|
|
Zásady přípravy a podávání vybraných léčivých přípravků v intenzivní péči
ZÁRUBA, Petr
Medikační pochybení patří dle Evropské unie k velmi častým nežádoucím událostem souvisejícím s poskytováním zdravotních služeb. Bezpečnost poskytování ošetřovatelské péče je základním indikátorem kvality poskytovatelů zdravotních služeb. Jednou ze základních činností všeobecných sester je příprava a podávání léčivých přípravků, během nichž lze, zejména v intenzivní péči, i při sebemenším nedodržení zásad poškodit pacienta. Je proto nezbytné, aby všeobecné sestry při přípravě a podávání léčivých přípravků důsledně dodržovaly bezpečnostní předpisy, vnitřní směrnice poskytovatelů zdravotních služeb, doporučení světové zdravotnické organizace, a postupovaly v souladu s národními ošetřovatelskými standardy, pomocí kterých lze případnému pochybení efektivně předcházet. V klinické praxi mohou být tato opatření všeobecnými sestrami z různých důvodů nedodržována, a proto je důležité je stanovit a analyzovat. V teoretické části byl definován legislativní rámec přípravy a podávání léčivých přípravků v České republice. Dále byly popsány obecné principy zacházení s léčivými přípravky spjaté s problematikou medikačních pochybení v kontextu kvality zdravotních služeb a byly vymezeny formy léčivých přípravků a způsoby jejich aplikace. Cílem praktické části práce bylo zjistit jakými znalostmi disponují sestry pracující v intenzivní péči, zda tyto znalosti uplatňují v pracovním procesu a také zjistit, zda pozorují u svých kolegů/kolegyň nedostatky spojené s přípravou a podáváním léčivých přípravků. S tímto záměrem byly stanoveny čtyři hypotézy a šest výzkumných otázek. Ke sběru dat byla použita jednak kvantitativní metoda, technika nestandardizovaného dotazníku. Po kvantitativní metodě proběhla metoda kvalitativního šetření pozorováním a technikou hloubkového polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen nelékařskými zdravotnickými pracovníky (všeobecnými sestrami, zdravotnickými záchranáři) pracujícími na anesteziologicko-resuscitačních odděleních a jednotkách intenzivní péče nemocnic okresního typu. Kvantitativní data byla zpracována pomocí popisné statistiky tabulkami a grafy, kvalitativní pak pomocí schémat a diagramů.
|
|
|
Hyperbarická oxygenoterapie v intenzivní péči z pohledu sester
KRAJÍCOVÁ, Dominika
Diplomová práce se zaměřuje na práci sester pečujících o pacienty v intenzivní péči během hyperbarické oxygenoterapie. Teoretická část práce shrnuje aktuální poznatky z oblasti hyperbarické medicíny. Praktická část práce se pak věnuje konkrétním zkušenostem sester, které pacienty během terapie doprovází, především zkoumá způsob, jakým jsou školeny, konkrétní faktory péče o pacienta a jakým způsobem sestry vnímají práci v hyperbarických podmínkách. Sestry pocházejí ze dvou různých pracovišť, která jsou v práci srovnána.
|
|
|
Význam pronační polohy v péči o pacienty s ARDS
ARNOŠTOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá pronační polohou, která se využívá jako metoda léčby pacientů se syndromem akutní dechové tísně. Cílem práce je poukázat na význam pronační polohy u pacientů s ARDS z pohledu nelékařského zdravotnického pracovníka a zjistit překážky při aplikaci pronační polohy. Zpracování teoretické části se opírá o studium odborné literatury, odborných časopisů a zpracování dat do jednotlivých kapitol. Jednotlivé kapitoly se zabývají vymezením pojmu akutní dechové tísně a pronační polohy. Dále jsou zde vysvětleny příčiny ARDS, které jsou popsané v jednotlivých podkapitolách, léčba ARDS, do které řadíme i využití pronační a semipronační polohy, a specifika ošetřovatelské péče. Praktická část bakalářské práce je zaměřena na vyhodnocení odpovědí na výzkumné otázky, kladených pomocí kvalitativní výzkumné strategie. K získání dat došlo pomocí rozhovorů s nelékařskými zdravotnickými pracovníky z anesteziologickoresuscitačního oddělení v nemocnici v Českých Budějovicích, kteří se během své praxe na tomto oddělení setkali s využitím pronační polohy v praxi. Získaná data byla analyzována prostřednictvím otevřeného kódování a následnou kategorizací byly roztříděny do jednotlivých kategorií. Na závěr bylo možné zhodnotit cíl bakalářské práce a vypracovat závěr. Z výsledků výzkumu vyplývá, že se pronační poloha stala během pandemie Covid-19 velmi využívanou metodou léčby ARDS. Pronační poloha se využívá u pacientů s onemocněním Covid-19, u kterých došlo k vyčerpání všech terapeutických možností a využití pronační polohy je poslední nadějí na záchranu jejich života.
|
|
|
Péče o duševní zdraví sester pracujících na anesteziologicko-resuscitačním oddělení
FORMÁNKOVÁ, Kateřina
Diplomová práce se zabývá péčí o duševní zdraví sester pracujících na anesteziologicko - resuscitačním oddělení. Byly stanovené dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jaké prostředky využívají sestry pracující na anesteziologicko - resuscitačním oddělení v péči o své duševní zdraví. Druhým cílem bylo zmapovat, jaké prvky způsobují sestrám na anesteziologicko - resuscitačním oddělení největší psychickou zátěž. Pro dosažení cílů bylo stanoveno 5 výzkumných otázek. Empirická část práce byla provedena formou kvalitativního výzkumného šetření s využitím polostrukturovaného rozhovoru, který se skládal z 12 otázek. Výzkumný vzorek byl tvořen 10 sestrami pracujících na lůžkové části anesteziologicko - resuscitačního oddělení. Získané informace byly následně analyzovány a kategorizovány. Sestry preventivně předchází každodenní zátěži tím, že pečují o své duševní zdraví a tráví svůj volný čas se svou rodinou a blízkými přáteli. Aktivní odpočinek pro sestry představují výlety, procházky, nebo sport. Pasivní odpočinek zahrnuje čtení, sledování filmů, hraní her, nakupování, sauna, dobré jídlo, péče o sebe sama, nebo vycestování do zahraničí. Některé sestry se snaží dbát na zdravý životní styl a přikládají mu důležitost. Psychickou pracovní zátěž pociťují nejčastěji při příjmu pacienta v souvislosti s vysokou zodpovědností, časovým tlakem a pracovním přetížením. Náročnost přisuzují také neustálému udržování pozornosti, nutnosti rychlého reagování, rozhodování, improvizování a při péči o neklidné pacienty. Emočně náročná je pro sestry především komunikace s rodinami pacientů a péče o dětské pacienty. Pracovní zátěži předcházejí dále tím, že využívají týmovou spolupráci, pozitivní naladění a humor na pracovišti. Sestry v našem výzkumném šetření vyjádřily celkovou spokojenost se svou prací, ale současně zmínily potřebu dalšího personálu do směn či finanční příspěvky na sportovní aktivity.
|
|
|
Kulturní kompetence sester v intenzivní ošetřovatelské péči
BALOUNOVÁ, Lucie
Cílem této diplomové práce, nesoucí název "Kulturní kompetence sester v intenzivní ošetřovatelské péči," je zmapovat úroveň kulturní kompetence v intenzivní ošetřovatelské péči. V návaznosti na tento cíl byly stanoveny dvě výzkumné otázky v následujícím znění: "Jaká je míra kulturních kompetencí u sester v intenzivní ošetřovatelské péči?" a "Které kulturní výzvy jsou přítomné u sester v intenzivní ošetřovatelské péči?" Teoretická část práce se zabývá charakteristikou multikulturního ošetřovatelství, definuje základní pojmy, které jsou s tímto tématem spojeny, dále popisuje několik ošetřovatelských modelů spojených s multikulturním ošetřovatelstvím, zabývá se komunikací a specifiky vybraných minorit. V oblasti intenzivní péče je věnována kapitola charakteristice intenzivní péče a specifikům komunikace s pacienty v intenzivní péči. Empirická část diplomové práce byla zpracována formou kvalitativního výzkumného šetření, za použití techniky polostrukturovaných rozhovorů, pomocí kterých byla získávána data. Podkladem pro vedení rozhovoru bylo celkem třicet dva otázek a několik podotázek. Úvod rozhovoru tvořily tři otázky pro získání identifikačních údajů informantů. Poté následovalo dvacet devět otázek s celkem třinácti podotázkami. Ty byly zaměřeny na péči o pacienty minoritních kultur, specifika transkulturního ošetřovatelství v intenzivní péči, vzdělávání sester v této oblasti a celkové zkušenosti sester s transkulturním ošetřovatelstvím. V případě potřeby byl rozhovor rozšířen doplňujícími otázkami. Celý rozhovor byl koncipován tak, aby dokázal poskytnout odpovědi na naše výzkumné otázky, které byly předem stanoveny, a zároveň co nejlépe zmapoval zkušenosti sester v intenzivní péči s péčí o pacienty minoritních kultur. Výzkumný soubor byl tvořen deseti všeobecnými sestrami, které v době výzkumu pracovaly na odděleních intenzivní péče, a to buď anesteziologicko-resuscitačních odděleních, jednotkách intenzivní péče či odděleních intermediární péče. Jednotlivé rozhovory byly následně zpracovány metodou otevřeného kódování, technikou barvení textu. Výsledky výzkumného šetření jsou pro lepší přehlednost rozčleněny a prezentovány ve čtyřech kategoriích a deseti podkategoriích. Tyto kategorie přehledně popisují zkušenosti a postoje sester. Výsledky práce poskytují celistvý pohled na transkulturní ošetřovatelství v intenzivní péči. Z výzkumného šetření vyplývá, že téma transkulturního ošetřovatelství se stává stále aktuálnějším a je třeba klást důraz nejen na vzdělávání sester v této oblasti, ale také výuku cizích jazyků, neboť právě jazyková bariéra pro sestry představuje jednu z největších překážek. Tato práce může sloužit jako vzdělávací materiál nejen pro studenty zdravotnických oborů, ale také pro sestry pracující v intenzivní péči. Samotné výsledky poukazují na nedostatky a problematické oblasti při poskytování kulturně kompetentní péče a mohou přispět k procesu zlepšení této skutečnosti.
|
|
|
Vybrané ošetřovatelské výkony v kontextu Evidence Based Nursing
KRATOCHVÍLOVÁ, Gabriela
Diplomová práce se zabývá problematikou vybraného ošetřovatelského výkonu v kontextu Evidence Based Nursing. Tímto vybraným výkonem je péče o centrální žilní vstup a periferně uložený centrální žilní vstup ve vztahu k výskytu a prevenci infekcí souvisejících s centrální linií. Jeden z cílů této práce je zmapovat a zanalyzovat informace o ošetřování centrálních vstupů. Dalšími cíli je stanovení, která péče o centrální vstupy je nejefektivnější ve vztahu k výskytu infekce a poskytnutí přehledu o intervencích, které jsou poskytované při péči o centrální linii, jež jsou zcela nezbytné a zásadní. Diplomová práce je členěna do několika kapitol, které jsou strukturovány na základě Evidence Based Nursing. V kapitole popisující současný stav je nastíněna problematika Evidence Based Nursing, invazivních vstupů a katétrové infekce. V diskuzi jsou prezentovány kapitoly zabývající se vzděláváním všeobecných sester ve vztahu ke kompetenci ošetřovat centrální linii, dále je mapována oblast infekce a její prevence, místo a způsob zavedení centrální linie, typ a vlastnosti centrálního katetru, analyzována technika převazů a krytí, dezinfekce, analyzována otázka proplachů a bezjehlových vstupů. Poslední kapitolou je mapována edukace, nácvik péče a vzdělávání v oblasti péče o centrální žilní vstupy. Zdroje byly vyhledávány z celého světa, ve vědeckých databázích. Na základě zpracování této diplomové práce bylo stanoveno několik doporučení pro praxi. Diplomová práce může být použita jako edukační materiál a být inspirací v otázkách různých postupů a vzdělávání v této problematice.
|
|
|
Role sestry v systému včasného vyhledávání kriticky nemocných
BOUŠOVÁ, Adéla
Diplomová práce je zaměřená na role sester v systému včasného vyhledávání kriticky nemocných na jednotkách intenzivní péče. Na systém včasného vyhledávání kriticky nemocných není v českém zdravotnictví stále kladen takový důraz, jaký by měl. Znalostí problematiky může dojít k zlepšení kvality zdravotní péče a snížení mortality kriticky nemocných pacientů, kteří se do život ohrožujícího stavu dostávají náhle, avšak se znalostí problematiky se život ohrožujícímu stavu mohlo předejít. Teoretická část diplomové práce se skládá z pěti kapitol a několika podkapitol. První kapitola se zaměřuje na kriticky nemocného, druhá kapitola na monitoraci kriticky nemocného, třetí kapitola na technické vybavení v intenzivní péči, čtvrtá kapitola na role sester v intenzivní péči a poslední kapitola se věnuje systému včasného vyhledávání kriticky nemocných. Pro diplomovou práci byly stanoveny tři cíle, a to zmapovat role sester, jak jsou sestry zapojené a zdali jsou vzdělávány v problematice včasného vyhledávání kriticky nemocných. Praktická část byla zpracována kvalitativním šetřením formou polostrukturovaných rozhovorů, které byly analyzovány formou "papír tužka" metodou otevřeného kódování. Praktická část byla rozčleněna do čtyř kategorií a ty následně do podkategorií. Pro přehlednost a jasnost byly kategorie a podkategorie vizualizovány do schémat. Na základě stanovených cílů diplomové práce, byly stanoveny tři výzkumné otázky. První výzkumná otázka se zabývala tím, jaké role zastupují sestry v systému včasného vyhledávání kriticky nemocných. Druhou výzkumnou otázkou bylo, jakým způsobem jsou sestry zapojené do systému včasného vyhledávání kriticky nemocných. Třetí výzkumná otázka se věnuje tomu, jak probíhá celoživotní vzdělávání sester v systému včasného vyhledávání kriticky nemocných. Stanovené cíle diplomové práce byly splněny.
|
|
|
Paliativní péče na jednotkách intenzivní a resuscitační péče
ZIMOVÁ, Eva
Diplomová práce se zabývá tématem paliativní péče na jednotkách intenzivní a resuscitační péče. Intenzivní péče má za cíl záchranu životů, naopak paliativní péče doprovází nemocné a zkvalitňuje jejich poslední chvíle. I když by se mohlo zdát, že tyto dva obory jsou vzdálené, není tomu tak. Oba se dotýkají smrti a pracují s lidmi, kteří balancují mezi životem a smrtí. V teoretické části jsou popsány jednotlivé obory, včetně jejich historie. Dále je kapitola věnována propojení těchto dvou oborů. Následující kapitoly se zabývají etickými aspekty paliativní péče poskytované na jednotkách intenzivní a resuscitační péče. Další kapitoly se zabývají umíráním a smrtí. Poslední z kapitol v teoretické části práce, jsou věnovány blízkým umírajících a zemřelých pacientů. Cílem práce bylo: Zmapovat povědomí zdravotnického personálu pracujícího v intenzivní a resuscitační péči, zjistit přístup zdravotnického personálu pracujícího v resuscitační a intenzivní péči k poskytování paliativní péče na jednotkách intenzivní a resuscitační péče, zjistit problémy a nedostatky ze strany zdravotnického personálu, v poskytování paliativní péče na jednotkách intenzivní a resuscitační péče a zjistit faktory, které působí a ovlivňují zdravotnický personál při poskytování paliativní péče na jednotkách intenzivní a resuscitační péče. Výzkumné šetření probíhalo na oddělení ARO jedné z jihočeských nemocnic. Na základě výsledků lze říci, že zdravotnický personál, pracující na ARO má výborné teoretické znalosti v oblasti paliativní péče. Pacientům se snaží poskytovat co nejlepší péči a dělají pro ně maximum. Vzhledem k velké specifičnosti oddělení, je mnohdy velmi náročné zajistit co nejlepší podmínky pro umírajícího pacienta a jeho blízké. I přes toto všechno byly shledány problémy, které se týkají nedostatečné a nevhodné komunikace, kterou podtrhuje i prostředí, kde je uskutečňována. Dalším nedostatkem byla absence psychologické podpory a péče pro zdravotníky, kteří jsou téměř neustále vystavováni stresu. Zaznamenána byla také naprostá absence nabídnutí podpory a péče o pozůstalé. Což je součástí a předpokladem poskytování kvalitní paliativní péče. Na základě rozhovorů můžeme říci, že na ARO pracují velmi vzdělaní pracovníci, kteří svou práci dělají s láskou a chtějí jí poskytovat co nejkvalitněji Bylo by však v tomto případě na místě, nabídnout zdravotnickým pracovníkům možnosti vzdělávání v oblasti paliativní péče a komunikace, kterých je dostatek. Výsledky této práce by mohly pomoci minimalizovat zjištěné problémy a mohly by sloužit jako podklad pro přednášky a semináře pro pracovníky na ARO.
|
|
|
Příjem polytraumatizovaného pacienta do nemocnice - příprava simulačních scénářů pro záchranáře a sestry
ŠEVČÍKOVÁ, Tereza
Nejčastější příčinou úmrtí dětí a mladistvých jsou traumata. Česká republika se umisťuje na jednom z předních míst v Evropě. U dětí dominují pády, dopravní nehody, kdy je dítě v pozici spolujezdce nebo kdy je dítě zastoupeno jako chodec či cyklista. Mezi další příčiny patří popáleniny, utonutí či udušení. Ošetření v prvních 20 minutách je pro další prognózu pacienta nejdůležitější. Proto je třeba postupovat při ošetřování rychle a poskytnout nejprve neodkladnou pomoc - což znamená zajistit dýchací cesty a oběh. Polytraumatizovaný pacient je považován jako osoba ve velmi závažném stavu, která potřebuje akutní pomoc záchranných složek. Při příjmu polytraumatizovaného pacienta do nemocnice je důležité, aby ošetřující tým si práci zorganizoval a poskytl pacientovi, co nejrychlejší a nejkvalitnější péči. Diplomová práce je zpracována teoretickou formou a je rozdělena na čtyři části. Vědecké informace byly získávány prostřednictvím studia odborné literatury. Jednalo se o literaturu českou i zahraniční a bylo využito jak monografických děl, tak vědeckých periodik. Ke zpracování postupů ošetřovatelské péče o děti s polytraumatem a rozšířenému získávání dat k diplomové práci velmi přispěly mé osobní zkušenosti z pozice všeobecné sestry na resuscitačním oddělení pro děti. Diplomová práce vytváří souhrn postupů u příjmu polytraumatizovaného pacienta a umožňuje lepší orientaci v poskytování ošetřovatelské péče u dětí. Zaměřuje se na odlišnosti v poskytování urgentní péče u dětí a vyzdvihuje priority při ošetřování pacientů v přednemocniční a nemocniční péči. Poukazuje také na střet nelékařských pracovníků s lékaři a schopnost spolupráce v poskytování péče v rámci ošetřujícího týmu. Diplomová práce podává informace o tématice příjmu polytraumatizovaného pacienta do nemocnice a je určena především nelékařským zdravotnickým pracovníkům, ale také odborné i laické veřejnosti.
|
|
|
Interpersonální vztahy a jejich projekce do kvality poskytování ošetřovatelské péče na jednotkách intenzivní péče
FÜRST, Zdeněk
Předkládaná práce se zaobírá interpersonálními vztahy a jejich projekcí do kvality poskytování ošetřovatelské péče na jednotkách intenzivní péče. Za tímto účelem byly stanoveny 3 cíle a následně definováno 8 hypotéz, které byly statisticky analyzovány. Zmiňovaných cílů bylo dosaženo prostřednictvím kvantitativního výzkumného šetření realizovaného technikou nestandardizovaného dotazníku (návratnost validních dotazníků: 56,5 %). Výzkumný soubor je tvořen záměrně vybranými 173 respondenty z řad nelékařských zdravotnických pracovníků. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že na pracovištích jednotek intenzivní péče se vyskytují převážně pozitivní interpersonální vztahy (61,3 %). S kolegy se mimo pracovní dobu setkává 87,3 % respondentů. Interpersonální problémy se vyskytují u 44,5 % respondentů, kdežto výskyt interpersonálních konfliktů byl zaznamenán u 59,5 % respondentů. Výskyt šikany byl registrován u 26,6 % respondentů. Nejvíce se respondenti během vykonávání profese setkávají zejména s hádáním a agresivitou (22,1 %), dále s urážkami a ponižováním (18,2 %) a taktéž s pomluvami (18,2 %). Kvalita ošetřovatelské péče byla definována na základě názorů respondentů a jejich schopnosti vzájemné spolupráce. Podíl zastoupení kvalitní a nekvalitní ošetřovatelské péče se neliší (p = 0,323). Zásadním zjištěním je výsledek, že kvalita ošetřovatelské péče s pozitivními a negativními vztahy se liší (p <0,001); negativní vztahy snižují kvalitu ošetřovatelské péče. Předkládanou problematiku považujeme za aktuální. Práce přináší náhled na danou problematiku a může být podkladem pro další výzkumné projekty. Prostřednictvím empirických dat zdůrazňuje význam regulace interpersonálních vztahů na jednotkách intenzivní péče a vybízí k realizaci intervencí, které budou tyto vztahy pozitivně ovlivňovat, což může mít žádoucí efekt na kvalitu ošetřovatelské péče.
|
host ::
RSS.