|
|
Efektivita metod terénní výuky geografie
Uvízlová, Lenka ; Řezníčková, Dana (vedoucí práce) ; Hanus, Martin (oponent)
Předkládaná bakalářská práce vznikla se záměrem přispět k objasnění otázky "Jak zvýšit efektivitu metod terénní výuky?". Na základě tohoto hlavního cíle byl vytvořen kvalitativní dotazník pro řízené rozhovory s učiteli zeměpisu na gymnáziích a realizováno pilotní šetření. Koncepčně je práce rozložena do dvou částí: teoretická a metodologicko-empirická: Teoretická část je dále rozdělena na tři celky. První přináší obsahové přiblížení hlavních pojmů souvisejících s terénní výukou geografie. Předkládá varianty výuky v terénu a seznamuje čtenáře s významem a přínosy této formy výuky pro studenty. Druhý celek se zabývá pojmem efektivita výuky a předkládá její možná homonyma i synonyma. Pomocí schématu efektivity a hladin vzdělávání poukazuje na dílčí aspekty, které ji ovlivňují. Třetí celek předkládá rozbor literatury. Metodologicko-empirická je věnována přiblížení metodologie výzkumu práce a zjištěným datům. Obsahuje zdůvodnění výběru použitých metod, seznámení s kvalitativním výzkumem a řízeným rozhovorem, představení zkoumaného vzorku a popis a analýzu zjištěných dat. Na závěr diskutuje o vhodnosti použití dotazníku pro hloubkový výzkum a o případném jiném využití této práce.
|
|
|
Tvorba a využití didaktických prezentací ve výuce obecné chemie
Urbanová, Klára ; Čtrnáctová, Hana (vedoucí práce) ; Ganajová, Mária (oponent) ; Cídlová, Hana (oponent)
Cíle Hlavním cílem této disertační práce je nalézt vhodnou formu prezentací určených pro výuku tak, aby žáci při výuce doplněné prezentacemi byli aktivně zapojeni do výuky a spolupodíleli se na tvorbě znalostí, vědomostí a dovedností z oblasti obecné chemie. Součástí hlavního cíle práce je dále vytvořit soubor prezentací zahrnujících učivo obecné chemie pro střední školy tak, aby žáci byli schopni získané znalosti, vědomosti a dovednosti využívat ve studiu dalších oblastí chemie. Metody Při tvorbě prezentací jsme vycházely především ze zásady maximálního využití grafických a názorných prvků, tedy obrázků, schémat, fotografií, animací, grafů a tabulek. Dále jsme se snažily o dodržení zásad týkajících se barevnosti a typů písma (např. velikost písma minimálně 20 bodů, používání bezpatkového písma atd.) Dalším podkladem při tvorbě prezentací byla podrobná rešeršní práce. Vycházely jsme jednak z výzkumů, které se zabývají přímo ověřováním efektivity a dopadů prezentací na edukační proces [1, 2, 3, 4] , ale také z prací, které se věnují vlivu grafiky na proces učení a porozumění [4, 5]. V další fázi byli vyzváni učitelé, kteří měli zájem začlenit prezentace do výuky, aby se zúčastnili semináře, ve kterém jim byly tyto prezentace představeny a byly jim zodpovězeny dotazy, které se týkaly práce s prezentacemi ve...
|
host ::
RSS.