|
|
Hyperkapnie a difuse plynů ve sněhové lavině (Změny funkčních parametrů jedinců v krizové situaci)
Mašek, Michal ; Bartůňková, Staša (vedoucí práce) ; Roubík, Karel (oponent) ; Rotman, Ivan (oponent)
Název: Hyperkapnie a difuse plynů ve sněhové lavině - (Změny funkčních parametrů jedinců v krizové situaci) Cíle práce: Cílem studie bylo kontinuální sledování kompenzačních mechanismů, zejména změn ventilačně-respiračních ukazatelů, v simulované sněhové lavině. Metoda: K získání dat byl použit experiment a nestandardizovaný dotazník. Výběr souboru byl vzhledem ke sledované problematice přísně selektivní. Výzkumu se účastnilo 22 probandů, ale po analýze dat bylo pro nesplnění požadovaných kritérií 11 osob vyřazeno. Soubor tedy tvořilo 11 zdravých mužů průměrného věku 25,3 let. Před vlastním experimentem byla pomocí osobního spirometru testována senzitivita na hyperkapnii a hypoxii (výdrž v apnoi) a dechová zdatnost (vitální kapacita plic s usilovným výdechem). Experimentální situaci představovalo jak dýchání do uzavřeného objemu (8 l), tak do vytvořené vzduchové kapsy ve sněhu (400 ml). Kontinuální záznamy oběhových funkcí (srdeční frekvence, krevní tlak) a ventilačně-respiračních parametrů (dechová frekvence, dechový objem, minutová ventilace, obsah O2 a CO2 ve vdechovaném a vydechovaném vzduchu, odpor při výdechu a saturace krve kyslíkem) byly snímány pacientským monitorem DATEX Ohmeda. Vzhledem k charakteru dat byla využita analýza rozptylu při opakovaném měření se dvěma faktory (dvoucestná...
|
|
|
Laická záchrana ve velehorách
VAVRDA, Lukáš
Práce zkoumá rizika pohybu ve vysokohorském prostředí a záchranu ve velehorách před poskytnutím profesionální pomoci. Shrnuje nejvýznamnější rizika a nejčastější úrazy ve velehorách, zkoumá připravenost a vybavenost laiků k poskytování neodkladné pomoci. Dále přináší návrhy ke zvýšení šance na přežití raněných ve velehorském prostředí prostřednictvím edukace lidí, pohybujících se ve velehorském prostředí, a tedy potenciálnímu zvýšení úspěšnosti záchranných činností, zahajovaných laiky. Cílem práce je prozkoumat rizika pobytu ve velehorách z hlediska záchrany a stabilizace postižených před zásahem odborné pomoci, který v důsledku náročného terénu či špatného počasí může trvat delší dobu, než po kterou by postižený přežil bez poskytnutí laické pomoci. Tohoto cíle bylo dosaženo kvalitativním výzkumem na vzorku šesti respondentů. Vědeckým přínosem je vypracování stručných záchranných karet, využitelných pro edukaci laiků tyto karty byly vytvořeny kvůli závěru, podle kterého mají laici, vyrážející do velehor, rezervy v záchranných technikách.
|
|
|
Hypotermie v praxi zdravotnického záchranáře
LOUŽENSKÁ, Petra
Bakalářská práce se zabývá tématem hypotermie v praxi zdravotnického záchranáře. Hypotermie neboli podchlazení je jednou z indikací výjezdu Zdravotnické záchranné služby. Problematika hypotermie je známa řadu let a v přednemocniční neodkladné péči je na ni kladen veliký důraz. Podchlazení je velice závažný stav, který je potřeba odborně a bez časové prodlevy řešit. S hypotermií se nejčastěji setkávají záchranáři, kteří pracují na Vodní záchranné službě. Jejich hlavním úkolem je takového člověka, co nejrychleji najít, přemístit na bezpečné místo a poskytnout mu odbornou pomoc. Poté postiženému pacientovi zajistit transport do zdravotnického zařízení prostřednictvím Zdravotnické záchranné služby. V teoretické části mé práce je uvedeno, co to vlastně hypotermie je, jsou zde vysvětleny související pojmy, popsány projevy hypotermie, je zde zmíněna prevence a léčba hypotermie. V další kapitole uvádím skupiny obyvatel, které jsou ohroženy hypotermií nejvíce. Poslední kapitola se zabývá integrovaným záchranným systémem. Výzkumná část bakalářské práce byla tvořena kvalitativní formou, technikou dotazníků. Dotazník obsahoval otevřené i uzavřené typy otázek. Dotazník obsahoval tři identifikační otázky, které se týkaly pohlaví respondentů, nejvyššího dosaženého vzdělání a délky praxe u Vodní záchranné služby. Další otázky byly zaměřeny na postupy a prostředky, které záchranáři používají. Takto získané informace byly dále zpracovány. Výzkumný soubor tvořili vybraní zdravotničtí záchranáři Vodních záchranných služeb z oblasti Jihočeského a Středočeského kraje a z kraje Vysočina. Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat metodické postupy, konkrétní činnosti a následnou péči poskytovanou zdravotnickými záchranáři Vodní záchranné služby, při záchraně člověka postiženého hypotermií. Teoretickou část bakalářské práce bude možné využít jako studijní materiál pro studenty oboru Zdravotnický záchranář, ale i pro ostatní zdravotnicky orientované obory, kde se studenti setkávají s hypotermií. Na základě výsledků výzkumné části bude sestaven metodický postup pro zdravotnické záchranáře Vodních záchranných služeb.
|
|
|
změny tělesné teploty u pacientů během operačního výkonu v celkové anestezii
BENEŠOVÁ, Monika
Předkládaná práce vypovídá v teoretické části o mechanizmu udržení tělesné teploty v optimálním rozmezí, dále rozděluje a hodnotí rozmezí tělesné teploty. Práce se dále zabývá způsoby měření tělesné teploty, jednotlivými metodami měření tělesné teploty a pomůckami, které jsou při měření tělesné teploty nezbytné. V další části práce je uvedena charakteristika anestezie, její rozdělení, způsoby podávání a prostředky které jsou při celkové anestezii využívány. Dále je popsáno, jak se sleduje tělesná teplota během celkové anestezie, jaké jsou negativní důsledky působení hypotermie, regulace tělesné teploty během celkové anestezie a prevence a léčba hypotermie. V druhé části jsou popsány cíle a hypotézy. Celkem bylo vytvořeno pět hypotéz. Ve třetí části je uvedena metodika sběru dat. Jedná se o výsledky ze strukturovaného pozorování změn tělesné teploty u pacientů v celkové anestezii během operačního výkonu. Ve čtvrté části jsou pomocí grafů a tabulek znázorněné výsledky měření tělesné teploty u pacientů v celkové anestezii a výsledky, které byly získány na základě odpovědí z dotazníku, který byl určen sestrám. V diskuzi jsou pak rozebrány jednotlivé hypotézy a jejich výsledky. Hypotéza H 1 byla potvrzena, hypotézu H 2 nelze vyvrátit, hypotéza H 3 nebyla potvrzena, hypotéza H 4 byla potvrzena a hypotéza H 5 byla potvrzena. Z výsledků lze vyvodit, že aktivním používáním pomůcek k udržení tělesné teploty ve fyziologickém rozmezí lze zabránit poklesu tělesné teploty. Z výsledků dotazníkového šetření vyplynulo, že anesteziologické sestry znají komplikace spojené s hypotermií a aktivně používají pomůcky k udržení tělesné teploty ve fyziologickém rozmezí. V závěru práce bylo shrnuto, zda byly splněny předpokládané cíle. Z výsledků práce, je možno říci, že používání pomůcek k udržení tělesné teploty u pacientů v celkové anestezii během operačního výkonu by mělo být standardem, stejně jako měření tělesné teploty během operačních výkonů v celkové anestezii.
|
|
|
Přednemocniční neodkladná péče podchlazeným osobám
HONZEJKOVÁ, Barbora
Podchlazení je stavem, kdy teplota tělesného jádra klesne pod 35 °C. Toto specifické trauma vyvolané nepříznivými okolními vlivy může vyústit ve vážné ohrožení života pacienta. Je třeba toto podchlazení rozpoznat a poskytnout pacientovi adekvátní péči. Cílem práce je zmapovat znalosti zdravotnických záchranářů Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje v oblasti podchlazení. Hypotéza byla stanovena jedna, H 1: Zdravotničtí záchranáři vědí, jak komplexně posoudit problematiku podchlazení. Pro praktickou část byl využit kvantitativní výzkum. Sběr dat probíhal pomocí dotazníků rozdaných na oblastních střediscích Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Výsledky byly vyhodnoceny a zpracovány do výsečových a sloupcových grafů. Respondenti byli přibližně stejně zastoupeni dle pohlaví, s různou délkou praxe. U otázek zaměřených na problematiku podchlazení bylo dosaženo stanovené hranice 75 % správných odpovědí pouze u čtyř z dvaceti znalostních otázek. Výsledky výzkumu ukazují, že zdravotničtí záchranáři nemají dostatečné znalosti o podchlazení. To může být zapříčiněno nedostatečným zpracováním v české literatuře. Problematika podchlazení by se měla více zařadit do výuky budoucích zdravotnických záchranářů. U již pracujících by mohlo proběhnout školení či seminář přibližující toto téma. Zdravotničtí záchranáři Jihočeského kraje nemají dostatečné znalosti v oblasti podchlazení. Hypotéza H 1 se nepotvrdila.
|
|
|
Technická a časová náročnost ošetřovatelské péče u různých metod chlazení při léčebné hypotermii z pohledu sestry
GALUŠKOVÁ, Soňa
ABSTRACT: Ve své práci jsem se věnovala léčebné hypotermii a s ní spojeným metodám chlazení. Zaměřila jsem se na jejich technickou a časovou náročnost s ohledem na dosažení požadované cílové tělesné teploty a s ohledem na náročnost ošetřovatelské péče. V první teoretické části je uveden krátký úvod do historie hypotermie a její první dochované písemné záznamy. Další kapitola je věnována současnému využití indukované hypotermie, oborům, ve kterých je indukovaná hypotermie využívaná a to jak formou lokální, tak formou celkové řízené hypotermie. Je zde popsána fyziologie a patofyziologie termoregulace člověka. Podrobněji je zpracováno rozdělení hypotermie a hypertermie. Hovoří se zde o projevech, příčinách a změnách v organizmu v průběhu změny tělesné teploty, o pozitivních i negativních účincích na organizmus. Další kapitola je věnována řízené hypotermii, její definici, pozitivním účinkům při léčbě, negativním účinkům na organizmus a vlastním metodám chlazení. Jsou zde podrobně popsány metody vnější, metody vnitřní a postup sestry při aplikaci těchto metod. Závěr teoretické části je shrnutí komplexní ošetřovatelské péče o pacienty s řízenou hypotermií. Cílem mé práce bylo zhodnocení využití léčebné hypotermie na pracovištích intensivní péče, zhodnocení časové a technické náročnosti metod chlazení při komplexní ošetřovatelské péči z pohledu zdravotní sestry a pokusit se najít optimální kombinaci metod chlazení k co nejrychlejšímu dosažení požadované teploty tělesného jádra a jejího udržení. Prvním předpokladem bylo, že využití léčebné hypotermie bude ovlivněno skladbou pacientů na odděleních. Druhou hypotézou bylo větší časová náročnost pro sestry při fyzikálních metodách chlazení a technicky náročnější metody při využití systému coolgard a mimotělního oběhu. K práci byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu, formou dotazníku. Dotazník obsahoval jak otázka otevřené s možností více odpovědí, tak otázky zavřené a jednu otázku polootevřenou. Osloveny byli sestry, bakalářky, diplomované sestry, sestry specialistky pracující na jednotkách intenzivní péče a resuscitačních odděleních čtyř různých nemocnic. Výzkum byl prováděn během roku 2009. Poslední část jsou výsledky mé práce, znázorněny v grafické podobě. Diskuse s literárními zdroji o využití a aplikaci léčebné hypotermie. Velká část je věnovaná praktické zkušenosti s metodami chlazení, porovnání s výsledky dotazníku. Uvedenou bakalářskou práci bude možno využít k zefektivnění komplexní ošetřovatelské péče u pacientů s léčebnou hypotermií a tím zvýšení komfortu pro pacienty na odděleních resuscitace a jednotkách intenzivní péče.
|
|
|
Termická poranění u dospělých osob
BĚTÁKOVÁ, Pavlína
Popáleniny jsou úrazem, který je právoplatně považován za jeden z nejtěžších úrazů v oblasti lidské traumatologie. Tento druh termického poranění již zmařil mnoho lidských životů a zanechal řadu psychických i fyzických následků. Zranění tohoto charakteru vyžadují nejkomplikovanější, nejdelší a tím pádem i nejnákladnější léčbu. Někteří popálení klienti jsou doživotně znetvořeni jizvami a postupně si začínají uvědomovat své sociální omezení. Zásadní úlohu v takovém případě sehrává dobré rodinné zázemí a současně i vnímavý postoj okolí, který má rozhodující vliv na kvalitu pacientova života. V důsledku tohoto poranění má většina osob tendenci izolovat se od společnosti a současně měnit i svůj hodnotový systém a životní styl. Z psychického hlediska bývají nejzávažnější případy, kdy působením termické noxy došlo k zasažení a zohyzdění tváře. Takto postižený člověk je frustrován pohledy cizích osob, u nichž jeho vzhled vzbuzuje jen pocit dvojího druhu- odpor nebo soucit. Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat úroveň znalostí popálených osob o preventivních opatřeních a o laické první pomoci při termických úrazech. Výzkumný soubor tvořili klienti Kliniky popáleninové medicíny v Královských Vinohradech, kteří byli v důsledku termického úrazu hospitalizováni nebo ambulantně ošetřeni v období od 1. 8. do 31. 10. 2007. Sběr dat byl proveden technikou anonymního dotazníku. Za tímto účelem jsem požádala o spolupráci personál Kliniky popáleninové medicíny, který se ochotně ujal funkce zprostředkovatele a dotazníky dále rozdával klientům starším osmnácti let s termickým úrazem. Z celkového počtu 150 dotazníků bylo klienty vyplněno a navráceno 95 dotazníků (63,34%), které byly použity pro zpracování výzkumné části bakalářské práce. Závěrečnou částí této práce bude zpracování návrhu informačního letáku, zabývajícího se primární prevencí a poskytováním laické první pomoci při termických úrazech, který příp. lze aplikovat v rámci určitých preventivních programů nebo v oblasti dalšího výzkumu.
|
host ::
RSS.