|
|
Vývoj funkce kardiovaskulárního systému u pacientů s funkčně jedinou komorou
Materna, Ondřej ; Janoušek, Jan (vedoucí práce) ; Klásková, Eva (oponent) ; Urbanová, Zuzana (oponent)
Vývoj funkce kardiovaskulárního systému u pacientů s funkčně jedinou komorou Abstrakt U pacientů s vrozenými srdečními vadami s funkčně jedinou komorou je chirurgická paliace možná pouze napojením dutých žil přímo na plicnici pomocí operace nazvané totální kavopulmonální spojení (total cavopulmonary connection, TCPC). Vzniká tak unikátní typ tzv. Fontanovské cirkulace, při níž je cenou za oddělení plicního a systémového oběhu chronicky zvýšený žilní tlak a nižší nárůst srdečního výdeje při fyzické zátěži. Cílem práce je zhodnocení dlouhodobých výsledků a vývoje zátěžové kapacity u populace pacientů s TCPC v České republice a možných prediktorů jejich přežití a funkčního výsledku, jakož i zhodnocení trvalé resynchronizace funkčně jediné komory jako jedné z nových metod k ovlivnění její funkce. Jedná se o retrospektivní observační studii provedenou v jediném národním centru poskytujícím tuto léčbu v dětském věku všem pacientům v ČR za použití dat z klinického informačního systému Dětského kardiocentra, matriky zemřelých a národních kardiovaskulárních registrů. Prokázali jsme, že celková průměrná pravděpodobnost přežití bez dosažení kompozitního end-pointu definovaného jako úmrtí, indikace k transplantaci nebo zrušení TCPC je 92.9 % po 20 letech od operace. Pacienti s TCPC mají významně sníženou zátěžovou...
|
|
|
Detekce začátku a konce komplexu QRS s využitím hlubokého učení
Malina, Ondřej ; Ronzhina, Marina (oponent) ; Smíšek, Radovan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou automatického měření doby trvání QRS komplexů v EKG signálech. Zvláštní důraz je zde pak kladen na možnosti automatické detekce komplexů QRS při současném buzení srdeční tkáně kardiostimulátorem. Obsah této práce je řazen do čtyř logických celků, kdy se v první části věnuje srdci jako orgánu. Popisuje vznik a šíření vzruchu v srdci, jeho možné patologie a jejich projevy v EKG záznamu, dále se zde věnuje kardiostimulaci a měření EKG záznamu při současné kardiostimulaci. Druhá část práce obsahuje stručný úvod do tématu strojového a hlubokého učení. Třetí část práce obsahuje rešerše aktuálních přístupů využívající k řešení detekce QRSd metody založené na hlubokém učení. Čtvrtá část se pak zabývá návrhem a implementací vlastního modelu hlubokého učení, schopného detekovat začátky a konce QRS komplexů z EKG záznamů. Je zde popsáno předzpracovaní dat realizované v programovacím prostředí MATLAB. Samotná implementace modelu byla uskutečněna v programovacím jazyce Python za využití modulů PyTorch a NumPy.
|
|
|
Detekce začátku a konce komplexu QRS s využitím hlubokého učení
Malina, Ondřej ; Hejč, Jakub (oponent) ; Smíšek, Radovan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou automatického měření doby trvání QRS komplexů v EKG signálech. Zvláštní důraz je zde pak kladen na možnosti automatické detekce komplexů QRS při současném buzení srdeční tkáně kardiostimulátorem. Obsah této práce je řazen do čtyř logických celků, kdy se v první části věnuje srdci jako orgánu. Popisuje vznik a šíření vzruchu v srdci, jeho možné patologie a jejich projevy v EKG záznamu, dále se zde věnuje kardiostimulaci a měření EKG záznamu při současné kardiostimulaci. Druhá část práce obsahuje stručný úvod do tématu strojového a hlubokého učení. Třetí část práce obsahuje rešerše aktuálních přístupů využívající k řešení detekce QRSd metody založené na hlubokém učení. Čtvrtá část se pak zabývá návrhem a implementací vlastního modelu hlubokého učení, schopného detekovat začátky a konce QRS komplexů z EKG záznamů. Je zde popsáno předzpracovaní dat realizované v programovacím prostředí MATLAB. Samotná implementace modelu byla uskutečněna v programovacím jazyce Python za využití modulů PyTorch a NumPy.
|
|
|
Hemodynamic adaptation mechanisms of heart failure to percutaneous venoarterial extracorporeal circulatory support
Hála, Pavel ; Kittnar, Otomar (vedoucí práce) ; Szárszoi, Ondrej (oponent) ; Havránek, Štěpán (oponent)
Úvod: Venoarteriální mimotělní membránová oxygenace (VA ECMO) je široce využívaná metoda v léčbě závažného oběhového selhání, avšak opakovaně byl pozorován také její negativní vliv na levou komoru srdeční (LV). Cílem práce je zhodnotit vliv průtoku mimotělní podporou (EBF, extracorporeal blood flow) na systémovou hemodynamiku během VA ECMO terapie dekompensovaného srdečního selhání. Metody: Biomodel (prase domácí) srdečního selhání s nízkým srdečním výdejem byl vytvořen dlouhodobou rychlou stimulací myokardu (chronické srdeční selhání) a koronární hypox- emií (akutní srdeční selhání). Známky dekompensovaného srdečního selhání byly defi- novány sníženým srdečním výdejem a tkáňovou hypoperfusí. Následně bylo v celkové anestezii zavedeno VA ECMO a během různých průtoků mimotělní podporou byla po- mocí PV diagramu hodnocena práce levé komory. Orgánově specifické parametry byly monitorovány regionální tkáňovou oxygenací a měřením průtoku krve v karotické a sub- klaviálí arterii. Výsledky: Závažné dekompensované srdeční selhání vedlo k systémové hypotensi, nízké tkáňové oxy- genaci, nízké saturaci smíšené venosní krve a ke zvýšení end-diastolického tlaku v levé komoře. Zvyšováním EBF od minimálního průtoku až na 5 l/min došlo k výraznému zvýšení systolického tlaku v levé komoře, snížení pulsatility v...
|
|
|
Vliv implantace kardiostimulátoru na život pacienta
HOLUBOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce pojednává o problematice vnímání a vlivu kardiostimulátoru na pacienta a jeho život. Teoretická část se zaobírá jednotlivými onemocněními jako indikacemi k trvalé kardiostimulaci. Také popisuje jednotlivá vyšetření, která může kardiologický pacient podstoupit. Velkou skupinu tvoří režimová opatření a doporučení, jak se s kardiostimulátorem chovat. Tato skupina je systematicky rozdělena na jednotlivé oblasti, ve kterých může vzniknout problém či potencionální riziko, jak pro kardiostimulátor, tak pro pacienta. Praktická, tedy výzkumná část je zpracována za pomoci kvalitativního výzkumného šetření, kdy nástrojem získávání informací byl polostrukturovaný rozhovor. Otázky byly sestaveny tak, aby pokryly život před implantací kardiostimulátoru, během pobytu v nemocnici a zachytily následující sžití s kardiostimulátorem a touto skutečností. Výzkumný soubor tvořilo 10 pacientů s dobou implantace od 4 měsíců do 8 měsíců. Cílem práce bylo zjistit jaký vliv má kardiostimulátor a jeho implantace. Z výsledků se dá vyčíst, že vliv má kardiostimulátor hlavně v návaznosti na prodělané komplikace. Naši dotazovaní uváděli, že na pozitivní sžití s kardiostimulátorem potřebovali více času. Výjimku tvořila dotazovaná, která kardiostimulátor nepřijala, zejména v souvislosti s pocitem mechanismu v těle a viditelností přístroje pod kůží. Z rozhovorů s dotazovanými jsme zjistily, že pacienti nedostávají brožury, informační materiál o rizicích, která jim hrozí. S tímto zjištěním jsme se rozhodly vytvořit informační brožuru pro pacienty, která je i výstupem bakalářské práce. Tato brožura obsahuje i zkušenosti pacientů, kteří už mají implantaci kardiostimulátoru za sebou.
|
|
| |
|
|
Kardiostimulátor typu On Demand řízený mikrokontrolérem
Daniš, Václav ; Balogh, Jaroslav (oponent) ; Sekora, Jiří (vedoucí práce)
Kardiostimulátory se staly v dnešní době nedílnou součástí léčby řady kardiovaskulárních onemocnění. Téma bakalářské práce se týká návrhu a realizace fungování kardiostimulárotu typu On Demand řízeného mikrokontrolérem. Úvodní kapitoly se zaměřují na bližší, teoretické seznámení s komplexní problematikou trvalé srdeční kardiostimulace. Mimo vlastní teorii kardiostimulátorů a kardiostimulace, zahrnují významné historické aspekty vývoje trvalé kardiostimulace, nezbytné základy anatomie srdce a převodního systému srdečního, problematiku snímání srdeční aktivity, parametrů EKG křivky, jak fyziologických, tak patologických. V praktické části práce je řešen typ stimulátoru On Demand řízený mikrokontrolérem s pevnou opakovací frekvencí a inhibovaný vlnou R. Následně je vytvořen systémový návrh jeho realizace. Dalším krokem je vytvoření schématu elektrického zapojení a sestavení programu pro mikrokontrolér. Konečným prvkem je realizace samotného modelu kardiostimulátoru, kterému předchází ověření funkčnosti zapojení na nepájivém poli.
|
|
|
Dynamika změn technických parametrů elektrod při kardiostimulaci
Kulík, Tomáš ; Chmelař, Milan (oponent) ; Rozman, Jiří (vedoucí práce)
Hlavním tématem této bakalářské práce je dynamika změn technických parametrů elektrod při kardiostimulaci. Práce se zabývá statistickou analýzou klinických dat a následným zkoumáním časové variability vybraných stimulačních parametrů v období od implantace do 3 let po zákroku. Součástí tohoto dokumentu je teoretický úvod do problematiky kardiostimulace a návrh vlastního statistického řešení dle zadání.
|
|
|
Odstranění stimulačních hrotů ze signálu elektrokardiografu
Smíšek, Radovan ; Plešinger,, Filip (oponent) ; Postránecká, Tereza (vedoucí práce)
Cílem této práce je detekce stimulačních hrotů v záznamu ultra vysokofrekvenčního EKG za účelem následného odstranění stimulačních hrotů a umožnění vyhodnocení vyšších frekvenčních složek komplexu QRS. Toto vyhodnocení je nemožné při přítomnosti stimulačních hrotů. Zvolený problém je vyřešen pomocí heuristického algoritmu, který využívá proložení signálu přímkou v oblasti, která není ovlivněna stimulačním impulzem. Následně dochází k prodloužení této přímky a pomocí rozdílů mezi přímkou a signálem, případně pomocí dalších pravidel, jsou detekovány okraje stimulačního hrotu. Samotný vrchol hrotu je detekován prahováním obálky první diference originálního signálu. V práci jsou testovány i další algoritmy. Je zde též navrženo několik metod odstranění stimulačního hrotu. Práce zmiňuje i tvorbu obálek vysokofrekvenčních složek, na základě jejichž analýzy jsou porovnány navržené metody odstranění stimulačních hrotů a dále je také vyhodnocena úspěšnost detekce.
|
|
|
Klasifikace signálu EKG
Smělý, Tomáš ; Harabiš, Vratislav (oponent) ; Hrubeš, Jan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá klasifikací různých průběhů EKG signálů. Úkolem bylo rozpoznat normální cykly od různých typů arytmií a určit, o jaké poruchy se jedná. Klasifikace byla provedena pomocí neuronových sítí v nadstavbě programového prostředí Matlab (Neural Network Toolbox). Výsledkem této práce je aplikace, která po načtení EKG signálu z databáze provede jeho předzpracování a následnou klasifikaci jednotlivých kvaziperiod do pěti různých tříd. Procentuální výsledky klasifikace jsou uvedeny v závěru práce.
|
host ::
RSS.