|
|
Měření a záznam počáteční magnetizační křivky a hysterezní křivky feromagnetických materiálů
Tran, Quoc Bao ; Vaněk, Jiří (oponent) ; Klvač, Ondřej (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá měřením křivky prvotní magnetizace a hysterezní křivky. Práce je rozdělena na dvě části, a to na teoretickou část a praktickou část. V teoretické části je popsán vznik magnetického pole v látkách, vybuzení magnetického pole elektrickým proudem nebo také vybuzení elektrického proudu změnou magnetického pole. Dále se v praktické části práce zaměřuje na návrh, konstrukce a testování zesilovače a na samotné měření a zobrazení hysterezní smyčky. V závěru je shrnuto, jakých výsledků bylo dosaženo
|
|
|
Metody popisu elektrických soustav a jejich řešení
Křižka, Jakub ; Němec, Zdeněk (oponent) ; Šeda, Miloš (vedoucí práce)
Úkolem bakalářské práce je rešeršní popis metod, které se používají pro výpočet hodnot obvodových veličin v elektrickém obvodu. Zpočátku se zabývá popisem jednotlivých prvků (zdrojů a součástek) používaných v elektrických obvodech, dále pak rozborem zákonů, které jsou základním stavebním kamenem pro výpočty veličin v elektrickém obvodu – Ohmův zákon a Kirchhoffovy zákony. Nedílnou součástí práce je také souhrn speciálních metod, jako metoda smyčkových proudů, metoda uzlových napětí atd. a jejich demonstrace na příkladech elektrických obvodů. Struktura práce je učebnicová a podává postupný souhrn informací v oblasti výpočtů elektrických obvodů.
|
|
|
Soustava řízených generátorů obdélníkových impulzů
Holeksa, David ; Mišurec, Jiří (oponent) ; Hanák, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá návrhem soustavy řízených generátorů obdélníkových impulzů, které budou zatíženy toroidními cívkami. Cílem práce je návrh tohoto zařízení, které bude řízeno mikrokontrolérem, který bude přivádět obdélníkové impulzy do jednotlivých cívek dle předem zadaných parametrů. Výsledný generátor bude schopen generovat proudové impulzy o amplitudě 0,1 až 1 A a době impulzu 1 až 10 ms.
|
|
|
Měření a záznam počáteční magnetizační křivky a hysterezní křivky feromagnetických materiálů
Tran, Quoc Bao ; Vaněk, Jiří (oponent) ; Klvač, Ondřej (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá měřením křivky prvotní magnetizace a hysterezní křivky. Práce je rozdělena na dvě části, a to na teoretickou část a praktickou část. V teoretické části je popsán vznik magnetického pole v látkách, vybuzení magnetického pole elektrickým proudem nebo také vybuzení elektrického proudu změnou magnetického pole. Dále se v praktické části práce zaměřuje na návrh, konstrukce a testování zesilovače a na samotné měření a zobrazení hysterezní smyčky. V závěru je shrnuto, jakých výsledků bylo dosaženo
|
|
|
Indukovatelné promotory a jejich využití pro buněčné manipulace kvasinek
Přibáňová, Gabriela ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Vopálenský, Václav (oponent)
Pro některé buněčné manipulace se dnes využívají promotory, které mohou být indukovány chemickými, nebo určitými fyzikálními faktory. Největší důraz je v této práci kladen na promotory indukovatelné světlem. Jsou dva přístupy, které nám umožňují aktivaci promotoru působením světla. První z nich využívá tzv. "caged molecules", chemických induktorů, jejichž regulační aktivita je "maskovaná" fotolabilní chránící skupinou. Druhý přístup zahrnuje optogenetické systémy, které mohou v buňkách regulovat transkripci. Tyto systémy jsou kódovány v DNA organismu, který tento systém nese, a jako jediný vnější regulační stimul potřebují světlo. Základní součástí optogenetických aparátů jsou fotoreceptory, které pro svou funkci potřebují kofaktor - chromofor. Fotoreceptory se řadí do několika funkčních skupin podle typu chromoforu a způsobu jejich fotoaktivace. Tato práce dává přehled o optogenetických systémech, využitých pro regulaci transkripce z hlediska využitého fotoreceptoru a mechanismu indukce. Stejně tak se zabývá využitím "caged molecules" pro regulaci transkripce. Dále jsou zde jmenovány případy využití těchto systémů v kvasinkách, modelového organismu využívaného ve vědě a pro biotechnologické účely. Na závěr diskutuji určitá omezení, které promotory indukovatelné světlem v některých případech...
|
|
|
Vliv skin efektu, proximity efektu a vzduchové mezery na ztráty ve vinutí VF tlumivek a transformátorů
Pitner, Tomáš ; Cipín, Radoslav (oponent) ; Martiš, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou výkonových ztrát ve vinutí vysokofrekvenčních tlumivek a transformátorů. Při jejím zpracování byl proveden detailní matematický a kvalitativní rozbor problematiky skin efektu, proximity efektu a rozptylového toku vzduchové mezery, doplněný o výsledky počítačových simulací metodou konečných prvků. Práce představuje analytické a numerické metody výpočtu výkonových ztrát ve vinutí tlumivek a transformátorů a popisuje vhodné měřicí metody, které jsou v práci dále použity. U vybraných geometrií tlumivek a transformátorů je proveden numerický výpočet střídavého odporu vinutí pomocí MKP a výsledky jsou srovnány s měřením na realizovaných prvcích. Jsou také srovnány jednotlivé geometrie vinutí mezi sebou.
|
|
| |
|
|
Elektronický RLC měřič
Dvořák, Radim ; Hanák, Pavel (oponent) ; Lattenberg, Ivo (vedoucí práce)
Práce se zabývá rozborem metod měření pasivních součástek R, L, C užívaných v elektronických obvodech. Práce obsahuje postup výběr metod následný návrh elektronického autonomního RLC měřiče za použití čipů ATMEL, napájeného z akumulátoru, který je schopen měřit primární vlastnosti těchto prvků.
|
|
|
Indukovatelné promotory a jejich využití pro buněčné manipulace kvasinek
Přibáňová, Gabriela ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Vopálenský, Václav (oponent)
Pro některé buněčné manipulace se dnes využívají promotory, které mohou být indukovány chemickými, nebo určitými fyzikálními faktory. Největší důraz je v této práci kladen na promotory indukovatelné světlem. Jsou dva přístupy, které nám umožňují aktivaci promotoru působením světla. První z nich využívá tzv. "caged molecules", chemických induktorů, jejichž regulační aktivita je "maskovaná" fotolabilní chránící skupinou. Druhý přístup zahrnuje optogenetické systémy, které mohou v buňkách regulovat transkripci. Tyto systémy jsou kódovány v DNA organismu, který tento systém nese, a jako jediný vnější regulační stimul potřebují světlo. Základní součástí optogenetických aparátů jsou fotoreceptory, které pro svou funkci potřebují kofaktor - chromofor. Fotoreceptory se řadí do několika funkčních skupin podle typu chromoforu a způsobu jejich fotoaktivace. Tato práce dává přehled o optogenetických systémech, využitých pro regulaci transkripce z hlediska využitého fotoreceptoru a mechanismu indukce. Stejně tak se zabývá využitím "caged molecules" pro regulaci transkripce. Dále jsou zde jmenovány případy využití těchto systémů v kvasinkách, modelového organismu využívaného ve vědě a pro biotechnologické účely. Na závěr diskutuji určitá omezení, které promotory indukovatelné světlem v některých případech...
|
|
|
Elektronický předřadník pro sodíkovou výbojku
Eliáš, Jaroslav ; Vorel, Pavel (oponent) ; Huták, Petr (vedoucí práce)
Cílem práce je seznámit se se způsobem řízení a regulace sodíkových výbojek. Tyto znalosti následně aplikovat do návrhu vlastního předřadníku. V úvodní části jsou popsány základní vlastnosti výbojových světelných zdrojů. Jejich chování bylo ověřeno měřením a poznatky byly uplatněny při vytváření schémat, převážně řídícího obvodu. Teoretický návrh je rozpracován po jednotlivých funkčních částech měniče.
|
host ::
RSS.