|
| |
|
|
Vliv migrace na věkovou strukturu obyvatelstva města Mladá Boleslav ve 2. polovině 19. století
Králová, Daniela ; Velková, Alice (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce je zjistit, zda měla migrace vliv na věkovou strukturu obyvatelstva v Mladé Boleslavi ve 2. polovině 19. století. V práci jsou využita data získaná z matrik oddaných týkající se Mladé Boleslavi ve zkoumaném období. Práce je rozdělena na dvě části; v úvodních kapitolách je zařazen vývoj Mladé Boleslavi, zdroje dat a metody použité při jejich zpracování a základní teorie k dané problematice, druhá část obsahuje analytické kapitoly zaměřené na analýzu struktury podle věku a pohlaví, geografickou mobilitu, analýzu povolání a sezónnost sňatečnosti. Data byla zpracována pomocí programu Microsoft Excel, všechny mapové přílohy v této práci byly vytvořeny v geografickém softwaru ArcGIS. Klíčová slova: Mladá Boleslav, sňatečnost, historická demografie, migrace, věková struktura
|
|
|
Vývoj obyvatelstva v politickém okrese Kutná Hora v letech 1880-1910
Nováková, Iveta ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Velková, Alice (oponent)
Vývoj obyvatelstva v politickém okrese Kutná Hora v letech 1880-1910 Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá analýzou populačního vývoje v politickém okrese Kutná Hora v letech 1880-1910. Politický okres Kutná Hora se členil na dva soudní okresy - Kutná Hora a Uhlířské Janovice. Kutnohorsko patřilo k oblastem Čech, kde se změny právě probíhající demografické revoluce prosazovaly poměrně brzy a bylo tomu díky okresnímu městu, ve kterém se vyskytovalo více pracovních příležitostí v průmyslu a ve službách. Soudní okres Uhlířské Janovice patřil spíše k zemědělsky zaměřeným oblastem, v obcích vesnického charakteru se objevovala řemeslná výroba, ale tradici měla i sklářská výroba. Klíčová slova: populační vývoj, struktura populace, historická demografie, politický okres Kutná Hora, porodnost, úmrtnost, sňatečnost, přírůstek obyvatelstva
|
|
|
Struktury obyvatelstva města Rakovník na počátku 20. století
Rešová, Kateřina ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Velková, Alice (oponent)
Struktury obyvatelstva města Rakovník na počátku 20. století Abstrakt Cílem této práce je analýza a popis struktur obyvatelstva, rodin a domácností středočeského města Rakovníka na počátku 20. století. Celá práce je založena na datech z let 1910 a 1921 získaných excerpcí ze sčítacích archů uložených ve Státním okresním archivu v Rakovníku. Práce je rozdělena do 10 kapitol a věnuje se demografickým, sociálním, etnickým a ekonomickým charakteristikám obyvatelstva tohoto města. Analyzováno je rovněž místo narození osob a detailněji je studována také struktura rodin a domácností. Výsledky ukazují, jak velký vliv měla na obyvatele města 1. světová válka. Mezi analyzovanými roky došlo ke změně pohlavně-věkové struktury. Rovněž došlo k zestárnutí populace města, k nárůstu podílu ovdovělých osob či ke změnám v oblasti náboženského vyznání. Klíčová slova: obyvatelstvo, rodiny, domácnosti, historická demografie, Rakovník
|
|
|
Sociální a demografický vývoj na panství Blatná v 17.-19. století
Večerníková, Lucie ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Woitschová, Klára (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá sociálním a demografickým vývojem na blatenském panství v 17.-19. století Během téměř třísetletého období sleduje jednotlivé demografické ukazatele, jimiž jsou především natalita, sňatečnost, mortalita, neopomíjí ale i detailnější problémy (nemanželské děti, vícečetné porody, příčiny úmrtí, velikost jednotlivých vsí…). Kromě informací získaných z matričních knih autorka čerpá i z dalších zdrojů, jakými jsou např. soupisy poddaných či sčítací operáty, jež umožňují zkoumat sociální postavení obyvatel tohoto jihočeského panství, především pak jejich zaměstnání, nebo aktuální počet poddaných. Závěrečnou část představuje soupis všech příjmí a příjmení, která se v daném období na panství Blatná vyskytla. Klíčová slova natalita, sňatečnost, mortalita, příčina úmrtí, příjmí-příjmení, Blatná, demografie
|
|
|
Demografický vývoj obce Lesonice (okres Třebíč) v 18.-19. století
Urbánková, Miluše ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Woitschová, Klára (oponent)
Tato bakalářská práce popisuje demografický vývoj obce Lesonice v okrese Třebíč na jihozápadní Moravě v letech 1701-1900. Vychází přitom z údajů excerpovaných z křestních, oddacích a úmrtních matrik římskokatolické farnosti Babice. První kapitoly pojednávají o pramenech a literatuře, dále o historii obce Lesonice a farnosti Babice. V dalších kapitolách následuje rozbor sňatečnosti, porodnosti a úmrtnosti, který zahrnuje mimo jiné sňatkovou migraci, délku trvání manželství, strategii při výběru partnerů, produktivitu manželství, volbu křestních jmen, problematiku nemanželských dětí, období zvýšené mortality a příčiny úmrtí.
|
|
|
Chrudimský kraj v polovině 17. století - demografická a sociální struktura
Kačerová, Eva ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Závodský, Prokop (oponent)
Cílem předkládané práce je podat ucelený obraz o demografické struktuře obyvatelstva Chrudimského kraje po skončení třicetileté války tak jak jsou zachyceny v Soupisu poddaných podle víry z roku 1651. U jednotlivých zapsaných osob bylo uvedeno jméno, povolání či vztah k hlavě domácnosti, věk a náboženské vyznání. Na území Chrudimského kraje Soupis zachytil 46 626 osob. Na většině panství byly systematicky zaznamenávány pouze osoby starší 11 či 12 let. Údaje o věku byly zaokrouhlovány. Jedním z hlavních cílů je odhadnout početnost chybějící dětské složky populace. Základním předpokladem odhadu počtu dětí mladších 12 let byla úvaha, že stejně staré ženy (muži) v různých oblastech mají v průměru stejný nebo alespoň podobný počet dětí v jednotlivých věkových skupinách. Matematické modely odstraňující zaokrouhlování údajů o věku spočívají ve formalizaci úvah, kterak asi lidé mohli tehdy svůj věk zaokrouhlovat. Jednou z možností je předpoklad, že čím blíže bylo jejich skutečné stáří k nějakému oblíbenému věku (násobky 10, 5, sudá čísla), tím spíše svůj věk zaokrouhlovali na tyto oblíbené hodnoty. Další možnost představuje předpoklad rovnoměrné tendence k zaokrouhlování v rámci vymezeného intervalu. Poslední možností je nalezení deformačních konstant, které by převedly známou nezaokrouhlovanou věkovou...
|
|
|
Testamentární praxe v Jihlavě v letech 1578-1624. (Testamenty jako prameny pro dějiny rodinných struktur, historickou demografii a sociotopografii)
Jirková, Pavla ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent) ; Sulitková, Ludmila (oponent)
Objekt výzkumu - raně novověký měšťanský testament - je v disertační práci nahlížen z pozice dějin rodinných struktur, historické demografie a sociotopografie. Vzorek 968 jihlavských testamentů z období 1578-1624 je podroben statistické analýze. Z hlediska metodologického jsou dále povaze tohoto výzkumu blízké mikrohistorické a prosopografické přístupy. Specifické téma bylo komparováno se závěry především anglické literatury. Výsledky výzkumu byly zhodnoceny z hlediska ročních součtů testamentů jako možných ukazatelů hlavních tendencí mortality a byly naznačeny možné souvislosti mezi počtem dětí zmíněných v testamentech a dědickým systémem konkrétního regionu. Ve spojitosti s četnými svatebními smlouvami testátorů bylo dále studováno fungování sňatkového trhu a délka trvání manželství. Mezi další otázky diskutované v disertační práci patří například rodinná a domácnostní postavení, postižení lidé, genderová studia a mezigenerační majetkový transfer. Konečně v rámci sociotopografického studia byly domy vybraných testátorů lokalizovány v rámci ulic či předměstí.
|
|
|
Rodinné strategie sedláků ve vsi Vítkov 1700-1850
ČERNÝ, Václav
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou uplatňování rodinných strategií v selských rodinách ve vsi Vítkov v letech 1700-1850. Práce je založena na analýze evidenčních a pojišťovacích pramenů, zejména matričních a gruntovních knih, urbářů a soupisů poddaných. Metodologicky práce vychází z prolnutí historické demografie s mikrohistorií a genealogií. Hlavním předmětem výzkumu se staly převody selských gruntů a při nich uplatňovaná dědická praxe. V sekundární rovině se práce zaměřila na studium vstupu členů selských rodin do manželství, výběr životního partnera a sňatkové migrace. Rovněž byly nastíněny možnosti uplatnění těch členů selských rodin, kteří neměli nárok na převzetí otcovského gruntu. Podařilo se také doložit, jak odlišné i podobné mohly být rodinné strategie ve dvou různých od sebe nepříliš vzdálených částech jižních Čech. Zásadní přínos práce představuje potvrzení prospěšnosti propojení historické demografie a genealogie při studiu dějin českého venkova, včetně možností využití vybraných genealogických programů.
|
host ::
RSS.