|
|
REVITALIZACE A PROSTOROVÁ KULTIVACE KLÁŠTERA KAPUCÍNŮ VE ZNOJMĚ
Srbecká, Michaela Sara ; Bartko, Ladislav (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Urbanistická a architektonická štúdia fragmentu územia juhozápadnej časti historického centra Znojma. Urbanistická časť kladie dôraz na kultiváciu verejných priestorov v najbližšom okolí areálu Kláštora kapucínov a obsahuje areál bývalého Kapucínskeho kláštora, Vlkovu vežu s blízkym okolím a nevyužívaný objekt modernistickej budovy tzv. “TIP-klubu”. Architektonická časť sa venuje možnostiam využitia priestorov kláštora novými stavebnými programami, riešeniu nevyužitej budovy TIP-klubu a návrhu riešenia areálu bývalej Kapucínskej záhrady - súčasťou riešenia je návrh novostavby bytového domu a objektu mestskej vybavenosti. Súčasťou práce je architektonický návrh jednotlivých objektov. Cieľom mojej práce je navrhnúť a premeniť areál Kapucínskeho kláštora na fungujúci priestor s rešpektom a pokorou k miestu.
|
|
|
Osevní směs letniček pro přímý výsev vhodná pro městské parky
Strejčková, Veronika
Tato práce se zabývá problematikou využití přímých výsevů v městském prostředí. Byla zhodnocena literatura, zabývající se tímto tématem a také dostupný sortiment osiv letniček na trhu. Byla popsána důležitá role městské zeleně v životě člověka. Také byly přiblíženy některé již realizované projekty z přímých výsevů v tuzemsku i v zahraničí. V rámci praktické části byla zhodnocena konkrétní lokalita v Brně a sestavena osevní směs letniček vhodná pro přímý výsev v této lokalitě. V roce 2013 byla tato směs vyseta a bylo sledováno působení záhonu v průběhu sezóny. Následně byla zhodnocena vhodnost použitých druhů v této směsi.
|
|
|
Systém zeleně města v doteku s krajinou
Faltýnková, Anna
Diplomová práce Systém zeleně města v doteku s krajinou se zabývá analýzou přechodové zóny mezi městem a krajinou. Celková podoba interakční zóny kolem zastavěného území města je dána i množstvím ploch zeleně, které z města do krajiny vybíhají. Neopomíjenou součástí systému jsou i stromořadí, která město s krajinou liniemi stromů propojují. Hodnocení přechodové zóny mezi zelení města a krajinou bylo provedeno u deseti zájmových území. Celková délka hodnocené přechodové zóny všech zájmových objektů byla 216 km, v jednotlivých územích to bylo mezi 9,5 – 35,6 km. Analyzováno bylo necelých 400 základních ploch, které jsou v interakci s okolní krajinou. Z celkové délky hranice intravilánu bylo vyhodnoceno a detailně popsáno téměř 73 km interakční zóny systému zeleně a krajiny. Přechodová zóna města a krajiny je aktuálním a často diskutovaným tématem, zejména ve vztahu k suburbanizaci a rychlému rozšiřování měst. Přechodová zóna města a krajiny přímo souvisí s realizací konceptu tzv. zelené infrastruktury a plně souvisí s tzv. benefity zeleně a ekosystémovými službami zeleně. Poznání a detailní analýza tohoto přechodu a interakce je důležitým klíček k plánování principů rozvoje systému městské zeleně.
|
|
| |
|
|
Vnímání role zeleně v intravilánu města
VLÁŠEK, Jakub
Diplomová práce s názvem "Vnímání role zeleně v intravilánu města" se v úvodní části zabývá klimatickou změnou a adaptačními opatřeními na zmírnění jejího dopadu. V další části přechází na roli a funkci zeleně v tomto procesu se zaměřením na specifika měst, zejména v souvislosti s projevem městského tepelného ostrova. Jejím cílem je zjistit formou dotazníkového šetření postoj obyvatel a návštěvníků města Českých Budějovic ke klimatické změně, stavu životního a přírodního prostředí ve městě, jejich vztah k městské zeleni a identifikovat, co v této oblasti vnímají jako nedostatečné nebo nepříjemné. Na základě statistického vyhodnocení průzkumu jsou v závěru formulovány doporučení pro místní samosprávu.
|
|
| |
|
|
Vnímání role zeleně v různých velikostech obcí
SLIPKOVÁ, Šárka
Tato diplomová práce s názvem "Vnímání role zeleně v různých velikostech obcí" se zabývá různými druhy a typy zeleně ve městech, na vesnici i ve volné krajině. V úvodní části definuje pojem zeleň. Dále popisuje její základní funkce a vlastnosti, které zlepšují životní prostředí a pozitivně působí na zdraví člověka. V dalších kapitolách líčí roli zeleně v odlišně velikých obcích a reflektuje, jak ji lidé vnímají, a jak ovlivňuje pocity lidí na odlišných místech. Cílem práce je zmapovat a inventarizovat druhy i množství zeleně v obci Hůrky a Lišov. Kromě mapování bylo provedeno také dotazníkové šetření a následná analýza získaných dat. Závěrečná kapitola je věnována vyhodnocení provedeného šetření.
|
|
|
Vliv vegetace na teplotní režim městského prostředí
SEDLÁČEK, Jan
Tato práce je zaměřena na vliv zeleně na teplotu povrchů v městském prostředí. Za účelem zhodnocení tohoto vlivu byla provedena řada měření termální kamerou v intravilánu Českých Budějovic. Bylo zjištěno, že zeleň nejenže snižuje teplotní extrémy, ale ovlivňuje i teplotu okolního povrchu v řádech jednotek metrů. Nižší povrchové teploty v letních dnech byly prokázány nejen u vzrostlých stromů, ale i u méně obvyklých struktur, jako jsou např. okrasné rostliny či zelená střecha a stěna. Na základě těchto zjištění byla přednesena praktická doporučení pro správce zeleně za účelem navýšení účinnosti zelených struktur a snížení vlivu městského tepelného ostrova.
|
|
|
Fenomén Parukářka
Fryčová, Eva ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Wladyniak, Ludmila Maria (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá městskou zelení, konkrétně veřejně přístupným parkem Parukářka na pražském Žižkově. Na základě rešerše dostupné odborné literatury a dalších zdrojů nejprve představuje a ukotvuje klíčové pojmy a teoretická východiska, která se věnují zeleni a jejím funkcím, dále veřejnému prostoru a oblasti zájmu, což umožnuje blíže nahlédnout do dané problematiky. Dále se práce věnuje stručnému historickému vývoji tohoto území, které v průběhu desetiletí prošlo řadou proměn, jež měly vliv na jeho současnou podobu. Poslední oddíl teoretické části práce se zaměřuje na developerské projekty, které mají být v blízkém okolí parku realizovány a okrajově se věnuje též strategickým materiálům. Cílem této práce je snaha o komplexní popis fenoménu Parukářka a zkoumání tohoto veřejného prostoru jako reálného místa, ale i jako konstruktu významů a hodnot, které mu uživatelé/aktéři připisují. Empirická část práce se snaží zodpovědět výzkumný problém, kterým je: Význam relativně zachovaného přírodě blízkého prostředí v městském prostoru, a to obecně v dílčích pohledech a z pohledu uživatelů/aktérů současnosti. Z tohoto důvodu je pro výzkum použita kvalitativní výzkumná strategie, konkrétně polostrukturované rozhovory s uživateli parku a odborníky, které jsou doplněny o nezúčastněné pozorování. Pro...
|
|
| |
host ::
RSS.