|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Kondiční ukazatel v chovu tržního kapra v poloprovozních pokusech na sádkách v Třeboni
FLOKOVIČ, Ondřej
Ve své bakalářské práci jsem se zabýval přikrmováním kapra obecného (Cyprinus carpio, L.) v poloprovozních pokusech na sádkách v Třeboni. Na pokus byl použit tříletý kapr provozní linie třeboňský šupinatý. Mnou uskutečněný experiment měl hlavní cíl a to porovnat mezi sebou krmivo triticale v různých formách úpravy. Pro přikrmování bylo použito krmivo triticale ve třech formách úpravy (triticale celé, triticale mačkané, triticale celé tepelně upravované při 100°C). Krmná studie byla provedena na vyhodnocení kondičních ukazatelů tržního kapra. Na pokus, který trval 83 dní byly využity čtyři sádky. Sádky byly nasazeny v počtu 363ks/ha. V sádce č. 1 se přikrmovalo krmivem (triticale celé). V sádce č. 2 se přikrmovalo krmivem (triticale mačkané). V sádce č. 3 se přikrmovalo krmivem (triticale celé tepelně upravované při 100 °C). Sádka č. 4 sloužila jako kontrola bez příkrmu. V průběhu pokusu se prováděly kontrolní odlovy, při kterých se měřila délka těla, obvod těla, hmotnost těla a měřil se tuk ve svalovině ryb. Významný rozdíl v konečné tělesné hmotnosti vykazovalo krmivo triticale celé tepelně upravované při 100 °C ve vztahu ke kontrolní skupině bez přikrmování. Přírůstek byl nejvyšší ze všech testovaných krmiv a činil 12.061kg. Z výsledků všech testovaných krmiv vyšlo nejlépe právě krmivo triticale celé tepelně upravované při 100°C, které se prokázalo jako nejvhodnější.
|
|
|
Hodnocení produkčních ukazatelů při odchovu tržního kapra v rybnících
PETR, Miloš
Hlavní rybou v rybničních akvakulturách je v České republice kapr obecný (Cyprinus carpio). Všechny ročníky kapra se živí přirozenou potravou a doplňkově jsou přikrmovány obilovinami. V literárním přehledu popíšu jednotlivé obiloviny, které se používají při odchovu tržního kapra. Dále se budu snažit zaměřit na možnosti úprav jednotlivých obilovin pro zvýšení jejich produkční účinnosti.V kapitole "Výsledky a diskuze" uvedu charakteristiku růstu a kondiční ukazatele pokusných obsádek během vegetačního období v pokusných rybnících na Třeboňsku.V závěru zhodnotím dosažené výsledky a navrhnu možnosti použití jednotlivých krmiv v provozní praxi.
|
|
|
Přikrmování černé zvěře v honitbách Chlum a Sepekov
KOTALÍK, Tomáš
Bakalářská práce je se zaměřena na přikrmování černé zvěře ve dvou honitbách. První vybranou honitbou byla lesní honitba Chlum. Druhá honitba, která byla pro sledování vybrána byla honitba Sepekov. V každé honitbě byly ke sledování vyselektovány dvě vnadiště. Sledování započalo v březnu roku 2009 a skončilo v únoru roku 2010. Sledování přikrmování mělo vylišit rozdíly mezi lesní a smíšenou honitbou a hlavně určit intenzitu návštěv černou zvěří v jednotlivých ročních obdobích, na základě vlivu různých faktorů. Byly posuzovány následující faktory: klimatické (srážky sněhové, dešťové a teplota), vlivy setí a provedení sklizně zemědělských plodin během roku, vliv provedení společného lovu na černou zvěř v blízkosti přikrmovaného místa a odstřel na vnadištích. Také byl hodnocen vliv přikrmování na škody prováděné černou zvěří na polních kulturách. Lokality byly dvakrát týdně kontrolovány. Dále byla vnadiště monitorována pomocí Ir-C kamer. Při sledování byly zjištěny následující skutečnosti. Intenzita návštěv na krmelištích se v jednotlivých ročních období výrazně liší. V jarním období, kdy návštěvnost vnadišť není ovlivněna produkcí lesních semen jsme zaznamenali jako nejpreferovanější krmivo kukuřici. V letním období je černá zvěř soustředěna v zemědělských monokulturách a na vnadiště se dostavuje minimálně. V podzimním a zimním období je preferovanost jednotlivých druhů krmiv závislá na období jejich předkládání a provádění naháněk na černou zvěř. Škodám na zemědělských kulturách v jarním, podzimním a zimním období se nechá zabránit, pokud máme k dispozici dostatečně velký lesní komplex, ve kterém se nám podaří přikrmováním černou zvěř udržet. Vliv naháňky provedené v blízkosti vnadiště má vliv na návštěvnost přikrmovaného místa podle rozsahu provedeného lovu a ulovení členů tlupy docházející na dané krmné místo. Černá zvěř v období nouze navštěvuje vnadiště o 2 až 3 hodiny dříve. V době trvání deště se na vnadišti nikdy neobjevuje.
|
host ::
RSS.