|
|
Sekvestrace uhlíku lesními ekosystémy v měnícím se klimatu.
Hlaváčková, Lucie ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Urban, Otmar (oponent)
Studium globálního cyklu uhlíku je v popředí zájmu vědců, protože pochopení jednotlivých sinků uhlíku a vazeb mezi nimi může nastínit řešení problémů spojených se zvyšující se koncentrací CO2 v ovzduší v budoucnosti. Práce je zaměřena na roli lesních ekosystémů v tomto cyklu. Lesy pokrývají skoro třetinu povrchu pevniny a prostřednictvím fotosyntézy váží velkou část uhlíku do své biomasy. Síla sinku lesního porostu se však může lišit v závislosti na typu biomu, stáří porostu a na aktuálních klimatických podmínkách. Lesní biomy můžeme obecně rozdělit podle zeměpisné šířky na biom tropického, temperátního a boreálního lesa. V tomto pořadí klesá i jejich velikost zásob uhlíku. Ostatní parametry, jako čistá primární produkce a respirace, se liší v závislosti na konkrétním ekosystému. Tropické deštné lesy jsou velkou zásobárnou uhlíku, ovšem jejich značné kácení způsobuje také obrovské uvolňování emisí C zpět do atmosféry. Boreální lesy nejsou tak významným sinkem uhlíku, ale mají velký vliv na tamní klima. Jisté spekulace také vyvstávají v případě starých lesů. Je možné najít autory, kteří tvrdí, že starý les již není sinkem uhlíku a jejich celková uhlíková bilance je tedy neutrální. Mnoho prací však toto vyvrací a dokazuje sice nižší poutání uhlíku v porovnání s dospělými či mladými lesy, ale celkovou...
|
|
|
Problematika kloše jeleního z pohledu jeho sledování
Bjelková, Karolína ; Horák, Jakub (vedoucí práce) ; Holuša, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou výskytu kloše jeleního (Lipoptena cervi) na vybraných částech těla ulovené zvěře a na dvou na sobě nezávislých lokalitách - Malá Morava a VLS Libavá. Kloš jelení je hematofágní ektoparazit jelenovitých, který v posledních letech rozšiřuje svoji oblast výskytu od Evropy po Ameriku. Cílem studie bylo určit prevalenci a intenzitu napadení a vyhodnotit vliv vlastností stanovišť, faktory počasí či pohlaví u hostitele. Pro identifikaci bylo vyšetřeno 95 zvířat v oblasti krku a pohlavních orgánů. Celková intenzita napadení byla analyzována ve vztahu k věku, pohlaví, meteorologickým a krajinným charakteristikám místa ulovení. Výsledky výskytu kloše jeleního jsou popsány a statisticky vyhodnoceny současně s grafickým znázorněním za pomoci statistického programu. Výsledky prokázaly prevalenci napadení téměř 100 %, ale míra zátěže zvířat se pohybovala v rozsahu 0 až 10 klošů. 100 cm-2. Nejvyšší výskyt byl zjištěn u samců, a zároveň byl spojen s oblastí na těle hostitele, kde nejvíce parazitů bylo nalezeno na pohlavních orgánech 7 - 10 kusů. Významný vliv měla teplota prostředí. Vliv srážek byl nevýznamný. Bylo zjištěno, že nejvyšší výskyt je u zvířat využívající habitant polí a luk, pravděpodobně vlivem tepelného účinku slunečního záření a tím zvýšení povrchové teploty kůže. Lokalizace míst může sloužit k nastavení efektivnosti prostředků proti těmto parazitům.
|
|
|
Problematika kloše jeleního z pohledu účinnosti repelentů
Hallová, Elen ; Horák, Jakub (vedoucí práce) ; Lukášová, Karolína (oponent)
Tato bakalářská práce shrnuje informace o hematofágním dvoukřídlém živočichovi kloši jelením (Lipoptena cervi), který napadá zvěř žijící ve volné přírodě, ale může být obtížný i pro člověka. Toto téma je zajímavé zejména z důvodů celosvětového ohrožení člověka krevsajícím hmyzem a zároveň neustálým rozšiřováním areálu kloše. Je zde popsána vnější morfologie druhu a pohlavní dimorfismus za pomoci elektronové mikroskopie. Z důvodu zvýšeného výskytu případů nalétávání druhu Lipoptena cervi na člověka je v práci popsána výroba přírodního repelentu a testování jeho účinnosti na vybraných stanovištích přímo v terénu za pomoci testovací metody na lidských dobrovolnících. Stručně je v práci rozebrána i možnost přenosu infekčních nákaz druhem Lipoptena cervi. Biorepelent odpudil 100% Lipoptena cervi, a i když se jedná o hematofágní druh, Lipoptena cervi nebyl doposud prokázán jako přenašeč patogenů, infekcí a jiných onemocnění na člověka.
|
|
|
Přínos navržené metody výpočtu majetkové újmy na vodohospodářské funkci lesa, která vznikla v přímé souvislosti s umístěním a realizací staveb
Bureš, Petr
Problémovou situací při vzniku škody na lesích následkem stavebních činností je celkové její vyčíslení, protože dochází nejen ke škodám na lesním porostu a pozemcích určených pro plnění funkcí lesa, ale také ke škodám na vodohospodářské funkci lesa. Vznikem škod na porostu a lesních pozemcích dochází současně k poškození hydrických poměrů. Porušené hydrické poměry na lesních pozemcích mimo jiné, že jsou škodou na životním prostředí (resp. jedné z jeho složek), jsou také majetkovou újmou pro vlastníka lesa, protože přímo ovlivňují výši dodatečných nákladů spojených s jeho hospodařením v lese. Stávající vyhláška MZe ČR č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích posuzuje pouze újmu či škodu na lesním porostu a pozemku určeném pro plnění funkcí lesa, ale neposuzuje les a jeho ostatní mimo-produkční funkce jako lesní ekosystém. Škoda (majetková újma) na vodohospodářské funkci lesa není výše zmiňovanou vyhláškou řešena. Prvotně formulovaný problém spočívá v nalezení vhodného způsobu řešení jak objektivně vyčíslit majetkovou újmu na lese, vč. škody na vodohospodářské funkci lesa a tím se přiblížit k exaktnosti skutečné škody na lese vznikající v přímé souvislosti s umístěním a realizací staveb.
|
|
|
Problematika deforestace brazilské Amazonie
Fialová, Andrea
Hlavním cílem bakalářské práce je zhodnocení problematiky odlesňování v brazilské Amazonii. V teoretické části je obecně vysvětlen význam a rozložení lesů na planetě a objasněn pojem deforestace, jeho zařazení do globálních problémů a vymezení hlavních příčin a dopadů odlesňování. Praktická část nejdříve charakterizuje Amazonský prales a jeho význam, geografickou polohu a klimatické podmínky. Následuje výčet příčin a dopadů, které odlesňování v tomto regionu způsobuje a nastínění vývoje v politikách Brazílie a jejich vlivu na deštný les. Závěrem jsou získané informace zhodnoceny a jsou navrhnuta řešení, zejména ve vztahu k jednotlivým příčinám odlesňování.
|
|
|
Cs-137 v lesním ekosystému ve vybraných lokalitách
SEBEROVÁ, Pavlína
Člověk i celé životní prostředí jsou ozařovány z různých zdrojů. Jedná se o přírodní nebo umělé zdroje. Cs-137 je uměle vytvořený radioaktivní izotop, který se do přírodního prostředí dostal lidskou činností. Prvním zdrojem Cs-137 se staly jaderné pokusy a válečné použití jaderné pumy. Už v 60. letech minulého století, v souvislosti se zkouškami jaderných zbraní, bylo zjištěno ukládání cesia v povrchových vrstvách půdy. Při mírovém využití jaderné energie v jaderných elektrárnách dochází k haváriím s únikem radioaktivních látek. Dodnes jednou z nejhorších havárií byla havárie na jaderné elektrárně Černobyl. Tato havárie kontaminovala zejména Ukrajinu a přilehlé státy, ale i severní Evropu. Závažnost kontaminace povrchu území Evropy Cs-137 z havárie v Černobylu značně závisela na dešťových srážkách během průchodu kontaminovaných vzdušných mas přes naše území. Člověk není kontaminován radioaktivními prvky pouze při radioaktivním spadu, ale i po uplynutí delší doby od havárie. Lesní ekosystémy se ukazují jako místa, kde je deponováno nejvíce Cs-137. Cs-137 se může do lidského organismu dostat prostřednictvím potravního řetězce, protože Cs-137 má dlouhý poločas rozpadu (30 let). Dochází k jeho ukládání do svrchních vrstev půdy a odtud se prostřednictvím kořenového systému rostlin dostává do rostlin a hub.. Cílem bakalářské práce je stanovit a porovnat obsah Cs-137 ve vybraných komoditách v lesním ekosystému ve vybraných lokalitách na Šumavě pomocí polovodičové spektrometrie gama. Byla stanovena výzkumná otázka: Je obsah Cs-137 ve vybraných komoditách lesního ekosystému v oblastech Šumavy významně rozdílný? Na základě konzultace na Státním úřadě pro jadernou bezpečnost byly vytipovány oblasti, kde byl spad na Šumavě nejvyšší. Proto byly odebrány vzorky z oblasti Kvildy, Zadova a Churáňova. Dále byly některé komodity lesního ekosystému odebrány v lokalitách Bavorov, Svinětice a Baranaviči. Jde o vzorky půdy, mechu, kůry, šišek a lišejníků. Ovšem ne všechny komodity mohly být odebrány ve všech lokalitách, protože bylo odebíráno na malém území a ne všechny komodity se tam vyskytovaly. Pro stanovení hmotnostní aktivity Cs-137 v odebraných vzorcích byla použita polovodičová spektrometrie gama. Získaná spektra byla vyhodnocena pomocí softwaru GAMAT. Rozmezí hodnot hmotnostní aktivity Cs-137 ve všech vzorcích se pohybuje od 3 do 700 Bq.kg-1. Nejvyšší aktivita byla naměřena u půdy, kde hodnoty dosáhly až 700 Bq.kg-1. Vysoká aktivita byla změřena i v mechu v lokalitě Kvilda, 513 Bq.kg-1. Vzorky smrkové kůry, šišek a lišejníků měly hodnoty hmotnostní aktivity nižší a v žádném z případů nepřesáhly hodnoty 300 Bq.kg-1. Odpovědí na výzkumnou otázku tedy je, že kontaminace Šumavy Cs-137 ve vybraných komoditách lesního ekosystému je výrazně nerovnoměrná.
|
|
|
Využití lesního ekosystému v přírodovědném vzdělávání v mateřské škole.
BOLEHOVSKÁ, Alena
Tato bakalářská práce se ve své teoretické části zabývá environmentální výchovou a jejím zařazením do vzdělávacího působení v mateřské škole. Jsou zde nastíněny alternativní směry ve školství a jejich vztah k environmentální výchově. Teoretická část práce rovněž obsahuje shrnutí dostupné literatury, která se zabývá přírodovědným vzděláváním v mateřské škole. Praktická část je věnována čtyřdílnému projektu Lesní ekosystém v přírodovědném vzdělávání v mateřské škole, který byl aplikován v praktickém vyučování. V průběhu realizace projektu byly pokládány výzkumné otázky zjišťující aktuální úroveň znalostí dětí na přírodovědné téma. Výsledky dotazování byly zaneseny do tabulek a grafů.
|
host ::
RSS.