|
|
Využití prvků konceptu Bazální stimulace u pacientů na oddělení dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče
KAFKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se věnuje využití prvků konceptu Bazální stimulace na oddělení dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jakým způsobem zapojují sestry koncept Bazální stimulace do péče o pacienty na oddělení DIOP. Pro jeho dosažení byla stanovena jedna výzkumná otázka "Jakým způsobem zapojují sestry koncept Bazální stimulace do péče o pacienty na oddělení DIOP?" Technikou sběru dat byly polostrukturované rozhovory a zjevné nezúčastněné pozorování. Výzkumný soubor tvořilo 5 sester, pracujících na oddělení DIOP ve vybrané nemocnici Kraje Vysočina. Na základě získaných dat z rozhovorů, byly vytvořeny 4 kategorie a 3 podkategorie. Data získaná pozorováním byla rozdělena do 6 kategorií. Z výsledků naší práce je zřejmé, že sestry, které tvořily náš výzkumný soubor, zapojují prvky konceptu Bazální stimulace do péče o pacienty hospitalizované na oddělení DIOP při každém kontaktu s nimi. Nejvyužívanějšími prvky tohoto konceptu na tomto oddělení jsou iniciální dotek, oslovení, polohování, umisťování pacientů do vibračních i klasických křesel a využívání oblíbených toaletních pomůcek pacienta. Pacienti nejčastěji reagují na iniciální dotek v kombinaci s oslovením a mezi jejich prvotní reakce patří fixace očima, celkové zklidnění a zmírnění spasticity. Doporučení pro praxi: Doporučujeme do péče o pacienty, u kterých se využívá olfaktorická stimulace zařadit pouze 4 druhy vybraných vůní.
|
|
|
Možnosti působení sestry v primární prevenci chronického selhání ledvin
FIKAROVÁ, Anna
Úvod: Chronické selhání ledvin (Chronic Kidney Disease - dále jako CKD) je nevyléčitelné onemocnění a celosvětově se vyskytuje stále častěji. Proto je prevence obzvláště důležitá. Sestra v primární péči se setkává s pacienty se zvýšeným rizikem pro vznik CKD a může přispět k jeho prevenci tím, že bude zvyšovat povědomí o tomto onemocnění a o způsobech, jak mu předcházet. Cíl práce: Hlavním cílem práce bylo zjistit vnímání sestry v působení při primární prevenci chronického selhání ledvin. Metodika: Výzkumná část byla realizována metodou kvalitativního šetření formou polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor byl tvořen 7 sestrami pracujícími v ordinaci praktického lékaře pro dospělé. Získané informace byly analyzovány s využitím otevřeného kódování pomocí kvalitativního statistického programu Atlas.ti. Vznikly tak dvě kategorie a čtyři podkategorie. Výsledky: Z výsledků vyplynulo, že sestry u praktických lékařů pro dospělé považují za jejich hlavní možnost v primární prevenci CKD edukaci pacientů, kterou uskutečňují ústními rozhovory a nabídnutím informačního letáku. Sestry informují pacienty především o dodržování zdravého životního stylu, režimových opatření, seznamují pacienty s daným onemocněním, jeho komplikacemi a kladou důraz na význam pravidelné účasti na preventivních prohlídkách. Sestry vnímají screeningové testy, umožňující identifikaci rizikových osob pro vznik CKD, jako důležitý prvek v primární prevenci CKD. Závěr: Primární prevenci CKD brání především nedostatečná znalost pacientů o tomto onemocnění, od které se odvíjí spolupráce pacienta. Pro zlepšení primární prevence by sestry uvítaly více času na pacienta a větší propagaci CKD.
|
|
|
Potřeby transplantovaných pacientů po znovu zařazení do dlouhodobého dialyzačního programu
DUŠKOVÁ, Denisa
Úvod: V této bakalářské práce byly zkoumány potřeby transplantovaných pacientů znovu zařazených do dlouhodobého dialyzačního programu. Neuspokojené potřeby takových pacientů mohou vést ke zhoršení jejich zdravotního stavu. Je proto důležité vnímat pacientovy touhy a přání. Výsledky této problematiky tak mohou přispět k lepšímu pochopení potřeb pacienta nejen ze stran ošetřovatelského personálu, ale i pacientovy rodiny a jeho okolí. Cíl a výzkumné otázky: Hlavním cílem této práce bylo zjistit specifické potřeby těchto pacientů. Odpovědi byly hledány na otázky, jaké jsou specifické potřeby, jak se potřeby změnily před transplantací a po opětovném zařazení na dialýzu, jaké potřeby nejsou dostatečně uspokojeny a jaké jsou pro pacienty nejdůležitější. Metodika: Data byla získávána pomocí kvalitativního výzkumu formou polostrukturovaného rozhovoru ve vybraném dialyzačním středisku v Jihočeském kraji. Údaje byly zpracovány metodou kódování pomocí statistického programu ATLAS.ti. Následně bylo identifikováno 5 kategorií s jejich podkategoriemi. Výsledky: Z výsledných dat bylo zjištěno, že pacienti nejvíce touží po potřebě spánku a odpočinku, být bez bolesti, po běžném životě a dostatečné podpoře od rodiny. I nedostatečné uspokojení v oblasti spánku nebrání ovšem pacientům vykonávat nějaký druh fyzické aktivity, který se pozitivně odráží i na psychické pohodě. Bylo také zaznamenáno, že nejdůležitější pro pacienty během dialýzy je klidný a nekomplikovaný průběh. Závěr: I přes výsledky tohoto výzkumu je nutné brát ohled na člověka jako individuální bytost, která se může od většiny ve svým potřebách lišit.
|
|
|
Význam efektivní komunikace v ošetřovatelském týmu
BEJČKOVÁ, Eliška
Tato bakalářská práce je zaměřena na význam efektivní komunikace v ošetřovatelském týmu. Cílem práce bylo zjistit, jaký vliv má komunikace na práci v ošetřovatelském týmu při vykonávání ošetřovatelských činností. Dále pak zjistit, jaký vliv má komunikace probíhající mezi personálem na jejich vzájemné vztahy. Posledním cílem bylo zjistit, zda efektivní komunikace minimalizuje pochybení v ošetřovatelské praxi. Práce byla rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část byla věnována obecné komunikaci, následně pak komunikaci ve zdravotnictví, členům ošetřovatelského týmu, osobnosti zdravotníka, konfliktům, syndromu vyhoření, péči o zdraví a v závěru byly uvedeny základní informace o resortních bezpečnostních cílech. V praktické části byl využit kvalitativní výzkum, který byl proveden formou polostrukturovaného rozhovoru, jenž byl následně zpracován do schémat. Výzkum byl realizován se členy ošetřovatelského týmu na různých odděleních nemocnice. Výsledky této práce odhalily, že dotazovaní informanti jsou si vědomi, jaký vliv má komunikace na jejich práci a vzájemné vztahy v kolektivu i s pacienty. Také uvedli nejčastěji řešené konfliktní situace a většina informantů uvedla jejich následné adekvátní řešení. Kromě jednoho informanta se všichni dotazovaní shodli, že personál neefektivní komunikací vystavuje pacienta riziku, ať už v souvislosti s jeho duševním nebo fyzickým zdravím. Cíle práce byly splněny a budou přínosem, jak pro personál pracující v nemocničním prostředí, tak i pro studenty studující tento obor. Výsledky práce by mohly také být ukazatelem kvality komunikace a motivací pro její zlepšení.
|
|
|
Postup a role sociálního pracovníka u pacientů v terminálním stádiu nemoci
PROKEŠ, Vojtěch
Práce se zabývá postupem a rolí sociálního pracovníka u pacientů v terminálním stádiu nemoci. První kapitola práce je zaměřena na popis paliativní a hospicové péče, na jejich cíle a druhy. Následující kapitola popisuje terminální stádium, kde vysvětluje, co to je terminální stádium, jakými fázemi vyrovnávání se s umíráním si člověk na konci života prochází, jaké má umírající práva a jaké jsou jeho potřeby. Dále se zaměřuje na samotné umírání, smrt a truchlení. Ve třetí části je popsána práce multidisciplinárního týmu a jeho členů. Role sociálního pracovníka je vyobrazena v poslední kapitole, kde je vysvětleno, jaké činnosti vykonává i jak komunikuje s pacienty a členy týmu.
|
|
|
Komunikace sestry se sluchově znevýhodněným pacientem na covidových jednotkách
RAUŠOVÁ, Ilona
Úvod: Pro sestry je komunikace základním nástrojem v ošetřovatelském procesu. V době pandemie Covid - 19 měly sestry povinnost nosit ochranné pomůcky, aby se zabránilo šíření této nemoci. Ochranné pomůcky, zejména roušky, mají negativní dopad na komunikaci. Tlumí hlasitost mluvené řeči, zabraňují odezírání a rozpoznání výrazu tváře. Sestry se musely vyrovnat s těmito komunikačními bariérami a zároveň zachovat standardy ošetřovatelské péče. Cíle práce: Cílem bakalářské práce bylo zjistit specifika při komunikaci sester se sluchově znevýhodněným pacientem. Metodologie: Empirická část bakalářské práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumného šetření. Pro sběr dat byl použit hloubkový rozhovor se sestrami, které v období pandemie Covid - 19 pracovaly na covidové jednotce. Rozhovory probíhaly v období březen až květen roku 2023. Rozhovory byly se souhlasem nahrány na mobilní telefon do aplikace Záznamník. Poté byly rozhovory přepsány do písemné formy v programu Microsoft Word. Sepsaná data byla analyzována metodou otevřeného kódování, technikou "tužka papír". Získaná data byla rozdělena do tří kategorií, které byly následně rozděleny na podkategorie. Pro větší názornost byly jednotlivé kategorie a podkategorie zpracovány do přehledných schémat a podrobně popsány. Výsledky: Výsledky práce byly rozčleněny na tři hlavní kategorie, kterými jsou sluchově znevýhodněný pacient, bariérová ošetřovatelská péče a komunikace sester se sluchově znevýhodněným pacientem. Obě kategorie jsou členěny na období před pandemií v době pandemie a po ukončení pandemie Covid - 19. Z výzkumného šetření vyplývá, že pandemie Covid - 19 změnila postoj sester k bariérové ošetřovatelské péči, sestry získaly neocenitelné zkušenosti v oblasti komunikace se sluchově znevýhodněným pacientem. Naučily se improvizovat a využívat všechny dostupné komunikační nástroje. Vzájemně si sdělovaly informace, rady a psychickou podporu. Závěr: Práce dokumentuje pohled sester na bariérovou ošetřovatelskou péči a její vliv na komunikaci se sluchově znevýhodněným pacientem. Výzkum ukázal, že sestry překonaly komunikační bariéry a dokázaly udržet standardy ošetřovatelské péče. Přizpůsobily se náročným podmínkám, naučily se používat jednoduché nástroje, které jim usnadnily komunikaci se sluchově znevýhodněným pacientem. Prohloubily vzájemnou spolupráci. Zároveň odhalila, že většina sester se s problémy vyrovnávala na základě intuice. U sester tato zkušenost vyvolala potřebu odborného vzdělávání v oblasti komunikace se sluchově znevýhodněným pacientem. Práce přináší celkový pohled na problematiku komunikace v ošetřovatelském procesu při používání ochranných pomůcek. Předkládá pomůcky, které pomáhají překonat komunikační bariéru. Výsledky mohou pomoci ostatním sestrám v praxi.
|
|
|
Návrh exoskeletu
Štancl, Jan ; Lázna, Tomáš (oponent) ; Kopečný, Lukáš (vedoucí práce)
Bakalářská práce „Návrh exoskeletu“ se zabývá vývojem prototypu protetického exoskeletu ukazováčku. Exoskelet je určen pro pacienta, který přišel o distální a střední článek ukazováčku. Exoskelet se skládá ze třech článků. Distální a střední článek jsou poháněny jedním lineárním aktuátorem, proximální článek je pasivní. Články jsou mezi sebou mechanicky spojeny. Otočný potenciometr snímá úhel ohybu na kloubu MP, což odpovídá požadované pozici exoskeletu. Zpětnou vazbu o pozici exoskeletu poskytuje optická závora, která snímá otáčky motoru.
|
|
|
Rehabilitační centrum Pasohlávky
Skříčková, Alžběta ; Císař, Lukáš (oponent) ; Müller, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem rehabilitačního centra, které se nachází v katastrálním území obce Mušov na hranici obce Pasohlávky. Jedná se o dvoupodlažní rehabilitační centrum s přilehlou tělocvičnou a částečným podsklepením. Návrh navazuje na podnět společnosti Thermal Pasohlávky, která ve stejné části plánuje vybudovat lázeňský resort, který bude kombinovat prvky lázeňské péče, rekreace a sportovního využití. Objekt plní funkci zdravotnického zařízení rehabilitačního charakteru. Centrum je navrženo pro maximálně 50 pacientu a funkčně je rozděleno na tři částí. První část tvoří rehabilitace. Zde najdeme několik cvičeben, vodoléčbu, elektroléčbu, ordinaci lékaře s čekárnou a recepcí. Rehabilitace dále zahrnuje tělocvičnu s posilovnou s možností vstupu na terasu a přilehlého parku. V druhém patře budovy je navrženo specializované oddělení ergoterapie pro osoby s různým typem postižení. V tomto patře se nachází druhá funkční část objektu. Je tvořena zázemím pro zaměstnance, šatnami, kancelářemi a zasedací místností. Třetí funkční část tvoří technické zázemí objektu v přízemí. Budova je řešena jako stěnový systém, vystavěn z vápenopískových cihel km beta Sendwix se zateplením kontaktním zateplovacím systémem ETICS z minerální vaty. Vodorovné nosné konstrukce jsou navrženy jako železobetonové. Celý objekt je zastřešen plochou střechou. Pro výplně otvorů byla použita dřevěná okna a dveře. Před objektem je řešeno parkoviště pro zaměstnance a návštěvníky rehabilitací. K objektu přiléhá terasa, která bude propojena s parkem. Návrh dodržuje zásady bezbariérového řešení. Diplomová práce je zpracována ve formě projektové dokumentace pro provádění stavby.
|
|
|
Mobilní aplikace pro kontrolu diety pacientů na dialýze
Pavlacký, Ondřej ; Kolář, Dušan (oponent) ; Goldmann, Tomáš (vedoucí práce)
Cílem této práce je vytvořit intuitivní mobilní aplikaci pro operační systém Android, která bude pomáhat pacientům na dialýze zobrazovat přehled přibližných hodnot sledovaných látek v těle a nahradit klasické zapisování výsledných hodnot na papír. Díky této mobilní aplikaci budou mít pacienti lepší přehled o zkonzumovaných potravinách a pomůže jim to s dodržováním dietních opatření. Při zadávání budou vybírat z databáze potravin a aplikace jim spočítá hodnoty ze zadaného množství. Tuto databázi mohou pacienti rozšiřovat vlastními potravinami. Aplikace také bude evidovat mezidialyalizační období (interval, který je mezi jednotlivými dialýzami) a z jejich délky, váhy pacienta a množství diurézy počítat maximální hodnoty sledovaných prvků (voda, draslík a fosfor). Pacienti uvidí také hodnoty za již uplynulé období, které budou zobrazeny ve statistikách. Data budou perzistentně uložena v lokální databázi i na serveru. Aplikace je vyvíjena na platformě Xamarin.
|
|
| |
host ::
RSS.