|
|
Pěstování Silphium perfoliatum L. pro účely produkce bioplynu
MALINA, David
Cílené pěstování rostlin pro účely produkce bioplynu je stále velmi diskutovaným tématem. V tomto ohledu se dnes využívá především Zea Mays L. Pěstování této rostliny s sebou však nese určitá environmentální rizika. Jednou z možností, jak tyto rizika eliminovat či alespoň částečně zmírnit, je pěstování alternativních rostlin. Jednou z alternativních rostlin, hojně se využívající právě v energetice, je i Silphium perfoliatum L. Tato práce je založena na posouzení vhodnosti mužáku prorostlého pro účely produkce bioplynu a možností jeho zařazení do silážních mixů bez snížení produkce bioplynu. V rámci diplomové práce byly posuzovány vzorky sušiny ze siláže kukuřice seté a mužáku prorostlého a jejich různé poměry z hlediska produkce bioplynu. Byla využita metoda měření skutečné výtěžnosti bioplynu. Cílem práce bylo optimalizovat poměr posuzovaných silážních vzorků z hlediska tvorby bioplynu tak, aby nedošlo ke snížení produkce bioplynu. Dle výsledků práce pak lze doporučit silážní mix odpovídající poměru 70 % kukuřice setá: 30 % mužák prorostlý.
|
|
|
Zhodnocení zásad "Správné zemědělské praxe" ve vybraném provozu s chovem skotu
ROUHA, Pavel
V této diplomové práci se zabýváme tématem znečišťování životního prostředí především skleníkovými a zátěžovými plyny vznikajícími v zemědělské živočišné výrobě. Dále se hledají opatření na redukci tohoto znečišťování. Vlastní práce je zaměřena na měření, vyhodnocení a následné stanovení koncentrace emisí plynů. Jsou to amoniak, oxid dusný, oxid uhličitý a metan produkované ve vybraném provozu s chovem skotu s produkcí mléka. Měření pro tuto diplomovou práci probíhalo na farmě pana Františka Rouhy ve Velešíně, ve stáji, kde je skot s tržní produkcí mléka ustájen vazným způsobem. Pro zajištění měření byly použity přístroje BAT centra Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, které jsou k tomuto účelu speciálně určeny.
|
|
|
Dynamika rybničního ekosystému z hlediska produckční ekologie
RUTEGWA, Marcellin
S rostoucím zájmem o stav životního prostředí čelí chovatelé ryb výzvě spojující v sobě maximalizaci produkce ryb při současném zachování integrity ekosystému rybníků. V polointenzivně obhospodařovaných rybnících je produkce ryb založena na využití přírodního produkčního potenciálu ekosystému rybníka a doplňkového krmiva. Porozumění zdrojům a osudu vstupů v rybnících je zásadní pro posouzení účinnosti využití těchto vstupů, a tím ke snížení ztrát živin a organických látek. V České republice není ekologická integrita rybníků pravidelně posuzována, i když rybniční akvakultura zde představuje významnou ekonomickou činnost. Proto byla v letech 2014 až 2018 v rybníku Dehtář sledována kvalita vody na jeho přítoku, odtoku i ve vlastním tělese rybníku. Pro kvantifikaci zdrojů a osudů vstupů živin a organické hmoty v Dehtáři byly použity bilance živin a organického uhlíku. Posouzení metabolických rychlostí ekosystému, složení společenstva planktonu, efektivita využití vstupů živin a organického uhlíku a retence živin byly použity k posouzení vlivu rybářských praktik na strukturu a fungování ekosystému rybníka. Pro stanovení a porovnání hladin rozpuštěného a difuzního metanu (CH4) ze dvou typů rybníků (hlavní a plůdkové) lišících se ve velikosti chovaných jedinců (velikostních kohort) kapra obecného byl použit model přeshraniční vrstvy. Výsledky ukázaly, že rybník Dehtář se stal hypertrofním v důsledku praktikovaného rybářského managementu, konkrétně díky vysokým rybím obsádkám (včetně "plevelných" druhů ryb), aplikaci hnojení a doplňkového krmení. Ve společenstvech fytoplanktonu dominovaly druhy tolerantní k eutrofizaci, včetně toxických sinic. Větší druhy zooplanktonu z rybníka zmizely z důvodu vysokého vyžíracího tlaku ryb již během jara. Hlavními zdroji vstupů fosforu, dusíku a organického uhlíku do rybníka představovalo krmivo, přítok vody a primární produkce. Hlavním osudem dusíku a fosforu byla akumulace ve vodě a sedimentech, zatímco respirace byla hlavním osudem organického uhlíku. Účinnost využití vstupů živin byla srovnatelná s výsledky z jiných studií, ale efektivita využití vstupů organického uhlíku byla poněkud nižší. Obecně byla tato účinnost nízká kvůli špatné kvalitě a nízké stravitelnosti obilovin použitých jako krmivo pro ryby a také díky neschopnosti přenést primární produkci do biomasy ryb. Potenciál rybníka Dehtář udržet živiny je srovnatelný s jinými jezery a nádržemi mírného pásma. To lze vysvětlit vysokým množstvím do rybníka vstupujících živin, jejich asimilací rybami a fytoplanktonem, sedimentací a denitrifikací. Avšak během výlovu rybníka je část zadržených živin uvolněna a vypuštěna z rybníka do povodí. Dále bylo zjištěno, že nevyužitá organická hmota částečně podporuje i produkci metanu, který se pak uvolňuje do atmosféry. Koncentrace metanu byla v plůdkových rybnících vyšší než v hlavních rybnících, ale difuzní emise metanu se mezi těmito dvěma typy rybníků příliš nelišily. Na základě našich současných zjištění tak doporučujeme provádět více výzkumných činností směřujících k lepším (udržitelnějším) postupům při řízení rybničního hospodaření, které pomohou maximalizovat produkci ryb a současně minimalizovat rizika znečištění rybníků a jejich povodí.
|
|
|
Freshwater wetlands as a biogeochemical archive: Temporal changes in climate and environmental records
Zemanová, Leona ; Novák, Martin (vedoucí práce) ; Mihaljevič, Martin (oponent) ; Hojdová, Marie (oponent)
Rašeliniště pokrývají na zemském povrchu plochu o velikosti 4.106 km2 . Akumulace organické hmoty v rašeliništích během posledních 11 000 let je způsobena převahou rostlinné produkce nad rozkladem organické hmoty. Rašeliniště tvoří rezervoár organického uhlíku a zároveň jsou užitečným vědeckým nástrojem pro rekonstrukci historického znečištění atmosféry. První část disertace se zaměřuje na rašeliniště jako dynamický rezervoár uhlíku při předpovídané klimatické změně, která může ovlivnit uhlíkový cyklus a emise skleníkových plynů do atmosféry. Ke studiu byly použity tři různé metodické postupy - laboratorní inkubace rašelinných monolitů, transplantační experiment a měření toků plynu in situ. Pomocí laboratorních inkubací jsme studovali vliv zvýšené teploty, poklesu hladiny a kombinaci těchto parametrů na produkci skleníkových plynů z rašelinných vzorků mírného (Velké Dářko, VD, ČR) a boreálního (Stor Åmyran, SA, Švédsko) klimatického pásu. V současné době je potenciální produkce metanu z rašeliniště mírného pásu cca 14krát větší než z rašeliniště boreálního pásu (28 mg m-2 h-1 na VD a 2 mg m-2 h-1 na SA). Rašelinné vzorky z obou lokalit reagovaly různě na zvýšení teploty. Produkce metanu se díky změně teploty změnily devítinásobně. Postupný pokles vodní hladiny z 2 na 14 cm pod povrchem měl mnohem...
|
|
|
Alternativní paliva pro zážehové motory
Balažovič, Lukáš ; Ušiak, Michal (oponent) ; Štětina, Josef (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou alternativních paliv pro zážehové motory. Nejprve je uveden stručný úvod do problematiky zážehových motorů, dále jsou popsána jednotlivá alternativní paliva. V práci jsou shrnuty nejdůležitější poznatky a je provedeno porovnání alternativ s konvenčním benzínem. Závěrem je každé palivo zhodnoceno z hlediska výhod, nevýhod a postavení na trhu.
|
|
|
Zhodnocení vybraných vlastností biologických odpadů z výroby netradičních nealkoholických nápojů
Bombera, Jonáš
Diplomová práce se zabývá problematikou nakládání s biologicky rozložitelným odpadem z malovýroby netradičních nealkoholických nápojů. Byla zpracována rešerše na téma nakládání s odpady z potravinářského průmyslu. Hlavní náplní bylo objasnění současného stavu nakládání s testovanými odpady. Odpadní materiál tvořilo mláto z pšeničného sladu PS Karkulka, výlisky z jablek a z hroznů. Na základě současných poznatků byla provedena anaerobní fermentace, jako efektivní směr nakládání s odpadem. Všechny tři odpady byly smíchány a fermentovány ve formě směsi. Fermentace probíhala ve dvou obdobích pokaždé 21 dnů. V prvním období bylo nadávkováno inokulum z ČOV v Modřicích a směs substrátu při látkovém zatížení 3 kg.m-3, 4 kg.m-3, 5 kg.m-3. Ve druhém období bylo testováno inokulum z BPS v Čejči a směs substrátu při látkovém zatížení 2 kg.m-3, 3 kg.m-3, 4 kg.m-3. Při rozkladných procesech byla měřena měrná produkce bioplynu, metanu a obsah základních plynných složek v bioplynu. Výsledky měření byly následně zpracovány a vyhodnoceny.
|
|
|
Sezónní akumulace využívající technologii power-to-gas
Zavadil, Jan ; Martin Pešek (EGÚ Brno, a. s. ) (oponent) ; Pospíšil, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o sezonní akumulaci energie do syntetických paliv, jenž je řešena systémem Power to Gas (P2G). Ten umožňuje konverzi elektrické energie v době přebytku, například z obnovitelných zdrojů energie do syntetického plynu, zejména do vodíku a syntetického metanu. Dále jsou identifikovány limity výroby, přepravy a skladovacích kapacit těchto syntézních plynů. V práci je kladen důraz na technicko-ekonomické posouzení P2G na vybraném aplikovaném úseku plynovodu Gazela. Technická analýza předpokládá vtláčení vodíku o určité molární koncentraci dle čtyř navržených scénářů do přepravní soustavy zemního plynu na vybraném úseku, kterým byl plynovod Gazela. Výsledky ukázaly, že nárůst molárního zlomku vodíku v zemním plynu bude způsobovat problémy při přepravě plynu a bude docházet ke zvětšování tlakových ztrát, nárůstu rychlosti toku a snížení akumulační kapacity potrubí. Ekonomická analýza zkoumá nasazení technologie P2G v českých podmínkách a demonstruje výši výrobních nákladů na výrobu 1 MWh syntetického plynu v závislosti na ceně elektrické energie a době provozu výrobního zařízení. Citlivostní analýza ukázala, že pro rentabilitu vodíku a syntetického metanu bude důležité znevýhodnit jinak velmi levný zemní plyn, a to navýšením ceny emisní povolenky nebo zavedením uhlíkové daně v podobné výši.
|
|
|
Genetic potential for methane metabolism in the Greenland subglacial ecosystem
Rybár, Marek ; Stibal, Marek (vedoucí práce) ; Šabacká, Marie (oponent)
Subglaciální prostředí se nachází na rozhraní ledovců a jejich podloží. Představuje jeden z hlavních ekosystémů spojených s ledovci a ledovcovými pokrývkami. Zahrnuje tekutou vodu i jemný materiál rozdrcený pohybem ledovců obsahující organický materiál. Velké oblasti subglaciálního sedimentu jsou každoročně obnaženy kvůli tání a ústupu ledovců, což ovlivňuje subglaciální zásoby uhlíku a může mít významný dopad na regionální toky uhlíku. Vzhledem k rozšířené anoxii v ledovcových podloží jsou subglaciální prostředí potenciálními producenty a zásobárnami metanu, který může být uvolněn do atmosféry v důsledku ústupu ledovců. Zatímco přítomnost metanogenů a organizmů oxidujících metan v subglaciálním prostředí byla ukázána na základě 16S rRNA genových dat, v současné době neexistují žádná data o funkčním genetickém potenciálu metabolismu metanu. V této studii byly poprvé využity metagenomy, získané ze subglaciálního sedimentu exportovaného řekou zpod Grónského ledovce, k charakterizaci metabolického potenciálu metabolismu metanu a identifikaci a kvantifikaci genů zapojených do produkce a spotřeby metanu. Byly také zkoumány funkční geny potenciálních syntrofních drah. Funkční geny metanogeneze/anaerobní oxidace metanu a metanotrofie byly zaznamenány ve všech čtyřech metagenomech. Výsledky analýz poskytují...
|
|
|
Využití oxidu uhličitého k produkci energie
Svoboda, Kryštof ; Sitek, Tomáš (oponent) ; Špiláček, Michal (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá využitím oxidu uhličitého jako zdroje energie ve formě uhlíkatých paliv. V první části jsou popsány možnosti zachycení oxidu uhličitého a jeho následného uložení. Druhá část práce je věnována přeměně oxidu uhličitého na uhlíkatá paliva. Ve třetí a závěrečné části práce jsou pak tato paliva zhodnocena z hlediska možností využití a srovnána s běžně užívanými palivy.
|
|
|
Emise metanu z přehrad mírného pásma
Bašta, Jan ; Frouzová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Rulík, Martin (oponent)
Emise metanu (CH4) z přehrad mírného pásma jsou uvažovány teprve v posledních desetiletích. Sladkovodní ekosystémy, včetně přehrad, uvolňují zásadní množství tohoto důležitého skleníkového plynu. Ebulice, uvolňování metanu do atmosféry z bublin ze sedimentu, je významný zdroj. Přesto existuje pouze velmi omezené množství prací monitorujících tento tok do atmosféry. Uváděné hodnoty emisí metanu z jednotlivých přehrad mírného pásma jsou značně rozdílné. Pro monitorování emisí metanu existuje mnoho odlišných metod. Také vyhodnocení poměru přírodních a antropogenních emisí není jednoduché. Zdá se, že přehrada většinou podněcuje vznik metanu ve vyšší míře. Snadné není ani konstatovat, jaké je celkové množství emisí metanu z přehrad mírného pásma.
|
host ::
RSS.