|
|
Funkční a patologické změny žaludku hostitelů infikovaných různými druhy a genotypy žaludečních kryptosporidií
MARKOVÁ, Marie
Cílem této práce bylo sledovat a zaznamenat, jaký vliv má infekce žaludečními druhy rodu Cryptosporidium na vlastnosti žaludku svých hostitelů. Pro sérii experimentálních infekcí byl použit druh Cryptosporidium proliferans, jako experimentální zvířata byly použity tři typy modelových hostitelů - myši typu BALB/c, C57Bl6 a mastomyši (Mastomys coucha). Standardními parazitologickými, specificky barvicími a molekulárními metodami byly detekovány oocysty v trusu infikovaných zvířat a byl popsán průběh infekce a patogenita daného druhu Cryptosporidium. Skupiny zvířat zahrnující 1-3 kusy byly humánně zabíjeny v sedmidenních intervalech až do 70 dnů po infekci. Bylo zjištěno, že C. proliferans má u vybraných typů hostitelů přímý vliv na změnu pH, kdy dochází k jeho zvýšení ve vrcholu infekce a v závislosti na typu hostitele buďto k jeho zvyšování do konce experimentu, anebo v případě samovyléčení k jeho postupnému návratu na fyziologické hodnoty. Histologickými metodami byly v průběhu infekce zaznamenány patologické změny sliznice žaludku, kterými bylo její zesílení a zvýšená tvorba hlenu, dále přítomnost zánětlivých infiltrátů a intenzita infekce, a to v různém rozsahu napříč vybranými hostiteli a průběhem infekce. Zjistili jsme, že i v případě krátkodobé infekce u BALB/c a C57Bl6 myší dochází ke zvětšení i zesílení sliznice, přestože u těchto typů myší patologické změny nejsou tak rozsáhlé, jako v případě mastomyší, u nichž nedochází k samovyléčení.
|
|
|
Faktory ovlivňující excystaci žaludečních kryptosporidií hlodavců
SCHULZOVÁ, Tereza
Cílem této práce bylo zjistit, jaký vliv má tělesná teplota hostitele a pH prostředí na excystaci a zachování infekce schopnosti oocyst žaludečních kryptosporidií hlodav-ců. Dále byla prozkoumána infektivita nevyexcystovaných oocyst. Imunodeficitní SCID myši (Mus musculus) byly infikovány oocystami C. proliferans, následně byl odebírán jejich trus a byly prováděny jednotlivé experimenty. Byl zkoumán vliv teploty na excystaci, kdy byly oocysty vkládány do vodní lázně vytemperované na příslušnou teplotu (32-44 °C) a dále vliv pH, kdy byly oocysty vystaveny roztokům o různé hodnotě pH (2-7). Za pomoci průtokového cytometru byla následně prová-děna buněčná separace a zjištěné hodnoty byly zapisovány do tabulek. Nejvíce oo-cyst excystovalo při teplotě 40 °C a při pH 7. Dále byla provedena pitva nakažených myší, pro zjištění infekčnosti oocyst z různých částí trávicí soustavy. Všechny ode-brané vzorky oocyst byly infekční pro následného hostitele. Dále byly provedeny infekční experimenty, kdy bylo zjištěno, že nevyexcystované oocysty vystavené účinkům SAVA a laboratorní teploty si zachovávají svou infekce schopnost. Oproti tomu sporozoiti oocyst, které excystovaly, byly náchylní jak k SAVU, tak k laboratorní teplotě a schopnost infekce následného hostitele tak ztratily.
|
|
|
Hlodavci jako rezervoár hantavirů
KAMIŠ, Jan
Tato studie sledovala přítomnost hantavirů u volně žijících hlodavců a hmyzožravců z urbánních lokalit České republiky. Velké množství rezervoárových hostitelů hantavirů bylo vyšetřeno na přítomnost hantavirové RNA v různých tkáních a orgánech, za použití univerzálních a specifických primerů pro amplifikaci fragmentů velkého a malého segmentu hantavirové genomové RNA. Získané nukleotidové sekvence byly použity k rekonstrukci fylogenetických vztahů. Byly detekovány čtyři různé druhy hantavirů, včetně dvou (potenciálně) patogenních pro člověka. Dále byl byly pozorovány mezidruhové hostitelské spillover infekce a tkáňový tropismus specifický pro jednotlivé druhy hantavirů.
|
|
|
Laboratorní test disasortativního párování u hraboše polního - literární rešerše
BÍLKOVÁ, Pavlína
Petrásková P. (2019): Laboratorní test disasortativního párování u hraboše polního - literární rešerše [Laboratory test of disassortative pairing in the common vole - literature search. Bc. Thesis in Czech]-49 pp. , Faculty of Sciences, University of South Bohemia, České Budějovice, Czech Republic. Cílem práce je pomocí literární rešerše zmapovat současné znalosti o vlivu pachové preference na reprodukční úspěch u savců se zaměřením na hraboše. Jako asortativní párování je označována každá forma nenáhodného párování. Většinou je tím ale myšlena situace, při níž se častěji párují jedinci, kteří mají podobné fenotypy. Opakem je pak situace, kdy se častěji párují jedinci s odlišnými fenotypy. To je pak někdy označováno jako negativní assortativní nebo disasortativní párování. Tato studie se zabývá především párováním nenáhodným podle tělesných pachů. Ty jsou u živočichů spojené především s geny pro hlavní histokompatibilní komplex (MHC), který hraje klíčovou roli v imunitním systému. Produkty genů MHC, které se nacházejí v různých sekretech těla, spoluvytvářejí specifický pach každého jedince. V rešeršní části byly hledány odpovědi na následující otázky: Jak je vybírán partner k rozmnožování? Je častější asortativní nebo disasortativní párování? Jaké informace zprostředkovává tělesný pach? Jakými kanály je pachová informace vysílána a jakými přijímána? Jak je řešeno testování pachové preference v laboratorních podmínkách? V praktické části je představen plán vlastního experimentu, ve kterém bude hrát hlavní roli T-labyrint ke stanovení pachové preference. V laboratorních podmínkách budou mít hraboši na realizace celého procesu dostatek času.
|
|
|
Optimization of litter size in rodents
Cingelová, Alexandra ; Dušek, Adam (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Optimalizácia veľkosti vrhu môže byť definovaná ako úprava veľkosti vrhu podľa aktuálnych podmienok prostredia alebo kondície matky pre dosiahnutie kompromisu medzi maximálnym možným počtom potomkov vo vrhu a ich individuálnou fitness. Hlodavce sú ideálnym taxónom na zdokumentovanie tejto problematiky vďaka veľkej medzidruhovej variabilite v životných stratégiách naprieč celým radom. Variabilita vo veľkosti vrhu medzi jednotlivými druhmi hlodavcov bola behom evolúcie ovplyvnená nespočetnými ekologickými a sociálnymi faktormi. Medzi ne patrí geografické umiestnenie rozmnožujúcej sa populácie, rôzne životné a reprodukčné stratégie ako sú r-/K-stratégia, prítomnosť altriciálnych alebo prekociálnych mláďat, rôzne spôsoby života, prítomnosť vody v prostredí, miera predácie, schopnosť hibernácie a miera sociality druhu. Ovplyvnenie veľkosti vrhu začína ešte pred samotným oplodnením, napríklad výberom partnera, načasovaním reprodukcie, kondíciou, vekom a sociálnym postavením matky. Genetické faktory ovplyvňujúce veľkosť vrhu sú napríklad polymorfizmus MHC glykoproteínov a t-haplotyp. Redukcia veľkosti vrhu môže nastať pred počatím ovplyvnením miery ovulácie, behom implantácie hladinou pohlavných hormónov samice a vystaveniu stresorom, po implantácií selektívnym potratom, a po pôrode infanticídou,...
|
|
|
Adaptivní radiace rodu Rattus
Skalíková, Hana ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Mazoch, Vladimír (oponent)
nou skupinou hlodavců žijící v ihovýchodní Asii. Patří zde významní škůdci a rezervoáry zoonóz. Přesto se o řadě druhů ví jen velmi málo. Máme k této práci jsou shrnuty poznatky o všech 66 druzích rodu a o dalších 10 druzích rodů popsán výskyt a ekologie jednotlivých druhů a také vztah mezi ekologií a morfologií (velikostí těla a hlavy, délkou ocasu, velikostí tlapy a velikostí ucha). Bylo zjištěno, že velikost těla se liší ve morfologické znaky (délka ocasu, velikost tlapy a velikost ucha) závisí na velikosti těla. Součástí práce je také zmapování adaptivní radiace krys. V minulosti se rozdělily na několik é se dnes odlišují svým geografickým výskytem a svou ekologií. Práce se také zaměřuje na komenzální druhy. Jak se ukázalo, komenzální druhy vznikly v několika liniích. Komenzální způsob života tedy vznikl několikrát nezávisle na sobě. Úspěšnost komenzálníc druhů se také v různých skupinách liší. V diskuzi se zabývám otázkou, jaké faktory umožnily některým komenzálním druhům být o tolik úspěšnější než jiným. Klíčová slova:
|
|
| |
|
|
Adaptivní radiace rodu Rattus
Skalíková, Hana ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Mazoch, Vladimír (oponent)
nou skupinou hlodavců žijící v ihovýchodní Asii. Patří zde významní škůdci a rezervoáry zoonóz. Přesto se o řadě druhů ví jen velmi málo. Máme k této práci jsou shrnuty poznatky o všech 66 druzích rodu a o dalších 10 druzích rodů popsán výskyt a ekologie jednotlivých druhů a také vztah mezi ekologií a morfologií (velikostí těla a hlavy, délkou ocasu, velikostí tlapy a velikostí ucha). Bylo zjištěno, že velikost těla se liší ve morfologické znaky (délka ocasu, velikost tlapy a velikost ucha) závisí na velikosti těla. Součástí práce je také zmapování adaptivní radiace krys. V minulosti se rozdělily na několik é se dnes odlišují svým geografickým výskytem a svou ekologií. Práce se také zaměřuje na komenzální druhy. Jak se ukázalo, komenzální druhy vznikly v několika liniích. Komenzální způsob života tedy vznikl několikrát nezávisle na sobě. Úspěšnost komenzálníc druhů se také v různých skupinách liší. V diskuzi se zabývám otázkou, jaké faktory umožnily některým komenzálním druhům být o tolik úspěšnější než jiným. Klíčová slova:
|
|
|
Vliv synantropie na vertikální aktivitu v exploračních testech: srovnání 12 populací rodu Acomys
Štolhoferová, Iveta ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent)
Cílem této práce bylo zjistit, zda se mezi sebou liší synantropní a nesynantropní populace bodlinatých myší (Acomys spp.). Řada indicií nasvědčuje tomu, že některé populace druhu Acomys cahirinus žijí v Egyptě synantropně již od doby faraónů, tedy nejméně po dobu 3 500 let. V takovém případě se dá očekávat, že se u těchto populací vyvinula určitá přizpůsobení synantropnímu způsobu života. Z tohoto důvodu jsem testovala dvanáct populací bodlinatých myší ve dvou experimentálních uspořádáních typu open field test - vertical test (tedy test vertikální aktivity) a hole board test. Ve vertical testu měly bodlinaté myši možnost zkoumat prostředí též ve vertikálním směru, a to díky mřížce umožňující šplhat. Lidská obydlí představují prostředí s novým predačním tlakem ze stran nových predátorů, ale zároveň také prostředí s novými úkryty před těmito predátory, a to například na místech ve výšce nad zemí. Očekávala jsem tedy, že synantropní populace A. cahirinus budou (1) explorovat méně na zemi a (2) trávit více času na mřížce než nesynantropní populace. Výsledky podpořily první hypotézu - v obou experimentálních uspořádáních byly synantropní populace na zemi méně explorativní než nesynantropní populace. Druhá hypotéza ovšem podpořena nebyla - všechny populace ukázaly přibližně stejný zájem o mřížku a...
|
|
|
Využití pokusných zvířat v ČR
MRÁZKOVÁ, Lucie
Pokusy na zvířatech se poslední dobu zdají být velmi aktuálním tématem. Tato diplomová práce je zaměřena na využití pokusných zvířat, zejména hlodavců, v České republice a to za posledních deset let. Je zde též kladen důraz na právní stránku ochrany zvířat a dodržování principů tří "R". V rámci této práce byla zpracována data z dostupných zdrojů o počtu pokusných zvířat využívaných v České republice. Dále bylo provedeno dotazníkové šetření vědeckých institucí užívajících modelové organismy v rámci výzkumu. Z dostupných zdrojů bylo zjištěno, že počty pokusných zvířat se v letech 2006-2015 nějak extrémně nemění (cca 230 000) a v jejich využití nedochází ani k větším výkyvům. To samé lze konstatovat o využití hlodavců jako biomodelů (cca 120 000). Dále bylo zjištěno, že nejčastěji využívaným modelem je myš laboratorní (Mus musculus var. alba). V dotazníkovém šetření myš laboratorní označilo 66,7 % respondentů jako nejčastěji využívané zvíře a z celkového počtu dotazovaný se 60 % domnívá, že se počty pokusných zvířat snižují.
|
host ::
RSS.