|
|
Zkušenosti se smrtí blízké osoby u pracovníků pomáhajících profesí v hospicové péči
DOMBROVSKÁ, Ester
Práce se zabývá zkušenostmi se smrtí blízké osoby u pracovníků pomáhajících profesí v hospicové péči. První část bakalářské práce je zaměřená na teoretické pojetí truchlení v obecné rovině. Vymezuje samotný pojem a proces truchlení, na které navazují projevy truchlení v rámci celkové komplexnosti člověka. Dále jsou popsány a komparovány pohledy odborníků na jednotlivé fáze truchlení. Závěr je věnován popisu nekomplikovanéhoa komplikovaného truchlení a rozdílem mezi nimi. Následující část rozšiřuje obecný pojem truchlení o osobní zkušenosti se smrtí blízké osoby pracovníků pomáhajících profesí v hospicové péči, kteří se ztrátou osoby se setkali ještě před výkonem této profese. Výzkumná část se zaměřuje především na jejich vyrovnávání se se ztrátou blízké osoby, zda je tato zkušenost ovlivnila pro volbu profese v hospicové péči a jak je toto úmrtí ovlivňuje při výkonu profese. Poslední část se věnuje zpracování ztráty a rizikům ztráty nezpracované.
|
|
|
Role sociálního pracovníka v multidisciplinárním hospicovém týmu
LIŠKOVÁ, Erika
Práce se zabývá postavením sociálního pracovníka v multidisciplinárním hospicovém týmu, popisuje, v čem je činnost sociálního pracovníka v hospici jedinečná a v čem se jeho práce prolíná s činnostmi ostatních členů multidisciplinárního hospicového týmu. Pro objasnění zadaného tématu je zprvu popsána paliativní a hospicová péče a jejich formy. Dále popisuje sociální práci v hospici, která se věnuje umírajícím, rodinným příslušníkům a pozůstalým, objasňuje, jaká je role sociálního pracovníka v hospici. Další část práce se zaměřuje na multidisciplinární spolupráci v hospici. Teoretické poznatky uvedené v této práci jsou doplněny konkrétním příkladem týmové spolupráce Domácího hospice sv. Markéty ve Strakonicích a rolí sociálního pracovníka v něm.
|
|
|
Role sociálního pracovníka v terénní hospicové péči
SVĚTLÍKOVÁ, Eliška
Ve své bakalářské práci se zaměřuji na roli sociálního pracovníka v terénní hospicové péči. V teoretické části práce se zabývám historickými poznatky, popisem hospicové péče a paliativní péčí včetně multidisciplinárního týmu. Věnuji se charakteristice sociálního pracovníka, jeho osobnostním předpokladům a kompetencím, zmiňuji se o supervizi a syndromu vyhoření, o kterých se v této problematice nelze nezmínit. Dále popisuji, jak vypadá sociální práce spojená s terénní hospicovou péčí. Do této oblasti spadá příjem do služby, doprovázení a následná péče o pozůstalé. V empirické části bakalářské práce se zabývám stanovením cíle a tří výzkumných otázek. Cílem je zjistit, jakou roli má sociální pracovník v terénní hospicové péči. K práci jsem využila kvalitativní strategii výzkumu. Ten byl proveden v letních měsících 2020 v Jihočeském kraji v šesti terénních hospicích. Ke zmapování a sběru potřebných informací jsem použila techniku polostrukturovaného rozhovoru. Pro vyhodnocení dat jsem zvolila metodu otevřeného kódování. Z výsledků jsem došla k závěru, že oslovené sociální pracovnice v terénní hospicové péči zastávají mnoho rolí. Mají na starosti agendu ohledně přijetí do péče včetně sociálního šetření v přirozeném prostředí nemocného. Podporují pečující rodinu a nemocného klienta, poskytují základní, odborné a psychosociální poradenství. Dále se zaměřují na informování uživatelů služby. Sociální pracovnice zastává následující role: administrativní pracovnice, koordinátorka, zprostředkovatelka, podporovatelka, kontrolorka a edukátorka.
|
|
|
Motivace pracovníků pomáhajících profesí k práci v Hospici sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích
PUDIVÍTROVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá motivací pracovníků pomáhajících profesí, zastoupených v hospici, k vykonávané práci. Teoretická část je rozdělena do tří kapitol. První kapitola popisuje motivaci a motivy. Druhá kapitola popisuje smysl života spolu s hodnotami, postoji a cíli. Třetí kapitola se zaměřuje na hospic a multidisciplinární tým. V praktické části se nachází jedna kapitola, která představuje výzkum. Ve čtvrté kapitole, a zároveň poslední, se snažím interpretovat informace, které jsem získala prostřednictvím strukturovaných rozhovorů s otevřenými otázkami s jednotlivými členy multidisciplinárního týmu. Soustřeďuji se na motivy, které vedly pracovníky v přímé péči k výběru práce v hospici. Dále zkoumám pohledy pracovníků na smysl života a případné změny postojů v osobním životě po zkušenosti práce v hospicovém zařízení.
|
|
|
Rodina jako součást domácí hospicové péče
IHNATKOVÁ, Martina
IHNATKOVÁ, M. Rodina jako součást domácí hospicové péče. České Budějovice 2020. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra etiky, psychologie a charitativní práce. Vedoucí práce doc. Jindřich Šrajer, Dr. Theol. Bakalářská práce se zabývá problematikou rodinných pečujících, kteří pečují o svého blízkého umírajícího v domácím prostředí. Zamýšlí se nad rodinou jako nad součástí domácí hospicové péče. Pomocí poznatků z odborné literatury a poznatků z praxe se moje práce snaží nastínit důležitost rodiny při péči o umírajícího člena. Práce je členěna do třech kapitol. V první části jsou popsány charakteristiky paliativní a hospicové péče se zaměřením na péči domácí, její dostupnost, financování a podporu státu. Kapitola se zaměřuje také na práci sociálního pracovníka v domácí hospicové péči a etické aspekty, které péče obnáší. Druhá kapitola pojednává o smrti a umírání a specifikuje umírání a smrt v domácím prostředí. Poslední kapitola se zaměřuje na rodinu, ve které je obecně popsán význam rodinné péče se specifiky, které obnáší včetně zátěže, která je na rodinu kladena.
|
|
|
Rozloučení se s umírajícím jako významný rituál v životě pozůstalých
JINDROVÁ, Renata
Bakalářská práce je teoretickou analýzou procesu rozloučení se s umírajícím / zemřelým a jeho vlivu na pozůstalé. V úvodu popisuje proces umírání a smrti z pohledu historie a z pohledu současnosti. V následující kapitole jsou popsány základní formy rozloučení, jak je můžeme chápat v kontextu smrti a umírání. Další kapitoly jsou věnovány jednotlivým formám paliativní péče a umírání v ústavní a v domácí péči. Následně pak práce pojednává o smrti samotné, jejím vlivu na pozůstalé a procesu truchlení. V závěrečné části jsou popsány možnosti sociální práce a poradenství jak pro umírající, tak i pro pozůstalé.
|
|
|
Práce sestry v oblasti hospicové péče
HERZOGOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce se zabývá hospicovou péčí a zaměřuje se na práci sestry v oblasti hospicové péče. Hospicová péče je komplexní forma zdravotní, psychologické a sociální péče, jež je poskytována všem pacientům, kteří trpí nevyléčitelným onemocněním či se nacházejí v terminálním stádiu nemoci. Hospicová péče úzce souvisí s péčí paliativní, která se primárně zaměřuje na zkvalitňování života pacientů a tišení bolesti. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat práci sestry v oblasti hospicové péče. Empirická část bakalářské práce byla zpracována pomocí kvalitativně výzkumného šetření. Pro techniku sběru dat byl zvolen polostrukturovaný rozhovor. Rozhovory byly vedeny se sestrami pracujícími v hospicových zařízeních po celé České republice. Z rozhovorů bylo zjištěno, že práce v hospicovém zařízení je pro sestry psychicky i fyzicky náročná, protože v hospicích chybí dostatek personálu k zajištění kvalitní péče a k obsazení služeb. Vyšlo najevo, že lékaři často delegují svoji práci na sestry. Nejčastěji delegovanou prací je vyřizování pozůstalosti pacienta, což není v kompetencích sestry. Většina sester pracujících v hospicovém zařízení věnuje veškeré své úsilí do práce a zapomíná tak na svůj osobní život. Převážná část sester by práci v hospicovém zařízení ostatním sestrám nedoporučila z důvodu finanční nespokojenosti a náročnosti této práce. Dosažené výsledky z kvalitativního výzkumného šetření mohou sloužit jako studijní podklad pro studenty Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity a dále mohou pomoci sestrám, které se rozhodují pro výběr povolání v hospicovém zařízení.
|
|
|
Stáří, stárnutí a umírání osob s mentálním postižením
KLUZÁKOVÁ, Kristýna
V mé bakalářské práci se zabývám problematikou paliativní péče a intelektového postižení. Cílem práce je zjistit, jaké zkušenosti mají pracovníci paliativní péče s lidmi s mentálním postižením a jakým způsobem k těmto klientům přistupují. Práce je strukturována do dvou částí a to na teoretickou a praktickou. V teoretické části práce v první kapitole se zabývám pojmy paliativní a hospicové péče, dále obsahuje vymezení pojmů jako je smrt, umírání či lidská důstojnost. V druhé kapitole popisuji mentální postižení a uvádím zde jeho klasifikaci. V poslední třetí kapitole teoretické části práce se věnuji problematice paliativní péče a intelektového postižení. Praktická část obsahuje stanovený cíl výzkumného šetření, metodologii výzkumné práce a výzkumné otázky. Byl zvolen kvalitativní výzkum a metoda sběru dat je polostrukturovaný rozhovor. Je zde také popsán výzkumný soubor. Následuje interpretace kvalitativních dat a jsou zodpovězeny výzkumné otázky. Výzkum poukazuje na malou zkušenost pracovníků paliativní péče s osobami s mentálním postižením a na přístup pracovníků hospice ke klientům s mentálním postižením, který je většinou kladný, ale vzhledem k jejich nedostatečné připravenosti na klienty s mentálním postižením, práce s těmito klienty problematická. Teoretická část práce může být využitelná studenty pedagogických či sociální oborů. Praktická část práce bude informovat o možnostech lidí s mentálním postižením, pro využití hospicové služby.
|
|
|
Problematika umírání a hospicové péče
GRILLOVÁ, Dagmar
Práce se zabývá problematikou umírání, smrti a péčí o lidi v poslední fázi života,o lidi umírající. První kapitola pojednává o vědě, která se zabývá všemi fenomény, které jsou se smrtí spojeny.Druhá kapitola představuje paliativní péči, která je hlavním pilířem péče hospicové a popisuje jednotlivá období, kterými člověk před smrtí prochází. Třetí a nejrozšířenější kapitola pojednává o hospicové péči.
|
|
| |
host ::
RSS.