|
| |
|
|
Systém studia klavírní hry v Japonsku
Sakamoto, Mio ; Palkovská, Jana (vedoucí práce) ; Tichá, Libuše (oponent)
ABSttRAKT Bakalttsb pMcc p● Cdn赤乏 o sys" mu a mottnostcch tty klavfmll町 v JapOnsku. HlaⅦfmu t61lntu pFcdch舷 可f infOrrnace o v′ v● i hudCbniho vzdё l加加i a kultuw hry na klム″esovё nastrQJc v Ja/ponsku.Podstatou souё asti bょ alttskё prttc je popis a andフza souё asnёho japonsk6ho vzdёl缶acfho systё muo Stё をani kapitola je vё novtta hlavnfmu t6mttu.Jc popsano,Jよ6 jsou m位∞sti sttdia kla■ /fml時,Jak probfM tta ёijak inallё nё n奮oё憲;jc studiuln,a to pomocf ilustrat市 ゴch pFkldi mfstnfch hudcbnfch ζkol vさ ech stupttt a t〕 pt. SUMMERY Thc bachclor thcsis dcals wlth thc systcm and possibilities of tcaching playing the piano in Japan.Thc nlaln topic is preceded with info..1.ation about rnusic cducation and the culturc of playing the keybottd instrulncnts in Japan. A subst〔 】ltial pa■ of thc bachclor thcsis is the dcscription and analysis of contcmporav JapanCSC educational systcm.Thc kcy chapter is dcdicated to thc main topic.It is dcsc五 bcd,wllat are thc possibiliucs of studying thc piano,how does the process oftcaching work or how flnancially challcnging the studics arc.All of that is sho、 Tl by using illustrativc cxamplcs of local rnusical schools of all dcgrccs tand types.
|
|
|
Možná souvislost mezi hudební zátěží a vznikem pohybových obtíží u kytaristů a klavíristů
Trněná, Gabriela ; Pospíšilová, Mariana (vedoucí práce) ; Tolar, Jan (oponent)
Hra na hudební nástroj vyžaduje dlouhodobé setrvávání ve vynucené pozici a provádění velkého množství opakujících se pohybů. Tato nadměrná fyzická zátěž s dalšími faktory může vyústit v tzv. pohybové obtíže spojené se hrou na nástroj (PRMD: musculoskeletal disorder). Diplomová práce specifikuje pojem PRMD, objasňuje hudební medicíny jakožto poměrně nového oboru, přibližuje nejčastější zdravotní obtíže u muzikantů a rizikové faktory hry na hudební nástroj s důrazem na hru kytaristů a klavíristů. Nabízí také doporučení týkající se ergonomie hry na tyto nástroje. Praktická část práce byla zaměřena na hledání souvislostí mezi PRMD a hrou na nástroj právě u kytaristů a klavíristů za posledních 12 měsíců. Byla složena ze tří částí: dotazníku pohybových obtíží, klinického vyšetření a video analýzy hry na nástroj. Studie zahrnovala 401 hráčů na kytaru a klavír různé hráčské úrovně. Klinického vyšetření se zúčastnilo 19 hráčů. % dotázaných muzikantů s nejčastější lokalizací v oblasti krku (19,7 %); mezi klavíristy v oblasti krku a obou zápěstích (vyrovnaně 27,4 %); mezi kytaristy v oblasti levého zápěstí (18,6 %). Byla nalezena asymetrie v rozložení PRMD u kytaristů, zdá se však, že asymetrická pozice není nejdůležitější rizikový faktor pro vznik PRMD. Studie prokázala, že kytaristé střídající polohu trpí PRMD méně...
|
|
| |
|
|
Interpretační přístupy ke klavírní Partitě č. 2, c moll J. S. Bacha
Ulmanová, Denisa ; Gregor, Vít (vedoucí práce) ; Palkovská, Jana (oponent)
Cílem této práce je podat čtenáři základní orientaci v kontextu Bachových klavírních partit, jejich složení a Bachovy skladatelské prostředky užité v těchto dílech. V úvodu práce je k dispozici také stručný výtah autorova životopisu se zaměřením na důležité životní momenty, které se ke vzniku díla vážou. Práce se vzápětí detailně zaměřuje na klavírní partitu č. 2 c moll, jejíž jednotlivé části jsou rozebrány a zmíněné téze do velké míry ilustrovány na notových příkladech . Autorka se věnuje různorodým interpretacím velkých klavírních a cembalových mistryň jakými jsou klavíristky Martha Argerich, Tatiana Nikolayeva a cembalistka Zuzana Růžičková, komentuje a v závěru stručně srovnává tyto interpretace. Důležitou součástí je pojednání o dobových nástrojích (klavichord, cembalo, varhany) v kontrastu s moderním klavírem a prostor je ponechán také specifikům interpretace barokních děl jako je například hraní melodických ozdob, artikulace, dynamika, atd. Autorka taktéž poukazuje na svou osobní zkušenost s tímto dílem a nahlíží na skladbu z pohledu interpretačně-pedagogického. KLÍČOVÁ SLOVA Bach, Partita č. 2, interpretace, polyfonie, suita, klavír, cembalo, Argerich, Nikolajeva, Růžičková
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Klavírní interpretace barokní hudby na základních uměleckých školách
Honzová, Miroslava ; Tichá, Libuše (vedoucí práce) ; Palkovská, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá klavírní interpretací barokní hudby na základních uměleckých školách. V první kapitole jsou popsána specifika barokní interpretace. Je uvedeno devět základních oblastí, ke kterým by měl pedagog či interpret směřovat svoji pozornost, a to: výraz, tempo, obvyklé změny v rytmu, ornamentika, generální a číslovaný bas, držení těla a prstoklad, artikulace a frázování, dynamika a poslední podkapitola je věnována otázkám historicky poučené interpretace. V druhé kapitole jsou popsány počátky výuky polyfonie u začátečníků. Dále jsou uvedeny materiály vhodné pro počáteční výuku polyfonie, ze kterých jsou vybrány některé skladby, které lze ve výuce použít. Ve třetí kapitole jsou uvedeny materiály vhodné pro výuku barokní hudby na ZUŠ. A nakonec ve čtvrté kapitole je obsaženo pedagogické a interpretační uchopení konkrétních skladeb z uvedených materiálů, jehož obsahem jsou i některé didaktické zásady, které jsou obecně platné pro proces výuky na základní umělecké škole. Cílem práce je lépe se jako začínající učitel, ale i jako interpret zorientovat v problematice interpretace barokních děl na ZUŠ a vytvořit shrnující text, který by mohli využít například i další studenti a začínající učitelé klavírní hry na základních uměleckých školách, kteří se chtějí v této problematice dál...
|
|
|
Hanuš Bartoň jako skladatel, klavírista a hudební pedagog
Lochovský, Martin ; Hurníková, Kateřina (vedoucí práce) ; Kodejška, Miloš (oponent)
Autor této práce usiluje o vytvoření souhrnného portrétu současného českého skladatele a pedagoga Hanuše Bartoně se zaměřením na jeho skladatelskou, interpretační a pedagogickou činnost. Cílem práce je zjistit, ucelit a poskytnout informace, které mohou být dále využity jak pro svůj muzikologický potenciál, zejména při analýze vývoje české hudební tvorby konce 20. století a současnosti, tak pro svůj potenciál pedagogický (skladby pro děti a skladatelova pedagogická činnost). Práce je systematicky členěna do několika oblastí. Na začátku se věnuje životopisu samotného skladatele, poté se přesouvá k jeho dílu, které systematizuje a zároveň v něm hledá stylový vývoj a jeho tendence. Bartoňova tvorba je rozmanitá, má specifický a značně stylisticky syntetizující charakter odpovídající postmodernímu ideálu. Z větší části se jedná o díla instrumentální, avšak zahrnuje i díla hudebně dramatická, vokální, elektroakustická nebo hudbu scénickou a další. Tato díla jsou stručně popsána a je též uvedeno jejich provedení. Zahrnuta je i dostupnost relevantních materiálů v knihovnách. Velká pozornost je zde věnována i klavírním skladbám pro děti. Dále se práce přesouvá ke skladatelově interpretační činnosti v oblasti klavíru. Na závěr se řešitel věnuje Bartoňově pedagogické činnosti, v rámci které je přiblížen...
|
host ::
RSS.