|
| |
|
|
Environmentální a hospodářské efekty ekonomických nástrojů ochrany ŽP
Univerzita Karlova v Praze, Centrum pro otázky životního prostředí ; IREAS, Institut pro strukturální politiku, o.p.s., Praha ; Urban, Jan ; Ščasný, Milan ; Slavík, Jan ; Pavel, Jan ; Nevečeřalová, Iva ; Foltýnová, hana ; Brůha, Jan ; Jílková, Jiřina
Řešení projektu je rozděleno do čtyř hlavních částí (modulů). V prvním je provedena kategorizace nástrojů na ochranu životního prostředí a rešerše právních a jiných dokumentů mezinárodních organizací (ES, OECD), které se efektivností tržních nástrojů zabývají. Další část se soustřeďuje na domácnosti. Po teoretickém úvodu, kde jsou diskutovány přístupy k identifikaci faktorů, které ovlivňují spotřební chování domácností, jsou s pomocí ekonometrických metod odhadovány elasticity jednotlivých typů spotřebního zboží. Třetí část je zaměřena na kvantifikaci negativních externalit a je založena na metodice ExternE. Závěrečná čtvrtá část efektivnost tržních nástrojů poplatkového/daňového typu analyzuje z poněkud netradičního úhlu - z pohledu jejich administrativní náročnosti.
|
|
|
Fiskální externality
Michalcová, Gabriela ; Sedmihradská, Lucie (vedoucí práce) ; Pšurná, Pavla (oponent)
Fiskální externality přinášejí užitky nebo náklady více jednotkám veřejné vlády, přičemž jsou vyvolány činností právě jedné z nich. V první části práce jsou popsány externality v obecné rovině, dále fiskální a daňové externality. Teoretická část se také zabývá exportem daně a daňovou konkurencí, závěr této kapitoly tvoří vztah municipalit, fiskálních externalit a daně z nemovitostí. Druhá část práce představuje analytickou část, kde je proveden vlastní výzkum pomocí sběru primárních dat, jejich sumarizace, analýzy a vyhodnocení s vyvozením závěrů. Třetí (závěrečná) kapitola diplomové práce se podrobněji orientuje na jednotlivé základy daně u daně z nemovitostí a možný export daně u těchto základů. Celá práce je zakončena přiblížením zahraničních studií, kde jejich autoři řeší problematiku exportu daně na úrovni států.
|
|
|
Environmentálně orientované dotační programy v ČR - na příkladu rozvoje a podpory včelařství
Zíková, Petra ; Hadrabová, Alena (vedoucí práce) ; Remtová, Květa (oponent)
Tato práce pojednává o dotacích jako ekonomickém nástroji pro řešení pozitivních externalit v oblasti životního prostředí. V teoretické části vysvětluje podstatu vzniku externalit a nabízí tři varianty jejich řešení - systém daní a dotací podle A.C. Pigoua, vyjednávání o odškodnění podle R. Coase a propojené vlastnictví. Z těchto teoretických konceptů jsou v realitě pro řešení pozitivních externalit využívány převážně dotace. Vybrané dotační programy na ochranu životního prostředí jsou předmětem následující analýzy. Za učebnicový příklad pozitivní externality je považována opylovací činnost včel. Proto druhá polovina práce popisuje, jak toto zemědělské odvětví, včelařství, závisí na dotacích. Práce navrhuje jiná řešení, jak rozvíjet a zefektivnit toto odvětví bez využití dotací.
|
|
|
Jsou včely Coasovými majáky?
Hořánková, Kristýna ; Bartoň, Petr (vedoucí práce) ; Bolcha, Peter (oponent)
Cílem tétp práce je vysvětlit ekonomický význam chovu včel a popsat včelami vytvořenou externalitu, stejně jako externalitu vytvořenou zemědělci. Nejdříve bude představeno řešení reciproční externality pomocí státních intervencí, které obhajoval A.C. Pigou nebo J.E.Meade vzápětí bude obhájena myšlenka, že Coaseovy majáky jsou ekvivalentem Cheungových včel a je možné jimi vytvořenou externalitu odstranit tržním mechanismem. Práce je dále zaměřena na vývoj státních intervencí v České republice a v USA a model Muth a kol. dokazuje, že dotace škodí efektivnímu tržnímu odstranění externality. Závěrem zjistíme, že český trh s opylovacími službami není na úrovni trhu v USA, ale existují zde náznaky, že trh včelí externalitu může odstranit i v tomto případě.
|
|
|
Jsou české včely Coasovými majáky?
Zehnalová, Simona ; Bartoň, Petr (vedoucí práce) ; Bolcha, Peter (oponent)
Pozitivní externality, které společnosti včely přináší jsou nezpochybnitelné. O čem však můžeme polemizovat je otázka, jakým způsobem má být chov včel zabezpečen. V Čechách jsou včely státním aparátem chráněny a zvýhodňovány již po staletí, přesto nemůžeme říct, že by došlo k přemnožení a včelařskému boomu. Jsou státní intervence navrhovaná A.C.Pigouem (1920) cestou ke zvýšení počtu včel? Nakolik efektivní je výše dotací a jejich přerozdělování v současné době? Ve světě můžeme pozorovat státy, kde funguje navrhované tržní prostředí S.N.S.Cheunga (1973) a potvrzuje tak Coasovu teorií majáků (1974) aplikovanou na včelařské odvětví. Oproti tomu jsou včely na českém trhu nedostatkovým zbožím. Tato práce se bude zabývat výše položenými otázkami a srovnáním vývoje a současné situace včelařství v ČR a ve světě spolu se zhodnocením efektivity českého protekcionismu.
|
host ::
RSS.