|
|
Vytváření písňového kánonu v rukopisných kancionálech 17. a 18. století
Smyčková, Kateřina ; Škarpová, Marie (vedoucí práce) ; Malura, Jan (oponent) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Předkládaná disertační práce navazuje na současné výzkumy raně novověké rukopisné kultury. Zaměřuje se na moravské rukopisné kancionály 17. a 18. století a na jejich písňový repertoár. Rukopisná hymnografie může sloužit jako vydatný pramen pro poznání lidové zbožnosti, barokní literatury i hudby; část rukopisných kancionálů obsahuje notaci, mnohé jsou bohatě iluminované. Jejich repertoár ale dosud nebyl edičně zpřístupněn a nejsou k dispozici téměř žádné studie, jež by se mu věnovaly. V úvodu práce jsou stručně shrnuty současné tendence ve zkoumání rukopisné kultury a literárního kánonu. Následuje popis přibližně čtyřiceti rukopisných kancionálů, z nichž tato práce čerpala. Druhá kapitola podává obecnou charakteristiku rukopisné hymnografické produkce, jejím tématem jsou především důvody pro volbu rukopisného média a jeho výhody, a zvláště pak repertoár rukopisných zpěvníků. Třetí kapitola dokládá obecné závěry předchozího textu na příkladu čtyř kancionálů z šedesátých a sedmdesátých let 17. století: analýza jejich písma, iluminací a repertoáru vede k závěru, že jsou dílem jediného písaře, Jana Klabíka z Želechovic; v centru pozornosti jsou principy utváření hymnografického kánonu Klabíkových kancionálů a jejich vazby na starší hymnografickou tradici. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na dvě specifické...
|
|
|
České roráty a jejich místo v liturgii adventu
Benda, Václav ; Kotas, Jan (vedoucí práce) ; Tichý, Radek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá fenoménem českých rorátů a jejich místa v liturgii adventu. Představuje vzájemné propojení hudby a liturgie od počátku přes gregoriánský chorál, polyfonní hudbu, lidovou a duchovní píseň až ke vzniku votivní mše k Panně Marii, při které byly roráty zpívány. U rorátů si bakalářská práce všímá jejich vývoje od vzniku až po dnešní podobu a umístění v dnes běžně používaných kancionálech. Jsou zaznamenána města, kde se roráty nejvíce zpívaly a kde jsou nejčastěji umístěny archiválie svědčící o jejich původní podobě. Tyto archiválie, tedy různé rorátní knihy a kancionály jsou též ve stručnosti zmíněny. Je věnována pozornost i nejčastějším interpretům rorátů, kterými jsou literátská bratrstva. Práce také zmiňuje význam rorátů pro český jazyk a ukazuje na roráty jako přirozený projev hluboké mariánské úcty v českých zemích. Klíčová slova Zpěv, píseň, advent, liturgie, hudba, roráty, literátská bratrstva, kancionál, mariánská úcta
|
|
|
Liturgické texty Tobiáše Závorky Lipenského o manželství
Matějovský, Ondřej ; Halama, Ota (vedoucí práce) ; Baťa, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem Liturgické texty Tobiáše Závorky Lipenského o manželství se zabývá vybranými oddíly Závorkova kancionálu Písně chval Božských a agendy Pravidlo služebností církevních. Z těchto pramenů jsou zde transkribovány vybrané oddíly, pojednávající o manželství. V úvodu práce je životopis a deskripce díla Tobiáše Závorky Lipenského, luterského kněze, následně děkana Doubravnického, žijícího v letech 1553 - 1612 v olomouckém kraji. Závorkovy bohoslužebné texty jsou v druhé části práce srovnány s podobnými paralelně užívanými agendami a kancionálem. Tím je Závorkovo dílo představeno v kontextu bohoslužebných tisků 2. poloviny 16. a počátku 17. století.
|
|
| |
|
|
Fabián Puléř - pražský iluminátor
Svitáková, Kristina ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Zapletalová, Jana (oponent)
Bakalářská práce "Fabián Puléř - pražský iluminátor", činného v letech 1550 - 1562 na Starém městě pražském, se zaměřuje na jednoho z nejvýznamnějších iluminátorů 16. století v Čechách. Nejprve sleduje jeho osobní a profesní život, poté se přehledně zaměřuje na prameny a literaturu týkající se osoby Fabiána Puléře či kancionálů a graduálů 16. století. Pokračuje výkladem nejdůležitějších zpěvních knih, ve kterých se nacházejí Puléřovy iluminace a to: Graduálem metropolitního chrámu sv. Víta, Žlutickým kancionálem, Kaňkovským graduálem a Kancionálem města Loun. Je zde také vyložena doba a kultura 16. století v Českých zemích. Zejména měšťanské prostředí cechů a literátských bratrstev z hlediska objednavatelů, ale také z hlediska jejich sociologického chování v této době.
|
|
|
Analýza repertoáru Kancionálku aneb Písní křesťanských
Smyčková, Kateřina ; Škarpová, Marie (vedoucí práce) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na analýzu anonymního Kancionálku, vydaného v Praze u K. F. Rosenmüllera mezi lety 1712-1727. Na základě přehledu pramenů ukazuje na jeho vazby k jiným zpěvníkům i na jeho možné předlohy (nekatolický literátský kancionál aj.). Hlavní část práce analyzuje úpravy staršího repertoáru a celkovou koncepci Kancionálku: jejím účelem je popsat editorské strategie při vytváření menšího nenotovaného zpěvníku pro široké lidové vrstvy. Přílohu tvoří katalog všech písní obsažených v Kancionálku.
|
|
|
ANALÝZA PÍSŇOVÝCH TEXTŮ ZPĚVNÍKU KANCIONÁLNÍK NEB PÍSNĚ KATOLICKÉ (1639)
MELMEROVÁ, Barbora
Tématem bakalářské práce bude analýza písňových textů v anonymním českém nenotovaném duchovním zpěvníku Kancionálník neb Písně katolické, který vyšel z iniciativy jezuitské klatovské koleje v Praze r. 1639. Protože jde o kancionál literární historií dosud téměř zcela opomíjený, bude prvním nezbytným krokem práce vytvoření soupisu písňového repertoáru a datační kritika všech písňových textů (za využití hymnografických soupisů a databází - zejména soupisu M.-E. Ducreuxové a databází Hymnorum thesaurus Bohemicus a Melodiarium hymnologicum Bohemiae). Jedním z hlavních úkolů práce tedy bude zodpovězení otázky, zda tento kancionál obsahuje pouze repertoár převzatý z předchozí hymnografické produkce, nebo zda se v něm některé písně objevily poprvé. V neposlední řadě bych se také pokusila o sledování další recepce těchto "nových" písní v českém hymnografickém životě raného novověku
|
|
|
Člověk, smrt a onen svět v čase baroka
DUDA, Zdeněk
Diplomová práce řeší otázku tzv. posledních věcí člověka, tedy téma smrti, umírání a představ o tomto a onom světě, a to především v první a ve druhé třetině 18. století v prostředí jihočeského města Písku. Problematika posledních věcí člověka je zde studována na příkladu dvou možných dobových diskursů, a sice diskursu pololidového a lidového. Dobový lidový diskurs byl konstruován na základě analýzy píseckých měšťanských testamentů ze třicátých let 18. století, jako prameny dobového pololidového diskursu byly využity knihy příprav na dobrou smrt a kancionály. Tento a onen svět se prostupovaly především v čase pohřbu; všemohoucí Bůh skrze smrt a rituál pohřbu vstupoval na tento svět a zjevoval svou spravedlnost i své milosrdenství. Skutečnost barokního světa byla pohřebními obřady v rovině lidového diskursu stále znovu potvrzována a přijímána.
|
host ::
RSS.