|
|
Zpracování historie v moderním hudebním divadle
Helcelet, Lukáš ; Havlůjová, Hana (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Ve své práci chci sledovat zobrazení historických událostí v dílech z oblasti hudebního divadla, zejména v historickém muzikálu Hamilton, který se stal fenoménem ve svém žánru. Muzikál pojednává o historické osobnosti Alexandra Hamiltona a o historických událostech, které vyvrcholily založením Spojených států amerických. Rád bych rozebral, jakým způsobem jsou v tomto díle líčeny historické jevy, události a osobnosti, a jakým způsobem s nimi autor na divadle pracuje. Výsledky analýzy budou využity pro srovnání s další soudobou muzikálovou tvorbou. V závěrečné části práce poukazuji na možnosti využití moderního hudebního divadla ve výuce dějepisu.
|
|
|
Televizní seriál České století v odborném diskursu a ve výuce dějepisu
Mazáková, Kateřina ; Havlůjová, Hana (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Tato práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První z nich, která nese název Televizní seriál České století v odborném diskurzu, se zabývá televizním seriálem České století v kontextu historiografického vývoje, paměťových studií a odborných komentářů k seriálu. Druhá část, která je pojmenována Televizní seriál České století ve výuce dějepisu, je zaměřena prakticky a zabývá se možnostmi použití seriálu ve vyučovacích hodinách dějepisu. Tato druhá část obsahuje tematický celek pro výuku dějepisu na gymnáziích, který pojednává o sametové revoluci a seriálovém dílu Poslední hurá. Součástí tohoto tematického celku je historická, didaktická a metodická analýza. Tento tematický celek směřuje k výuce o sametové revoluci s použitím televizního seriálu České století, konkrétně s použitím dílu Poslední hurá.
|
|
|
Didaktické aspekty historické paměti holocaustu
Hes, Milan ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Labischová, Denisa (oponent) ; Kamenec, Ivan (oponent)
Disertace přináší představení vzájemného vztahu dějin a paměti. Klade si otázky po narůstajícím zájmu o paměť. V této souvislosti se rovněž snaží ukázat, že paměť vztah k minulému demokratizuje a významným způsobem tak rozšiřuje možnosti tematizace minulého i mimo oblast tradiční historiografie. Práce si všímá ovládání paměti v prostředí nedemokratických režimů, ale k úvaze rovněž předkládá hypotetické eventuality zneužití paměti v systémech demokratických. Zvláštní pozornost je věnována zkreslování paměti šoa. Významnou měrou se disertace zabývá vzpomínkami přeživších šoa. Mezi klíčové roviny svědectví, které jsou v této práci sledovány, tak patří otázky vztahu přeživších k vlastním vzpomínkám a vzpomínání, jejich motivace k započetí vyprávění o minulém nebo naopak objasnění důvodů, které je vedly k tomu, že řadu let či desetiletí o válečných zážitcích mlčeli. K rozboru komunikativní paměti přeživších byla využita "vzpomínková" literatura šoa a vizuální archiv orální historie USC Shoah Foundation Institute for Visual History and Education. Disertace se zamýšlí nad možnostmi historického poznání, které příjemcům filmových svědectví tento archiv přináší. Klade si rovněž otázky po tom, k jakým didaktickým výzvám inspiruje. Na příkladu středoškolské výuky dějepisu je předloženo k diskusi několik...
|
|
|
Využití regionálních dějin Vltavotýnska ve výuce dějepisu. Pracovní učebnice s regionálně dějinnou tematikou
PINTNEROVÁ, Anna
Diplomová práce Využití regionálních dějin Vltavotýnska ve výuce dějepisu. Pracovní učebnice s regionálně dějinnou tematikou je příspěvkem k didaktice dějepisu. Obhajuje důležité postavení regionálně dějinného a environmentálního vzdělávání spolu s Výchovou ke vztahu ke kulturně historickému dědictví v dějepisné výuce,a to zejména na 2. stupni základní školy. Zmíněné aspekty dějepisného vzdělávání jsou sledovány ve vybraných vzdělávacích dokumentech, které určovaly podobu základního školství v 90. letech 20. století i ve finálním produktu této reformy ? v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání. Hlavní výstup práce představuje učebnice regionálních dějin Vltavotýnska Lidé od řeky, ve které se odrážejí nabyté poznatky. Pracovní učebnice obsahuje jak úkoly vlastní pracovnímu sešitu, tak delší texty a obrazový materiál, které žáka poutavou formou seznamují se základním dějinným vývojem mikroregionu a jsou cenným příspěvkem k žákově environmentálnímu vzdělávání.
|
|
|
Kraj bez dějin? Regionální dějiny Uhlířskojanovicka ve výuce na základní škole
HRBKOVÁ, Lucie
Diplomová práce se věnuje problematice zařazení regionálních dějin do výuky na druhém stupni základní školy. Pozornost je zaměřena na didaktickou hodnotu regionálních dějin a geografie místního regionu, potřebu spolupráce školy s místní komunitou a na možnosti kooperace dějepisu a zeměpisu při probírání regionálních témat. Specifika výuky regionálních dějin jsou prezentována na příkladu regionu Uhlířskojanovicka. Tento region je přiblížen z historického i geografického hlediska. Součástí diplomové práce je seznam literatury a zdrojů, které mohou sloužit k poznání tohoto regionu. Diplomová práce obsahuje výsledky empirického šetření, které zjišťuje míru regionální identity obyvatel Uhlířskojanovicka. Závěrečná část diplomové práce předkládá metodické materiály, které jsou zaměřené na výuku regionálních témat a vycházejí z reálií Uhlířskojanovicka.
|
|
|
Pojetí regionálních dějin ve výuce dějepisu na středních školách ve městě Příbram
BLAŽKOVÁ, Hana
Diplomová práce se zaměřuje na pojetí regionálních dějin ve výuce dějepisu ve městě Příbram. Přináší současný pohled na regionální dějiny z pohledu didaktiky a snaží se ukázat stávající stav regionálně historického bádání. Celá práce je rozdělena na tři velké celky. První část se zabývá pojmem region, jeho významem a pojetím. Dále mapuje významné regionální historiky a badatele, stručně přibližuje jejich díla a seznamuje nás s významnými osobnostmi příbramského regionálního bádání. Též se zabývá dějinami města Příbram a jeho nejbližšího okolí. Ve druhé části diplomové práce jsou zpracována data získaná při empirickém výzkumu, který proběhl na sedmi středních školách ve městě Příbram, kde se vyučuje dějepis v maturitních oborech. Zjištěná fakta o stavu regionální historie ve výuce dějepisu jsou konfrontována s původními cíli a hypotézami. Třetí část se zaměřuje na konkrétní metodické možnosti, jak využít regionální dějiny ve výuce dějepisu na středních školách. Předkládá dva návrhy na projektovou výuku, které mohou učitelé ve svých hodinách využít.
|
host ::
RSS.