|
|
Sousedský efekt mezi horním stromovým patrem a podrostem v horském smíšeném lese
Matouš, Marek ; Bače, Radek (vedoucí práce) ; Ulbrichová, Iva (oponent)
Cílem této práce je popsat sousedské efekty úrovňových stromů a podrostu ve smíšených přirozených horských lesích v podmínkách střední Evropy. Konkrétně se tedy jedná o sousedské efekty buku lesního (Fagus sylvatica L.), smrku ztepilého (Picea abies [L.] Karst) a jedle bělokoré (Abies alba Mill.).
Zkusné plochy jsou na území středního Slovenka. Na 60 zkusných plochách byly zaznamenávány počty jedinců výše uvedených druhů a rozděleny podle sociálního postavení (od 6 cm DBH). Obnova těchto druhů byla rozdělena do 4 výškových kategorií. U 30 stromů pro každý druh, se též počítalo zmlazení pod konkrétní korunou na ploše 4 m2. Data se vyhodnocovala především pomocí zobecněného lineárního modelu v programu R. Zde se hodnotil vztah četnosti jedinců různých kategorií podrostu a horního patra a vztah četnosti obnovy jednotlivých druhů pod konkrétní korunou.
Nejsilnější pozitivní sousedský efekt vzhledem byl zaznamenán u jedle bělokoré ve všech kategoriích zmlazení (p<0,001). Ta zároveň slaběji negativně ovlivňovala zmlazení buku. U smrku byl pozitivní sousedský efekt prokázán pouze mezi horní úrovní a obnovou od 0,5 m do 1,3 m. Ostatní kategorie obnovy smrku byly v příliš malých početnostech na prokazování těchto vztahů. U buku byl sousedský efekt horního stromového patra a vlastního podrostu slabý nebo neutrální u obnovy pokročilé. Semenáčky do 0,5 m se však pod jedlí a smrkem vyskytovali minimálně. Buk také významně negativně ovlivňoval všechny kategorie obnovy jedle (p<0,001). U všech dřevin je tedy sousedský efekt podrostu a horního patra více či méně pozitivní, alespoň pro nižší výškové kategorie podrostu. Tento efekt poukazuje na druhovou stabilitu těchto lesů i v menším měřítku.
|
|
|
Smíšené porosty a jejich uplatnění v lesnické praxi
Adamec, Jiří ; Janda, Pavel (vedoucí práce) ; Mrhalová, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá smíšenými porosty a jejich možným využitím v lesnické praxi. Je zaměřena především na porosty v oblastech střední Evropy a České republiky. Problematikou týkající se lesních porostů a působením různých vlivů na ně, se zabývá velké spektrum vědeckých prací. Získané poznatky o smíšených porostech by nám mohli pomocis klimatickými změnami, které se čím dál více objevují. Hlavními faktory jsou teploty, které se v posledních letech tak mění, dále změna průměrných ročních úhrnů srážek a měnící se množství plynů v ovzduší. Důležité je také samotné složení smíšených porostů, kdy musíme brát v úvahy jednotlivé vlastnosti dřevin. Zvýšený výskyt chorob a nemocí dřevin a množících se škůdců, které mohou být ovlivněny nejen změnou klimatu, ale právě druhovou skladbou dřevin v porostech. V práci jsou uvedeny možné přeměny smrkových monokultur na smíšené porosty. Tato práce obsahuje mnoho poznatků z různých vědeckých prací, které jsou poskytnuty formou literární rešerše a mohli by vést ke zlepšení stavu poznání problematiky.
|
|
|
Historie narušení a struktura horských smíšených pralesů v temperátní zóně (Evropa)
Komín, Stanislav ; Janda, Pavel (vedoucí práce) ; Bače, Radek (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá strukturní charakteristikou a režimem distrurbancí horského smíšeného pralesa v oblasti Národního parku Malá Fatra v lokalitě Šrámkova dolina. Vedle toho formou literární rešerše přibližuje problematiku smíšených horských lesů. Dynamika porostu byla sledována na 14 zkusných plochách tvořících osový polygon. Každá tato plocha měla velikosti 1000 m2. Základem studie jsou zpracovaná strukturní data týkající se dřevinné, tloušťkové a věkové struktury, přičemž byla provedena dendroekologická analýza, která odhaluje jednotlivé události v průběhu růstu. Bylo zjištěno, že většina jedinců začala svůj životní cyklus na otevřené ploše, přičemž jen málo z nich v průběhu růstu detekovalo nějakou formu uvolnění. Šrámkova dolina byla ovlivňována několika významnými větrnými disturbancemi, z nichž největší dopad mělo několik po sobě jdoucích narušení mezi roky 1834 až 1840, na která největší měrou zareagovala obnova v období mezi dekádami 1845 až 1885. V oblastech temperátní zóny Evropy jsou horské lesy nejvíce ovlivňovány větrem a podkorním hmyzem, avšak u smíšených pralesů tvoří škody způsobované kůrovcem oproti smrčinám pouhý zlomek. Dílčí roli v dynamice těchto lesů také hrají zápojová narušení malého rozsahu, která působí pouze lokálně.
|
|
|
Analýza způsobů umělé obnovy jedle bělokoré (Abies alba Mill.) ve vybraných lesních porostech LS Lužná.
Bledý, Michal ; Remeš, Jiří (vedoucí práce) ; Podrázský, Vilém (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo analyzovat a statisticky vyhodnotit způsoby vnášení jedle bělokoré (Abies alba Mill.) do lesních porostů v lokalitě LS Lužná, revíru Bor. Provézt měření na stávajících TVP a založit nové výzkumné plochy. Provézt vyhodnocení jednotlivých variant.
V teoretické části práce byla popsána problematika vnášení jedle bělokoré do lesních porostů, její rozšíření a areál, ekologické nároky, upotřebitelnost a fyziologický popis této dřeviny. Dále byly popsány jednotlivé způsoby vnášení této dřeviny do lesních porostů. Byl proveden popis principů výchovných zásahů a přirozené i umělé obnovy porostů jedle bělokoré s ohledy na její ekologické nároky. Bylo pojednáno o biotických a abiotických škůdcích na jedli a účinné způsoby obrany. Byl proveden popis činitelů ovlivňujících pozitivně i negativně růst a vývoj jedle bělokoré. Jedle byla popsána také jako meliorační a zpevňující dřevina.
V praktické části této práce byla provedena analýza místních podmínek na revíru Bor, LS Lužná. Konkrétně analýza klimatických, půdních, světlostních, a růstových podmínek. Byly zaznamenány a porovnány poznatky o jednotlivých TVP založených v roce 2014 a nově založených VP. V závěru této práce byly vyhodnoceny jednotlivé růstové podmínky na TVP a na jednotlivých variantách obnovy pomocí statistických metod.
|
|
|
Stav a vývoj obnovy lesa na majetku „Ostravské městské lesy“
Adamov, Jan
Předmětem teto diplomové práce je zhodnocení vývoje obnovy na majetcích Ostravských městských lesů s.r.o. Nejvíce zastoupeným hospodářským souborem je 6446 (bukové hospodářství živných stanovišť středních poloh). Hlavními dřevinami jsou zde smrk a dub. Drtivá většina obnovy probíhá umělou obnovou. Přirozená obnova je zde v minimálním podílu. Z celkové plochy porostu 1101,68 ha bylo v průběhu 10 let obnoveno 254,78 hektarů lesa, což je 23,10% celkové plochy lesů pod správou Ostravských městských lesů. V období od 2004 - 2013 byla přirozená obnova evidovaná jen v letech 2009 0,18 ha a v roce 2013 1,2 ha. Za toto období byla obnova provedena na 147,17 ha listnatými dřevinami 38,59 ha dřevinami jehličnatými. Terénní šetření se zabývalo jedlí bělokorou. V porostech se zastoupením teto dřeviny se sledovala fruktifikace jedlových porostu, stav mladých porostu s jedlí výsev semen jedle. Předpokladem k úspěšné obnově a kultivaci jedle na majetku je nutná pěstební péče o stávající porosty a ochrana proti zvěři.
|
|
|
Vliv rozdílných způsobů obnovy jedle bělokoré na její odrůstání a vitalitu sedm let po výsadbě
Macek, Jiří
Cílem práce bylo zjistit, jaký vliv mají rozdílné způsoby obnovy jedle bělokoré na její odrůstání a vitalitu sedm let po výsadbě. Ověřování bylo realizováno na výzkumné ploše ÚZPL -- LS LČR Svitavy, revír Radiměř. Jedle zde byla založena na částečně kryté ploše stěnou porostu, v kotlíku, současnou výsadbou jedle a modřínu a na volné nekryté ploše. Na celkem 7 zkusných plochách na kyselých stanovištích 4 -- 5 LVS byly měřeny zejména tyto parametry a znaky: ztráty, výška nadzemní části, terminální přírůsty jednotlivých let, tloušťka kořenového krčku, počet, délka a tloušťka větví, délka jehlic, barva jehlic, tvar koruny a kmene, poškození mrazem a jiná poškození. Z výsledků je patrné, že rozdílný způsob obnovy (krytí) má vliv na odrůstání a vitalitu jedle bělokoré. Jedle nejlépe odrůstá a je vitální na ploše částečně kryté z více stran stěnou porostu a v kotlíku, kde poškození mrazem jsou minimální.
|
|
|
Inventarizace a management jedle (Abies alba Mil.) na LS Jablunkov
Jaroš, Rostislav
Práce hodnotí stav jedle (Abies alba Mil.) prostřednictvím jejích růstových schopností s ohledem na vzájemně rozdílné ekologické podmínky jednotlivých stanovišť jejího výskytu. Za tímto účelem byly vybrány lokality v rámci revíru Písek na Lesní správě Jablunkov. Míra vlivu vyplývající z rozdílnosti stanovištních podmínek a projevující se na růstu dřeviny byla sledována a vyhodnocována zároveň v závislosti na jejím věku. Posuzovacími kritérii byly především v terénu získané dendrometrické veličiny vybraných stromů, doplněné o některé další údaje, jako defoliace dřeviny nebo její fruktifikace. Získané údaje jsou v práci srovnávány s totožnými veličinami, naměřenými v porostních skupinách na současně s jedlí se vyskytujícím smrku (Picea abies (L.) H. Karst). Práce se rovněž zaměřuje na schopnost a intenzitu přirozené obnovy jedle a její případné poškození.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.