|
|
Vliv jódu na funkční parametry ovcí
DUŠOVÁ, Hana
Cílem disertační práce bylo posoudit vliv dlouhodobého nadbytečného příjmu jódu na aktivitu štítné žlázy a na vybrané imunitní, hematologické a biochemické parametry v krvi bahnic a jejich jehňat. Experiment se uskutečnil v období od srpna 2009 do února 2010 v experimentální stáji Zemědělské fakulty JU v Českých Budějovicích. Do pokusu byly zařazeny bahnice plemene šumavská ovce a jejich narozená jehňata. Skupina A (kontrolní) byla složena ze 6 bahnic a po obahnění byla rozšířena o 7 narozených jehňat, skupina B (pokusná) ze 6 bahnic a 6 jehňat. Jehňata byla zařazena do pokusu od 1. do 60. dne po narození a přijímala jód v mléce svých matek. Suplementace jódu do krmné dávky bahnic byla zahájena během 1.-2. měsíce březosti a ukončena 60. den po porodu. Během pokusu skupina bahnic A přijímala 3,1 mg a skupina B 5,1 mg jódu na kg sušiny krmné dávky ve formě jodičnanu vápenatého. Během pokusu se pravidelně odebírala krev bahnic (před porodem a 1., 10., 30. a 60. den po porodu) a jehňat (1., 3., 10., 30. a 60. den po narození) pro stanovení koncentrace tyreostimulujícího hormonu a imunoglobulinu G (metodou ELISA) v krevním séru, tyreoidálních hormonů (RIA), celkové bílkoviny, močoviny a aktivity alkalické fosfatázy v krevní plazmě (biochemický analyzátor), obsahu hemoglobinu, počtu leukocytů, erytrocytů a hodnoty hematokritu v krvi (hematologický analyzátor), procentuálního zastoupení albuminu, -1-globulinů, -2-globulinů, -globulinů a -globulinů v krevním séru (elektroforeticky) a obsahu jódu v krevní plazmě, moči a mléce bahnic (kolorimetrickou metodou Sandell-Kolthoffa). Během experimentu nebyly pozorovány u bahnic a jehňat klinické příznaky související s nadbytečným příjmem jódu. U pokusné skupiny bahnic s příjmem jódu 5,1 mg I-kg-1 sušiny krmné dávky byly nalezeny vyšší hodnoty tyreostimulujícího hormonu, nižší hodnoty volného trijódtyroninu, volného tyroxinu, IgG, leukocytů, -1-globulinů, -2-globulinů a -globulinů, významně nižší hodnoty -globulinů v období po porodu, významně vyšší hodnoty močoviny a aktivity alkalické fosfatázy. Obsah jódu v krevní plazmě, mléce a moči bahnic se zvyšoval v přímé závislosti na jeho koncentraci v krmné dávce. U jehňat matek s příjmem jódu 5,1 mg I-kg-1 sušiny krmné dávky byly významně vyšší hodnoty tyreostimulujícího hormonu od 10. dne po narození, signifikantně nižší hodnoty volného trijódtyroninu a volného tyroxinu 1. den po narození, imunoglobulinu G a -globulinů do 30. dne po narození, nižší (statisticky významně v polovině odběrů) hodnoty celkové bílkoviny a leukocytů a vyšší hodnoty močoviny a aktivity alkalické fosfatázy. Přírůstky hmotnosti u jehňat nebyly suplementací jódu významně ovlivněny. Uvedené výsledky u bahnic s příjmem jódu 5,1 mg-kg-1 sušiny krmné dávky a především u jejich jehňat upozorňují na riziko snížení aktivity štítné žlázy a negativní ovlivnění ukazatelů humorální imunity především IgG a -globulinů.
|
|
|
Postnatální změny koncentrace hormonů štítné žlázy jehňat
BURLEOVÁ, Barbora
Cílem této práce bylo sledování postnatální dynamiky hormonů štítné žlázy, volného trijódtyroninu (FT3), volného tyroxinu (FT4), vázaného trijódtyroninu (TT3) a vázaného tyroxinu (TT4) u jehňat od narození do 60 dnů jejich věku a možného vlivu pohlaví na hladinu těchto hormonů. Postnatální změny obsahu hormonů štítné žlázy v krevním séru jehňat byly sledovány celkem u 26 jehňat plemene šumavská ovce. Jehňata pocházela od 25 bahnic ze dvou pokusů s odlišným obsahem jodu, případně selenu v krmné dávce bahnic.
|
|
|
Vliv přídavku lněného oleje gravidním a laktujícím bahnicím na odchov jehňat
KLÁTIL, Jaroslav
Cílem diplomové práce bylo posoudit vliv přídavku lněného oleje gravidním a laktujícím bahnicím na odchov jehňat. Pro lepší průkaznost výsledků byly bahnice rozděleny na skupinu, které byl podáván lněný olej (testovanou) a na skupinu bez přídatku lněného oleje do krmné dávky (kontrolní). Vliv lněného oleje byl u bahnic demonstrován krevním rozborem. Analýzou krve byly sledovány tři parametry - cholesterol, triacylglyceroly a lipáza. Fyziologická hodnota cholesterolu u ovcí je 1,7 mmol.l-1. Před testem byl u bahnic zjištěn obsah cholesterolu v krvi od 1,6 do 2,2 mmol.l-1 a po testu v rozsahu od 1,3 do 1,9 mmol.l-1. Cholesterol se po testu snížil jak u testované, tak u kontrolní skupiny. Přirozená hodnota triacylglycerolů u bahnic je 0,8 mmol.l-1. V našem případě se obsah TAG pohyboval pod touto hranicí - před testem od 0,18 do 0,22 mmol.l-1 a po testu od 0,08 do 0,19 mmol.l-1. U testované i kontrolní skupiny se po testu obsah triacylglycerolů snížil. Po testu došlo ke snížení obsahu lipázy u testované skupiny a ke zvýšení jejího obsahu u kontrolní skupiny. Jehňata kontrolní a testované skupiny bahnic byla srovnávána v následujících kritériích: průměrný denní přírůstek (vyšší přírůstky měla kontrolní skupina jehňat), hmotnost v kontrolní dny, chemické složení masa - dusíkaté látky, bílkoviny a tuky. Normální složení jehněčího masa: 21 % dusíkatých látek, 4,75 % tuků a 1,1 % popelovin. V našem případě byl obsah NL u testované skupiny 22,3 % a u kontrolní skupiny 21,8 %, obsah tuků u testované skupiny 6,5 % a u kontrolní 5,4 %, obsah popelovin u testované skupiny 1,23 % a u kontrolní 1,25 %. Další sledovaná kritéria: hmotnost v JUT (mezi skupinami bez rozdílu) a analýza krve (cholesterol, triacylglyceroly a lipáza) ? bez rozdílu mezi testovanými a kontrolními jehňaty.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Krevní hodnoty ovcí při definovaném příjmu selenu a jodu
KOCÁBOVÁ, Ivana
Teoretická část diplomové práce se zabývá funkčním uplatněním selenu a jodu, způsoby suplementace, riziky jejich neúměrného příjmu včetně změn biochemických a hematologických parametrů a způsoby hodnocení jejich dostatečné saturace. Praktická část analyzuje výsledky experimentu na ovcích s definovaným obsahem selenu a jodu v krmné dávce s vyhodnocením vybraných ukazatelů metabolického profilu bahnic a jejich jehňat. Výsledky jsou zpracovány statisticky. Je vyjádřena dynamika a vzájemné vztahy sledovaných parametrů.
|
host ::
RSS.