|
|
Řízení rizik stavební zakázky
Saňáková, Miroslava ; Sukup, Miroslav (oponent) ; Waldhans, Miloš (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je problematika řízení rizik ve stavebním podniku. První část práce je obsahově založena na používané terminologii a výkladu příslušných pojmů. Najdeme zde klasifikaci rizik z různých úhlů pohledů, možná dělení a třídění rizik. Poté je zde zaměření na významné zdroje rizik a na účastníky výstavby, kteří jsou riziky dotčeni. Čtvrtá kapitola je seznámení se s jednotlivými etapami procesu řízení rizik včetně uvedení vybraných metod a technik, které se obvykle používají. Teoretická část je podkladem pro pátou kapitolu, kde je shrnuta problematika rizik u konkrétní stavební firmy a dvou z jejich stavebních zakázek.
|
|
|
Řízení rizik ve stavebním podniku
Resl, Jan ; Chval, Petr (oponent) ; Nováková, Jana (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je rozbor problematiky řízení rizik ve stavebním podniku, především pak v kontextu realizace stavebních zakázek. První část je věnována používané terminologii a obsahovému výkladu příslušných pojmů. Je zde uvedena klasifikace rizik z různých pohledů, jejich možné dělení a třídění. Dále jsou zmíněny významné zdroje rizik a účastníci výstavby, kteří jsou riziky dotčeni. Třetí kapitola se zabývá řízením rizik, jsou zde popsány jednotlivé etapy tohoto komplexního procesu, ve správných posloupnostech, včetně uvedení vybraných metod a technik, které se v dílčích etapách řízení rizik standardně používají. V poslední, čtvrté kapitole je shrnuta a završena celá problematika rizika na příkladu aplikace vybrané metodiky řízení rizik u konkrétní stavební firmy a na konkrétní stavební zakázce.
|
|
|
Identifikace medikačního pochybení sestrou v rámci nácviku modelových situací
KELBLOVÁ, Kateřina
Současný stav: Medikační pochybení je v souvislosti s poskytováním kvalitní a bezpečné péče v poslední době velice diskutovaným tématem. Je součástí léčebného procesu, vyskytuje se v různých formách, u všech věkových kategorií a jeho následkem je snížená kvalita poskytované péče. Předpisy ordinovaných léčiv ve zdravotnické dokumentaci musí být čitelné a opatřené všemi náležitostmi. Sestry a jejich činnost v medikačním procesu fungují jako konečná "ochrana" při zabránění medikačním chybám. Cíle práce: Cílem výzkumu je zjistit znalosti sester o medikačních pochybeních, vyhodnotit schopnost sester detekovat medikační pochybení a zjistit jaké mají sestry znalosti o navazujících postupech a opatřeních nutných při detekci medikačního pochybení. Metodika: Výzkumné šetření probíhalo metodou kvalitativního výzkumu. Hloubkové rozhovory se sestrami probíhaly na oddělení JIP operačních oborů v Nemocnici Jindřichův Hradec a.s.Po sesbírání dostatečného množství dat byly rozhovory kódovány technikou "tužka a papír" a následně kategorizovány. Výzkumný soubor: Pro co nejobjektivnější výsledky bylo výzkumné šetření provedeno se sestrami z jednoho oddělení a z jedné konkrétní ošetřovatelské jednotky. Do výzkumného vzorku byly zařazeny sestry s různým vzděláním a délkou praxe. Výsledky: Sestry na oddělení JIP operačních oborů přesnou definici medikačního pochybení neznají. Přímo o nežádoucí události s následky hovoří pouze jedna z dotazovaných sester. U zbylých sester se jejich představa o medikačním pochybení shoduje s klasifikací v zahraniční i české odborné literatuře. V modelových situacích se všechny chyby nepodařilo detekovat ani jedné respondentce. Chybně ordinované antidotum detekovala pouze jedna sestra studující v současné době specializační studium v dané odbornosti. Sledována byla riziková léčiva, která se na oddělení běžně vyskytují. První ze skupiny těchto léčiv tvořil roztok koncentrovaného draslíku KCl 7,45%. Většina respondentek upozornila na vysokou koncentraci rizikového léku. Druhým rizikovým lékem bylo koncentrované NaCl 10% v infuzi, tuto chybu zachycuje také většina sester. Posledním rizikovým léčivem byla chybná ordinace inzulinu (bez rozepsání jednotek, času a cesty podání). Respondentky ve velké míře tuto chybnou preskripci nezachycují. Další oblast medikačních pochybení ve výzkumu tvořily léky ze skupiny léčiv používaných v akutní péči. U těchto ordinovaných léků byla v detekci chyb úspěšná pouze polovina sester. Poslední větší skupina medikačních pochybení byla zacílena na neúplné ordinace léčiva lékařem. Nejvíce detekovaly chybu sestry u ordinace opiátu bez cesty jeho podání, naopak úplně nejhůře dopadla detekce chybné ordinace podání infuze. Z výpovědi respondentek je patrné, že lékaře v souvislosti s medikačním pochybením informují vždy. Staniční sestru jsou spíše ochotny informovat v případě, že tento incident způsobí jiná osoba. Primáře oddělení, hlavní sestru a vedení nemocnice by informovala pouze malé skupina dotazovaných sester. S auditorem si spojuje hlášení medikačního pochybení pouze jedna sestra. Nutnost hlášení medikačního pochybení však podporuje většina sester. Závěr: Při analýze výsledků bylo patrné, že sestry mají povědomost o medikačních pochybeních.V modelových situacích je patrná souvislost mezi délkou praxe, vzděláním a schopností sester detekovat chyby v preskripci.
|
|
| |
|
|
Management rizik ve vybraných zdravotnických zařízeních
JÍNOVÁ, Jana
Řízení rizik ve zdravotnictví se zabývá neustálým zvažováním možností výskytu nežádoucích situací a jejich prevencí. V tomto smyslu považuje zdravotnické zařízení vše, co je zdrojem nejistoty, za riziko, které je třeba úplně odstranit, eliminovat nebo alespoň snížit. Z mezinárodních studií vyplývá, že až 70 % nežádoucích událostí by se dalo předejít. Důvody ke sledování různých druhů nežádoucích událostí mohou být pro jednotlivá zdravotnická zařízení odlišné, ale u většiny nežádoucích událostí je jejich sledování podněcováno snahou o prevenci jejich následků na zdravotní stav pacientů.
|
|
|
Kultura bezpečí zdravotnického zařízení a bezpečnost pacienta
ŠTĚRBOVÁ, Denisa
Problematika kvality poskytované péče je v oblasti zdravotnictví tématem, kterému je věnováno neustále více pozornosti. V této oblasti je, a zřejmě i bude, neustále co zdokonalovat. Bezpečnost pacientů ve zdravotnických zařízeních je ovlivněna tzv. kulturou bezpečí. Výzkum byl proveden celkem v šesti zdravotnických zařízeních Jihočeského kraje z původně plánovaných sedmi. Zde mi nebyla poskytnuta data, zřejmě z důvodu dlouhodobé pracovní neschopnosti respondenta. Výzkum jsem zaměřila právě na oblast kvality poskytované péče a bezpečnost pacienta. V této problematice byla záměrně využita metoda smíšeného výzkumu (kvalitativně-kvantitativní). Cílem bylo zmapovat nejčastější příčiny vzniku nežádoucích událostí a na základě nich potom navrhnout možná opatření jako prevenci jejich vzniku. Pro tyto účely bylo stanoveno celkem pět výzkumných otázek. Výsledky byly zpracovány do tabulek, přičemž některé byly doplněny i grafickým znázorněním. V kapitole "diskuze" potom byly výsledky porovnány a podrobněji rozebrány.
|
|
|
Hodnocení kultury bezpečí ve vybraných nemocnicích Ústeckého a Libereckého kraje
VOLENÍKOVÁ, Kateřina
Současný stav: Problematika zdravotnických pochybení získala v poslední době značnou pozornost organizací světové i národní úrovně. Institut of Medicine ve své zprávě doporučil rozvíjet kulturu bezpečí, kde zaměstnanci chtějí poskytovat, co nejbezpečnější zdravotní péči. Posuzováním stávající kultury bezpečí je první etapou v rozvoji bezpečí pacientů. Předmět: Hlavní záměr výzkumu bylo "vyhodnotit kulturu bezpečí ve vybraných nemocnicích". Metodika: Pro výzkumné šetření byla zvolena standardizovaná metoda The AHRQ Hospital Survey on Patient Safety Culture. Kvantitativní metoda byla realizována pomocí dotazování. Získaná data byla testována v programu SPSS verze 16,0. Pro statistické testování byl zvolen Personův chí-kvadrát a znaménkové schéma. Výzkumný soubor: V rámci výzkumného šetření bylo osloveno 301 nelékařských pracovníků Krajské zdravotní a.s. Masarykova nemocnice, o. z. v Ústí nad Labem a Krajské nemocnici Liberec, a.s. Výsledky: Výsledky šetření prokázaly, že oslovení zdravotničtí pracovníci hodnotí organizační kulturu jako přátelskou. Respondenti uvedli, že jsou chváleni vedoucím pracovníkem za bezpečně provedenou práci a mohou navrhovat změny v postupech péče. Výsledky šetření ukázaly, že oslovení zdravotničtí pracovníci se vzájemně podporují (58,1 %) a spolupracují (72,4 %). Dle názoru respondentů s lepší týmovou spoluprací roste i bezpečnost pacientů. Analýza výsledků ukázala, že zdravotníci mají aktivní přístup v otázkách bezpečnosti péče (82,7 %) a dle jejich názoru chyby a omyly vedou ke zlepšení bezpečnosti pacientů (40,9 %). Zdravotníci potvrdili, že se jim dostává zpětné vazby o hlášených událostech (37,9 %). Na základě týmové diskuze o pochybení, se statisticky významně zlepšuje hodnocení bezpečí pacientů respondenty. Rozbor odpovědí respondentů odhalil nedostatečné hlášení nežádoucích událostí. Většina respondentů považuje počet personálu na pracovišti za nedostatečný (42,5 %). Závěr: Vedení nemocnice se musí podílet na změně vnímání chyb od individuálního k systémovému. V rámci zlepšení bezpečnostní kultury je třeba provádět pravidelnou supervizi nebo teambuildingové aktivity, které podpoří rozvoj týmových schopností. Dále musí docházet k podávání zpětné vazby o výsledcích hlášení pochybení vhodným způsobem, aby motivovalo personál k dalšímu hlášení. Výsledky o počtu hlášení vyžadují změnu pohledu zdravotníků na hlášení pochybení a větší důslednost vedoucích pracovníků při kontrole hlášení. Stížnosti zdravotníků na přetížení je nutno brát vážně. Zlepšení může přinést úprava organizace práce či využití dočasně pracujícího personálu.
|
|
|
Zlepšení bezpečnosti pacienta v intraoperační ošetřovatelské péči Bakalářská práce
LEŠTINOVÁ, Terezie
Abstrakt - Zlepšení bezpečnosti pacienta v intraoperační ošetřovatelské péči V dnešních zdravotnických zařízeních s sebou každá činnost přináší určitou míru rizika. Každá sestra musí zajistit bezpečnost pacienta. K tomu je zapotřebí mít dobrý přehled o pacientovi, kterému péči poskytuje, a o rizicích, která jej mohou ohrozit, poškodit či zhoršit jeho zdravotní stav. Moje bakalářská práce na téma: ?Zlepšení bezpečnosti pacienta v intraoperační ošetřovatelské péči?, má dva cíle. První je zmapovat nejčastější rizika nežádoucích událostí, která hrozí pacientovi během intraoperační ošetřovatelské péče, druhý je vyhodnotit míru rizika nežádoucích událostí v intraoperační ošetřovatelské péči. V souladu s navrženými cíly jsme stanovili dvě hypotézy: H1: Nejčastější riziko nežádoucí události, které hrozí pacientovi během operačního výkonu, je popálení a H2: Záměna totožnosti pacienta v intraoperační ošetřovatelské péči dosahuje nejvyšší míry rizika. Práce byla zpracována pomocí kvantitativního výzkumného šetření. Metodou sběru dat bylo dotazování, užili jsme techniku dotazníku. Dotazník byl nestandardizovaný a obsahoval 21 položek. Výzkumný soubor tvořily 54 perioperační sestry pracující na operačních sálech Nemocnice České Budějovice a.s. Z výzkumného šetření vyplynulo, že nejčastějšími nežádoucími událostmi, které hrozí pacientovi během intraoperační ošetřovatelské péče, je z pohledu perioperačních sester ?Alergie na léky, na dezinfekci? (3,47), ?Otlaky? (3,35) a ?Ranná infekce v ráně? (2,90). ?Popálení pacienta neutrální elektrodou? (1,98) se umístila na páté příčce z dvanácti vybraných nežádoucích událostí. První hypotéza Nejčastější riziko nežádoucí události, které hrozí pacientovi během operačního výkonu, je popálení se nepotvrdila. Mezi nežádoucí události, které mají nejvážnější důsledky na zdravotní stav pacienta dle perioperačních sester je ?Záměna pacienta? (4,88), ?Oheň vzniklý kontaktem koagulačního přístroje a alkoholové dezinfekce? (4,83), ?Záměna operované strany? (4,80). Následným vyhodnocením výsledků dotazníkového šetření jsme zjistili, že nejvyšší míru rizika v intraoperační ošetřovatelské péči dosahuje ?Záměna pacienta? (3,90), ?Záměna operované strany? (3,85), ?Oheň vzniklý kontaktem koagulačního přístroje a alkoholové dezinfekce? (3,84). Druhá hypotéza, Záměna totožnosti pacienta v intraoperační ošetřovatelské péči dosahuje nejvyšší míry rizika, se potvrdila. Výstupem práce je návrh bezpečnostních mechanismů v oblasti prevence záměny pacienta a operované strany a zásady pro bezpečné přikládání neutrální elektrody.
|
|
|
Vliv akreditace na kvalitu poskytované péče ve vybraných zdravotnických zařízeních.
SOMROVÁ, Jana
Kvalita ošetřovatelské péče se stává stále významnějším pojmem v současném ošetřovatelství. Nejúčinnějším prostředkem k dosahování kvalitní ošetřovatelské péče a také důkazním prostředkem je akreditace zdravotnických zařízení. Je to významné ocenění profesionality, práce zdravotnických pracovníků a důležitý signál pro pacienty. Kvalita péče, bezpečnost jejího poskytování a předcházení možným rizikům jsou pro zdravotnická zařízení prioritou. Hlavním záměrem diplomové práce ?Vliv akreditace na kvalitu poskytované péče ve vybraných zdravotnických zařízeních? bylo zmapovat nastavení systému řízení kvality a vliv sledování a vyhodnocování indikátorů kvality v akreditovaných nemocnicích České republiky. Zjistit, zda se akreditace stala nástrojem k zajištění porovnatelné kvality a časem se změnila z nepopulárního nástroje v nástroj kontinuálního zvyšování kvality. Výzkumné šetření probíhalo od listopadu 2010 do března 2011 formou kvantitativního sběru dat, pomocí anonymního dotazníkového šetření ve vybraných akreditovaných nemocnicích České republiky. Při výzkumném šetření byli osloveni manažeři ošetřovatelské péče, hlavní, vrchní a staniční sestry. V diplomové práci bylo stanoveno 6 cílů. Prvním cílem bylo zjistit, jaké indikátory kvality ošetřovatelské péče se v akreditovaných nemocnicích sledují. Zajímali nás i indikátory kvality, které byly sledovány před akreditací, a které indikátory kvality si zdravotnické zařízení nastavilo během přípravy na akreditaci. Druhým cílem bylo zjistit, jaký nejčastější sledovaný indikátor kvality je sledován v nemocnicích. Třetím cílem bylo zjistit, zda došlo v akreditovaných nemocnicích ke snížení nežádoucích událostí ? pádů. Čtvrtým cílem bylo zjistit, zda došlo v akreditovaných nemocnicích ke snížení výskytu nozokomiálních nákaz v souvislosti s dodržováním bariérového ošetřovatelského režimu. Pátým cílem bylo zjistit, jaké největší problémy vznikly při zavádění auditů ,,Úplnost a komplexnost vedení ošetřovatelské dokumentace do praxe?. Šestým cílem bylo zjistit, zda došlo během přípravy nemocnice k navýšení ošetřovatelského personálu. V diplomové práci pak bylo ověřováno 6 hypotéz. Hypotéza 1. Akreditované nemocnice sledují kvalitu poskytované péče minimálně pomocí deseti indikátorů kvality - byla potvrzena. Hypotéza 2 Nejčastějším sledovaným indikátorem kvality ošetřovatelské péče je prevalence dekubitů - byla potvrzena. Všichni respondentiuvedli, že sledují prevalenci dekubitů, jako indikátor kvality ošetřovatelské péče. Hypotéza 3 Získáním akreditace došlo ke snížení výskytu pádů - byla potvrzena. Hypotéza 4 Získáním akreditace došlo ke snížení nozokomiálních nákaz - byla potvrzena. Hypotéza 5 Největším problémem při zavádění auditu ,,Komplexnost a úplnost vedení ošetřovatelské dokumentace do praxe?, bylo navýšení administrativy pro ošetřovatelský personál - byla potvrzena. Hypotéza 6 Během přípravy na akreditaci došlo k navýšení ošetřovatelského personálu - nebyla potvrzena. Akreditace je vnímána respondenty jako přínosná pro nemocnici. Díky akreditačním standardům a vytvořením indikátorů kvality byly identifikovány rizikové oblasti v poskytované péči a nemocnice se může detailně věnovat prevenci nežádoucích událostí, nozokomiálních nákaz a dalším rizikům. Výsledky práce bude možné poskytnout zdravotnickým zařízením, ve kterých bylo výzkumné šetření provedeno, prezentace výzkumného šetření bude nabídnuta na konferenci ,,Jihočeské ošetřovatelské dny? a také bude poskytnuta Spojené akreditační komisi ČR jako prezentace na konferenci, která se uskuteční na počátku příštího roku (jaro) 2012. Byly vytvořeny ošetřovatelské standardy .
|
|
|
Vybraná bezpečnostní rizika v ošetřovatelské praxi
MIŇHOVÁ, Monika
V oblasti ošetřovatelské péče existuje velké množství rizik, které mohou pacienta ohrozit, poškodit či zhoršit jeho zdravotní stav. Pro zajištění bezpečí pacienta je třeba se zaujetím hledat cesty, jak tato rizika minimalizovat. Teoretická část bakalářské práce se zaměřuje na problematiku bezpečí hospitalizovaných pacientů, riziko pochybení a nežádoucích událostí, a také na možnost prevence v této oblasti. Detailně se věnuje riziku pádů hospitalizovaných pacientů. Cílem výzkumného šetření bylo vyhodnotit stupeň rizika u vybraných bezpečnostních rizik v ošetřovatelské praxi, která hrozí pacientům během hospitalizace, a zjistit, zda sestry dodržují zásady prevence pádů pacientů. Na základě stanovených cílů byly definovány dvě pracovní hypotézy. H1: Nejvyšší stupeň rizika dosahuje riziko nozokomiálních nákaz. H2: Sestry dodržují zásady prevence pádů pacientů. K dosažení cíle a ověření stanovených hypotéz bylo použito kvantitativní výzkumné šetření. Metodou sběru dat bylo dotazování a pozorování, technikou dotazníku a auditu. Výzkumný soubor dotazníkového šetření tvořily sestry pracující na standardních odděleních, na odděleních intenzivní a následné péče Nemocnice Tábor, a.s. Výzkumným souborem auditu ? Prevence pádů hospitalizovaných pacientů? byly sestry pracující na interním a ortopedickém oddělení táborské nemocnice. Z vyhodnocení výsledků dotazníkového šetření na základě výpočtu váženého aritmetického průměru vyplývá, že nejvyšší stupeň rizika u vybraných bezpečnostních rizik v ošetřovatelské praxi dosahuje riziko dokonané sebevraždy pacienta (3,9). První hypotéza se nám tedy nepotvrdila. Naopak z hodnocení ošetřovatelské péče v oblasti rizika pádů je možno potvrdit druhou hypotézu, že sestry dodržují zásady prevence pádů pacientů a to jak na oddělení ortopedie, kde byla celková úspěšnost auditu 85 %, tak na interním oddělení, kde dosáhla celková úspěšnost auditu 81 %. Naší snahou bylo přispět k zamyšlení sester nad riziky ošetřovatelské péče. Výsledky výzkumného šetření budou nabídnuty vedení táborské nemocnice s cílem zlepšení bezpečnosti poskytované péče a snížení rizik, která hrozí hospitalizovaným pacientům.
|
host ::
RSS.