|
|
Rehabilitační ošetřovatelství u pacientů na oddělení následné péče.
VOJČOVÁ, Lucie
Bakalářská práce na téma Rehabilitační ošetřovatelství u pacientů na oddělení následné péče je rozdělena na dvě části. V teoretické části práce jsou stručně objasněny základní pojmy jako rehabilitace, ošetřovatelství a oddělení následné péče. Největší pozornost je věnována prvkům rehabilitačního ošetřování prováděných v rámci rehabilitačního ošetřovatelství. Jednotlivé prvky jsou podrobně popsány v samostatných kapitolách. Závěr teoretické části je zaměřen na oblast imobilizace a imobilizačního syndromu, což je oblast také neméně důležitá. Praktická část popisuje výzkumné šetření vedoucí k ověření stanovených hypotéz. K výzkumnému šetření byla použita kvantitativní metoda pomocí techniky dotazníků. Tento výzkum byl proveden se sestrami na oddělení následné péče v Nemocnici České Budějovice a.s., v Nemocnici Prachatice a. s. a Nemocnici Český Krumlov a. s., kde bylo rozdáno celkem 120 dotazníků, s celkovou návratností 83,3 %. K výslednému šetření bylo použito 100 dotazníků, které tvořily 100 %. Cílem této práce bylo zjistit, jaké prvky rehabilitačního ošetřování jsou v rámci rehabilitačního ošetřovatelství uplatňovány u pacientů na oddělení následné péče. Druhým cílem bylo zjistit znalosti sester v oblasti rehabilitačního ošetřovatelství. Ke stanoveným cílům byly vytvořeny hypotézy H1, H2 a H3. H1: Sestry na oddělení následné péče uplatňují u pacientů převážně prvky polohování byla potvrzena. Hypotéza H2: Sestry na oddělení následné péče u pacientů provádějí častěji nácvik sebeobsluhy a soběstačnosti než nácvik základních pohybových dovedností nebyla potvrzena. Hypotéza H3: Sestry mají znalosti v oblasti rehabilitačního ošetřovatelství byla potvrzena. Poznatky z práce budou předány managementu Nemocnice České Budějovice a.s., který je může využít jako podklad k přednášce pro sestry z oddělení následné péče. Součástí přednášky by byla vhodná i praktická ukázka jednotlivých prvků rehabilitačního ošetřování. Management Nemocnice České Budějovice a.s. tak podpoří zvýšení kvality poskytované péče pacientům na oddělení následné péče a také jistotu sester při poskytování péče v této oblasti.
|
|
|
Úloha sestry v prevenci imobilizačního syndromu po cévní mozkové příhodě na neurologickém oddělení
HOLUBCOVÁ, Eliška
Bakalářská práce na téma Úloha sestry v prevenci imobilizačního syndromu po cévní mozkové příhodě na neurologickém oddělení se zabývá problematikou ošetřovatelské péče a prevence imobilizačního syndromu u pacientů po cévní mozkové příhodě. Teoretická část práce je zaměřena na prevenci, léčbu a vyšetření, která pacient absolvuje po cévní mozkové příhodě, a na úlohu sestry při těchto výkonech. V práci je podrobně popsán rovněž imobilizační syndrom. V závěru teoretické části se autorka zabývá ošetřovatelskou péčí, která by se měla provádět jako prevence imobilizačního syndromu u pacienta po cévní mozkové příhodě. Jedna z kapitol je věnovaná hygienická péči, výživě, vyprazdňování, péči o kůži, psychickému stavu a komunikaci s pacientem po cévní mozkové příhodě. Praktická část bakalářské práce je zaměřena především na kvalitativní šetření prováděná přímo na oddělení. Cílem uvedeného šetření bylo zhodnocení úlohy sestry v péči o pacienta po cévní mozkové příhodě na neurologickém oddělení. V šetření byla stanovena následující výzkumná otázka: Jakou úlohu hraje sestra v prevenci imobilizačního syndromu u pacienta po cévní mozkové příhodě? Dále jsou uvedeny rozhovory se sestrami, které byly uskutečněny přímo na neurologickém oddělení a u stejných sester bylo rovněž provedeno skryté pozorování ošetřovatelské péče. Z výsledků šetření vyplývá, že sestra hraje hlavní úlohu v péči o pacienta po cévní mozkové příhodě. Na prvním místě jako poskytovatelka péče, dále jako komunikátorka a v menší míře i jako edukátorka. V práci najdeme také mapu ošetřovatelské péče, která popisuje správný postup při ošetřování dutiny ústní. Správně prováděnými ošetřovatelskými postupy může sestra výrazně ovlivnit průběh nemoci, a zabránit tak komplikacím, ke kterým patří zejména dehydratace, malnutrice a dekubity.
|
|
|
Rizika při ošetřování seniorů na oddělení následné péče Nemocnice České Budějovice a.s.
FALUŠIOVÁ, Helena
Abstrakt V práci je zkoumán průběh ošetřovatelské péče u seniorů se zaměřením na malnutrici, pády, imobilizační syndrom a rozvoj dekubitů. Pro kvantitativní část výzkumu byl zvolen cíl 1: Zjistit, zda sestry znají preventivní mechanizmy k předcházení rizikům při ošetřování seniorů a cíl 2: Zjistit, zda sestry dodržují preventivní mechanizmy k předcházení rizikům při ošetřování seniorů. Byly stanoveny tyto hypotézy: Hypotéza 1: Sestry znají preventivní opatření k předcházení rizikům při ošetřování seniorů a Hypotéza 2: Sestry dodržují preventivní opatření k předcházení rizikům při ošetřování seniorů. K potvrzení hypotéz byla použita metoda anonymního dotazníku pro sestry, která byla doplněna metodou zúčastněného pozorování sester při poskytování ošetřovatelské péče. Po vyhodnocení výsledků kvantitativní části výzkumného šetření jsme dospěli k závěru, že sestry sice znají preventivní opatření, ale ne vždy jsou dodržovány standardizované postupy. Domníváme se, že cíl 1 i cíl 2 byl splněn. Hypotéza 1 byla potvrzena. Hypotéza 2 nebyla potvrzena. Další částí práce bylo kvalitativní šetření, které bylo provedeno metodou rozhovorů se seniory. Pro kvalitativní část šetření byl zvolen cíl 3: Zjistit názor seniorů na možnosti, jak odvrátit některá rizika při jejich hospitalizaci. Byly stanoveny tyto výzkumné otázky: Otázka 1: Jak se dívají senioři na práci sester na oddělení následné péče při využívání možností, jak předejít malnutrici? Otázka 2: Jaký mají senioři názor na ošetřovatelskou péči zaměřenou na prevenci pádů při jejich hospitalizaci na oddělení následné péče? Otázka 3: Jaké mají senioři názory na ošetřovatelskou péči zaměřenou na prevenci imobilizačního syndromu a rozvoje dekubitů? Otázka 4: Jak sestry zvládají dle seniorů péči o jejich psychickou pohodu důležitou pro jejich rekonvalescenci? Cíl 3 byl splněn. Výzkumné šetření ukázalo, v jakých oblastech ošetřovatelské péče by senioři uvítali změny, kde a jak by sestry měly zlepšit svůj přístup. Práce měla pomoct najít slabá místa při poskytování ošetřovatelské péče seniorům, zmapovat, zda jsou sestry při své práci aktivní, mají lidský přístup a poskytují kvalitní péči. Domníváme se, že výsledky bakalářské práce mohou sloužit jako edukační materiál pro sestry, pracující nejen na lůžkách následné péče, ale také na odděleních akutních lůžek, poněvadž senioři se vyskytují ve všech klinických oborech. Aby sestry mohly rizikům při ošetřování seniorů účelně předcházet, musí hlavně o nich vědět a věnovat jim dostatečnou pozornost.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u pacientů uložených na lůžku Clinitron
PINCOVÁ, Dana
Funkčním principem vzdušného lůžka je "fluidizace". Technologická operace, při níž je vrstva zrnité látky udržována ve vzduchu vzestupným proudem plynu. Na suchém plovoucím polštáři se pacient vznáší jako ve stavu beztíže. Na tlakově exponovaných místech není váhou těla zhoršováno prokrvení a současně rovnoměrný proud suchého vzduchu brání maceraci, umožňuje odlehčení a rozložení váhy těla, čímž se snižuje riziko vzniku dekubitů. Dále zajišťuje čisté prostředí, vysušuje popálené plochy a tím brání rozvoji gramnegativní infekce. Zabudovaný termostat udržuje nastavenou teplotu lůžka, kterou je možné měnit podle potřeb pacienta. Výhody vzdušného lůžka, především terapeutické jsou nesporné, ale lůžko má i své nevýhody. I přes tyto nevýhody je platným pomocníkem ošetřovatelského personálu, který si již provoz bez těchto lůžek nedovede představit.
|
|
|
Prevence imobilizačního syndromu u pacienta s extenzí.
POSPÍŠILOVÁ, Eva
Abstrakt Stále modernější prostředky ve zdravotnictví umožňují řešit léčbu zlomenin především operací. Avšak ne každý pacient je k operaci indikován. I dnes se setkáváme na standardních ošetřovacích jednotkách i jednotkách intenzivní péče s pacientem s extenzí. Proto sestry musí vědět, jak pečovat o tohoto pacienta a jak předcházet imobilizačnímu syndromu, jež u pacienta s extenzí hrozí, a může mu přivodit řadu závažných komplikací. Cíli této bakalářské práce bylo zjistit negativní faktory ovlivňující vznik imobilizačního syndromu u pacienta s extenzí, porovnat odlišnosti v používání pomůcek k prevenci imobilizačního syndromu u pacienta s extenzí na standardní ošetřovatelské jednotce a jednotce intenzivní péče a zjistit, zda jsou pacienti s extenzí seznámeni s možností vzniku imobilizačního syndromu. Byly stanoveny čtyři hypotézy. V hypotéze 1 se předpokládalo, že nevhodně zvolené polohování ovlivňuje vznik imobilizačního syndromu. Tato hypotéza se potvrdila, nevhodně zvolené polohování se nejčastěji podílí na vzniku imobilizačního syndromu. V hypotéze 2 se předpokládalo, že nedostatečná hygienická péče ovlivňuje vznik imobilizačního syndromu. Tato hypotéza se taktéž potvrdila, nedostatečná hygienická péče ovlivňuje vznik imobilizačního syndromu. V hypotéze 3 se předpokládalo, že na jednotce intenzivní péče využívají modernější prostředky k péči o pacienta s extenzí než na standardní ošetřovací jednotce. Tato hypotéza se rovněž potvrdila, na jednotce intenzivní péče využívají modernější prostředky k péči o pacienta s extenzí než na standardní ošetřovatelské jednotce. V hypotéze 4 bylo předpokládáno, že pacienti s extenzí nemají informace o možnosti vzniku imobilizačního syndromu. Tato hypotéza byla vyvrácena, pacienti s extenzí jsou informováni o možnosti vzniku imobilizačního syndromu. Jako výzkumný vzorek byly osloveny sestry na standardních odděleních a jednotkách intenzivní péče Nemocnice České Budějovice, a.s., Fakultní Nemocnice Olomouc a Vojenské Nemocnice Olomouc. Sběr dat byl proveden metodou kvantitativního výzkumu pomocí anonymních dotazníků. Celkem bylo rozdáno 110 dotazníků, z nichž mohlo být použito ke konečnému vyhodnocení 68 dotazníků. Zbylé dotazníky bylo nutno z šetření vyřadit z důvodu nedostatečného vyplnění sestrami. Tato práce by mohla přispět k doplnění edukačního materiálu pro pacienty s extenzí a k rozšíření znalostí sester v oblasti péče o tohoto pacienta.
|
host ::
RSS.