|
|
Hodnocení struktury bylinného patra lesních porostů založených na bývalé zemědělské půdě v okolí Huslenek
Kretová, Hana
Tato práce se zabývá vývojem fytocenóz ve smrkových porostech v různém věku založených na zemědělských půdách v okolí obce Huslenky. Kromě toho byl zde sledován vývoj půdního prostředí v těchto porostech. Jedním z cílů bylo pokusit se vytvořit sukcesní řadu pro vývoj fytocenóz na zalesněné zemědělské půdě. Terénní průzkum se skládal z fytocenologického snímkování v 19 různě starých porostech. Bylo zhotoveno celkem 55 snímků. Pro pedologické průzkumy bylo vykopáno 7 zákopků a z nich byly odebrány vzorky půdy z horizontů Ah a B. Průběžné výsledky analýz se konfrontují s typologickou mapou a je hodnoceno, zda se skutečně dá typologicky vylišovat plochy na vybraných lokalitách. Výsledky jsou rozděleny na tři části. V botanických výstupech je soubor dat členěn na 4 skupiny dle jejich vzájemné podobnosti. Pedologické výstupy hodnotí pH a hodnotu nasycení sorpčního komplexu. Vyhodnocují se také ekologické nároky rostlin. V diskuzi je pak rozveden a komentován průběh a výsledky práce, popřípadě příčiny a následky jevů vyskytujících se typicky v obdobných porostech smrku.
|
|
| |
|
|
Zhodnocení biotopů s výskytem kriticky ohroženého druhu Gentianella praecox subsp. bohemica na Chvalšinsku a Českokrumlovsku
KOŠKOVÁ, Irena
Tato diplomová práce měla zhodnotit biotopy s výskytem Gentianella praecox subsp. bohemica na Chvalšinsku a Českokrumlovsku. Oblast zahrnuje osm lokalit výskytu taxonu. V literární části byl podán přehled o biologii a ekologii druhu. Tato část byla také doplněna informacemi o příčinách ohrožení a ochraně taxonu. Zvláštní kapitola byla věnována záchrannému programu. V metodické části byl charakterizován sledovaný areál s jednotlivými lokalitami. Dále tato část obsahovala postup vytváření a vyhodnocení fytocenologických snímků. Kapitolu doplnily informace o počtu vykvetlých exemplářů, které u druhu Gentianella praecox subsp. bohemica prezentují stav populací na jednotlivých stanovištích. Pomocí statistického vyhodnocení fytocenologických snímků byl mimo jiné prokázán posun v druhovém složení i pokryvnosti, a to nejvíce u všech lokalit na Svatém Kříži (Chvalšiny). Ukazatelem změny na těchto stanovištích byl také nárůst v pokryvnosti mezičtějších druhů Plantago lanceolata, Achillea millefolium, a Lotus corniculatus. Počty vykvetlých exemplářů Gentianella praecox subsp. bohemica vykazovaly vysokou meziroční fluktuaci.
|
|
|
Monitoring rozšíření borytu barvířského (Isatis tinctoria L.) v NPR Děvín - Kotel - Soutěska (CHKO Pálava)
Páleníková, Michaela
Monitoring rozšíření borytu barvířského (Isatis tinctoria L.) v NPR Děvín-Kotel-Soutěska (CHKO Pálava). Tato práce se zabývá mapováním výskytu borytu barvířského (Isatis tinctoria L.) v Národní přírodní rezervaci Děvín-Kotel-Soutěska (dále jen NPR) a jeho výskytem na dalších lokalitách v Jihomoravském kraji. V práci je důkladně popsán průběh a výstupy mapování. Provedeným výzkumem byly vytvořeny mapy výskytu borytu barvířského v Jihomoravském kraji, podrobněji v NPR. Tento monitoring byl mimo jiné důležitý z hlediska posouzení invazibility borytu. V NPR byly vytvořeny pokusné plochy, na kterých byl sledován po dva roky vliv borytu na okolní vegetaci. Výsledky této práce budou sloužit jako podkladový materiál pro Správu CHKO Pálava a pro AOPK ČR Brno. Klíčová slova: floristické mapování, fytocenologický snímek, rostlinné invaze, jižní Morava, Pálavské vrchy.
|
|
|
Monitoring invazních a nepůvodních rostlin v povodí řeky Ostravice
Zlá, Kristýna
Od pozdimu 2013 do podzimu 2014 bylo v rámci monitoringu invazních rostlin v povodí řeky Ostravice zapsáno celkem 24 fytocenologických snímků na šesti monitorovacích plochách. Pro porovnání výskytu invazních druhů rostlin na jednotlivých úsecích toku i pro srovnání rozšíření invazních druhů rostlin v bezprostředním okolí řeky oproti a okolní zastavěné a zemědělské krajině, byly mé vlastní fytocenologické snímky doplněny o další data z České národní fytocenologické databáze. V celkovém souboru analyzovaných dat (211 fytocenologických snímků) jsem zaznamenala 63 nepůvodních druhů, z nichž je 23 invazních. Nejčastějšími invazními druhy vyskytujícími se na březích a náplavech řeky Ostravice byly netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), křídlatky (Reynoutria spp.) a zlatobýl kanadský (Solidago canadensis). Na počet invazních druhů měla největší vliv nadmořská výška. S klesající nadmořskou výškou stoupal počet invazních rostlin. Regulace toku a zástavbové oblasti mají rozněž pozitivní vliv na rozšíření invazních druhů. Frekvence výskytu jednotlivých invazních druhů se lišily v datových souborech z pobřežních porostů a z porostů v blízkém okolí.
|
|
|
Péče o květnaté trávníky s důrazem na zvýšení estetické kvality
Pilušová, Barbora
Diplomová práce "Péče o květnaté trávníky s důrazem na zvýšení estetické kvality" se zabývá problematikou použití květnatých trávníků v zahradní a krajinářské tvorbě, se zaměřením na jejich vizuální působení v kompozici. Literární část práce se věnuje použití květnatých trávníků od historie až po současnost a zároveň hodnotí jejich funkce, vlastnosti a estetické působení. Součástí literární rešerše je také kapitola, zabývající se udržovací péčí druhově pestrých porostů. Hlavním cílem práce je ale její teoretická část, která má na základě fytocenologických snímků zhodnotit pokryvnost, početnost a proměnlivost jednotlivých rostlinných společenstev v modelovém objektu Podzámecké zahrady v Kroměříži v pravidelných časových intervalech v průběhu celého roku. Výsledky terénního šetření jsou rozděleny do čtyř kapitol, v rámci kterých je hodnoceno druhové složení čtyř luk, jejich dynamika a estetické působení. V závěru práce jsou výsledky zpracované pomocí tabulek a grafů.
|
|
| |
|
| |
|
|
VLIV LAND USE NA VYTĚŽENÉ PÍSKOVNY V OBLASTI VESELÍ NAD LUŽNICÍ
NOVÁK, Ondřej
Pískovny, které vznikaly od 50. let minulého století na Třeboňsku především v blízkém okolí řeky Lužnice, dnes tvoří významný prvek Třeboňské pánve. Tématem mé diplomové práce je vliv land use na vytěžené pískovny v oblasti Veselí nad Lužnicí. Terénní sledování bylo realizováno v období od začátku června do konce srpna roku 2008. Prováděl jsem mapování land use daného území podle mapovacího klíče. Zaznamenával jsem jednotlivé plochy {--} zemědělské, lesní, vodní, plochy zastavěné a další do mapových snímků. Celková rozloha mapovaného území byla 989 hektarů. Největší část zaujímaly lesní porosty a dále plochy polních kultur. Vodní plochy s hlavním prvkem mapovaného území, soustavou pískoven, tvořily 23 % celkové rozlohy. Na břehy všech pískoven byly dále umisťovány fytocenologické snímky, které zachycovaly litorální vegetaci i prostředí, v němž se tato vegetace nachází, a míru ovlivnění vegetace člověkem. Celkem jsem umístil na této soustavě 74 fytocenologických snímků. Na nich jsem evidoval 125 rostlinných druhů, z nichž bylo 104 bylin a 21 dřevin. Na sledovaných pískovnách jsem zaznamenal 41 nitrofilních, 52 mokřadních, 16 ruderálních a 2 silně ohrožené druhy. Na Veselské soustavě pískoven bylo provedeno 20 odběrů vody. Nejvíce zásobená živinami byla pískovna Horusice I, nejméně pískovna Horusice.
|
|
|
Zhodnocení stavu litorální vegetace nádrží po těžbě štěrkopísku veselské soustavy
NOVÁK, Ondřej
Pískovny, které vznikaly především v okolí řeky Lužnice a v jejím blízkém okolí od 50. let na Třeboňsku, dnes tvoří významný prvek Třeboňské pánve. Tématem mé bakalářské práce je zhodnocení stavu litorální vegetace nádrží po těžbě štěrkopísku veselské soustavy. Terénní sledování bylo prováděno v období od začátku července do poloviny září roku 2006 na veselské soustavě pískoven, která se skládá z pěti oddělených štěrkopískových jezer. Na březích všech pískoven byly umisťovány fytocenologické snímky, které zachycovaly litorální vegetaci a prostředí, v němž se tato vegetace nachází a míru ovlivnění vegetace člověkem. Celkem jsem umístil na této soustavě 74 fytocenologických snímků. Na těchto snímcích jsem evidoval 137 rostlinných druhů, z nichž bylo 115 bylin a 22 dřevin. Dále jsem na nich nalezl dva silně ohrožené druhy - bazanovec kytkokvětý (Lysimachia thyrsiflora) a plavuňku zaplavovanou (Lycopodiella inundata). Na sledovaných pískovnách jsem zaznamenal 51 mokřadních druhů a 20 ruderálních druhů.
|
host ::
RSS.