|
|
Změny mikrostruktury v různých krajinných typech
Lebduška, Lukáš ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Mikrostruktura krajiny je dána výsledkem působení přírodních a lidských faktorů. Změny, které se v mikrostruktuře krajiny Česka odehrály závisí na míře a intenzitě působení člověka v různých krajinných typech. Tato práce se věnuje problematice toho, jaký vliv měly změny krajinné mikrostruktury, které proběhly mezi lety 1950 a 2018 na mikrostruktury a krajinný pokryv v jednotlivých krajinných typech. Tyto změny byly vypočteny v modelových lokalitách o velikost 1x1 km, určených náhodným výběrem v rámci krajinných typů. Tyto modelové lokality byly porovnány na základě leteckých snímků z 50. let 20. století a z roku 2018, na jejichž základě byly vypočteny krajinné metriky a analyzován krajinný pokryv. Následně byly srovnány změny, které se v těchto modelových lokalitách odehrály. Výpočty následně prokázaly odlišnosti ve změně krajinné struktury, zejména v podobě homogenizace krajiny. V těchto změnách jsou také patrné odlišnosti, specifické pro každý krajinný typ. Klíčová slova: struktura krajiny, krajinná heterogenita, land-use, krajinné metriky, změny krajiny
|
|
|
Zelený pás Evropy - struktura a konektivita krajiny
Andrš, Vojtěch ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Zelený pás Evropy, biokoridor a pozůstatek Železné opony, protínající Evropu od severu k jihu a sahající od břehů Barentsova moře až po břehy moře Středozemního či Černého, je zcela unikátním fenoménem už jenom pro svoji rozmanitost, polohu a rozsah. Pádem Železné opony v roce 1989 započala významná fragmentace tohoto území, která trvá nadále. V této práci je řešena rešerše literatury zaměřená problematiku struktury, fragmentace a konektivity krajiny. V praktické části je porovnáván vývoj struktury krajiny v oblasti Zeleného pásu Evropy od roku 1990 do současnosti a její fragmentace. Klíčová slova: Zelený pás Evropy, struktura krajiny, fragmentace krajiny, konektivita krajiny
|
|
|
Hodnocení vlivu krajinné struktury na znečištění povrchových vod v CHKO Křivoklátsko s využitím ArcSWAT
Hanzlová, Markéta ; Matějíček, Luboš (vedoucí práce) ; Innemanová, Petra (oponent)
Diplomová práce se zabývá využitím hydrologického modelu SWAT pro hodnocení vlivu krajinné struktury na znečištění povrchových vod v oblasti CHKO Křivoklátsko. Za tímto účelem byly nástrojem ArcSWAT v prostředí ArcGIS vytvořeny hydrologické modely pro tři strukturně odlišná povodí nacházející se v zájmové oblasti. Pomocí těchto modelů byly od roku 2003 do poloviny roku 2014 simulovány koncentrace dusičnanů v povrchových vodách, pro které byla k dispozici terénní měření potřebná pro kalibraci a validaci modelu. Statistické hodnocení modelů se stávajícím uspořádáním krajinné struktury nevykazovalo uspokojující shodu simulovaných hodnot s hodnotami měřenými. Vzhledem k nejistotám zahrnutým v modelu, včetně nedostačujícího množství měřených hodnot dusičnanů, nebylo možné očekávat statisticky přesné výsledky. Po ověření základních modelů bylo důležitým krokem vytvoření modelů nových, které zahrnovaly různé scénáře uspořádání krajinné struktury. Nové varianty představovaly změny využití pozemků zařazených v kategorii orná půda na pastviny nebo na smíšené lesy, a to v oblasti rozléhající se kolem toku do vzdálenosti 250 m a 500 m. Při modelování vlivu jednotlivých scénářů uspořádání krajinné struktury na koncentrace dusičnanů se prokázal pozitivní účinek zatravnění i zalesnění pozemků využívaných jako...
|
|
|
Změny struktury krajiny vlivem komplexní pozemkové úpravy ve vybraném území
VACHOVÁ, Nicola
Diplomová práce se zabývá změnou struktury krajiny ve zvoleném katastrálním území Žabovřesky. Obec leží v Jihočeském kraji, 11 km od Českých Budějovic. První část diplomové práce je zaměřena na popis zvoleného území. Dále byla vyhodnocena struktura krajiny před pozemkovou úpravou a dále po provedení návrhu pozemkové úpravy v území. Změny byly zakresleny do mapy land use a následně byly spočítány nově vzniklé krajinné plošky, zjištěna jejich velikost a tvar. Na základě toho byl spočítán index tvaru, který vedl k vyhodnocení výsledků změny struktury krajiny vlivem komplexní pozemkové úpravy.
|
|
|
Krajinné faktory ovlivňující sukcesi a výskyt dřevin
Jablonská, Viola ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Tesnerová, Cecílie (oponent)
sukcese vegetace temperátní zóny je mnohovrstevný proces výměny rostlinných dominant, v němž hrají dřeviny zcela zásadní úlohu. Pro pochopení dějů, které se v rámci sukcese odehrávají na úrovni mikrostanoviště, je však nezbytné zaměřit se na širší krajinný kontext. Tato literární rešerše hledá odpovědi na otázky, jakým způsobem mohou faktory jako reliéf, topografie, krajinná struktura, propojenost či izolovanost stanovišť, vzdálenost od zdrojů nebo způsob šíření semen ovlivnit výskyt, distribuci a sukcesi dřevin. Zohledněny jsou také environmentální aspekty krajiny a stručně je pojednáno o disturbancích, které jsou součástí přirozené dynamiky vývoje ekosystémů. Specifickým faktorem je způsob využití krajiny, známý pod pojmem land use. Naše nakládání s prostorem, s půdou a dalším přírodním bohatstvím zanechává v krajině nesmazatelný otisk, jež se odráží i ve změnách struktury vegetace.
|
|
|
Evaluation and charges in the extent of non-ferest woody vegetation in landscape
Demková, Katarína ; Lipský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent) ; Skaloš, Jan (oponent)
Nelesná drevinová vegetácia predstavuje významný krajinotvorný a ekostabilizačný prvok krajiny. V literatúre sa často označuje tiež ako rozptýlená či mimolesná zeleň. Nelesná drevinová vegetácia má nesmierny význam pre optimálne fungovanie intenzívne poľnohospodársky využívanej krajiny, pretože plní mnoho dôležitých funkcií v krajine. Predložená dizertačná práca sa zaoberá hodnotením súčasného stavu nelesnej drevinovej vegetácie a jej vzťahu k fyzicko-geografickým, príp. sociálno-ekonomickým podmienkam, jej historickým vývojom v zmysle zmien plošného zastúpenia a priestorových vzťahov v krajine. Na tieto účely boli vybrané dve fyzicko-geograficky odlišné lokality (územie na Kutnohorsku a v Bielych Karpatoch). Práca vychádza z vlastných dát získaných zberom v teréne (aktuálny stav) a digitalizáciou historických leteckých snímok a súčasných ortofotosnímok (plošný vývoj). Takto získané dáta boli ďalej analyzované vo vzťahu k podmienkam prostredia a k zmenám krajinnej štruktúry, ktoré sa udiali od 50. rokov 20. storočia až do súčasnosti. Porovnaním oboch území sa zistilo, že existujú určité odlišnosti v charaktere nelesnej drevinovej vegetácie v druhovom zložení, v prevládajúcom type či väzbe na stanovište. Analýzami historických zmien v plošnom rozsahu nelesnej drevinovej vegetácie boli zistené...
|
|
|
Změny krajinného pokryvu a struktury krajiny v zázemí Prahy vlivem sub-urbanizace
Keprta, Antonín ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
(Sub)urbanizace výrazně mění charakter krajiny na předměstí. Přesun obyvatel a ekonomických aktivit do zázemí měst iniciuje změny krajinného pokryvu a struktury krajiny. Krajina se stává více fragmentovaná převážně díky dopravní infrastruktuře, která na sebe váže výstavbu nových komerčních a rezidenčních areálů. Hodnocení krajinné struktury je možné pomocí krajinných metrik. Pro analýzu nejbližšího okolí hlavního města Prahy bylo zvoleno 7 krajinných metrik (procentuelní zastoupení kategorií krajinného pokryvu, počet plošek, průměrná velikost plošky, index průměrného tvaru plošky, celková délka okrajů, průměrná vzdálenost nejbližšího souseda a DIVISION index). Zvolené metriky byly vybrány na základě rešerše světové literatury věnující se fenoménu urban sprawl. Cílem bylo vybrat metriky vhodně popisující krajinou kompozici a krajinnou konfiguraci, ale zároveň byl brán ohled na jejich snadnou interpretaci. Výsledky naznačují, že v pražském předměstí došlo za dobu 55 let k výrazným změnám v krajinné struktuře. Většina nové zástavby, ať už rezidenční nebo komerční je realizována na nových místech, především na zemědělské půdě. Evidentní je tedy její nedostatečná ochrana před rozpínající se zástavbou hlavního města. Klíčová slova: (sub)urbanizace, urban sprawl, krajinná struktura, krajinný pokryv,...
|
|
|
Typologie změn krajinného pokryvu a jeho struktury v postkomunistických státech Střední Evropy
Kuna, Petr ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Lipský, Zdeněk (oponent)
Studium krajinných změn je předmětem zájmu celé řady odborných prací jak u nás, tak v zahraničí. Tato diplomová práce se proto nevěnuje prostému popisu změn v krajině, nýbrž se soustředí na další syntézu těchto poznatků a následné vytvoření typologie změn krajinného pokryvu a jejich dopadů, či vlivů na strukturu krajiny v zájmovém regionu, včetně její heterogenity. Jedná se tedy o proces, pomocí kterého jsou vyčleněny oblasti, jež formovaly a stále ještě formují stejné procesy vedoucí k homogenizaci krajiny, nebo naopak k její fragmentaci. Zájmovou oblastí je tzv. Visegrádská skupina států (Česká republika, Slovensko, Maďarsko a Polsko). Jedná se o čtyři státy bývalého východního bloku ve Střední Evropě, které díky své společné minulosti získaly relativně podobné výchozí podmínky pro další vývoj krajiny po "uvolnění" situace a změně politického režimu v roce 1989. Krajina se začala od tohoto zlomového bodu vyvíjet nejednotně. Každý stát začal jiným způsobem přistupovat ke krajině a zcela jinak zasahoval do jejího vývoje. V rámci rešeršní části práce je nejdříve popsán vývoj krajiny v období do roku 1989, kdy nebyl příliš brán zřetel na ekologické funkce a význam krajiny. Toto období se vyznačovalo dominancí procesu intenzifikace zemědělství se všemi doprovodnými jevy a zásahy do krajin, ve smyslu...
|
|
|
Hodnocení suburbanizace v zázemí Prahy - vliv na využití, stabilitu a strukturu krajiny.
Kubečková, Jana ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Štych, Přemysl (oponent)
Cílem této práce bylo zhodnotit suburbanizaci v zázemí Prahy, zhodnotit vývoj krajiny, její strukturu a využití. První část práce byla věnována rozboru domácí i zahraniční literatury, která se zabývá suburbanizací a hodnocením struktury krajiny. Další část práce byla věnována praktickému zhodnocení krajiny pomocí leteckých a družicových snímků a ortofot ve třech katastrálních územích v letech 1994, 2004 a 2007. Jedná se o katastrální území Šeberov, Hole u Průhonic a Újezd. Hodnocení proběhlo na základě vybraných koeficientů. Bylo zjištěno, že podíl zástavby a vegetace se neustále zvyšuje a také bylo zjištěno, že např. křoviny a lesy byly uchráněny před novou zástavbou. Dále byly popsány nejvýznamnější změny ve využití krajiny a zhodnocena struktura krajiny dle vybraných koeficientů. Výstupem práce byly mapy využití krajiny v jednotlivých letech, mapy stabilních a nestabilních ploch v jednotlivých obdobích, mapy vegetačních změn a tabulky shrnující výsledky parametrů hodnocení struktury. Klíčová slova: suburbanizace, struktura krajiny, využití půdy, ploška, Šeberov, Hole u Průhonic, Újezd
|
|
|
Kolektivizace zemědělství a její promítnutí do krajiny. Případová studie katastrálního území Široký Důl
Kocmanová, Pavlína ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Bartoš, Michael (oponent)
Diplomová práce Kolektivizace zemědělství a její promítnutí do krajiny ABSTRAKT V diplomové práci jsem zkoumala změny ve struktuře kulturní krajiny ve vztahu se společenským vývojem mezi lety 1937-2010. Časový horizont výzkumu spadá především do druhé poloviny 20. století, tedy do období kolektivizace československého zemědělství, v jejímž důsledku došlo k ekologické devastaci krajiny a celkově k proměně rázu českého venkova. Analýza změn krajinné struktury má formu případové studie katastrálního území Široký Důl. Změny v krajině jsem interpretovala z historických leteckých snímků a dále analyzovala pomocí geografických informačních systémů. Výstupem jsou ukazatele (krajinné metriky), pomocí kterých jsem vyhodnocovala stav území v daném časovém řezu. Změny ve struktuře krajiny jsem konfrontovala se společenským vývojem, který je nastíněn v teoretické části práce a vychází z předem vyhotovené rešerše literatury. Výstupem práce je rámcový příběh konkrétní krajiny, která prodělala zásadní změnu ve struktuře pod vlivem kolektivizace zemědělství. Klíčová slova: struktura krajiny, kolektivizace, krajinné metriky, GIS, kulturní krajina, letecké snímky, Široký Důl
|
host ::
RSS.