|
|
Srovnání znalostí z teorie elektromagnetického pole u laiků a odborníků v rámci civilní nouzové připravenosti
VESELÁ, Barbora
Diplomová práce "Srovnání znalostí z teorie elektromagnetického pole u laiků a odborníků v rámci civilní nouzové připravenosti" si kladla tři cíle: 1. Vytvoření struktury základů elektromagnetického pole pro odborníky. 2. Dosáhnout srovnání znalostí u odborníků a laiků. 3. Statistické zpracování výsledků. Autorka si stanovila tyto hypotézy: H1. Teoretické rozdělení znalostí u vybraného vzorku laické veřejnosti bude vykazovat normální rozdělení. H2. Teoretické rozdělení znalostí u vybraného vzorku odborné veřejnosti nebude vykazovat normální rozdělení. H3. Srovnání znalostí u obor vzorků povede k přijetí alternativní hypotézy. Práce se opírala o poznatky z teorie kurikulárního procesu. Na základě této teorie byla vytvořena nejen struktura elektromagnetického pole, ale také dotazník. Zásadním krokem bylo srovnání znalostí z dané problematiky pro ochranu obyvatelstva u odborníků a laiků. Tato problematika nebyla dosud detailně zkoumána a nedošlo ani k porovnání znalostí laiků a odborníků ve zkoumané oblasti fyziky. Myšlenka vyšla z možnosti vzniku mimořádné události, kdy se může obyvatelstvo setkat s elektromagnetickým polem a bude tedy potřebovat příslušné teoretické znalosti. Cílem práce bylo statistické vyhodnocení aplikovaných dotazníků. K ověření byly aplikovány metody neparametrického a parametrického testování. U teoretického rozdělení znalostí u odborníků se předpokládala existence Poissonova rozdělení, naopak teoretické rozdělení laické veřejnosti by mělo vykazovat normální rozdělení. Také se porovnával rozdíl mezi znalostmi laiků a odborníků. Pomocí statistického šetření byly hypotézy přijaty a potvrzeny, cíle práce splněny.
|
|
|
Zmapování znalostí laické veřejnosti o předlékařské první pomoci
VÁCHOVÁ, Petra
Diplomová práce se zabývá problematikou znalostí poskytování první pomoci u laické veřejnosti. Její teoretická část je zaměřena na základní aspekty problematiky první pomoci. V praktické části jsou přehledně zpracovány výsledky provedeného výzkumu, které jsou následně komentovány a hodnoceny v diskuzi. Výzkumný soubor byl tvořen osobami v produktivním věku. Pro získání dat byl použit kvantitativní výzkum, realizovaný metodou dotazování, prostřednictvím techniky dotazníku. Na základě jeho vyhodnocení byly potvrzeny či vyvráceny předem stanovené hypotézy. Tyto hypotézy byly statisticky ověřeny. Z výzkumu vyplývá, že úroveň znalostí laické veřejnosti není dostatečná.
|
|
|
Hodnota a postoj ošetřovatelství pro veřejnost.
MAŇHALOVÁ, Jana
Teoretická východiska Přestože počátky ošetřovatelství sahají hluboko do naší historie, je relativně mladým oborem. V průběhu lidských dějin bylo ošetřovatelství ovlivňováno mnoha faktory, které měnily hodnoty a postoje veřejnosti k problematice a poskytování co nejefektivnější ošetřovatelské péče. Zaměřuje se na aktivní vyhledávání a uspokojování biologických, psychických, sociálních a spirituálních potřeb nemocného a zdravého člověka v péči o jeho zdraví. Hlavní představitelkou ošetřovatelství je Florence Nightingalová, která ovlivnila zdravotní péči po celém světě. Je považována za zakladatelku moderního ošetřovatelství, protože ho povýšila na profesi, která je stejně plnohodnotná jako profese lékaře. Cíle práce Pro zpracování diplomové práce byly stanoveny 3 cíle: 1) Zjistit názory a představy laické a odborné veřejnosti na ošetřovatelství. 2) Zjistit názory laické a odborné veřejnosti, co je pro ni v ošetřovatelství nejdůležitější a nejefektivnější. 3) Zjistit co laická a odborná veřejnost očekává, že ošetřovatelství může poskytnout moderní společnosti a jak může přispět k jejímu rozvoji. Použité metody Výzkumné šetření diplomové práce probíhalo kvantitativní metodou pomocí dotazování formou dotazníků. Technika sběru dat byla snowball. Na základě prvotního předvýzkumu byly stanoveny dvě formy dotazníkového šetření, pro odbornou a laickou veřejnost. Odbornou veřejnost zastupovaly sestry pracující v primární péči, domácí péči a v nemocnici a jiných zdravotnických zařízeních. Laickou veřejnost zastupovaly osoby, které navštěvují praktického lékaře, využívají služeb domácí péče, hospitalizovaní pacienti a ostatní laická veřejnost. Výsledky Výsledky práce napomohly objasnit smýšlení veřejnosti a jejich vztah k ošetřovatelství. Mohou být použity jako podkladový materiál pro výuku ošetřovatelských předmětů nebo jako příspěvek na odborné semináře, kurzy a konference, zabývající se touto problematikou. Odpovědi na hypotézy jsou podrobně zpracovány ve výzkumné části diplomové práce. Na základě statisticky zpracovaných dat byly hypotézy vyhodnoceny takto: H1: Ošetřovatelství laická veřejnost vnímá spíše jako profesi zaměřenou na mateřskou péči, než jako profesionální obor. H1 byla potvrzena. H2: Vnímání sestry jako představitelky ošetřovatelství muži z laické veřejnosti se liší od vnímání sestry jako představitelky ošetřovatelství ženami z laické veřejnost. H2 byla potvrzena. H3: Odborná veřejnost vnímá svoji profesi jako poslání, na rozdíl od laické veřejnosti, která ji vnímá spíše jako rutinní záležitost ze strany sester. H3 byla potvrzena.H4: Odborná veřejnost vnímá postoj laické veřejnosti k ošetřovatelství pozitivněji, než ho vnímá laická veřejnost. H4 nebyla potvrzena. H5: Přednosti sester vnímá laická veřejnost více než jejich nedostatky. H5 nebyla potvrzena. H6: Hodnota ošetřovatelství pro veřejnost je závislá na tom, jak odborná veřejnost vyjadřuje spokojenost s ošetřovatelskou péčí poskytovanou svými kolegyněmi. H6 byla potvrzena. H7: Vzdělání je zásadní hodnotou ošetřovatelství pro veřejnost více z pohledu odborné veřejnosti, než z pohledu laické veřejnosti. H7 nebyla potvrzena. H8: Možnosti přispění ošetřovatelství pro moderní společnost z pohledu odborné veřejnosti jsou vyšší, než z pohledu laické veřejnosti. H8 nebyla potvrzena. H9: Pohled na hodnotu ošetřovatelství pro laickou veřejnost je přímo závislý na mediálně představovaném obrazu ošetřovatelství. H9 byla potvrzena. Závěr Přínosem práce je zveřejnění výsledků o názorech a představách dnešní moderní společnosti k ošetřovatelství a poukázání na problematiku tématu a nalezení slabých míst.
|
|
|
Srovnání znalostí složek IZS u laické a odborné veřejnosti
VINCÍK, Miroslav
Pro splnění vytýčených cílů diplomové práce bylo zapotřebí provést strukturální analýzu integrovaného záchranného systému. Na základě této analýzy bylo poté provedeno statistické šetření za použití metod deskriptivní a matematické statistiky. Statistické šetření vychází z výsledků provedeného dotazníkového šetření mezi dvěma skupinami respondentů z řad laické a odborné veřejnosti. Ti byli vybíráni jako reprezentativní vzorek občanů okresu Strakonice, který byl v samostatné kapitole blíže představen. U laické veřejnosti byla posléze ověřována přítomnost normálního rozdělení znalostí, u odborné veřejnosti naopak přítomnost rozdělení Poissonova. Poté byl porovnán rozdíl úrovně znalostí mezi oběma skupinami respondentů. K dosažení stanovených cílů práce byly stanoveny 3 hypotézy: H1. Empirické rozdělení znalosti laické veřejnosti lze na úrovni matematické statistiky nahradit normálním rozdělením. H2. Empirické rozdělení znalostí odborné veřejnosti je vzhledem k vyšší úrovni znalostí normálnímu rozdělení vzdálenější. H3. Mezi znalostmi obou skupin respondentů je statisticky významný rozdíl. Všechny 3 hypotézy se podařilo ověřit a přijmout, a to s pozitivním výsledkem potvrzující stanovené znění hypotéz. V rámci ?Diskuze? je uveden rozbor získaných výsledků a potvrzení stanovených hypotéz H1, H2 a H3 společně s navrženými opatřeními, která by vedla ke zvýšení znalostí složek IZS u obou skupin respondentů.
|
|
|
Terénní péče porodních asistentek z pohledu laické veřejnosti
DUŠKOVÁ, Marcela
Vzhledem k zdravotnickému systému v České republice se do povědomí veřejnosti vryla potřeba lékařské péče v těhotenství, a to i v případě, že probíhá fyziologicky. Teoretická část práce se zabývá porodní asistencí ve vztahu ke komunitní péči. Obecná teoretická část shrnuje úlohy a kompetence porodních asistentek, formy vzdělávání kvalifikačního a celoživotního. Další část se zabývá konkrétními postupy při poskytování péče terénní porodní asistentkou dle platných standardů vydaných ČKPA. Pro výzkumnou část bakalářské práce byla vybrána forma kvantitativního výzkumu, metoda dotazníku. Dotazník se skládal z 28 otázek a byl zpracován v měsíci dubnu 2009. Souborem šetření byla široká laická veřejnost bez omezení věku, pohlaví a místa bydliště. Osloveno bylo celkem 150 respondentů, ve výzkumu použito celkem 126 úplných navrácených dotazníků. Hlavními cíly práce bylo zjistit názory veřejnosti na práci terénních porodních asistentek a její potřebnost, dále zjistit u laické veřejnosti znalost kompetencí porodních asistentek a povědomí o rozsahu služeb porodní asistentky, které hradí zdravotní pojišťovny. Všechny cíle byly splněny. Pomocí výzkumu byly ověřovány následující hypotézy: Hypotéza 1: Těhotné ženy dávají přednost péči lékaře {--} gynekologa před péčí porodní asistentky . Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza 2: Ženy o péči porodní asistentky v terénu v období po porodu zájem nejeví. Tato hypotéza byla vyvrácena. Hypotéza 3: Ženy očekávají od porodní asistentky především kvalitní prenatální kurzy. Tato hypotéza byla rovněž vyvrácena. Hypotéza 4: Muži nepovažují péči terénní porodní asistentky pro ženy za přínosnou. Tato hypotéza nebyla potvrzena. Hypotéza 5: U žen, které nemají lékařskou péči v místě bydliště je potřeba terénní péče porodní asistentky vyšší než u žen jež lékařskou péči v místě bydliště mají. Tato hypotéza nemohla být potvrzena ani vyvrácena z důvodu neadekvátního poměru respondentů v souborech šetření. Hypotéza 6: Veřejnost nezná skutečné kompetence porodních asistentek. Tato hypotéza se potvrdila. Hypotéza 7: Veřejnost neví o rozsahu hrazení návštěvní péče porodní asistentkou zdravotními pojišťovnami. Tato hypotéza se rovněž potvrdila. Tato práce, ač má informativní charakter, se pokusila zmapovat názory a vědomosti veřejnosti na terénní porodní asistenci a pomáhá nastínit její nejasnosti v této oblasti. Může být podkladem pro osvětu laické veřejnosti, případně posloužit jako odrazový můstek dalšího výzkumu.
|
host ::
RSS.