|
|
Osoby bez státní příslušnosti - případ Estonska
Brabcová, Olga ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Diplomová práce Osoby bez státní p íslu nosti p ípad Estonska se zabývá postavením skupiny obyvatel, která nemá ádné ob anství. Postavení t chto lidí zkoumá pomocí chronologické analýzy estonského zákonodárství a analýzy jejich socioekonomického postavení. Tito lidé p i li do Estonska po druhé sv tové válce z r zných republik SSSR, ale po obnovení estonské nezávislosti byli nuceni adaptovat se na nové podmínky, co se ne v em da í. Nezískali automaticky nárok na estonské ob anství, proto e Estonsko se ídilo doktrínou státní kontinuity. Imigranti tedy museli projít naturaliza ním procesem, který zahrnoval zkou ku ze státního jazyka a minimální dobu trvalého pobytu. Estonské zákony v ak dávají lidem bez státní p íslu nosti skoro stejná práva jako estonským ob an m výjimkou je aktivní a pasivní volební právo u voleb do parlamentu a pasivní právo u voleb do místní samosprávy. Od roku 2006 mají lidé bez státní p íslu nosti navíc výhodu oproti estonským ob an m, proto e mohou cestovat do Ruska bez víz. Tito lidé nejsou diskriminováni ani ekonomicky, problém je spí e v dopadech rozd lení spole nosti p evzatého je t z dob SSSR. Lidé bez státní p íslu nosti také umí relativn málo estonsky, co je t zhor uje jejich pozici na trhu práce. Diskriminace na základ ob anství se skoro nevyskytuje. V t ím problémem je...
|
|
| |
|
|
Historie a vývoj migrace z Turecka do Německa
Zákostelná, Lucie ; Kačerová, Eva (vedoucí práce) ; Řezanka, Marek (oponent)
Cílem práce je popsat historii a vývoj imigrace z Turecka do Německa. Zároveň provést srovnání turecké populace, německé populace a populace Turků v Německu. V první kapitole jsou uvedeny informace o imigračních tocích, jejich důvodech a co způsobily. V této části je popsána imigrace pracovní, imigrace rodinných příslušníků a příchod žadatelů o azyl. Historie je doplněna grafy, na kterých lze sledovat vývoj počtu cizinců v Německu a vývoj počtu osob přicházejících z Turecka. Druhá kapitola je věnována tématu cizinci a zisk německého státního občanství. Jsou zde uvedeny způsoby, jak dospělý imigrant a dítě narozené rodičům, kdy alespoň jeden rodič je imigrant, mohou získat německé státní občanství. Na konci této kapitoly je popsána skupina naturalizovaných podle údajů v roce 2009. Kapitola je taktéž doplněna grafy, ze kterých lze vyčíst například vývoj počtu naturalizovaných cizinců a Turků v Německu. Třetí kapitola srovnává populaci tureckou, německou a populaci Turků v Německu. Populace Turků v Německu zahrnuje osoby, které imigrovaly do Německa a mají stále turecké státní občanství, čili neprošly procesem naturalizace. Pohlavní a věková struktura populací je zobrazena pomocí věkových pyramid. Zároveň jsou zde popsány rozdíly v pohlavní a věkové struktuře mezi roky 2000, 2010 v jednotlivých populacích. V tomto oddílu jsou uvedeny i důvody, proč demografická struktura Turků v Německu vypadá odlišně. Nakonec jsou zde porovnány tři zmíněné populace v letech 2000 a 2007-2010 pomocí výše průměrného věku, biologických generací a indexu stáří. Následují ekonomické generace a index hospodářského zatížení, index zeleného a šedého zatížení. Závěr této práce je, že populace Turků v Německu se svojí demografickou strukturou přibližuje spíše turecké populaci než německé. Dá se však očekávat, že další generace se budou postupně svým demografickým chováním přibližovat německému chování.
|
|
| |
|
|
Je Pseudotsuga menziesii dalším invazním druhem v NP České Švýcarsko?
DUDÍKOVÁ, Tereza
Pseudotsuga menziesii, douglaska tisolistá, je naturalizovaný druh jehličnanu pocházející ze Severní Ameriky, který byl od konce 19. stol. vysazován na území dnešního NP České Švýcarsko. Tato práce se zabývá otázkou, jaké jsou nároky semenáčků douglasky na podmínky prostředí a zjišťuje potenciální schopnosti šíření tohoto druhu. Na základě výzkumu konstatuji, že douglaska je v NP stále pouze naturalizovaným druhem, avšak hrozí, že by se mohla brzy stát druhem invazním.
|
host ::
RSS.