|
|
Placentární transfuze u extrémně nezralých novorozenců.
Primaková, Barbora ; Lamberská, Tereza (vedoucí práce) ; Šimják, Patrik (oponent)
Bakalářská práce se zabývá aktuálním tématem placentární transfuze u extrémně nezralých novorozenců. Hlavním cílem práce je seznámení české odborné veřejnosti s unikátní metodou stabilizace extrémně nezralých novorozenců na neporušeném pupečníku. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Úvodní kapitoly teoretické části se zabývají problematikou poporodní adaptace extrémně nezralých novorozenců. Dále je uveden literární přehled současně používaných metod placentární transfuze, důraz je kladen zvláště na metody placentární transfuze používané při stabilizaci a resuscitaci extrémně nezralých novorozenců. V praktické části je formou kazuistik podrobně popsána poporodní adaptace extrémně nezralých novorozenců, úspěšné provedení úvodní stabilizace na neporušeném pupečníku, další průběh hospitalizace a ošetřovatelská péče o tyto křehké novorozence. Klíčová slova: Placentární transfuze, extrémně nezralý novorozenec, odložený podvaz pupečníku, milking pupečníku, porod
|
|
|
Vulnerabilita a možnosti reparace peroperačního iatrogenního poškození chámovodu v experimentu
Štichhauer, Radek ; Kaška, Milan (vedoucí práce) ; Rygl, Michal (oponent) ; Plánka, Ladislav (oponent)
Souhrn Úvod: Plastika tříselné kýly patří k nejčastějším operačním výkonům dětské chirurgie. Výskyt komplikací, které mohou po těchto operacích následovat, není zanedbatelný. Možnosti léčby a postupy ošetření poraněných struktur tříselného kanálu, zejména chámovodu, nejsou v dětském věku dosud standardizovány. Cílem této experimentální práce bylo posoudit vliv zhmoždění chámovodu v průběhu operace chirurgickým nástrojem. Druhým úkolem studie bylo porovnání jednotlivých metod ošetření poraněného chámovodu a vytvoření algoritmu jeho ošetření v podmínkách standardních pracovišť dětské chirurgie bez možnosti použití operačního mikroskopu, jen s použitím lupových brýlí. Metodika: Do experimentální studie bylo zařazeno 70 potkanů - samců, kteří byli rozděleni do sedmi skupin podle arteficiálního typu poranění chámovodu a jeho následného ošetření: 1. zhmoždění chámovodu, 2. přetětí chámovodu a anastomóza jeho konců pomocí jednotlivých stehů vstřebatelným šicím materiálem, 3. přetětí chámovodu a spojení jeho konců pomocí intraluminálně zavedeného vlákna vstřebatelného šicího materiálu uzleného na zevní straně stěny chámovodu, 4. = 3. s použitím nevstřebatelného šicího materiálu, 5. = 2. doplněná o intraluminálně uložené vlákno vstřebatelného šicího materiálu fixovaného na zevní straně stěny chámovodu, 6. = 5. s...
|
|
|
Role čichového vnímání u novorozenců
Staňková, Jana ; Třebická Fialová, Jitka (vedoucí práce) ; Stopková, Romana (oponent)
Jedním z nejdůležitějších vztahů v našem životě je vztah matky a dítěte. Značné množství studií poukazuje na to, že při navazování tohoto pouta, hraje důležitou roli čichová percepce. Několik studií již ukázalo, že matky, které mají těsnější vztah se svými dětmi a tráví s nimi více času, jsou lepší v rozpoznávání jejich tělesné vůně. Podobně novorozenci jsou úspěšní v rozpoznávání vůně své matky, vůně jejího prsu i vlastní amniotické tekutiny. Tyto vůně preferují před jinými vůněmi a jsou pro ně uklidňující. Vůně matčina prsu pak hraje zásadní roli při nastartování kojení. Již během prenatálního vývoje mají při vnímání okolí pro dítě čichové podněty, které ho obklopují v plodové vodě, pravděpodobně velký význam; na sluchové a vizuální podněty je totiž toto prostředí poměrně chudé. Ukazuje se, že vystavení odorantům in utero skrz stravu, kterou matka konzumuje, ovlivňuje následné reakce dětí. Tyto pachy jsou následně pozitivněji přijímány než pachy, se kterými děti nemají žádnou předchozí zkušenost. Díky takovémuto brzkému seznámení se s vůněmi a chutěmi typickými pro vlastní kulturu se pak mohou formovat pozdější stravovací návyky. Cílem bakalářské práce je shrnout a kriticky prověřit dosavadní evidenci o roli čichového vnímání u novorozenců v oblastech vztahu matky a dítěte a formování pozdějších...
|
|
|
Změny v Srdeční Frekvenci Novorozenců v Reakci na Odoranty s Relativně Silnou a Slabou Trigeminální Komponentou
Boušová, Jiřina ; Martinec Nováková, Lenka (vedoucí práce) ; Brothánková, Pavlína (oponent)
V dnešní době se předpokládá, že vnímání pachů jako spíše příjemných či nepříjemných je do značné míry utvářeno na základě každodenní zkušenosti jedince v rámci konkrétní kultury, a to skrze evaluativní podmiňování a okrajově též formou pouhého vystavení se určitému pachu. Jinými slovy, že čichové preference a averze nejsou vrozené, nýbrž jsou výsledkem jejich celoživotního formování. Čichový vjem však není založen jen na čistě kvalitativní složce zprostředkované víceméně olfaktorickým nervem. Na čichovém vjemu se podílí i nerv trigeminální, jehož stimulace v jedinci vyvolává taktilní percepci pachů v nosní dutině. Oba dva tyto nervy jsou vzájemně propojeny jak na periferní, tak na centrální úrovni chemosenzorického zpracování podnětů a jejich vzájemné interakce se spolupodílí na vnímaných charakteristikách finálního pachu, tedy i jeho vnímané příjemnosti či nepříjemnosti (tj. hedonicitě). Vzhledem k tomu, že novorozenci mají jen omezenou předchozí zkušenost s pachy, na jejich rozdílné reakci na ně by se mohla významnou měrou podílet taktilní složka čichového vjemu zprostředkovaná trigeminálním nervem. V této studii bychom tedy chtěli sledovat, jestli na pachy dráždící trigeminální nerv více a méně novorozenci reagují odlišně. Reaktivitu novorozenců jsme se rozhodli sledovat na autonomní úrovni;...
|
host ::
RSS.