|
|
Antioxidační aktivity okřehku Lemna minor L. v abiotickém stresu
Petrovičová, Jana
Perzistentní organické polutanty a pesticidy mají na rostliny obecně škodlivý vliv. Cílem bakalářské práce bylo sledovat a zhodnotit vliv koncentrací (0,5 mg/l a 5 mg/l) flurochloridonu a fluorantenu na rostliny okřehku menšího (Lemna minor L.). Z morfologického hlediska byly pozorovány změny vzhledu a růstu rostlin ohřehku. Byl zjištěn značný vliv flurochloridonu na rostliny. Z fyziologického hlediska byl sledován vliv na biologické membrány -- měření obsahu malonyldialdehydu pomocí spektrofotometrie a vliv na míru stresu v rostlině -- stanovení kyseliny abscisové pomocí radioimunoanalýzy. Ve čtvrtém dni kultivace na uvedených xenobioticích měly všechny experimentální varianty zvýšený obsah kyseliny abscisové oproti kontrole. Zatímco malonyldialdehyd jako marker stresu způsobeného poškozením lipidů se měnil z hlediska kvantity u jednotlivých variant nerovnoměrně.
|
|
|
Vliv stresu vyvolaného suchem na révu vinnou a kvalitu hroznů
Juga, Petr
Cílem bakalářské práce bylo prostudovat problematiku stresu vyvolaného suchem na révu vinnou a kvalitu hroznů. V prvních dvou kapitolách je popsána morfologie révy vinné a stres u rostlin. Dále je popsána kyselina abscisová, která je označována jako regulátor v hospodaření s vodou a její fyziologické účinky na révu vinnou. V následující kapitole jsou zpracovány informace týkající se vlivu stresu na fyziologii révy vinné. Stres ze sucha se projevuje zastavením růstu letorostů a kořenů, sníženým příjmem živin a ovlivněním zrání hroznů. Z pohledu biochemie dochází ke změnám v bobulích. Vyznačuje se pozitivním, ale i negativním působením. Pozitivně se projevuje u modrých odrůd syntézou barviv a taninů. Negativně působí na rané odrůdy, u kterých dochází k zastírání odrůdového aroma, hořknutí a výskytu UTA. V poslední kapitole jsou doporučeny agrotechnické zásahy vedoucí k eliminaci stresu ze sucha. Jako nejvhodnější způsob eliminace stresu je pořízení a využívání kapkové závlahy ve vinici. Dalšími způsoby jsou správný výběr ozelenění a ošetřování půdy, přiměřené zatížení keřů a dobře provedené zelené práce.
|
|
|
Množení česneku kuchyňského - jarního a ozimého nepaličáku - v podmínkách in vitro
Kozák, Václav
V bakalářské práci bylo sledováno, jak ovlivňuje multiplikaci cibulek přidání růstových regulátorů PP 333, CEPA, ABA do media nebo zvýšení koncentrace sacharózy v mediu při kultivaci česneku v podmínkách in vitro. Základní medium pro kultury ze segmentů se skládalo z MS media s 0,5 mg/l 2iP, 0,2 mg/l NAA, 7 g/l agaru a 30 g/l sacharózy a pro kultury z meristémů bylo k MS mediu přidáno 0,5 mg/l GA3 a iP bylo nahrazeno stejnou koncentrací BAP. Experiment byl prováděn na 2 neregistrovaných genotypech česneku s pracovním názvem Emilia a 'Japo'. Sledována byla i produkce CO2 a etylenu kultivovanými rostlinami a její zpětný vliv na multiplikaci cibulek. Explantáty založené ze segmentů vnitřní části stroužku po ošetření ribavirinem byly testovány na přítomnost viru OYDV a byla provedena DNA analýza za účelem ověření genetické stability in vitro kultivovaných rostlin. V práci byly zjištěny statisticky významné rozdíly v produkci cibulek u jednotlivých genotypů česneku na testovaných mediích.
|
|
|
Vliv osmotického stresu na růst rostlin bramboru v in vitro podmínkách
Franek, Ondřej
Osmotický stres významně ovlivňuje produktivitu a výnos plodin. Tato bakalářská práce je literární rešerší shrnující aklimaci rostlin v osmotickém stresu a toleranci k osmotickému stresu, sleduje problematiku kyseliny abscisové ve vztahu k osmotickému stresu a dalších markerů, osmoprotektantů a dehydrinů. V této práci byl proveden screeningový experiment in vitro kultivace rostlin lilku bramboru (Solanum tuberosum L.) v agarem ztužených médiích obsahujících jako stresory chlorid sodný, sacharózu a polyetylenglykol v různých koncentracích. Byly sledovány růstové parametry rostlin, jako jsou obsah sušiny a délka kořenů, v důsledku dehydratace- vodního stresu. RIA metodou byl stanoven obsah kyseliny abscisové v listech rostlin.
|
|
|
Vliv naftochinnonů a jejich derivátů na rostlinný organismus
Kopřiva, Vladimír
Naftochinony je jedna ze skupin sekundárních metabolitů, které jsou v přírodě velmi rozšířené. Nejvýznamnější čeledi vyšších rostlin obsahující naftochinony jsou Bignoniaceae, Boraginaceae, Droseraceae, Ebenaceae, Juglandaceae, Nepenthaceae, Plumbaginaceae. Naftochinony jsou rovněž produkty sekundárního metabolizmu některých hub, lišejníků a řas. Tyto látky jsou studovány zejména pro jejich širokou škálu biologických aktivit: antibakteriální, fungicidní, antiparazitní a insekticidní vlastnosti. V této práci byl sledován vliv působení juglonu na hydroponicky pěstované klíční rostliny hrachu setého (Pissum sativum L.). Rostliny hrachu byly pěstované v roztocích juglonu o různé koncentraci a byl analyzován růst a vývoj rostlin hrachu. Výsledky ukázaly, že juglon významným způsobem ovlivňuje morfologii a fyziologii rostlin hrachu. Bylo prokázáno, že po přidání juglonu do živného roztoku inhibuje růst kořenů. Dále byla prokázána důsledku působení juglonu zvýšená produkce etylenu eostlinou a zvýšený obsah kyseliny abscisové v listech rostliny
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.