|
|
Komentovaný překlad - Vegetarische Ernährung
Vacková, Dominika ; Kloudová, Věra (vedoucí práce) ; Vavroušová, Petra (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl vypracovat překlad originálu německého textu do češtiny a doplnit ho odborným komentářem. Překládaným textem je populárně naučný článek zveřejněný v roce 2011 v německém vědeckém časopise Spiegel der Forschung 28 (č. 1). Článek se zabývá vegetariánskou a veganskou stravou ve světě a především v Německu a snaží se přiblížit tento druh stravování širšímu publiku. V rámci odborného komentáře je nejprve provedena překladatelská analýza originálu, ve které jsou zahrnuty vnětextové a vnitrotextové faktory vycházející z teorie Christiane Nordové. Na základě překladatelské analýzy se tato práce zabývá překladatelskou metodou a při překladu vzniklými problémy a jejich řešením. Celá práce je uzavřena kapitolou o překladatelských posunech. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Stravovací návyky dětí s nadváhou/ obezitou a s normální tělesnou hmotností
ŠIMKOVÁ, Simona
Cílem bakalářské práce na téma "Stravovací návyky dětí s nadváhou/ obezitou a s normální tělesnou hmotností" bylo zjistit, jak děti s nadváhou/ obezitou a děti s normální hmotností dodržují doporučené principy zdravého stravování. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy zdravé výživy pro děti. Dále obsahuje informace o jednotlivých složkách výživy, o potřebě energie a živin v různých obdobích dětského vývoje a o stravování během dne. Zaměřuje se také na problematiku dětské obezity, krátce jsou popsány i poruchy příjmu potravy. Praktická část je zaměřena na zmapování stravovacích návyků dětí. Bylo využito metod kvantitativního i kvalitativního výzkumu. Kvantitativní výzkum byl prováděn prostřednictvím dotazníku stravovacích a pohybových preferencí, kde respondenti označovali mimo jiné frekvenci konzumace různých potravin, jak často vykonávají pravidelné pohybové aktivity, jak často sledují televizi či používají počítač. Kvalitativní část výzkumu byla provedena pomocí týdenního záznamu stravy dětí, kam respondenti písemně zaznamenávali veškeré zkonzumované pokrmy a potraviny, ale také pitný režim (množství a druh nápoje). Získaná data byla vyhodnocována pomocí programu Nutriservis profesional a Microsoft Excel. Zpracovaná data jsou interpretována formou textu, grafů a tabulek. Veškerá data byla zpracovávána anonymně. Výzkumný soubor tvořilo 50 náhodně vybraných respondentů ve věku 8 10 let, z nichž polovina (25 respondentů) měla fyziologickou hmotnost, druhá polovina (25 respondentů) nadváhu/ obezitu. Výběr respondentů souvisel s ochotou dětí a jejich rodičů spolupracovat. Dotazníky a podklady na záznam stravy byly rozdány ve dvou školách v okrese Tábor. Dobrovolně se zapojilo i několik dalších dětí ze Sezimova Ústí. Data byla shromažďována od února do března 2015. Celkem bylo rozdáno 202 podkladů pro vyplnění, z nichž bylo pro potřeby výzkumu možné použít jen 68. U každého respondenta jsem na základě uvedeného pohlaví, výšky, hmotnosti a věku hodnotila hmotnostní stav pomocí percentilových grafů. Podle údajů v týdenním záznamu stravy jsem hodnotila příjem energie, bílkovin, tuků, sacharidů, vlákniny a pitný režim. Získané hodnoty jsem porovnávala s referenčními hodnotami pro dané pohlaví a danou věkovou kategorii. Dále bylo provedeno porovnání odpovědí volených v dotazníku se záznamy stravy, které respondenti průběžně zapisovali do rozdaných formulářů. Byla hodnocena také pravidelná pohybová aktivita, pravidelné sledování televize a užívání počítače. Ze získaných a vyhodnocených dat vyplývá, že respondenti s nadváhou/ obezitou přijímají nadbytečné množství energie i všech makroživin. Respondenti s normální hmotností přijímají optimální množství energie, tuků i sacharidů. Příjem bílkovin je i u dětí s optimální hmotností v nadbytku. Naopak průměrný příjem vlákniny je nedostatečný u všech respondentů. Pitný režim je u respondentů se zvýšenou hmotností tvořen především slazenými nápoji, u respondentů s normální hmotností je pitný režim tvořen převážně neslazenými nápoji. Nejvýznamnějším problémem respondentů se zvýšenou hmotností je tedy nadbytečný příjem slazených nápojů, vyšší příjem energie, bílkovin, tuků, sacharidů a nízký příjem vlákniny. Velkou roli hraje také nedostatek fyzické aktivity. Pravidelný pohyb je u některých respondentů zajišťován pouze školní hodinou tělesné výchovy, která probíhá dvakrát týdně. Doporučenými principy zdravého stravování se řídí více děti s fyziologickou hmotností, než děti s nadváhou/ obezitou, u nichž je významný nadbytečný příjem energie i jednotlivých živin, nadbytek slazených nápojů.
|
|
|
Nadváha a obezita adolescentů
JINDROVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou nadváhy a obezity adolescentů. Problematika u dospívajících je podrobně popsána a následně rozdělena. Hlavním stanoveným cílem mé bakalářské práce bylo zmapovat problematiku nadváhy a obezity v období dospívání v rozmezí 15 - 18 let a to především jejich stravovací zvyklosti a pohybovou aktivitu. Teoretická část se zaměřuje na výskyt nadváhy a obezity v České Republice a ve světě, příčiny vzniku, rizikové faktory, klasifikaci a diagnostiku, typy, léčbu a prevenci. Zabývá se zde racionální stravou, popisuji zásady správného stravování a vhodné či nevhodné potraviny. Snažím se klást důraz na prevenci nadváhy a obezity a to především na stravování a pohybovou aktivitu. Metodická část byla zpracována pomocí kvantitativního výzkumu. Technikou sběru dat jsou dotazníky určené pro dospívající středních škol v rozmezí 1. - 3. ročník. Výzkumný soubor bude zahrnovat 150 respondentů z různých škol v Českých Budějovicích a okolí. Výsledky budou zaznamenány v podobě grafů, které budou okomentovány a doplněny tabulkami. V souladu s cílem a použitím kvantitativního výzkumu byly stanoveny hypotéza. Hypotéza 1 zněla: Nadváha a obezita se bude vyskytovat více u dospívajících se špatnými stravovacími návyky. Hypotéze 2 zněla: Nadváha a obezita se bude vyskytovat více u dospívajících s nízkou pohybovou aktivitou. Pro vypracování výzkumné části byl použit kvantitativní výzkum, který byl prováděn formou dotazníků, které byly rozdány studentům v období dospívání v rozmezí 15 - 18 let. Získaná data jsem zpracovala pomocí programu "Microsoft Excel", ve kterém jsem používala jednotlivé početní relace a funkce. Odpovědi od jednotlivých respondentů jsem zaznamenávala do databáze a za pomoci daných funkcí v Excelu jsem vyhodnocovala jednotlivé určené kategorie. Nejvíce jsem se zaměřila na kategorie týkající se pohybu a stravování. Zpracovaná data jsou interpretována jednoduchými grafy, které jsou vždy okomentovány, popřípadě doplněny tabulkami a následně statisticky zhodnoceny. Z výsledku vyplývají 2 hlavní rozdíly mezi dospívajícími s normální váhou a trpícími nadváhou a obezitou. Jedním z nich je nepravidelnost ve stravování a celkově špatné stravovací zvyklosti, velký rozdíl se též objevuje u pohybové aktivity. U obézních adolescentů se často objevuje nerovnoměrný a nepravidelný příjem potravy, nadměrný příjem kalorických nápojů typu coca cola, fanta, sprite apod., nedostatečný příjem ovoce, zeleniny, luštěnin, ryb, či žádná nebo velmi nízká pohybová aktivita. Pouze několik obézních dospívajících se od těchto kritérií odlišuje, ti však toto onemocnění mají dané geneticky. U zkoumaných respondentů s normální váhou je stravování pravidelné, vyskytují se však výjimky, které se stravují obdobně jako obézní, avšak společnou vlastností, všech dětí s normální váhou, je pravidelná fyzická aktivita. Hypotéza 1 i hypotéza 2 byly potvrzeny. Výsledky ukazují, že na vzniku obezity se podílejí velmi často genetické faktory, které lze aspoň z části pozitivně ovlivnit pravidelnou pohybovou aktivitou a vhodnými stravovacími návyky. Závěrem práce bych chtěla říci, že je nepostradatelné zaměřit se na vhodné stravovací návyky a pravidelnou pohybovou aktivity již od útlého věku, kdy si dítě osvojuje většinu návyků a zvyklostí a to včetně rodičů, kteří jsou mnohdy vzorem pro své děti. Je důležité rozvíjet znalosti o jednotlivých formách prevence, které jsou mnohdy zásadní v zabránění vzniku nadváhy a obezity.
|
|
|
Znalost zásad správné výživy u žáků 13 - 16 let
LAPEŠOVÁ, Miroslava
Bakalářská práce Znalost zásad správné výživy u žáků 13 {--} 16 let se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část je zaměřena na základní informace o racionální výživě a o hlavních živinách potřebných pro zdravý vývoj organismu. Informuje o výživě v dospívání a následných chybách, kterých se mladiství dopouštějí. Upozorňuje na nutnost pravidelného stravování v průběhu dne, které je především v tomto věkovém období velmi důležité a nemělo by být podceňováno. Návodem k sestavování správného zdravého jídelníčku napomůže tzv. potravinová pyramida. V praktické části jsou prezentovány dosažené výsledky. Ke zpracování byla použita metoda kvantitativního výzkumu. Sběr dat probíhal formou dotazníků, které byly určeny žákům ve věku 13 {--} 16 let. Výzkum byl prováděn na základních školách na Vysočině a dohromady bylo osloveno pět základních škol. Celkově bylo rozdáno 229 dotazníků, 21 jich nemohlo být použito pro nesprávné nebo nedostatečné vyplnění údajů. Návratnost tedy byla 90,8 %. Na výzkum jich bylo použito 208. Z toho 100 dotazníků vyplnily dívky a 108 chlapci. Cílem práce bylo zjistit znalost zásad správné výživy u žáků 13 {--} 16 let. Kromě zmapování problematiky stravování bylo cílem také potvrzení či vyvrácení tří hypotéz. Hypotéza H1 předpokládala, že žáci ve věku 13 {--} 16 let mají dostatečné znalosti o správné výživě. Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza H2 předpokládala, že většina žáků se řídí zásadami správné výživy. Zjištěné výsledky hypotézu nepotvrdily. Hypotéza H3 předpokládala, že mají možnost stravovat se podle zásad správné výživy. Tato hypotéza byla potvrzena. Žáci mají možnost stravovat se podle zásad správné výživy, ale většině z nich dosavadní způsob stravování vyhovuje a nic by na něm neměnila. Bakalářská práce může sloužit jako zdroj informací o zdravé výživě a správném stravování dospívajících. Využít by ji mohli rodiče, kteří mají možnost z velké části ovlivnit domácí jídelníček a dále učitelé, kteří by upozornili žáky na nedostatky ve výživě, kterých se dopouštějí a tím je vedli ke zdravějšímu stravování.
|
|
|
Výživa dětí mladšího školního věku od 7 - 10 let v okrese Třebíč - vývoj, trendy, aktuální situace
MARIÁNKOVÁ, Alena
V bakalářské práci se zabývám výživou a stravováním dětí. V teoretické části se snažím s pomocí literatury shrnout základní informace o zásadách zdravé výživy a o hlavních živinách potřebných pro zdravý vývoj organismu, přičemž se snažím zaměřit přímo na zkoumanou věkovou skupinu, tedy na děti mladšího školního věku od 7 do 10 let. Dále nastiňuji historický vývoj výživy od dob našich předků až po současnost, zabývám se aktuálními trendy ve výživě, které provází dnešní moderní dobu, a popisuji patofyziologii výživy, především obezitu. Cílem praktické části bylo zmapovat stravování dětí mladšího školního věku v okrese Třebíč. Použita byla metoda kvantitativního výzkumu formou dotazníkového šetření, které bylo realizováno u dětí na 6 základních školách, a to jak ve městě, tak na vesnicích. Kromě prozkoumání problematiky stravování dětí a zjištění informací o jejich znalostech z oblasti zdravé výživy bylo cílem také potvrzení či vyvrácení 4 stanovených hypotéz. Na základě vyhodnocení dat byly dvě hypotézy potvrzeny a dvě vyvráceny. Výsledky výzkumu prokázaly, že se děti mladšího školního věku nestravují podle zásad zdravé výživy. Potvrdilo se také, že děti během dne konzumují prázdné kalorie, které nemají žádnou výživovou hodnotu. Nečekaně však byla vyvrácena hypotéza, že s rostoucím nevhodným stravováním roste hodnota BMI. Stejně tak byla vyvrácena hypotéza, že se liší stravování dětí ve městě a na vesnicích. Bakalářská práce může sloužit jako zdroj informací o zdravé výživě a správném stravování dětí obecně a o vlastních stravovacích zvyklostech výzkumného vzorku sledované dětské populace. Využít by ji mohli především rodiče a učitelé, kteří mají na děti velký vliv a kteří by sami měli být dětem v tomto směru pozitivním vzorem.
|
|
|
Problematika obezity u dětí na prvním stupni základních škol v Mostě
JANOŠOVÁ, Kateřina
Dětská obezita se stává velkým problémem nejen u nás, ale i ve všech vyspělých zemích světa. Česká republika se prevalencí obezity řadí na přední místo v Evropě. U obézního dítěte se zvyšuje riziko pozdějších chronických onemocnění, má větší sklon k onemocnění srdce, onemocnění kloubů i k psychickým problémům. Účinná léčba a prevence dětské obezity předpokládá komplexní přístup. Bakalářská práce byla zpracována za využití kvantitativního výzkumu, technikou dotazníku. Zkoumaným soubor byl tvořen žáky prvního stupně tří základních škol v Mostě ve věkové kategorii 6 {--} 11 let. Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zmapovat prevalenci obezity u dětí školního věku ve vybraných základních školách v Mostě. Výzkumem jsem došla k závěru, že 9,4% dětí má nadváhu a 7,8% dětí je obézních. Dále jsem zvolila tři hypotézy. U chlapců věkové kategorie 6 {--} 10 let se častěji vyskytuje nadměrná hmotnost než u dívek, tato hypotéza se potvrdila. Nedostatečná pohybová aktivita ovlivňuje výskyt obezity u dětí mladšího školního věku, tato hypotéza se také potvrdila. Děti s nadváhou pravidelně nesportují, tato hypotéza se nepotvrdila. Tato bakalářská práce by měla sloužit jako informační zdroj pro rodiče a pedagogy.
|
|
|
Sonda do celodenních stravovacích zvyklostí školáků ve vybraných školách a věkových skupinách.
SCHNEIDEROVÁ, Monika
Teoretická část podává přehledný nástin problematiky výživy. Podrobně charakterizuje cukry, tuky, bílkoviny, vitamíny a minerální látky. Věnuje se zásadám zdravé výživy, vysvětluje pojem výživová pyramida a výživové doporučené dávky. Poslední kapitola se zabývá problematikou poruch příjmu potravy a jejich syndromy, dále obezitou, jejími příčinami, prevencí a následnými zdravotními riziky. V praktické části si práce klade za cíl zmapovat nezdravé návyky cílové skupiny ve stravování. K tomu bylo použito kvantitativní metody ve formě dotazníků s následným grafickým znázorněním odpovědí.
|
|
|
DRŽENÍ DIET JAKO PŘEVAŽUJÍCÍ ZPŮSOB STRAVOVÁNÍ DNEŠNÍCH ŽEN
BORŮVKOVÁ, Eliška
Abstrakt Držení diet jako převažující způsob stravování dnešních žen. Bakalářská práce shrnuje základní informace o nejpopulárnějších dietách a o problematice zdravé výživy. Teoretická část je zaměřena na základní informace o dietách a výživě. Zmiňuji se zde, jak se diety vyvíjely a jaké diety jsou nejpopulárnější. Nelze říci, že všechny populární diety mají nutriční nedostatky. Zdravotní rizika se zvyšují se stupněm přísnosti a množstvím potravin, které jsou ze stavy vyloučeny. U většiny je třeba používat potravinové doplňky. Mezi nejčastější patří Atkinsova dieta, zónová dieta, dělená strava, dieta podle krevních skupin, vegetariánství, zelná polévka, nízkoenergetické bílkovinné diety, hladovky a zázračné prostředky. Dále se zaměřuji na to, jak by měla vlastně správná výživa vypadat, protože to je jeden z nejdůležitějších rizikových faktorů u mnoha onemocnění. Ideální je pravidelná, pestrá strava a vhodný, přiměřený výběr potravin, který je zakotven ve výživových doporučeních v podobě potravinové pyramidy. V praktické části jsou pak prezentovány výsledky výzkumu zaměřeného na výše zmíněnou problematiku. Výzkumná část práce, realizovaná formou dotazníků, se věnuje způsobu stravování dnešních žen, vnímání vlastního těla a nadměrného přemýšlení o jídle. Výzkum dokládá, že u většiny žen držení diet a nadměrné přemýšlení o jídle nepřevažuje nad normálním způsobem stravování, což ale neznamená, že by dnešní ženy jedly zdravě, naopak. Výsledky spíše ukazují, že ženy, které více přemýšlí o jídle a snaží se jist dietně, jedí více zdravě než ostatní, vyplývá to především u otázek, které se týkaly výběru potravin. Tyto ženy si vybírají především celozrnné pečivo, nízkotučné a odtučněné mléčné výrobky, objevuje se tu i zvýšený příjem zeleniny a ovoce. Ale i u těchto žen nacházíme chyby ve výživě a to především, nízký příjem obilovin, mléčných výrobků a vynechávání jídla v dopoledních hodinách, nebo naopak vynechávání večeře a čímž se prodlužuje doba hladu. Celkové výsledky dokazují, že dnešní ženy konzumují malé množství obilovin, mléčných výrobků, ovoce a zeleniny. Nedostatek těchto potravin může vést ke sníženému množství vitamínů, minerálů a vlákniny, což může mít závažné zdravotní komplikace.
|
host ::
RSS.