|
|
Sekundární pohlavní znaky a stárnutí
Novotná, Kateřina ; Tomášek, Oldřich (vedoucí práce) ; Svobodová, Jana (oponent)
Pohlavní výběr je jedním z klíčových evolučních mechanismů, který je založen na rozdílném reprodukčním úspěchu mezi jedinci. Pohlavním výběr vede k evoluci pohlavního dimorfismu a specifických druhotných pohlavních znaků. Tyto znaky mají často ornamentální povahu a mohou fungovat jako indikátory kvality a životaschopnosti jedince při výběru partnera. Ornamentální znaky mohou signalizovat životaschopnost dvěma způsoby: buď přímo, pokud jejich exprese odráží kondici a ornament predikuje pravděpodobnost budoucího přežívání; nebo nepřímo, když je jejich exprese navázána na věk jedince a výrazný ornament tak mají pouze jedinci, kteří osvědčili schopnost přežít do vysokého věku. Exprese ornamentů se však může ve vysokém věku naopak snižovat v důsledku negativního vlivu stárnutí. Cílém mé práce bylo posoudit, zda a jaké ornamenty indikují věk a přežívání u volně žijících obratlovců s ukončeným růstem a zda se na expresi ornamentů projevuje vliv stárnutí.
|
|
|
Přežívání kuřat čejky chocholaté (Vanellus vanellus) v zemědělské krajině
Kubelka, Vojtěch ; Šálek, Miroslav (vedoucí práce) ; Cepák, Jaroslav (oponent)
Variabilita ve velikosti vajec v rámci ptačího druhu odráží rozdílné investice do rozmnožování a vedle vnitřních omezení a kvalit konkrétních samic může být ovlivňována i faktory vnějšího prostředí. Velikost vejce navíc do značné míry předurčuje osud vylíhlého mláděte. Porozumění faktorům ovlivňujícím přežívání mláďat prekociálních ptáků je klíčové nejen z hlediska lepšího pochopení rozmanitosti životních strategií, ale i pro efektivní ochranu ohrožených druhů. Čejka chocholatá (Vanellus vanellus) je vhodným modelovým druhem pro studium vlivu klimatických proměnných na velikost vajec, stejně jako zkoumání faktorů ovlivňujících přežívání kuřat. V období 1988-2014 během 13 hnízdních sezón byla na Českobudějovicku změřena vejce v 714 hnízdech čejky chocholaté a v letech 2013-2014 byla sledována kondice, růst a přežívání 293 čejčích kuřat ze 100 rodinek na 37 lokalitách. Množství srážek v březnu pozitivně ovlivňuje velikost vajec v průběhu celé sezóny. Mrazivé březnové teploty mají na velikost vajec snesených v březnu negativní vliv. S vyšším srážkovým úhrnem v březnu roste velikost březnových vajec a zároveň má úbytek průměrné velikosti vajec v sezóně větší sklon. Tento úbytek je zvýšen i menšími srážkami v dubnu. Vliv biotopu není významný. Hmotnost i kondice vylíhlých kuřat pozitivně koreluje s...
|
|
|
Tolerance raka mramorovaného vůči zvýšené salinitě vody
HRBEK, Vladimír
Východní Evropa zahrnuje významnou část areálu původních druhů raků rodu Astacus. Tato oblast byla po dlouhou dobu astakology přehlížena a považována za relativně bezpečnou z pohledu výskytu nepůvodních druhů raků. Nedávný objev dvou populací raka mramorovaného Procambarus fallax f. virginalis na Ukrajině tento pohled změnil. Rozvinutý obchod s nepůvodními raky na Ukrajině i v Rusku vyvolal obavy z možnosti jejich výskytu v této oblasti. Nepůvodní raci by mohli např. negativně narušit ekosystémy Azovského, Černého a Kaspického moře a jejich přítoků, které jsou obývány původními druhy. V této studii poskytujeme první pohled na toleranci raka mramorovaného vůči zvýšené salinitě vody. Provedli jsme 155-denní experiment s expozicí raků mramorovaných v pěti úrovních salinity (6, 9, 12, 15 a 18 ppt) a kontrole se sladkou vodou. Hodnocení přežití, růstu a reprodukce naznačuje, že rak mramorovaný má nižší toleranci vůči zvýšené salinitě než jiné druhy raků. Toto zjištění může omezit jejich invazivní potenciál v brakickém prostředích. Nicméně, jeho schopnost přežít po více než 90 dní ve skupině s 18 ppt naznačuje možnost postupné adaptace a následného šíření v brakickém prostředí. V budoucnu bude potřeba dalších studií, které objasní potenciál a míru negativního ovlivnění rakem mramorovaným vůči těmto ekosystémům.
|
|
|
Odchov plůdku piskoře pruhovaného (Misgurnus fossilis) v umělých podmínkách
FRANTA, Pavel
Cílem diplomové práce bylo ověření možnosti převodu larev piskoře pruhovaného (Misgurnus fossilis) z živé potravy na suchou startérovou směs pomocí metody tzv. co-feedingu. Experiment zahrnoval 3 kontrolní skupiny (hladová kontrola nebyla krmena; negativní kontrola krmena pouze suchou startérovou směsí; pozitivní kontrola krmena pouze živou potravou) a 10 experimentálních skupin s 5 různými termíny ukončení co-feedingu (ve věku 13, 18, 23, 28 a 33 dní po vylíhnutí - dPH) a různou délkou co-feedingu (1 a 7 dní). Pokus probíhal od 6 dPH, kdy došlo k zahájení mixogenní výživy, do stáří 48 dPH při teplotě vody 17,8 +- 0,7 °C. Hodnocen byl vliv termínu ukončení a délky periody co-feedingu na průběžné přežívání, morfometrické i gravimetrické parametry a na podíl makrobiogenních prvků a spalného tepla v somatických tkáních larev/juvenilů. S prodlužujícím se termínem ukončení co-feedingu se zvyšovalo průběžné přežívání, hodnoty dosažených morfometrických i gravimetrických parametrů a celkový obsah uhlíku a dusíku v somatických tkáních larev/juvenilů. Bez ohledu na zvolený krmný režim v jednotlivých skupinách, doprovázel odchov larev piskoře pruhovaného výrazný pokles přežívání v období 13 až 20 dPH. Nejhorší výsledky průběžného přežívání a růstu v rámci krmených skupin byly zaznamenány v negativní kontrole a ve skupinách s ukončením co-feedingu ve věku 13 dPH. Jedinci v těchto skupinách uhynuli ve věku 41 dPH. Nejvyšších hodnot průběžného přežívání dosahovali na konci pokusu jedinci v pozitivní kontrole a skupinách s ukončením co-feedingu ve věku 23, 28 a 33 dPH. Tyto skupiny se navzájem od sebe signifikantně nelišily. Velmi dobrých výsledků z hlediska morfometrických a gravimetrických parametrů bylo dosaženo ve skupinách s ukončením co-feedingu ve věku 28 a 33 dPH. Avšak pouze při ukončení co-feedingu ve věku 33 dPH bylo dosaženo srovnatelných hodnot morfometrických parametrů jako v pozitivní kontrole. Výjimkou byla pouze výška těla společně s hodnotami suché a mokré hmotnosti, které byly v pozitivní kontrole prokazatelně vyšší než v ostatních skupinách. Délka periody co-feedingu (1 či 7 dní) neměla vliv na žádný ze sledovaných ukazatelů. Z výsledků DP dále vyplývá, že plůdek piskoře pruhovaného nejlépe prospívá na živé potravě a naopak nelze jej odchovávat pouze pomocí suché startérové směsi. Z testovaných metod využívajících co-feeding lze doporučit převod larev pomocí co-feedingu s ukončením ve věku 33 dPH, při kterém jsou výsledky průběžného přežívání a délkového růstu srovnatelné s režimem využívající pouze živou potravu.
|
|
|
Inbreeding a jeho vliv na fitness zvířat chovaných v zajetí
Králová, Michala ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Komárková, Martina (oponent)
Ztráta habitatu a fragmentace je dnes aktuálním problémem, který vede k nevyhnutelné redukci efektivní velikosti populace u mnoha druhů. Negativní efekt redukce populací umocňují další procesy jako je genetický drift a inbreeding způsobující zhoršení fitness (tj.inbreedingová deprese). Inbreeding a příbuzné fenomény mohou být tedy hrozbou pro přežití zbytkových populací ohrožených druhů zvířat. Negativní vliv inbreedingu na populace držené v zajetí, které jsou součástí různých záchranných programů je ještě aktuálnějším problémem (Frankham et al. 2002, O'Grady 2006). Cílem této práce bylo zhodnotit současnou odbornou literaturu o vlivech inbreedingu na populace ryb, plazů, ptáků a savců. Inbreeding ovlivňuje většinou negativně především vlastnosti spojené s fitness a dále pohlavně selekční znaky a chování.
|
|
|
Identifikace mikroorganismů v kosmetických výrobcích s obsahem probiotik
Langová, Denisa ; Španová, Alena (oponent) ; Trachtová, Štěpánka (vedoucí práce)
Probiotické výrobky jsou nedílnou součástí současného trhu. Mezi výrobky obsahující přidané probiotické kultury se řadí také kosmetické výrobky. První část práce se zabývá testy na schopnost přežití bakterií v prostředí prezervačních látek, které jsou v kosmetických výrobcích obsaženy. Pro tyto testy byly použity sbírkové kmeny bakterií rodu Lactobacillus. Další část práce se zabývá izolací bakteriální DNA z probiotických kosmetických výrobků Ryor, Yoghurt of Bulgaria, FeminaMed a Lactovit Activit, a to v kvalitě vhodné pro amplifikaci v PCR. DNA byla izolována metodou fenolové extrakce a magnetickými nosiči. Přítomnost bakterií byla prokázána rodově a druhově specifickými PCR Lactobacillus. Byla provedena optimalizace druhově specifické PCR pro identifikaci Lactobacillus pentosus. Druhová identifikace byla v souladu s údaji deklarovanými výrobci.
|
|
|
Vliv teploty vody a intenzity světla na raný vývoj sumečka afrického v komerčním chovu
PROKEŠOVÁ, Markéta
Úspěšná produkce dostatečného množství kvalitních larev je klíčová pro umělý odchov všech druhů ryb. Tento proces je však u ryb, jako studenokrevných živočichů citlivých vůči podmínkám prostředí, poněkud problematický. Zejména jejich raná stádia (embrya a larvy) jsou více ovlivňována různými biotickými a abiotickými faktory (např. predace, hustota obsádky, teplota, světlo, pH, salinita, kyslík, dostupnost potravy a interakce těchto faktorů). Většina životních procesů ryb (reprodukce, metabolismus, přežívání, vývoj a růst) může být významně (pozitivně, negativně nebo vůbec) ovlivňována těmito faktory. Porozumění jejich vlivům na embryonální, larvální, juvenilní, adultní a případně senescentní periodu ryb je proto velmi žádoucí. Aplikace nových znalostí do praxe (zejména o druhově a věkově specifických optimálních podmínkách) by totiž mohla vést k vyššímu přežívání ryb, lepší růstové rychlosti, správnému vývoji, snížení výskytu malformací, či nižší frekvenci kanibalismu. Cílem této disertační práce bylo posoudit vliv teploty vody a intenzity světla na raný vývoj (embryonální a larvální periodu) keříčkovce jihoafrického, který je perspektivním druhem pro sladkovodní intenzivní akvakulturu. Díky skvělým vlastnostem (např. rychlý růst, schopnost dýchat atmosférický kyslík, chov při vysokých hustotách obsádky) by se tento druh mohl významně podílet na globální produkci akvakultury, jejíž růst je očekáván v následujících letech. V raném odchovu keříčkovce jihoafrického je však stále několik obtížností týkajících se kanibalismu, krmení, přežívání a potřeby detailních informací o vlivech některých biotických a abiotických faktorů včetně jejich interakcí.
|
|
|
Vliv teploty vody na ontogenezi keříčkovce jihoafrického (Clarias gariepinus) během postembryonálního vývoje
FRANTA, Pavel
Bakalářská práce zahrnovala dva metodicky totožné experimenty, ve kterých byl sledován nástup klíčových úseků rané ontogeneze (H95, S95, Re95) při teplotě 24 °C. V rámci experimentů bylo využito 29 experimentálních skupin eleuterembryí/larev krmených vždy po dobu 30 dní, které se však lišily v načasování začátku podávání vnější potravy. První skupina byla poprvé nakrmena ve věku 72 hPF a každá další skupina vždy o 6 hodin později než skupina předcházející (poslední krmená skupina tak zahájila příjem potravy ve věku 240 hPF). Jako kontrola posloužila skupina, které po celou dobu pokusu nebyla podávána žádná vnější potrava. Byl zkoumán vliv načasování zahájení krmení na morfometrické a gravimetrické parametry, velikostní rozložení, přežívání a míru kanibalismu eleuterembryí/larev. Při teplotě 24 °C se eleuterembrya vykulila (H95) po uplynutí 36, resp. 33 hodin (1., resp. 2. experiment) od oplození. K zahájení příjmu exogenní potravy (S95) došlo během 1. experimentu ve věku 123 hPF a strávení žloutkového váčku u larev (Re95) nastalo ve stáří 150 hPF. V případě 2. experimentu byl příjem exogenní potravy zaznamenán ve stáří 115 hPF a strávení žloutkového váčku u larev ve stáří 161 hPF. Během časového intervalu H95 až S95 byla zaznamenána vyšší míra růstu, především pak ocasní části těla. V intervalu S95 Re95 se u nekrmených larev růst zastavil (první projev hladovění). Na konci pokusu byly vlivem odlišného načasování zahájení krmení statisticky průkazně ovlivněny (P < 0,01) všechny sledované parametry kromě míry kanibalismu. Zatímco procentuální zastoupení velkých a středně velkých jedinců (potencionálních kanibalů) klesalo s prodlužující se dobou zahájení krmení, míra kanibalismu se neměnila. Narůstalo však zastoupení malých jedinců v jednotlivých skupinách. U keříčkovce jihoafrického se potvrdilo, že není vhodné z hlediska přežívání oddalovat zahájení krmení. Na rozdíl od přežívání, u morfometrických parametrů nebylo pozorováno statisticky významné negativní snížení hodnot, pokud k zahájení krmení eleuterembryí/larev bylo přistoupeno před dosažením věku 216 hPF. Dále bylo zjištěno, že téměř 100 % jedinců v kontrolní (nekrmené) skupině uhynulo ve stáří 377 hPF. První známky zvýšené mortality však byly pozorovány již ve stáří 283 hPF. Na základě výše uvedeného lze tak říci, že k nástupu PNR (point of no return) došlo u keříčkovce jihoafrického přibližně ve věku 270 hPF.
|
|
|
Long-Term Cold Acclimation Extends Survival Time at 0°C and Modifies the Metabolomic Profiles of the Larvae of the Fruit Fly Drosophila melanogaster
KORBELOVÁ, Jaroslava
Práce vyhodnocuje přežívání larev octomilky Drosophila melanogaster v 0°C po jejich odchovu ve třech různých aklimačních režimech. Porovnání larev aklimovaných v konstantních 25°C s larvami aklimovanými v konstantních 15°C následovaných konstantní teplotou 6°C po 2 dny ukázalo, že dlouhodobá chladová aklimace prodlužuje dobu přežití u 50% populace (Lt50) při vystavení konstantní teplotě 0°C více než 630-krát (z 0,137 hodin na 86,658 hodin). Podrobné metabolomické analýzy prokázaly, že dlouhodobá chladová aklimace mění metabolomický profil larev. Nejvýznamnější odpovědí byla akumulace prolinu (až 17,7 mM) a trehalózy (až 36,5 mM). Také byla pozorována restrukturalizace skladby glycerofosfolipidů biologických membrán.
|
|
|
Chladová odolnost larev octomilky, \kur{Drosophila melanogaster} (Diptera: Drosophilidae)
KORBELOVÁ, Jaroslava
Testovali jsme přežívání larev octomilky Drosophila melanogaster za nízkých teplot (0*C a 5*C) po jejich vývoji v sedmi rozdílných aklimačních režimech. Larvy, které se vyvíjely ve standardní dietě při 25*C, vykazovaly 50% mortalitu po 12,6 minutách vystavení teplotě 0*C (Lt50 = 0,21 h). Naproti tomu larvy, které se vyvíjely v dietě obohacené glycerolem při 15*C a byly chladově aklimovány při 5*C během posledních dvou dní jejich vývoje, měly Lt50 = 38,6 h. To znamená, že bylo možné zvýšit Lt50 při 0*C více než 180-krát za použití jednoduchých manipulací s teplotou během vývoje a složením diety. Byly popsány fyziologické rozdíly v délce larválního vývoje, čerstvé hmotnosti, suché hmotnosti, hydratace a v celkovém obsahu proteinů, lipidů a glykogenu mezi larvami patřícími do rozdílných aklimačních variant. Byly připraveny vzorky pro budoucí detailní metabolomickou analýzu.
|
host ::
RSS.