Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 17 záznamů.  předchozí11 - 17  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Progresivní metody pro zpracování odpadních vod
Doležalová, Adéla ; Konečná, Eva (oponent) ; Vondra, Marek (vedoucí práce)
Bakalářská práce obsahuje pospis progresivních separačních metod pro čištění odpadních vod. Věnuje se základním principům separačních metod, mezi které patří membránové procesy, sonolýza, ozonizace, fotolýza a fotokatalýza. Jsou zde také popsány jejich silné a slabé stránky. Součástí práce je také zhodnocení a porovnání jednotlivých technologií s ohledem na jejich praktickou použitelnost.
Degradace organických znečišťujících látek ve vodě nízkoteplotním plazmatem na bázi pokročilých procesů
BALAKRISHNAN, Syam Krishna
vysoké energetické výtěžky, 5,1 x 10-2 g/kWh pro verapamil a 2,3 x 10-2 g/kWh pro atrazin. Verapamil byl zcela odstraněn ozonizací během 1,5 min, zatímco atrazin byl téměř kompletně odstraněn během 4 min. Rychlostní konstaZnečištění vody organickými kontaminanty a dalšími antropogenními látkami je jedním z hlavních globálních problémů současnosti. Vodní kontaminanty zahrnují pesticidy, farmaceutika a prostředky osobní péče (FPOP), steroidní hormony a syntetická barviva. Tradiční postupy, jako je UV ozařování v dezinfekčních dávkách, koagulace, flokulace, srážení, mikrofiltrace a ultrafiltrace, jsou pro úplné odstranění organických znečišťujících látek ve vodě neúčinné, zatímco tzv. pokročilé oxidační procesy (POP), jsou velmi účinné při oxidaci velkého množství organických sloučenin. Mezi nejrozšířenější POP řadíme heterogenní fotokatalýzu na bázi UV, nebo viditelného slunečního záření, elektrolýzu, Fentonovu reakci, ozonizaci, ultrazvuk a oxidaci vzduchem za mokra. POP jsou založeny na bázi generování vysoce reaktivních hydroxylových radikálů (oOH), které napadají organické znečišťující látky. Nicméně, životnost těchto radikálů je pro jejich efektivní využití velmi krátká. Z tohoto důvodu jsou radikály generované plazmatem postoupeny širokému výzkumu. Tři různé typy plazmatu (Dielektrický bariérový výboj, klouzavý výboj a elektrohydraulický jiskrový výboj) byly použity ke sledování degradační kinetiky cílových znečišťujících látek ve vodě. Nejdříve byla úspěšně provedena v reaktoru DBV degradace atrazinu, verapamilu a hydrokortizonu. Po 90 minutách zpracování DBV všechny cílové znečišťující látky byly téměř zcela odstraněny. Přítomnost meziproduktů byla potvrzena HPLC / UV analýzou. Účinnost dielektrického bariérového výboje na degradaci atrazinu a hydrokortizonu byla také zkoumána. Atrazin byl téměř úplně degradován po 90 minutách ošetření DBV. Rychlostní konstanta tohoto procesu byla 0,029 min-1 a odpovídající poločas rozpadu byl 24 min. Po 90 minutách vystavení účinku, 54% atrazinu bylo přeměněn na CO2. Hydrokortizon byl také zcela degradován po 90 minutách ošetření DBV. Rychlostní konstanta tohoto procesu byla 0,050 min-1 a odpovídající poločas rozpadu 14 min. Po pěti hodinách ošetření, 21% z hydrokortizonu bylo přeměněno na CO2. Struktura meziproduktů byla identifikována metodou HPLC/MS analýzy. Byly také navrženy věrohodné mechanismy pro degradaci cílových znečišťujících látek. Byla zkoumána degradační kinetika a mechanismus degradace verapamilu ve vodě po ošetření KV. V závěrečné části byla zkoumána degradační kinetika verapamilu a atrazinu, pomocí elektrohydraulického jiskrového výboje a ozonizace. Během jiskrového výboje bylo 87 % verapamilu a 83 % atrazinu degradováno během 40 min. Rychlostní konstanta degradačních procesů byla 0,065 min-1 pro verapamil a 0,094 min-1 pro atrazin. Uvedený výkon výboje byl 60 W a je velmi nízký ve srovnání s výkonem KV. Výsledkem je, že byly dosaženy relativně nty degradačních procesů byly 2,56 min-1 v případě verapamilu a 0,769 min-1 pro atrazin. Výkon použitý během ozonizace byl velmi nízký (20 W), ve srovnání s plazmatem, což vede k vysokým výtěžkům energie 9,4 g/kWh pro verapamil a 1,6 g/kWh pro atrazin. Degradační kinetika verapamilu a atrazinu ve vodě byla porovnána pro DBV, KV, EJV a ozonizaci. Nejkratší poločas rozpadu verapamilu a atrazinu byl pozorován při použití ozonizace. Ozonizace tudíž se jeví jako nejúčinější metoda pro AOP rozklad verapamilu a atrazinu ve vodě.
Znovu-užití vyčištěných odpadních vod v papírenském a textilním průmyslu
Matysíková, Jana ; Vachovec, Roman (oponent) ; Hlavínek, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá aplikací pokrokových oxidačních technologií (AOP) pro čištění odpadních vod z textilního průmyslu a následným znovu-užitím vyčištěných vod v procesu textilní výroby. AOP jsou moderní technologie, kterým je v současné době věnována zvýšená pozornost z důvodu jejich vysoké účinnosti při odstranění rezistentních a obtížně degradovatelných znečištění. Práce je tvořena rešeršní a praktickou částí. Rešeršní část tvoří tři kapitoly. První kapitola stručně popisuje problematiku znovu-užití odpadních vod. Druhá kapitola je věnována pokrokovým oxidačním technologiím s výraznějším zaměřením na technologii ozonizace. Třetí kapitola je úvodem do problematiky textilního průmyslu a textilních odpadních vod. Praktická část práce je tvořena dvěma kapitolami. Kapitola 5 popisuje testování účinku ozonizační technologie na odbarvení textilní odpadní vody z vybraného textilního podniku a stručně uvádí naměřené hodnoty. Tyto výsledky jsou poté použity v kapitole 6. Kapitola 6 je studie znovu-užití odpadních vod ve vybraném textilním průmyslu. Studie obsahuje návrh dvou variant čištění textilních odpadních vod za účelem jejich znovu-užití ve výrobě.
Využiti ozonu při čistění odpadních vod
Hásová, Eva ; Dřímal,, Jiří (oponent) ; Derco, Ján (vedoucí práce)
Diplomová práce bude zaměřená na možnosti využití ozonu při čištění odpadních vod. Experimentální část bude zaměřena na studium využití ozonu ve dvou typech ozonizačních reaktorů (probublávaná kolona, ejektorový ozonizační reaktor s vnější cirkulací reakční směsi). Dojde k porovnání těchto reaktorů základě celkového úhrnného koeficientu a saturační koncentrace. Ozonizace bude aplikována na odstraňování biologicky rezistentní a toxické látky 2-merkaptobenzothiazolu. Změny biologické rozložitelnosti budou měřeny a hodnoceny s využitím respirometrických měření.
Problematika sorpcí fenolů z odpadních vod
Židek, Michal ; Pavlovský,, Jiří (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o problematice fenolů v odpadních vodách. V teoretické části je uvedena základní charakteristika fenolu, jeho účinky a výskyt. Dále jsou v práci rozebírány metody odstraňování fenolu z odpadních vod a důraz je kladen na způsob odstraňování fenolů s využitím mechanismu adsorpce. Součástí práce je analýza současných adsorbentů využívaných při odstraňování fenolu z vodného prostředí a vlastnosti těchto materiálů se zaměřením na materiály na základě jílových minerálů. Experimentální část se zabývá možností odstraňování fenolu z vodného prostředí mechanismem sorpce na bentonitu 75 za různých podmínek pH.
Problematika fenolů ve vodách
Tylichová, Petra ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o problematice fenolů ve vodách. Teoretická část shrnuje informace o vlastnostech fenolů, jejich použití, výskytu v životním prostředí a účincích na lidské zdraví. Jsou popsány metody pro stanovení těchto látek ve vodách. Poslední kapitola pojednává o možných způsobech odstranění fenolů z vodního prostředí, kde největší pozornost je zaměřena na metodu adsorpce. Část práce se také věnuje chlorovaným fenolům, které vznikají chlorací fenolových vod a mají za následek senzorické závady vody. Experimentální část je zaměřena na odstraňování fenolu z modelové vody pomocí adsorpce na práškové aktivní uhlí Norit SA SUPER.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 17 záznamů.   předchozí11 - 17  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.