|
|
Společenský život a lokální identita v Děčíně a v Podmoklech 1870-1920
Podlucký, Martin ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
(česky) V teoretické části diplomové práce je rozebírán proces modernizace v dlouhém devatenáctém století a pojmy, které s ním souvisí. Zvláště pak nacionalismus, národ, identita a paměť. Část případová je věnována městům Děčín a Podmokly a zabývá se vznikem a proměnami identity místních obyvatel ve druhé polovině 19. a na počátku 20. století. Podává přehled dostupných pramenů a literatury, které se na formování místní identity nejvíce podílely. Přibližuje společenský život a vývoj obou měst. Díky rozboru slovníkových hesel nachází základní složky lokální identity. Vybrané složky práce dále analyzuje za pomoci místopisů, průvodců a primárních pramenů. Zároveň práce sleduje, jak lokální identitu ovlivňovalo národnostní složení a nacionální soupeření Čechů a Němců.
|
|
|
Faraonci: místo, prostor a lokální identita obyvatel sídliště Stodůlky
Lehečka, Michal ; Novotná, Hedvika (vedoucí práce) ; Gibas, Petr (oponent)
Ve své diplomní práci se na základě kvalitativní analýzy narativních biografických rozhovorů a sebraného materiálu ze zúčastněného a nezúčastněného pozorování snažím interpretovat to, jakým způsobem jednotliví narátoři konceptualizují svoji lokalitu bydliště - sídliště Stodůlky - jako místo či prostor. Zajímá mne tedy to, jakým způsobem narátoři do své žité lokality zasazují sebe sama a jaké hranice a členění svojí žité lokalitě skrze konceptualizace připisují. Tato analýza volně vychází z teoretického členění na místo a prostor učiněného například Ericem Hirschem nebo Maruškou Svašek. Následně jsem se pokusil interpretovat pojímání sídliště jako místa a prostoru na základě současných konceptů pracujících s lokální identitou. Zajímalo mne, zdali se na základě výpovědí narátorů dá hovořit o tom, že konceptualizace poukazují na sociálně vyjednávanou lokální identitu. Zároveň jsem se pokusil nastínit, jak ve výpovědích narátorů vystupuje sídliště Stodůlky jako "domov". V souladu s Maruškou Svašek jsem pak pracoval se třemi formami identity - teritorializovanou, reteritorializovanou a deteritorializovanou, které pracují s pojmem identity převážně v symbolickém významu.
|
|
|
Písek - proměna lokální identity během procesu modernizace (1861-1914)
Bernášek, Bohumír ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
V teoretické části této diplomové práce jsou rozebírány koncepty kolektivní paměti Maurice Halbwachse, Pierra Nory a Jana Assmanna, které autor považuje za podnětné i v rovině utváření kolektivní identity. Část případová je věnována jihočeskému městu Písek a proměnám jeho identity ve druhé polovině 19. století. Podává přehled dostupných pramenů a podrobné životopisy osob, které se na formování místní identity nejvíce podílely. Pomocí rozboru slovníkových hesel jsou zachyceny základní složky lokální identity a jejich různé podoby, přičemž je sledováno zejména působení modernizace. KLÍČOVÁ SLOVA Písek, lokální identita, kolektivní paměť, modernizace.
|
host ::
RSS.