|
| |
|
|
Srovnávací analýza interpretací Janových pašijí Johanna Sebastiana Bacha
Kyjovská, Alžběta ; Stříteská, Leona (vedoucí práce) ; Hurníková, Kateřina (oponent)
Ústředním tématem diplomové práce je srovnání vybraných interpretací Janových pašijí Johanna Sebastiana Bacha. Analýze předchází pojednání o Bachově životě a díle. Třetí kapitola pokračuje krátkým rozborem libreta, obsazení a dobových provedení Janových pašijí. Závěrečnou kapitolu naplňují interpretační rozbory vybraných nahrávek Bachových Janových pašijí - Karl Richter (1970), Nikolaus Harnoncourt (1985), Masaaki Suzuki (2000) a Raphaël Pichon (2013). Cílem je poukázat na základní vývojové trendy interpretace Bachovské hudby v posledních padesáti let. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Analýza vybraných sborových skladeb Jakuba Jana Ryby
Křivková, Ludmila ; Stříteská, Leona (vedoucí práce) ; Procházka, Karel Jan (oponent)
Diplomová práce s názvem Analýza vybraných sborových skladeb Jakuba Jana Ryby se zabývá především jeho duchovní tvorbou. V úvodní kapitole je stručně popsána Rybova cesta k hudbě a skladatelské činnosti, text se přitom opírá také o vlastní životopis Rybův, který byl vydán v roce 2005 pod názvem Můj život a hudba. Diplomová práce pojednává o dochovaném autografickém seznamu jeho tvorby z roku 1801, dále pak o autografickém fragmentu incipitového katalogu skladeb z let 1774 až 1796, kde je mimo jiné incipit České mše vánoční ,,Hej, mistře!" s datací 1795. Oba seznamy byly porovnány se dvěma elektronickými databázemi hudebních děl: s katalogem hudebněhistorického oddělení Národního muzea - Českého muzea hudby a notovým incipitovým katalogem Národní knihovny České republiky. Diplomová práce tyto elektronické databáze dále porovnává s tematickým katalogem, který je součástí monografie Jakub Jan Ryba, vydané v roce 1963. Předmětem zájmu jsou také počty autografů i opisů a tisky děl Jakuba Jana Ryby od počátku 19. století až do dnešní doby. Vzhledem k výsledkům bádání musíme prohlásit, že bylo prokázáno, že do dnešní doby se z Rybova díla zachovala jen část, neboť sám Ryba již v roce 1801 uvádí 1083 skladeb duchovních i světských, ale tematický katalog, vytvořený Janem Němečkem, uvádí pouze 559 incipitů...
|
|
|
Sborová tvorba Jana Bernátka
Glaserová, Iva ; Stříteská, Leona (vedoucí práce) ; Valášek, Marek (oponent)
Práce pojednává o osobnosti a skladatelské činnosti současného českého skladatele Jana Bernátka. V základních bodech je představen život skladatele a jeho profesní dráha, značná část práce je věnována kompozicím autora se zaměřením na díla určená pro pěvecká tělesa. Z kompletního seznamu všech sborových skladeb autora byla vybrána zásadní díla, která jsou představena v hlubším rozsahu. Nejvíce prostoru je věnováno duchovní skladbě Missa brevis a folklornímu cyklu Mezi dvěma vinohrady. Hudební rozbory těchto kompozic obsahují kompletní textovou předlohu a jsou doplněny notovými ukázkami. Součástí práce jsou také partitury uvedených dvou děl. Na základě podrobných analýz patnácti děl jsme se pokusili vystihnout charakteristické rysy Bernátkovy tvorby a specifikovat jeho skladebné techniky. Samostatná kapitola je také věnována jeho skladatelským úspěchům a oceněním.
|
|
|
Jan František Novák (?-1771) a jeho mešní tvorba
Polášek, Vojtěch ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Kapsa, Václav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá dochovanou mešní tvorbou Jana Františka Nováka (+1771), kapelníka v katedrále sv. Víta v Praze v letech 1737-1758. Tyto mše a jejich opisy jsou podrobeny kritice a následně souhrnně i případově analyzovány. V souvislosti se zdejším Novákovým působením se v práci pojednávají také některé aspekty hudebního provozu a sbírky hudebnin metropolitní kapituly.
|
|
| |
|
|
Ordinarium Karla Břízy se zaměřením na chyby v interpretaci v pražských kostelích
Churáčková, Alžběta ; Stříteská, Leona (vedoucí práce) ; Valášek, Marek (oponent)
Ústředním tématem bakalářské práce je rozbor Ordinaria Karla Břízy. Analýze předchází pojednání o Břízově životě a dílu. V části Mešní ordinarium pokračujeme krátkým historicko-teologickým výkladem textů ordinaria. Vlastní analýza je tvořena rozborem jednotlivých hudebních složek. Závěrečnou kapitolu naplňují interpretační rozbory nahrávek Břízova Ordinaria z pražských kostelů. Cílem je upozornit na některé opakující se chyby, zjistit zda varhaníci dodržují předepsaný doprovod a zhodnotit hudební úroveň pražských farností.
|
|
|
Hudba na kůru kostela Povýšení sv. Kříže ve Starém Rožmitále
Křivková, Ludmila ; Stříteská, Leona (vedoucí práce) ; Nedělka, Michal (oponent)
Církevní hudba byla v jednotlivých epochách vývoje hudby vždy důležitá, v některých obdobích dokonce zcela určující. Předmětem této bakalářské práce s názvem Hudba na kůru kostela Povýšení sv. Kříže ve Starém Rožmitále je analýza hudby od nejstarších dochovaných informací až po současnost. Kostel je datován do první třetiny 13. století, takřka do 18. století jsou ale informace jen velmi útržkovité. I přesto ale můžeme usoudit, že zde hudební vývoj probíhal podobně jako v jiných kostelech, neboť se zde např. ve dvou exemplářích dochoval kancionál Slavíček rajský na větvi života tvůrci svému slávu prozpěvující. Ve farních kronikách jsou také staré záznamy majetku, které se zmiňují mimo jiné o nástrojovém vybavení kůru. Kolem roku 1750 zde nechal Antonín Platnýř postavit varhany, které dvakrát poničil požár, po požáru v roce 1933 byla pozměněna jejich dispozice z barokní na romantickou. Poslední oprava jim však navrátila původní vzhled i rejstříky a přinesla nové cenné informace, mimo jiné je díky tomu známo jméno varhanáře Martina Palečka. V polovině 18. století zde působil kantor Ondřej Poddaný. Po něm na místo regenschoriho nastoupil skladatel Jakub Jan Ryba, který zde strávil největší část svého života, celých 27 let. Většina církevních skladeb, které napsal, byla pravděpodobně určena pro tento...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.