|
|
Financování služeb sociální péče pro seniory v ČR - současné problémy a výzvy
Červenková, Vladimíra ; Mašková, Pavla (vedoucí práce) ; Bareš, Pavel (oponent)
Předmětem diplomové práce s názvem "Financování služeb sociální péče pro seniory v ČR - současné problémy a výzvy" je analýza systému služeb sociální péče pro seniory vzhledem k tomu, že současné nastavení systému financování je předmětem kritiky pro jeho neefektivitu. Cílem této práce je kriticky reflektovat změny ve způsobu poskytování a financování služeb sociální péče pro seniory v ČR po roce 2007 v kontextu současných výzev týkajících se dlouhodobé sociálně-zdravotní péče. Práce se ve svém úvodu nejprve zabývá formulací výzkumného problému, představuje dílčí cíle, výzkumné otázky a použité metody sběru dat, kterými jsou metody tvorby a analýzy veřejné politiky a kvalitativní výzkumné metody. Dále se věnuje teoretickému zakotvení sociálních služeb a jejich financování. V další kapitole práce pojednává o vývoji systému sociálních služeb a představuje změny v poskytování a financování služeb sociální péče, ke kterým došlo v souvislosti s přijetím zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Následující část se zabývá rozborem systému financování služeb sociální péče z hlediska finančních zdrojů a problémů financování prostřednictvím příspěvku na péči a dotací ze státního rozpočtu, a vzájemným propojením systému sociálních služeb a zdravotní péče v kontextu dlouhodobé sociálně- zdravotní péče....
|
|
| |
|
|
Právní aspekty péče o osoby závislé na péči
Presser, Šimon ; Tomšej, Jakub (oponent)
Právní aspekty péče o osoby závislé na péči Téma péče o osoby závislé na péči se v České republice přímo týká více než půl milionu lidí. Ať už jde o osoby závislé v důsledku fyzické indispozice, mentálního handicapu, anebo osoby, které jim poskytují nezbytnou péči. V případě pečujících se v naprosté většině o tzv. neformální pečující. Často rodinné příslušníky, kteří péči vykonávají bez formalizace, uzavřených smluv či registrací. Jako skupina jsou ale neformální pečující často přehlíženi. Tato práce si klade za cíl pomocí kritické analýzy komplexně zhodnotit současný právní rámec péče o osoby závislé na péči s důrazem na práva, povinnosti a potřeby závislých a neformálních pečujících. Nejprve je v obecné rovině popsán systém péče v České republice a následně jsou rozvedeny jednotlivé formy péče s důrazem na neformální pečující. Následuje rozbor jednotlivých základních životních potřeb, pomocí kterých je závislost na péči definována a následně je prostor věnován správnímu řízení v němž k posouzení dochází. Těžiště práce však leží v rozboru práv a povinností osob závislých na péči a pečujících. Proto jsou napříč právními normami analyzovány důsledky péče a práva i povinnosti, které s sebou status pečujícího přináší. Prostor je věnován příspěvku na péči a následně právům a povinnostem, které plynou z...
|
|
|
Právní aspekty péče o osoby závislé na péči
Presser, Šimon ; Tomšej, Jakub (oponent)
Právní aspekty péče o osoby závislé na péči Téma péče o osoby závislé na péči se v České republice přímo týká více než půl milionu lidí. Ať už jde o osoby závislé v důsledku fyzické indispozice, mentálního handicapu, anebo osoby, které jim poskytují nezbytnou péči. V případě pečujících se v naprosté většině o tzv. neformální pečující. Často rodinné příslušníky, kteří péči vykonávají bez formalizace, uzavřených smluv či registrací. Jako skupina jsou ale neformální pečující často přehlíženi. Tato práce si klade za cíl pomocí kritické analýzy komplexně zhodnotit současný právní rámec péče o osoby závislé na péči s důrazem na práva, povinnosti a potřeby závislých a neformálních pečujících. Nejprve je v obecné rovině popsán systém péče v České republice a následně jsou rozvedeny jednotlivé formy péče s důrazem na neformální pečující. Následuje rozbor jednotlivých základních životních potřeb, pomocí kterých je závislost na péči definována a následně je prostor věnován správnímu řízení v němž k posouzení dochází. Těžiště práce však leží v rozboru práv a povinností osob závislých na péči a pečujících. Proto jsou napříč právními normami analyzovány důsledky péče a práva i povinnosti, které s sebou status pečujícího přináší. Prostor je věnován příspěvku na péči a následně právům a povinnostem, které plynou z...
|
|
|
Funkčnost příspěvku na péči
Hemelík, Rudolf ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Jelínková, Marie (oponent)
Svou prací nabízím pohled na příspěvek na péči jako jeden ze zdrojů financování sociálních služeb, ze kterého se v čase stala spíše dávka pro osoby se zdravotním postižením, která výrazně pomáhá udržitelnosti omezeného množství sociálních služeb, ať pobytových nebo terénních, a skutečně dává příjemcům kupní sílu zaplatit si část služby nebo soukromé pomoci dle svého uvážení. Příspěvek na péči vnímám jako významnou státní podporu lidí závislých na pomoci druhé osoby a zároveň ho považuji za nástroj, který by měl napomáhat žít svobodný život lidem se znevýhodněním. Příspěvek samotný se za dobu své existence ukázal jako velmi neindividualizovaný (nepružný) - neschopný reagovat na změny nebo se přizpůsobovat potřebám jeho žadatelů - příjemců. Přestože zákon o sociálních službách důrazně dbá o individuální přístup, nastavení, způsob práce s lidmi v rámci sociálních služeb, v praxi příspěvku na péči to spíše neplatí. Samotné přiznání a vyplácení příspěvku není individualizované, protože každý musí být zařazen/ být zařaditelný do čtyř stupňů. Bez ohledu na to, jestli potřebuje, využívá a platí takovou míru podpory, která je mu přiřčena a naopak. Systém příspěvku na péči nemá jeden problém, ale hned několik, které v celku udělají hodně. Není to nic bez čeho by systém neměl dál fungovat, je to něco, co by ho...
|
|
|
Příspěvek na péči jako jeden z pilířů péče o osobu zdravotně postiženou
Zíková, Markéta ; Arnoldová, Anna (vedoucí práce) ; Dolista, Josef (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku příspěvku na péči. Teoretická část obsahuje základní informace o této sociální dávce. Jsou zde popsány jednotlivé formy správních řízení. Je nezbytně nutné, znát sociální služby, na které se lze v případě potřeby obrátit, proto jsou v práci také uvedeny. Pozornost je věnovaná charakteristice sociálního pracovníka. Praktická část má za cíl přiblížit čtenáři vhled do této problematiky. Jsou zde zveřejněny skutečné příběhy lidí, na kterých je vidět, v jakých náročných situacích se mohou lidé nacházet. Dotazníkovým šetřením bylo zjištěno, že respondenti mají s vyřízením příspěvku na péči negativní zkušenosti, neboť řízení trvalo několik měsíců. Dále bylo zjištěno, že prvotní informace se o této sociální dávce dozvědí od lékaře. Z výzkumu vyplynulo, že nejčastěji potřebují pomoc s nákupy, úklidem domácnosti nebo s tělesnou hygienou. Jedná se o úkony, které jsou pro respondenty fyzicky náročné a často jim pomáhají členové rodiny.
|
|
|
Právní aspekty péče o osoby závislé na péči
Presser, Šimon ; Lang, Roman (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Právní aspekty péče o osoby závislé na péči Téma péče o osoby závislé na péči se v České republice přímo týká více než půl milionu lidí. Ať už jde o osoby závislé v důsledku fyzické indispozice, mentálního handicapu, anebo osoby, které jim poskytují nezbytnou péči. V případě pečujících se v naprosté většině o tzv. neformální pečující. Často rodinné příslušníky, kteří péči vykonávají bez formalizace, uzavřených smluv či registrací. Jako skupina jsou ale neformální pečující často přehlíženi. Tato práce si klade za cíl pomocí kritické analýzy komplexně zhodnotit současný právní rámec péče o osoby závislé na péči s důrazem na práva, povinnosti a potřeby závislých a neformálních pečujících. Nejprve je v obecné rovině popsán systém péče v České republice a následně jsou rozvedeny jednotlivé formy péče s důrazem na neformální pečující. Následuje rozbor jednotlivých základních životních potřeb, pomocí kterých je závislost na péči definována a následně je prostor věnován správnímu řízení v němž k posouzení dochází. Těžiště práce však leží v rozboru práv a povinností osob závislých na péči a pečujících. Proto jsou napříč právními normami analyzovány důsledky péče a práva i povinnosti, které s sebou status pečujícího přináší. Prostor je věnován příspěvku na péči a následně právům a povinnostem, které plynou z...
|
|
|
Dlouhodobá péče a neformální osoby pečující o klienty
VOSÁHLOVÁ, Aneta
Tato diplomová práce Dlouhodobá péče a neformální osoby pečující o klienty se zabývá osobami, které poskytují dlouhodobou a neformální péči seniorům v domácím prostředí. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí, a to na část teoretickou a výzkumnou. V teoretické části se zaměřuji na dlouhodobou péči, stáří, neformálními pečujícími, její četností a členěním, přínosy a riziky, jejich ekonomickým statusem. Také jsem se zaměřila na příspěvek na péči a jeho využívání v kontextu dlouhodobé péče. Zmínila jsem také služby, které mohou být nápomocny neformálním pečovatelům v oblasti sociální i zdravotní. V praktické části je vymezen cíl práce a to identifikovat nesnáze, které neformálně pečující osoby nejvíce zatěžují. V této části byly stanoveny výzkumné otázky: "Které nesnáze či bariéry vedou k ukončení dlouhodobé péče neformálními osobami?" a "Jaké dilemata prožívá pečující při společném rozhodování o následné péči o klienta v institucionální péči?". Dále následuje použitá metoda a technika polostrukturovaného rozhovoru a následnou analýzou. Z výzkumu vyplynulo, že mezi nejvýraznější nesnáze patří nedostatek financí na domácí péči, omezený nebo nevhodný prostor pro poskytování dlouhodobé péče, omezení volného času, vysoká psychická i fyzická náročnost a zdravotní problémy pečujících osob. Mezi důvody, které vedou k ukončení dlouhodobé péče, patří vysoká náročnost, zdravotní problémy pečujících a obavy z budoucnosti. Dále vyplynulo, že neformální pečující jsou často nuceni volit mezi svojí kariérou a zajištěním neformální péče, což považují za dilema, které prožívají v průběhu poskytování neformální péče.
|
|
|
Vnímání lékařské posudkové služby žadateli příspěvku na péči.
KOZINOVÁ, Jaroslava
V bakalářské práci jsem se zaměřila na vnímání lékařské posudkové služby, jejíž cílem je kromě dalších úloh i posuzování zdravotního stavu pro účely příspěvku na péči. Cílem teoretické části je zmapovat proces posuzování zdravotního stavu pro účely příspěvku na péči a v této části popisuji členění a úlohy lékařské posudkové služby, posudkové lékaře, nově zavedenou pozici odborného asistenta posudkového lékaře, posudková kritéria, zásady posuzování zdravotního stavu a principy hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby. Ve třetí kapitole jsem nastínila vnímání, předsudky, stereotypy a chyby v sociální percepci. Cílem empirické části je zjistit, jaké jsou stereotypy a předsudky u žadatelů příspěvku na péči. Byly stanoveny 3 hypotézy, které byly v rámci kvantitativního výzkumu zkoumány metodou dotazování, prostřednictvím techniky sémantického diferenciálu. Výběrový soubor byl vybrán náhodně z evidence doručených žádostí o posouzení zdravotního stavu pro účely příspěvku na péči a tvořilo jej 400 respondentů. Návratnost dotazníků byla 62 %, výzkumný soubor byl tedy složen z 212 respondentů. K vyhodnocení dat a ověření hypotéz byly využity statistické metody pro třídění dat prvního a druhého stupně. Výzkumem byla potvrzena pouze hypotéza, že žadatelé příspěvku na péči nejsou spokojeni s délkou trvání posuzování zdravotního stavu. Ostatní 2 hypotézy nebyly potvrzeny a zjistilo se, že žadatelé příspěvku na péči vnímají lékařskou posudkovou službu spíše neutrálně a stejně tak neutrálně vnímají i objektivitu posudků. Výsledky bakalářské práce mohou být využity orgány státní správy jako ukazatel současného vnímání lékařské posudkové služby žadateli příspěvku na péči a mohou být využity při procesu posuzování stupně závislosti v aspektech nelegislativní povahy.
|
|
|
Dlouhodobá péče a neformální osoby pečující o klienty
POUZAROVÁ, Dana
Cílem diplomové práce na téma Dlouhodobá péče a neformální osoby pečující o klienty je identifikovat pozitivní a negativní aspekty dlouhodobé péče a jejich vliv na psychický i fyzický stav neformálních pečovatelů a jejich nejbližších. Nejprve se práce věnuje problematice dlouhodobé péče v kontextu České republiky a jejího rozčlenění na formální a neformální stránku. Dále je v práci nastíněna problematická situace neformálních pečovatelů, kteří se setkávají s mnoha rozličnými překážkami, které z dlouhodobé péče zákonitě plynou, ať se jedná o vzájemný vztah se složkami formální péče, neadekvátní finanční podpora, snížení kvality života či uznání jejich společenského statusu. Pro získání relevantních informací v rámci kvalitativního výzkumu byl využit polostrukturovaný rozhovor, kterého se zúčastnil výzkumný vzorek čítající sedm respondentů ženského pohlaví z Českých Budějovic a blízkého okolí, kteří pečují o svěřenou osobu od 5 do 71 let s fyzickým, psychickým nebo kombinovaným postižením. Na počátku výzkumu byly položeny dvě hlavní výzkumné otázky, zda podporuje systém dlouhodobé péče neformální pečovatele a co považují neformální pečovatelé za největší přínos, nebo naopak nesnáz při péči o osobu s postižením. Z výpovědí respondentů vyplynulo, že v případě, že se pečující rozhodnou věnovat péči o své blízké, je pro ně vytvořena adekvátní síť podpůrných služeb, které je však nutné zdokonalit. Jedná se zejména o oblasti týkající se finančního ohodnocení, dostupnosti a kvality odlehčovacích služeb, informovanosti a edukace neformálních pečovatelů a v neposlední řadě podpory jejich seberealizace a možností uplatnění na trhu práce.
|
host ::
RSS.