|
| |
|
|
Ochrana rajčat ve skleníkových a polních podmínkách
Mokrá, Kristýna
Cílem mé bakalářské práce bylo vyhodnotit napadení několika odrůd rajčete jedlého patogeny na jedné lokalitě, ve skleníkových a polních podmínkách. Zjištěné výsledky dále porovnat s výsledky napadení na nejbližším pozorovacím bodě ÚKZÚZ. Pozornost byla věnována pěstovaným odrůdám Zlatava, Blueberry, Start F1 a determinovaným patogenům Alternaria spp., Fulvia fulva a Phytophthora infestans. Průzkum byl prováděn v roce 2020 na soukromé zahradě. Rajčata byla po dobu vegetace sledována dle BBCH fází a části infikované patogeny byly hodnoceny dle Metodiky zkoušek užitné hodnoty ÚKZÚZ. Napadené části byly v laboratorním prostředí kultivovány na PDA a následovala determinace patogenů pomocí laboratorního mikroskopu. Výsledky napadení jednotlivých patogenů na zvolené odrůdě v konkrétním prostředí byly vyhodnoceny a vyjádřeny v grafickém zobrazení.
|
|
|
Alpha-gal - dvě strany jedné mince
ŠABATKOVÁ, Klára
Klíšťata jsou zajímavými ektoparazity pro svou schopnost ovlivňovat hostitelovo obranné reakce. Tato schopnost klíštěcích slin je často zneužívána patogeny, kteří tak zvyšují svůj přenos. Mnoho výzkumů se proto zaměřuje na identifikaci molekul slin klíšťat a jejich možné medicínské využití. Tato práce se zaměřuje na přirozeně vysoké hladiny anti-Gal protilátek v lidském séru a jejich interakci s alpha-gal epitopy exprimovanými na povrchu patogenů a savčích buněk. Tento epitop byl také nalezen v klíštěcích slinách a v některých lécích.
|
|
|
Kultivace, sledování a využití mikrořas
RANGLOVÁ, Karolína
Předmětem této práce jsou mikrořasy pěstované jak v laboratorních, tak i ve venkovních kultivačních systémech a jejich potencionální využití. Případové studie ilustrují korelaci změn rychlosti růstu s fotosyntetickou aktivitou, fyziologickým stavem a složením biomasy za různých podmínek (vysoká světelná ozářenost, optimálníúsuboptimální teplota a přítomnost některých polokovů). Zvláštní pozornost byla věnována také vyhodnocení biologické dostupnosti biomasy mikrořasy Chlorella obohacené selenem, které se běžně užívá jako doplněk stravy. V rámci metodiky, jako důležitý nástroj pro odhadnutí aktivity mikrořas, byly použity techniky monitorování fotosyntézy, zejména měření fluorescence chlorofylu.
|
|
|
Vliv patogenů na klonální rostliny
Koděra, Ondřej ; Koubek, Tomáš (vedoucí práce) ; Duchoslavová, Jana (oponent)
1 Abstrakt: Více než polovina druhů rostlin střední Evropy je schopná se vegetativně rozmnožovat pomocí klonálního růstu, přičemž značná část z nich patří mezi ty vůbec nejúspěšnější rostliny. Ekologie klonality byla proto studovaná především pro její pozitivní vliv na fitness rostlin. Menší pozornost je už věnovaná jejím nevýhodám, mezi které patří infekce patogenem a jeho následné šíření v rostlinném těle. Existence klonálního růstu umožnila oběma partnerům v interakci patogen-rostlina vytvořit zcela nové životní strategie, kterými se liší od napadených neklonálních rostlin. V evoluci se u patogenů infikujících rostliny se silným laterálním růstem selektovala vyšší agresivita. Jejich vliv na přežívání, vytváření nových ramet a celkový růst a vývoj hostitele je tedy negativní. Pokud je ale tvorba orgánů klonálního růstu rychlejší než prorůstání patogenu, nově vytvořené ramety mohou pasivně unikat od infekce. Efekt na hostitele nicméně nemusí být pouze negativní. Infikovaná rostlina může vykazovat stimulovaný klonální růst nebo dokáže lépe kompetovat v prostoru oproti zdravým jedincům. Cílem této práce je proto shrnout veškerou dostupnou literaturu zabývající se touto specifickou interakcí a v konečné fázi diskutovat nezodpovězené otázky, které souvisí s dosud neprozkoumanými oblastmi výzkumu. Klíčová...
|
|
|
Bioinformatické analýzy lokálních struktur DNA u vybraných patogenů
Dobrovolná, Michaela ; Kouřilová, Xenie (oponent) ; Brázda, Václav (vedoucí práce)
Onemocnění způsobená parazitickými červy jsou velmi rozšířená u lidí v rozvojových zemích. Podle WHO jsou parazity celosvětově infikovány přibližně 2 miliardy lidí. Etiologickými činiteli parazitických infekcí jsou zejména parazité kmene Nematoda (hlístice) a Platyhelminthes (ploštěnci) vyvolávající reakce imunitního systému, způsobující podvýživu a chudokrevnost, které jsou primární příčinou úmrtí. Vzrůstající rezistence parazitů na lidská anthelmintika je urychlována jejich nadužíváním, špatnou prevencí a kontrolou infekce. Terapeutický potenciál malých molekulových G4 ligandů byl demonstrován například při stabilizaci struktur G-kvadruplexů, anebo eliminaci patogenů rezistentních na léky. G-kvadruplexy jsou typem sekundární struktury nukleových kyselin tvořené v oblastech bohatých na guanin se schopností regulovat proces genové exprese, opravy poškozené DNA nebo transkripce a translace v onkogenech. K identifikaci a porovnání sekvencí potenciálně tvořících G-kvadruplex (PQS) v jaderných a mitochondriálních genomech šesti zástupců kmene Platyhelminthes a čtyř zástupců kmene Nematoda (které by mohly ukázat vhodná cílová místa pro navázání G4 ligandů sloužící k predikci nových míst účinků léčiv a pomoci při vývoji efektivnějších léčiv) byl požit webový nástroj G4Hunter. Byla potvrzena nenáhodná distribuce PQS v genomu a mtDNA analyzovaných organismů. Nejvíce G-kvadruplexů bylo lokalizováno v těsné blízkosti genů, což naznačuje jejich roli v genové regulaci. Zajímavé je, že v méně infekčních zástupcích kmene Platyhelminthes bylo nalezeno více PQS v porovnání s více infekčními zástupci téhož kmene. Naproti tomu byla u organismu Ascaris lumbricoides spadajícího do kmene Nematoda dokázána přítomnost vysoce stabilních PQS. Tento vysoce patogenní druh je schopen tolerovat velmi stabilní G4, které nejsou u srovnávacího organismu Caenorhabditis elegans téměř vůbec přítomny.
|
|
|
Analýza inverzních repetic v genomu lidských patogenů
Hanzlíková, Anna ; Nováčková, Ivana (oponent) ; Brázda, Václav (vedoucí práce)
Patogeny jsou organismy, které jsou příčinou různých onemocnění hostitele. Patří zde: priony, viry, bakterie, houby, prvoci a živočichové. Tato bakalářská práce je zaměřená konkrétně na viry, způsobující lidská onemocnění jako jsou závažné respirační syndromy, onemocnění jater či rakovina děložního čípku. Cílem této bakalářské práce bylo pomocí webové aplikace Palindrome analyser charakterizovat přítomnost a umístění inverzních repetic v genomech organismů, které jsou patogenní pro lidský organismus. Byly vybrány 4 viry, z nichž dva jsou ze skupiny DNA virů a dva ze skupiny RNA virů. S ohledem na propuknutí pandemie na začátku roku 2020, kterou způsobil virus SARS-CoV-2, je v této bakalářské práci zařazen. Z RNA virů byly tedy vybrány: SARS-CoV a SARS-CoV-2. Z DNA virů byly vybrány: virus Hepatitis B a lidský papilomavirus. Sekvence virových genomů byly získány z databáze NCBI (National Center for Biotechnology). Poté byly pomocí programu Palindrome analyser, který je dostupný online, analyzovány všechny čtyři viry na přítomnost inverzních repetic, jejich polohu a velikost. Největším genomem byl SARS-CoV-2 s velikostí 29 903 bp, který měl zároveň nejvíce inverzních repetic.
|
|
| |
|
|
Inhibiční účinek přírodních látek rostlinného původu na technologicky významné mikroorganismy
Hloch, Marek
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku mikroorganismů, jenž tvoří mikrobiotu mléka, včetně patogenních mikroorganismů a možné přírodní látky, které inhibují nežádoucí mikrobiotu. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je popsána mikrobiologie syrového mléka a kontaminující mikrobiota. Dále je v práci rozebírána problematika mikrobiologie tepelně ošetřeného mléka, kde jsou popsány způsoby tepelného ošetření a mléčné bakteriální kultury, které se používají při výrobě mléčných výrobků. V poslední části je charakterizována patogenní mikrobiota mléka způsobující alimentární onemocnění a možná opatření v boji proti nežádoucím mikroorganismům. V praktické části byl testován inhibiční účinek látek rostlinného původu vůči vybraným mikroorganismům. V první části experimentu byl sledován inhibiční účinek silic vůči pěti různým mikroorganismům a v druhé části byl sledován inhibiční účinek ethanolových rostlinných extraktů vůči dvěma mikroorganismům.
|
|
|
Druhové spektrum patogenů růže (Rosa spp.) a jejich význam
Kulíšková, Andrea
V roce 2017, v areálu Botanické zahrady a arboreta Mendelovy univerzity v Brně, byl u růže ´Eva´, ´Cathe Divignon´ a ´České práci čest´ hodnocen výskyt patogenů, padlí a rzi. Napadení růží padlím bylo hodnoceno podle čtyřbodové stupnice na základě plochy čepele (%) pokryté padlím a stanoven index napadení. Nejnáchylnější k padlí byla vyhodnocena odrůda ´České práci čest´, kde index napadení dosahoval 42,5 %, zatímco u odrůdy ´Eva´ dosahl index napadení pouze 10 % a odrůda ´Cathe Divignon´ vykazovala 25 % index napadení. Identifikace druhu padlí a rzi byla provedena mikroskopicky. Dle morfologických znaků a způsobu klíčení konidií bylo padlí identifikováno jako Podosphaera pannosa, rez dle teliospor byla identifikována jako Phragmidium tuberculatum. Na základě výsledků byla navržena ochranná opatření. Práce obsahuje přehled nejvýznamnějších houbových, bakteriálních a virových patogenů růží (Rosa spp.) a možnosti jejich regulace.
|
host ::
RSS.