematiku mikrobioty baleného výsekového masa. Jsou v ní charakterizovány významné vnější a vnitřní faktory, jež působí na růst a množení mikroorganismů. Další část tvoří stručná charakteristika skupin mikroorganismů zapříčiňujících kažení baleného masa a mikroorganismů vyvolávajících onemocnění z potravin. Jsou zde uvedeny způsoby prodloužení údržnosti masa, z čehož největší část je věnována možnostem balení masa, zmíněny jsou i funkce obalů, plastové materiály a možná migrace látek z nich. Experimentální část práce je zaměřena na porovnání různě balených vzorků vepřového výsekového masa z hlediska významných skupin mikroorganismů. Významnou část tvoří porovnání barevných změn v průběhu skladování různě baleného masa změřené na spektrofotometru.
|