|
|
Drobní zemní savci jako indikátor obnovy území po těžbě uhlí na Sokolovsku
Červená, Lucie ; Kouba, Marek (vedoucí práce) ; Markéta, Markéta (oponent)
Cílem diplomové práce bylo popsat diverzitu drobných zemních savců na vybraných biotopech Velké podkrušnohorské výsypky a v jejím blízkém okolí. Během let 2013-2015 se uskutečnilo sedm odchytů v jarním a podzimním období na dvaceti sedmi lokalitách biotopů: mokřady, louky, borové lesy, doubravy a sukcesní lesy. Pro odchyty byla vybrána metoda standardních linií za využití sklapovacích pastí. Získaná data byla statisticky vyhodnocena v programu R, kde se porovnával Shannon-Wienerův index diverzity a abundance na jednotlivých lokalitách. Byly vždy vybrány tři lokality od stejného typu na území výsypky a tři lokality stejného typu biotopu mimo výsypku (lokality kontrolní). Celkově bylo odchyceno sedm set devadesát jedinců deseti druhů: bělozubka bělobřichá (Crocidura leucodon), bělozubka šedá (Crocidura suaveolens), hraboš polní (Microtus arvalis), hraboš mokřadní (Microtus agrestis), myš západoevropská (Mus domesticus), myšice křovinná (Apodemus sylvaticus), myšice lesní (Apodemus flavicollis), norník rudý (Myodes glareolus), rejsek malý (Sorex araneus) a rejsek obecný (Sorex minutus). Největší diverzitu (šest druhů) vykazovaly shodně čtyři mokřadní lokality, přičemž tři ze čtyř mokřadů zastupovaly území výsypky. Nejvyšší abundance byla zaznamenána na luční lokalitě Matyáš, která se nacházela na území výsypky. Při celkovém zhodnocení abundance a diverzity na základě Shannon-Wienerova indexu společenstev drobných savců bylo potvrzeno, že se lokality na výsypce neliší od kontrolních lokalit v blízkosti výsypky. Při porovnání abundance a diverzity společenstev drobných savců po jednotlivých biotopech se biotopy na výsypce oproti kontrolním lokalitám nelišily. Jedinou výjimkou byla abundance u celkových dat lesů, kde byla rovnost abundancí u lesního biotopu na výsypce a kontrolních lokalitách zamítnuta, z důvodu vyšší abundance na kontrolních lokalitách. Dále byly porovnávány sukcesní lesy s lokalitami lesního biotopu vytvořených technickou rekultivací na výsypce. V porovnání sukcesních a borových lesů vzniklých technickou rekultivací byla rovná diverzita těchto lokalit, ale vyšší abundance na sukcesních lesích. U porovnání sukcesních lesů s technicky rekultivovanými doubravami nebyla potvrzena shodná diverzita ani abundance, jelikož sukcesní lesy vykazovaly v obou případech vyšší hodnoty.
|
|
|
Možnosti revitalizace potoka v intravilánu města
Zouhar, Radim ; Veselá, Olga (oponent) ; Králová, Helena (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na možnosti revitalizace potoka a jeho přilehlého území v biocentru „Na Loukách“ v Mokré Hoře. V práci je popsán současný stav a vývoj využití území. V zájmovém území se nachází soutok tří potoků. V části tohoto území je výška hladiny podzemní vody nepřirozeně nízká i vlivem úpravy potoka Rakovce. Tato práce uvádí tři možné varianty zvýšení hladiny podzemní vody v lokalitě. Vyhodnocení stavu potoků bylo provedeno pomocí metody HEM. Hydrotechnické výpočty byly provedeny v programu HEC-RAS.
|
|
|
Zobrazení krajiny od 17. století do počátku 20. století
KLOMFAROVÁ, Monika
Diplomová práce je zaměřena na vývoj a zobrazení krajinomalby od 17. století do počátku 20. století. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá holandskou, italskou, anglickou, francouzskou a v prvé řadě českou krajinomalbou, jejími hlavními představiteli a současným českým umělcem Františkem Hodonským, zobrazujícím krajinu v abstraktním podání. Práce nahlíží na působení impresionistického stylu, kterým byla inspirována praktická část diplomové práce. Praktická část prezentuje souhrn skic ztvárnění louky v různých podobách, kde šlo zároveň o vystihnutí okamžitého prožitku z krajiny. Přibližuje přípravu plátna a následné zhotovení tří maleb o minimálních rozměrech 50 x 80 cm.
|
|
|
Radiocesium v zemědělsky neobdělávaných půdách
Kubějová, Michaela
Diplomová práce s názvem Radiocesium v zemědělsky neobdělávaných půdách je zaměřena na vypracování literárního přehledu, odebrání a zpracování půdních vzorků ke gamaspektrometrické analýze stanovení obsahu radiocesia. V první části literárního přehledu je charakterizováno radiocesium a jeho zdroje v prostředí. Součástí je transport 137Cs v atmosféře, depozice na půdu a vliv radiocesia na člověka. V další části jsou popsány vlastnosti půdy, chování radiocesia v půdách a následná dekontaminační opatření, rozdíly agroekosystémů a zemědělsky neobhospodařovaných půd, dále kontaminace území České republiky a aktivity radiocesia v půdách. Následuje materiál a metodika, popis zvolených lokalit. Hlavní část je zaměřena na stanovení obsahu radiocesia v odebraných vzorcích. V roce 2013 byl zajištěn sběr 114 půdních vzorků (57 svrchních A organických profilů do 5 cm a 57 spodních B minerálních profilů do hloubky 12 cm) ve čtyřech vybraných lokalitách: Valašské Meziříčí-Juřinka, Velké Karlovice, Loukov, Prostřední Bečva. Odběr půdních vzorků byl proveden vždy ve třech dále specifikovaných místech: louka, les listnatý (případně smíšený) a les jehličnatý. Nejnižší hmotnostní aktivity radiocesia ve sledovaných půdách byly zjištěny na Juřince (v profilech A 16,9 +- 4,29 Bq.kg-1 a B 11,6 +- 2,53 Bq.kg-1), poté v Loukově (v profilech A 38,8 +- 30,22 Bq.kg-1 a B 18,6 +- 12,60 Bq.kg-1). Nejvyšší aktivity 137Cs byly změřeny ve Velkých Karlovicích (v profilech A 64,7 +- 44,11 Bq.kg-1 a B 30,1 +- 21,50 Bq.kg-1) a na Prostřední Bečvě (v profilech A 46,6 +- 30,01 Bq.kg-1 a B 24,9 +- 28,50 Bq.kg-1). Na všech zvolených lokalitách byla hmotnostní aktivita ve svrchních A profilech vyšší (T-test, P menší než 0,05) než ve spodních profilech B. Podle odběrných míst na jednotlivých lokalitách byly nejvyšší průměrné hodnoty radiocesia naměřeny v půdách jehličnatých lesích (v profilech A 65,7 +- 41,91 Bq.kg-1 a B 35,03 +- 28,94 Bq.kg-1), poté v lesích listnatých (v profilech A 33,8 +- 17,27 Bq.kg-1 a B 20,1 +- 7,51 Bq.kg-1) a nejnižší na loukách (v profilech A 14,9 +- 4,53 Bq.kg-1 a B 10,7 +- 3,63 Bq.kg-1), P menší než 0,05. Hmotnostní aktivity (Bq.kg-1) radiocesia v A a B půdních profilech byly převedeny na plošné aktivity (kBq.m-2), které dosáhly hodnot od 0,93 do 12,94 kBq.m-2. Výsledky byly zpracovány do grafů, tabulek a mapy. V závěrečné části práce byly diskutovány výsledky, naměřené hodnoty byly porovnávány s publikovanými daty a také byl posouzen ekologický význam obsahu radiocesia v zemědělsky neobdělávaných půdách.
|
|
|
Využití vhodného biotopu v okolí školy k výuce základů ekologie - projekt
KOMÁRKOVÁ, Petra
Bakalářská práce se zabývá využitím lučního biotopu pro výuku ekologie na základních školách. Práce obsahuje průzkum vybrané lokality z hlediska živočišných a rostlinných druhů. Dále obsahuje rozbor vybraných učebnic přírodopisu pro 6. a 7. ročník základní školy včetně jeho vyhodnocení a vlastní výukový projekt. Tento projekt je hlavním cílem bakalářské práce a slouží k ověření a upevnění probíraného učiva žáků 7. Ročníku ZŠ. Žáci v rámci projektu pracují v terénu, na vybrané lokalitě. Pomocí pracovních listů a zvolených her s ekologickou tématikou si ověřují získané znalosti zábavnou formou učení.
|
|
| |
|
|
Ekologické důsledky ztráty stanovišť v krajinné matrix a vliv fragmenatace na populace a společenstva organismů
HELLEBRANTOVÁ, Adéla
Byl studován vliv fragmentace na populace epigeických brouků pomocí sběrů ze zemních pastí. Ty byly kladeny na třech stanovištích a to v lese, v biokoridoru a na louce. Všechny stanoviště se nacházeli v oblasti Čejkovic, poblíž Českých Budějovic v zemědělské krajině. Pro odchyt materiálu byla na všech stanovištích použita metoda zemních pastí naplněných ethylenglykolem. Pasti byly vybírány od května do září. Zjištěné druhy určeny a zařazeny do skupin dle míry tolerance k antropogennímu ovlivnění. Byl studován výskyt druhů brouků v závislosti na různě velkých fragmentech krajiny (od největšího k nejmenšímu ? les, louka, biokoridor). Největší množství druhů i největší aktivita brouků byla zjištěna v biokoridoru. Nejmenší výsledky byly zjištěny v lese. Množství druhů bylo ovlivněno velikostí fragmentů, kdy byl zjištěn obrácený vztah. Na stanovišti louka a biokoridor převládali expanzivní druhy (E- druhy odlesněných stanovišť silně ovlivněných činností člověka). V lese polovinu druhů tvořila RII. skupina (adaptabilnější druhy obývající stanoviště středně ovlivněná činností člověka).
|
|
|
Reprodukční biologie \kur{Achillea millefolium} agg. a \kur{Achillea ptarmica} v lučních a lemových společenstvech
TOMŠOVÁ, Pavla
V diplomové práci jsem se zaměřila na to, jak závisí reprodukční biologie dvou druhů řebříčku (Achillea millefolium agg., Achillea ptarmica) na jejich stanovišti výskytu v kulturní krajině (lem/louka) a na početnosti opylovačů, vyskytující se na bodě v době jejich kvetení. U rostlin jsem měřila jejich výšku velikost květenství. Následně jsem provedla klíčící pokus. Za indikátory určující reprodukční úspěšnosti jsem považovala celkovou produkci semen a jejich klíčivost.Kromě vlastního načasování kvetení je pro rostliny podstatná i délka jeho trvání, a to jednak z pohledu postupného rozkvétání květenství, tak i délce trvání samčí a samičí fáze kvetení jednotlivých květů. Při terénním pozorování jsem zjišťovala, jak dlouho rostliny uvolňují pyl a jak dlouho mají receptivní blizny.
|
|
|
Vliv trvalých travních porostů na jakost vod
DVOŘÁKOVÁ, Jitka
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem trvalých travních porostů na jakost vod. V úvodní části je uveden seznam souvisejících pojmů a historický vývoj travních porostů na území České republiky. Následující část popisuje současné využití trvalých travních porostů na našem území. Stěžejní částí práce je vliv trvalých travních porostů na jakost vod a jsou zde uvedeny i příkladové studie zabývající se touto problematikou. Cílem práce je popsat vliv travních porostů na jakost vod a zdůraznění důležitosti udržet si travní porosty v naší krajině.
|
|
| |
host ::
RSS.