|
|
Kultura bezpečí zdravotnického zařízení a bezpečnost pacienta
ŠTĚRBOVÁ, Denisa
Problematika kvality poskytované péče je v oblasti zdravotnictví tématem, kterému je věnováno neustále více pozornosti. V této oblasti je, a zřejmě i bude, neustále co zdokonalovat. Bezpečnost pacientů ve zdravotnických zařízeních je ovlivněna tzv. kulturou bezpečí. Výzkum byl proveden celkem v šesti zdravotnických zařízeních Jihočeského kraje z původně plánovaných sedmi. Zde mi nebyla poskytnuta data, zřejmě z důvodu dlouhodobé pracovní neschopnosti respondenta. Výzkum jsem zaměřila právě na oblast kvality poskytované péče a bezpečnost pacienta. V této problematice byla záměrně využita metoda smíšeného výzkumu (kvalitativně-kvantitativní). Cílem bylo zmapovat nejčastější příčiny vzniku nežádoucích událostí a na základě nich potom navrhnout možná opatření jako prevenci jejich vzniku. Pro tyto účely bylo stanoveno celkem pět výzkumných otázek. Výsledky byly zpracovány do tabulek, přičemž některé byly doplněny i grafickým znázorněním. V kapitole "diskuze" potom byly výsledky porovnány a podrobněji rozebrány.
|
|
|
Připravenost lůžkových zdravotnických zařízení Jihočeského kraje a jejich zdravotnického personálu na řešení mimořádných událostí
RYTÍŘOVÁ, Zuzana
V teoretické části své diplomové práce jsem se zaměřila zejména na roli zdravotnictví v rámci krizového managementu. V jednotlivých kapitolách jsem se snažila poskytnout jednoduchý a ucelený přehled o roli zdravotnictví v integrovaném záchranném systému, věnovala jsem se také funkci ministerstva zdravotnictví, hierarchii a posloupnosti zdravotnictví při řešení mimořádných událostí, platné legislativě a koncepci krizové připravenosti ve zdravotnictví. V části diplomové práce jsem zmínila rovněž důležitost ověřování odborné a praktické připravenosti složek integrovaného záchranného systému prováděním cvičení a popisu jejich jednotlivých druhů. Nemohla jsem samozřejmě vynechat krizové plánování a stručný popis vybraných typů plánů využívaných při mimořádných událostech. Cílem mé práce bylo zmapovat připravenost lůžkových zdravotnických zařízení Jihočeského kraje na možný vznik mimořádných událostí v rámci zařízení či mimo něj a informovanost zdravotnického personálu o možných rizicích a o případném řešení mimořádné události v rámci zařízení. Také jsem chtěla zjistit, zda všechna zdravotnická zařízení mají své oddělení krizového řízení a mají zpracován a aktualizován evakuační plán, plán krizové připravenosti a další dokumenty týkající se dané problematiky. Také jsem se zabývala otázkou, zda ve zdravotnických zařízeních Jihočeského kraje probíhá praktický nácvik krizové připravenosti. Zvolenou metodou v praktické části mé diplomové práce je kvantitativní výzkum. Technika tohoto výzkumu spočívá v dotazníkovém šetření s uzavřenými, polouzavřenými a otevřenými otázkami. Dotazník určený pro zdravotnický personál obsahuje 23 otázek. První tři otázky jsou zaměřeny na charakteristiku respondentů, zbývajících dvacet otázek má za úkol zjistit povědomí o problematice krizové připravenosti. Za každou správnou odpověď na vědomostní otázku získá respondent jeden bod. Tato část dotazníku je sepsána jako multiple-choice test a lze z něho získat 43 bodů. Otázky byly tvořeny pomocí vnitřních krizových plánů, které jsou platné v Nemocnici České Budějovice. Dotazník určený pro zdravotnická zařízení jsem po předchozí dohodě převzala od Mgr. Jolany Němečkové, která ve své diplomové práci zjišťovala krizovou připravenost zdravotnických zařízení Jihomoravského kraje. Rovněž způsob analýzy dotazníků jsem ponechala, aby bylo možné provést následné porovnání výsledků v Jihomoravském a Jihočeském kraji. Dotazník obsahuje 28 otázek. Za dichotomické otázky bylo možné získat jeden bod, za otázky výběrové body dva. Maximální počet činil 22 bodů. Z výsledků dotazníkového šetření pro zdravotnický personál je patrné, že připravenost zdravotnického personálu Nemocnice České Budějovice je na velmi dobré úrovni. Průměr získaných bodů činil 37 ze 43, což odpovídalo klasifikaci 2. Při hodnocení vztahu mezi připraveností a nejvyšším dosaženým vzděláním nebo připraveností a délkou praxe byla potvrzena pozitivní korelace. To znamená, že čím vyšší bylo dosaženo vzdělání a čím delší byla praxe, tím lepší byla znalost dané problematiky. Výsledky z dotazníkového šetření určeného pro vedení lůžkových zdravotnických zařízení již tak pozitivně nedopadly. Průměr získaných bodů činil 12,3, což odpovídá téměř klasifikaci 4 neboli špatné připravenosti. Ve srovnání se zdravotnickými zařízeními Jihomoravského kraje je tato připravenost v Jihočeském kraji o stupeň horší. Pro účely diplomové práce jsem si stanovila čtyři hypotézy, které byly po následném statistickém vyhodnocení potvrzeny či vyvráceny. Hypotézy číslo 1 a 2 nebylo možné potvrdit. Hypotézy číslo 3 a 4 byly potvrzeny.
|
|
|
Akviziční proces nestátního zdravotnického zařízení Clinicum a.s.
Nejepsová, Lucie ; Smrčka, Luboš (vedoucí práce) ; Schönfeld, Jaroslav (oponent)
Tato bakalářská práce se primárně zaměřuje na analýzu jednotlivých kroků akvizičního procesu s ohledem na obor zdravotnictví. V teoretické části jsou čtenáři seznámeni s důvody a předpoklady vedoucí ke kvalitní akvizici i s obecným modelem akvizičního projektu. V dalších částích jsou analyzovány specifika ve zdravotnictví včetně vztahů se zdravotními pojišťovnami, které hrají nezanedbatelnou roli v tomto sektoru. Praktická část pak uplatňuje získané poznatky a aplikuje je na reálnou akvizici společnosti Clinicum, a.s. vlastnící nestátní zdravotnické zařízení.
|
|
|
Příkazy,zákazy,omezení ve zdravotnických zařízeních
KODETOVÁ, Věra
Příkazy, zákazy, omezení ve zdravotnických zařízeních. Zvyšování kvality péče o pacienty je cílem každého zdravotnického zařízení. Jedním z indikátorů kvality je spokojenost pacientů s lékařskou a ošetřovatelskou péčí. Pacienti mají svá práva, ale i povinnosti. K těmto povinnostem mimo jiné patří i dodržování některých příkazů, zákazů a omezení, které s sebou návštěva zdravotnického zařízení přináší. Jedná se převážně o dodržování léčebného řádu, léčebných pokynů doporučených lékařem, ale i další omezení související s provozem zdravotnického zařízení. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jak pacienti k těmto příkazům, zákazům a omezením přistupují, jak je vnímají a nakolik je dodržují a porovnat množství příkazů, zákazů a omezení v ambulantní a lůžkové části zdravotnického zařízení. Informace jsme získávali pomocí dotazníkového šetření v Nemocnici s poliklinikou Praha {--} Italská. Toto zdravotnické zařízení má 2 lůžkové stanice a 31 odborných ambulancí. Výzkumného šetření se zúčastnilo celkem 188 respondentů, z toho 102 bylo ambulantních a 86 hospitalizovaných pacientů. Bylo stanoveno pět hypotéz. První hypotéza, ve které jsme předpokládali, že většina pacientů vnímá příkazy, zákazy a omezení jako zátěž, se nepotvrdila. Druhá hypotéza, která předpokládala, že ženy zatěžují zákazy, příkazy a omezení osobního rázu více než muže, se potvrdila. Třetí hypotéza se také potvrdila, neboť v ambulantní části zdravotnického zařízení dodržují ženy více příkazy, zákazy a omezení než muži. V lůžkové části zdravotnického zařízení nedodržují ženy více příkazy, zákazy a omezení než muži, proto se čtvrtá hypotéza nepotvrdila. Náš předpoklad, že se na lůžkovém oddělení zdravotnického zařízení pacienti více setkávají s příkazy, zákazy a omezením než na ambulantním oddělení, se nesplnil, pátá hypotéza nebyla potvrzena. K tématu diplomové práce byla autorka motivována tím, že se jako sestra denně setkává s různými typy pacientů, kteří reagují rozdílným způsobem na příkazy, zákazy a omezení v tomto zdravotnickém zařízení. Výsledky výzkumného šetření nás vedly k sestavení edukační hodiny pro sestry a informační brožury pro pacienty, navštěvující zdravotnické zařízení. Dostatečné množství informací je základem a předpokladem k pochopení a dodržování příkazů, zákazů a omezení.
|
host ::
RSS.