|
|
Nepůvodní druhy rostlin a biotická rezistence kolonizovaných společenstev
Kubátová, Michaela ; Dostál, Petr (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Michaela Kubátová Nepůvodní druhy rostlin a biotická rezistence kolonizovaných společenstev Tato diplomová práce se zabývá problematikou nepůvodních rostlin a jejich vztahu k původním společenstvům. Ekologové si stále více uvědomují, že půdní organismy mohou mít vliv na rostlinná společenstva, protože jsou součástí procesů, které je ovlivňují. U nepůvodních druhů půdní organismy mohou ovlivnit úspěšnost invaze. Každý druh rostlin se liší v interakce s půdními organismy, tyto interakce mohou způsobit specifické zpětné vazby, které pak ovlivňují budoucí růst dalších rostlin. Podle Darwinovy naturalizační hypotézy by příbuzné druhy měli mít podobné nepřátele. To předpokládá menší úspěšnost invaze u nepůvodních rostlin příbuzných s domácími. Praktická část se skládá ze dvou pokusů, kde jsem v kontrolovaných podmínkách zkoumala pomocí zpětné vazby význam příbuznosti původních rostlin a jejich půdních organismů na růst tří druhů nepůvodních rostlin Impatiens, parviflora, Stenactis annua a Epilobium ciliatum. Byly použity vzorky půdy z lokalit s příbuzným a nepříbuzným druhem, tato půda byla použita jako inokulum pro pěstování první generace rostlin, kde byly původní příbuzné, nepříbuzné i nepůvodní rostliny. V druhé fázi se pěstovaly již jen nepůvodní druhy. Část vzorků půdy byla v obou pokusech upravena...
|
|
|
Výskyt invazních druhů rostlin na vybraných lokalitách severovýchodní části Prahy
Šebesta, Václav ; Holec, Josef (vedoucí práce) ; Václav, Václav (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o výskytu invazních rostlin v severovýchodní části Prahy. Monitoring byl proveden v průběhu září roku 2015. Nomenklatura druhů byla sjednocena podle Klíče ke květeně České republiky od Kubáta et al. (2002).
Celkem bylo nalezeno a zaznamenáno 18 druhů v 561 lokalitách. K nejpočetnějším druhům ze všech lokalit patří: Conyza canadensis (207 lokalit), Solidago canadensis (147), Robinia pseudoacacia (125), Symphoricarpos albus (89) a Parthenocissus inserta (77). K nejméně početným a patří: Pinus strobus (1), Reynoutria bohemica (6), Impatiens parviflora (7) a Rhus hirta (9). Ze sledovaných invazních druhů nebylo nalezeno těchto pět druhů: Heracleum mantegazzianum, Reynoutria sachalinensis, Impatiens glandulifera, Senecio inaequidens a Rudbeckia laciniata.
Podél cest byl největší výskyt u druhů: Solidago canadensis a S. gigantea, Conyza canadensis a Aster lanceolatus a A. novi-belgii.
Invazní druhy se vyskytovaly v 75,6 % na slunných místech, v polostínu v 17 % a ve stínu v 7,5 %. V suchém nebo sušším vodním režimu se nalézalo 90,5 % druhů. V písčité a hlinitopísčité půdě se nalézalo 94,5 % druhů. Slabý stupeň pokryvnosti do 10 % plochy byl nalezen cca v 50 % případů výskytu, střední stupeň do 30 % byl v 25 % a silný stupeň byl v 25 % případů výskytu invazních druhů.
|
|
| |
host ::
RSS.